Výstroj a výzbroj 2.sv.v.
|
|
---|---|
Dzin: v Normandii ale nesmíš zapomenout, že pechotu podporovalo i námořnictvo palbou z bitevních lodí, a to nejsou žádná ořezávátka... Sečti mnoho děl na pobřeží, bitevní lodě a křižníky na vodě a moc letadel už potřeba není... A přímá podpora "za každou cenu" taky není úplně ono, jak dokázaly útoky u St.Lo... | |
|
|
Dzin:Potom by mě zajímalo, jak příklady v (488) ovlivnili třeba Goodwood
Saumurský tunel. Kdyby nebyl (mojí oblíbenou) 617. squadronou zničen, ani by ke Goodwoodu nemuselo dojít... Ponorkové kryty. Když jsou zničeny, ztrácí ponorky i poslední bezpečný úkryt, nemohou být v klidu provedeny opravy, údržba, přípravy na novou akci... Kryty E-bootů. E-booty každou noc podnikaly nájezdy na invazní loďstvo, zásobovací lodě etc, jejich zničením se stala doprava mezi Anglií a Normandií zcela určitě bezpečnější Viadukt Arnsberg, kanál Dortmund-Ems, přehrady, etc etc etc; no to snad ani není třeba vypisovat... Když nefunguje doprava v průmyslovém srdci protivníka, nefunguje ani jeho válečná výroba a to má pouze jediný důsledek... |
|
|
|
Dzin napsala v č. 496: Áno, napr. pri útokoch na ustupujúceho nepriateľa. (nie je to ale to čo hovoril karaya1? ) "Letecká podpora má proti tomu výhodu větší operativnosti." |
|
|
|
pbradler: (494) Dělostřelectvo je fajn a tvoří hlavní podporu pozemního vojska, ale přeci jen, spoléhat se jen na něj neustále nelze. Navíc, ve chvíli, kdy tvoje jednotky zahájí postup, zrácí dělostřelecká podpora přeci jen částečně na efektivitě. Letecká podpora má proti tomu výhodu větší operativnosti. | |
|
|
Dzin (494): Na zakopaného protivníka stačí delostrelectvo. | |
|
|
karaya1: (493) Potom by mě zajímalo, jak příklady v (488) ovlivnili třeba Goodwood? Já nemluvím o tom, jen útočit na frontě, ale věnovat tomu dostatečné usilí. Uvědom si, že ani na přesunující se jednotky nemůžeš útočit stále. Fajn, jednotka je na přesunu a potom na shromaždišti. Ale co potom, až zaujme obranná postavení? To ji mám prostě nechat být? Přesun netrvá věčně. Návíc se můžeš přesunovat v době, kdy je možnost tvého napadení letectvem silně omezena (noc, počasí) a co pak? Podle mě by činnost letectva měla být vyvážená. Přímá podpora letectva dokáže velmi usnadnit postup tvých jednotek. Třeba v Normandii. Západní Spojenci izolovali bojiště a to velmi umožnilo udržet a rozšiřovat předností. Jenomže potom, co se nakonec německé posily dostaly na místo, už jim tato izolace tolik nepůsobila. Citelmé ztráty jim byly způsobeny letectvem opět až v rámci přímé podpory vojsk. Prostě, kromě působení v týlu je třeba se zaměřit i na přímou podporu. Jen tak bokem, jak pomohlo zničení ponorkových krytů na Západním spojencům při bojích ve Francii? Tyhle akce spíše spadají do jiného okruhu operací, než se bavíme, podobně jako předinvazní údery na dopravní infrastrukturu. |
|
|
|
Dzin: To si na omylu. Když uděláš jen to první, potom nemáš nárok válku vyhrát. Musíš útočit, útočit a stále útočit co největší silou. A pokud k tomu můžeš použít i přímou podporu letectva, tak je v tom sakra rozdíl. To, že přímá podpora pozemního vojska je nutná, si ostatně v průběhu bojů uvědomili všechny státy.
Ale když budeš útočit jenom na frontu, umožníš nerušený přísun nepřátelsých posil a záloh, tudíž ve výsledku na tom budeš hůř. Vtip je v tom, že příklady v (488) pekelně ovlivnily dění na frontě, a to víc než by udělala přímá podpora. Ano, je mi vcelku na nic zničené zázemí protivníka, když neprorazím linii, ale zase soustředit se jenom na frontu je taky chyba... |
|
|
|
karaya1: (489) To si na omylu. Když uděláš jen to první, potom nemáš nárok válku vyhrát. Musíš útočit, útočit a stále útočit co největší silou. A pokud k tomu můžeš použít i přímou podporu letectva, tak je v tom sakra rozdíl. To, že přímá podpora pozemního vojska je nutná, si ostatně v průběhu bojů uvědomili všechny státy. | |
|
|
karaya1: Vem právě Caen, operace Goodwood. Výsledek? Strašlivé ztráty na britské straně. Je to názorný příklad, že tím, že se "izoluje" bojiště, se nevyřeší veškeré problémi. Případně boje na Západním valu. Tam se Západní spojenci také za velkých ztrát zastavili a nemohli dál, přestože jejih letectvo ovládalo oblohu a defakto napadalo veškeré možné zásobovací linie. Naví zásobování už zakopaných jednotek není zase jednoduché přerušit, viz. boje v Itálii. Další příklad můžeš mít Market-Garden, kdy prostě bylo nutno povolat letadla, která musela prolomit obranu nepřítele, jinak by se jednotky dál nehly. Napdat týl je sice fajn, ale někdy to prostě nestačí. | |
|
|
karaya1: (486) Jenomže knih se najím maximálně duševně. | |
|
|
pokračování
Dzin: "Když se někdo přesunuje je ho fajn napadnout, ale co potom, když už je dávno přesunut a zakopán?"
A jaký je rozdíl v tom, napadnout nepřítele již za přesunu, způsobit mu určité ztráty a pak ho příliš na frontě neotravovat (až před útokem) nebo nechat jednotku v pohodě přijít, zakopat se a pak je otravovat tak, že nemůžou vylézt ve dne ven (ale což je asi tak jediné, co nemůžou..)??? Já bych řekl, že velký... |
|
|
|
pokračování Co třeba takhle vzít si Saumurský tunel u Loiry, ponorkové kryty v Brestu, Hamburku, Bergenu etc, E-boot kryty v Le Havru, viadukt Arnsberg a takto bych moh pokračovat hooodně dlouho. Co to znamenalo pro frontu? Šéf říšského plánovacího úřadu tvrdil, že z 90% mohl za pokles výroby v posledních 3 měsících války právě chaos v dopravě... Ale to jsme se odchýlili. Takže nazpět. Nazpět. I když probíhá jakákoliv válka (poziční, mobilní), musí se přisunovat nové síly, zásoby etc. Napadání komunikací v týlu nepřítele má smysl vždycky a někdy je tento i větší než ataky na frontě. Za další. Na frontě se neútočí každý den plnou silou, existují zcela jistě dny "ticha před bouří", kdy se schyluje k bitvě a kdy může letectvo krásně útočit na týl, přísun záloh etc., zničením například mostů či tunelů odříznout oblast a pak zase může dojít k útoku přímo podporovanému letectvem. |
|
|
|
Dzin: A co ty vojáci zabití či zranění při zdolávání opevněných nepřátelských linií? Jde o to, že bitevní letectvo koná podporu vojska podobně jako třeba dělostřelectvo a tím pomáhá jeho postupu a snižuje jeho ztráty. Když se někdo přesunuje je ho fajn napadnout, ale co potom, když už je dávno přesunut a zakopán? Vem to takhle, v případě manévrové války je samozřejmě efektivnější napadat nepřátele na přesunu apod. v případě zdolávání nepřátelské obrany je pro tebe lepší nasadit letectvo pro přímou podporu vojska. Ideální stav je samozřejmě napadat jak nepřítele na přesunu, tak součesně konat přímou podporu vlastního pozemního vojska.
Pokud dojde k pozičnímu boji (jako třeba první období po Overlordu), je i tak občas lepší útočit spíše na týl... Vem si modelový příklad, kdy Spojenci útočili buď u Caen nebo u St.Malo. No a německé zálohy se musely mezi těmito místy (na opačných koncích fronty, samozřejmě) přesunovat a hasit požáry. Není-li to skvělý cíl pro letce, ať už probíhá poziční válka? Není lepší místo útoku jaksi izolovat od ostatního světa (myšleno i od ostatních úseků fronty,...) než jenom bezhlavě útočit na opevnění..? |
|
|
|
Dzin: Algernon: Sice jsme v Eu, ale abych si kvůli koupi jedné knihy jel do Londýna a vyhodil za ní 25 euro...
Dzine, Dzine... V knihách přece leží vzdělání |
|
|
|
Dzin napsala v č. 484: Za 25 Euro môžeš nakúpiť aj cez internet a nemusíš tam ísť osobne. "Sice jsme v Eu, ale abych si kvůli koupi jedné knihy jel do Londýna a vyhodil za ní 25 euro" |
|
|
|
Algernon: Sice jsme v Eu, ale abych si kvůli koupi jedné knihy jel do Londýna a vyhodil za ní 25 euro... | |
|
|
Dzin napsala v č. 480: Potom je ale na mieste otázka, ak by sa tomu venovali viac, či by tomu bol úmerný aj úžitok. "A pozor, já tvrdím, že letecké přímé podpoře vojska věnovali Západní spojenci méně úsilí, než RA a ne, že je podporovali méně, než RA. " |
|
|
|
Algernon: (479) V době kdy jsem si ho kupoval to byla jedna z nejlepších publikacích u nás dostupných k tomuto tématu a bohužel i dnes se dá říci, že ve spostě věcí stále zůstává. | |
|
|
pbradler: (478) Ale mohu, protože obecně se v literatuře uvádí akce západního letectva spíše ona "izolace bojiště", než přímá podpora pozemního vojska. A pozor, já tvrdím, že letecké přímé podpoře vojska věnovali Západní spojenci méně úsilí, než RA a ne, že je podporovali méně, než RA. | |
|
|
Dzin napsala v č. 477: Potom ale nemôžeme tvrdiť že spojenci podporovali svojich pešiakov menej ako ČA . "Ale jen mezi námi, k čemu nám pomůže, když srovnáme počty vzletů na západě a východě, když z nich neznáme (naprosto bez pochybností) to nejdůležitější, kolik jich bylo věnováno podpoře pozemního vojska? :o)" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Výzbroj a vybavení
- > Výstroj a výzbroj 2.sv.v.