Válka v Tichomoří 1941 - 1945
|
|
|
|---|---|
|
Dzin napsala v č. 1968: Tak to je hezký. To mi připomíná, když hraju OFP nebo BF (i když to sem nepatří), tam taky sám zabiju 50 vojáků. "Já bych řekl normálka."  |
|
|
|
|
Langos: (1964) Já bych řekl normálka. Naši hoši na Dukle při obraně Bezejmené v počtu deseti mužů odrazili dva útoky Němců v síle praporu. A to bez ztráty jediného muže. Němci zde ztratili kolem 200 mužů, idkyž část připadá nejspíše i na konto jiných vojáků. Ale hlavní nápor byl veden na oněch deset statečných. |
|
|
|
|
|
Já si právě tuto historku vybavuji z Ofenzíva v Pacifiku a ne z Vítězství. Asi mi nezbyde, než je obě zase celé přečíst.  |
|
|
|
|
Langos napsal v č. 1964: Vzhledem k tomu, že jde o součet nepřátelských těl nalezených ráno v daném prostoru, tak mi to nějak za vlasy přitažené nepřipadá, zvlášť když uvážím, že Američanů nebylo pouze okolo dvaceti. " dokonce jich zabít skoro 100. " |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 1962: Strana 258, 2. vydání, 1986, Panorama. Doslova píše "rozdrtili Japonce ručními granáty" a později, stran historky o lívanečníku, odkazuje na dílo Samuela B. Griffitha.
"do Hubáčkova "Vítězství v Pacifiku"."
Langos napsal v č. 1964: Bylo to v noci, což jim pravděpodobně umožnilo přiblížit se, a optimálně využít ručních granátů, dílem také jde o to, že 17 mužů je počet původní skupiny shromážděné maj. Conoleyem, podle ostatních pramenů se k nim (někdy později) připojila jedna, snad i dvě střelecké čety z roty "C" - ačkoli nevím jak se tam octly. Patrně tam byl slušný zmatek.
"Proboha. 17 vojáků? To museli být machři, když dokázali Japončíky odrazit a dokonce jich zabít skoro 100. Sami ztratili asi jen 3 muže co?" Jinak, část těch ukořistěných japonských kulometů byly zpět ukořistěné americké, kterých se předtím Japonci na "Krvavém hřebenu" zmocnili. Současně Hubáček (myslím) neuvádí, že ta posice byla předtím zajištěna těžkým kulometným družstvem pod velením sgt. Mitchella Paige, který si tam vysloužil Congressional Medal of Honor, poté co jako jediný z družstva přežil, a bránil ji po nějakou dobu střelbou víceméně "od boku", i během přebíhání ze zákopu do zákopu. On sám nebo později Conoley to komentoval slovy:
"One hill: one marine."
|
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 1957: Proboha. 17 vojáků? To museli být machři, když dokázali Japončíky odrazit a dokonce jich zabít skoro 100. Sami ztratili asi jen 3 muže co? Ale o něčem takovým jsem v souvislosti s Guadalcanalem neslyšel. "skupina 17 vojáků služeb - radistů, písařů, nosičů stravy a nejméně jednoho kuchaře, pod velením výkonného důstojníka tohoto praporu majora Odella M. Conoleyho, později posílená asi dvěma střeleckými četami, nejprve zastavila nepřátelský průnik a pak se znovu zmocnila posic na Krvavém hřebenu, při usmrcení nejméně devadesáti Japonců (podle ranního součtu těl)." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1961: Schválně se podívám do Hubáčkova "Vítězství v Pacifiku""To jistě ne, ale pokud si dobře vybavuji, tak jmenovitě uvádí toliko tuto historku a zsazuje ji později, než do bojů o Guadalcanal. Dobývání letiště Munda jsem si prošel, ale nenašel jsem jí tam (idkyž to neznamená, že tam není, mohl jsem sejen přehlédnout )"
. |
|
|
|
|
|
To jistě ne, ale pokud si dobře vybavuji, tak jmenovitě uvádí toliko tuto historku a zsazuje ji později, než do bojů o Guadalcanal. Dobývání letiště Munda jsem si prošel, ale nenašel jsem jí tam (idkyž to neznamená, že tam není, mohl jsem sejen přehlédnout ) |
|
|
|
|
|
Dzin, Tom:(1958, 1959) Nevycházím jen z Hubáčka - třeba počet těl Japonců neuvádí, a nelíčí všechny detaily - třeba mám pocit, že nelíčí situaci jako nejprve zadržení postupu, a posléze (pravděpodobně po posílení těmi pěšáky) protiútok, včetně obsazení japonských posic s několika lehkými kulomety - a současně nevylučuji, že se podobná situace v Pacifiku opakovala vícekrát. |
|
|
|
|
|
Jestli si dobře pamatuji, Hubáček datuje "lívanečníkový incident" do pozdější doby, až za amerických žabích skoků po Šalamounech. Zkusím to projít. |
|
|
|
|
|
Měli jsme tu onehdy v "Overlordu", "závažnou diskusi", zda v případě nasazení kuchařů USMC do boje, byl japonský důstojník umlácen pánví nebo lívanečníkem - jen bych podotknul, že v americké angličtině jde o dost těžko rozlišitelné druhy kuchyňského vybavení - Američan může slovem griddle často myslet pánev, takže tato kontroverse patrně zústane nerozhodnuta; jinak se jednalo o narážku na akci týlových jednotek 2. praporu 7. pluku USMC během bitvy na "Krvavém hřebeni" 25. 10. 1942 na Guadalcanalu, kdy skupina 17 vojáků služeb - radistů, písařů, nosičů stravy a nejméně jednoho kuchaře, pod velením výkonného důstojníka tohoto praporu majora Odella M. Conoleyho, později posílená asi dvěma střeleckými četami, nejprve zastavila nepřátelský průnik a pak se znovu zmocnila posic na Krvavém hřebenu, při usmrcení nejméně devadesáti Japonců (podle ranního součtu těl). Jednalo se ovšem o klasický noční pěší útok za použití ručních granátů na krátkou vzdálenost, legenda o pánvi/lívanečníku je pozdějšího data vzniku . |
|
|
|
|
|
Ondraha: V Bitvě u Leyte. |
|
|
|
|
Kde bylo potopeno nejvíce japonských lodí? Bylo to v Bismarckově moři? |
|
|
|
|
|
Algernon, 1952: Díky moc za vysvětlení, mně by asi ani Astronomická ročenka moc nepomohla. |
|
|
|
|
|
Chopsy napsal v č. 1951: Takže, opravdu první kontakt ze strany Američanů byl v 0637, kdy zachytili vysílání v blízkosti TF 77.4 otevřenou řečí (a to japonskou "Mno Američané malinko zaspaly. V momentě, když zaútoč protiponorkový letoun b blízkosti letadlových lodí na Kuritu, a odeslal zprávu... Měla se celá flotila vzburcovat. Nestalo se tak a tak měly Američani co dělat, aby se zachránily" ) které, celkem logicky, vyhodnotili jako akci neznámého vtipálka.TBM na protiponorkové hlídce ensigna Williama C. Brookse, objevilo Kuritův svaz v 0645 (někdy v ten moment měli Amričané i hladinový radarový kontakt) a zaútočil o tři minuty později, zhruba ve stejné době kdy japonské hlídky vizuálně objevily "americkou Task force". Prakticky okamžitě mění Taffy 3 kurs. O nějakém zaspání se moc mluvit nedá, nanejvýš o chybě v nevyslání hlídek do větší vzdálenosti. |
|
|
|
| Mno Američané malinko zaspaly. V momentě, když zaútoč protiponorkový letoun b blízkosti letadlových lodí na Kuritu, a odeslal zprávu... Měla se celá flotila vzburcovat. Nestalo se tak a tak měly Američani co dělat, aby se zachránily | |
|
|
|
|
to jo no Algy |
|
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 1873:
"Hubáček píše, že v 0627 vyšlo slunce"
Dzin napsala v č. 1870:
"Jak si to teď čtu, tak píše(Hrbek) že v 6:27 vyšlo slunce "
Algernon napsal v č. 1913: Jinak některé jiné zprávy udávají, že východ slunce nastal v 0614 - ale nedokážu si učinit představu, zda tím byl míněn nautický východ a ten rozdíl mezi oběma je tak malý, nebo jde o nepřesnost z opisování, četl jsem pouze svědectví onoho capt. Viewega, který říká, že o půl šesté ještě byla absolutní tma - a slunce podle něj vyšlo okolo 0620, což není dvakrát přesný údaj. "Tj., Slunce vyšlo nad obzor? V kolik začínalo svítat? " |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 1946: A navíc se ty časy liší u jednotlivých lodí - třeba z CVE 68 Kalinin Bay začala startovat letadla v 0705, a ta zaútočila "v chvilce". "Podle svědectví velitele USS Gambier Bay(CVE-73), Capt. W. V. R. Viewega raději odstartovali co nejrychleji aby nepřišli o všechno " |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1910:
"Díky. Mám na mysli hlavně tu „reakční dobu“, tj. kdy vydali rozkaz a za jak dlouho začaly startovat první stroje, resp. kdy zaútočí první americké stroje — coby reakci na zjištění, že jsou „poblíže“ Japonci."
ja_62 napsal v č. 1902: V 0657 mění Taffy 3 kurs směrem pryč od Japonců a hned potom začínají letadla startovat - první útok který jsem našel, jako potvrzený, na japonské lodě proběhl někdy mezi 0710 a 0730 - a šlo o letadla TF 77.4, ale nevím zda přímo Taffy 3, nebo některé z ostatních Taffy. Přesnější časové určení asi není možné - i když se ještě pokusím - vzhledem k tomu, že jak letadla postupně vzlétala, ihned šla do útoku, který pak probíhal trochu individuálně a neuspořádaně. Nebyl ovšem příliš účinný - snad jen jeden zásah, ale podařilo se Japonce zdržet. Podle svědectví velitele USS Gambier Bay(CVE-73), Capt. W. V. R. Viewega raději odstartovali co nejrychleji aby nepřišli o všechno - některá letadla startovala s hlubinnými náložemi, jiná s bombami proti pozemním cílům, první letoun s torpédem byl vyslán s 35 gallony paliva, protože nebyly podmínky- dost místa na palubě, protivítr - ke startu s plnými nádržemi atp.- prostě cokoli aby Japonce zpomalili a nenechali se zastihnout s letouny na palubě. "Rozkaz ke startu letadel TF 77.4 k útoku na Kuritův svaz byl vydán v 0656" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Pacifik
- > Válka v Tichomoří 1941 - 1945