Válečné lodě druhé světové války
|
|
|
|---|---|
|
Kdysi tu byla zmínka o lodi Yamato, tady jsou tři videa z filmu o Yamato, doporučuji shlédnout www.youtube.com/watch?v=HU9GokQcgQM |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 3222: No hlavne to "ušetrenie" bol asi jedným z hlavných dôvodov. Prečo asi u Scharnhorsta udávali len 26.000 ton namiesto cca o 5500 ton väčšieho? Scharnhorst predsa nepresahoval povolené limity... "Jinak Bismarck byl oficiálně deklarován s 35.000 tunami, takže patrně Kriegsmarine pouze nechtěla ukázat jak jasnozřivě už v roce 1935 předvídala oněch 45.000 tun . Ovšem se jí patrně hodilo i to, že zatajením 7.000 tun podstatně "ušetřila" v celkovém poměru k výtlaku RN "  Rovnako i už počas stavby bolo deklarované, že Bismarck bude mať výtlak cca 35.000 ton, takže asi ťažko by zdôvodňovali (po zmene limitu na 45.000 ton), že zrazu má výtlak o 7.000 ton väčší i keď by sa do toho druhého limitu dostal úplne v pohode...
ja_62 napsal v č. 3222: Porušením zmluvy bolo utajenie skutočného výtlaku z pohľadu celkovej tonáže pre danú kategóriu (snaha "ušetriť" tonáž), pričom samotná veľkosť Bismarcku nemala byť prečo kritizovaná pretože bol v limite v čase dostavby čo sa týka výtlaku i výzbroje / resp. v čase vypovedania Britsko Nemeckej zmluvy). "Zajímavé také je, že Raeder, později tázán na to, zda chce porušení smlouvy v této věci popírat, odpověděl, že v žádném případě." |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 3222: Alebo "nejspíše" Nemecké lode nemali žiaden limit? "Vzhledem k době uzavření smlouvy se tímto "systémem" má nejspíše na stav věcí jak existoval mezi námořními mocnostmi v době jejího uzavření, jenže to neznamená, že by se na Německo nějakým způsobem vztahovaly jimi v budoucnu uzavřené smlouvy, natož aby mohlo (jednostranně) požívat výhod z případných budoucích změn, nýbrž jen to, že se ve své budoucí výstavbě omezí podle kritérií, jak existovala v době uzavření smlouvy. " Nemecké lode boli obmedzené celkovým výtlakom v jednotlivých kategóriách avšak zmluva priamo nehovorí o obmedzení veľkosti jednotlivých kategórií lodí čo sa týka výtlaku a výzbroje. Zmluva hovorí o tom, že v prípade ďalších obmedzení, bude Nemecké námorníctvo dodržiavať pomer 35 : 10. Ak teda predpokladáš, že veľkosť Nemeckých lodí je obmedzená zmluvou, ktorou bola v čase podpísania Britsko-Nemecká zmluva obmedzená veľkosť Britských lodí, tak čo v prípade, ak by došlo neskôr došlo k obmedzeniu výtlaku a výzbroje v jednotlivých kategóriách? Tieto nové obmedzenia by pre Nemecko podľa teba neplatili (napr. Britmi presadzovaný maximálny kaliber 14" / 356mm/ v kategórií capital ships?  |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 3221: U Nemeckého (ani iních) námorníctiev to nebolo len zvýraznenie hladinového delostreleckého súboja. Torpédoborec ako už z názvu vyplýva mal útočiť torpédami, ktorými mohol ohroziť i podstatne väčšie lode. Na druhú stranu silná výzbroj sa hodí práve vo chvíli ak sa stretnú v delostreleckom súboji flotily torpédoborcov..."A já zase o tom, že většina dávala důraz na schopnosti universálního doprovodu, ne na zvýraznění schopnosti hladinového dělostřeleckého souboje." Nikdy som netvrdil, že by Nemecké torpédoborce nedisponovali možnosťou viesť protileteckú streľbu, či protiponorkový boj, mínovanie a pod...Hovoril som o tom, že hladinový boj bola primárna úloha drtivej väčšiny torpédoborcov...Až počas vojny vznikajú torpédoborce / jednými s prvých torpédoborce triedy Hunt/, u ktorých nebola primárna úloha námorný boj, ale napr. protiletecký či protiponorkový boj a vznikla tak podskupina - sprievodné torpédoborce.
ja_62 napsal v č. 3221: Môžeš toto rozviesť čo tým presne myslíš? "Nu, ale šlo o výměnu těchto těžších děl za automatická lehká děla (20 a 40 mm), jen málokdy i náhradu 15 cm děla 10,5 cm protiletadlovým, jako u některých německých." 
ja_62 napsal v č. 3221: Ono skús použiť taktiež stredoškolský vzorček pre výpočet šikmého vrhu(v homogénnom gravitačnom poli) a dostaneš sa podstatne bližšie k realite... "Ne, jen jsem si zjednodušeně snažil zjistit, v jaké vzdálenosti začíná mrtvé pole pro dělo vedoucí palbu s maximálním úhlem elevace 30° stupňů. Ale rád se nechám poučit a vysvětlit o kolik jsem se v tom případě mýlil." |
|
|
|
|
SK napsal v č. 3218: Tato smlouva (a ponechme stranou, nakolik měla Británie právo něco takového Německu dovolit) říká, že Německá vláda se přiklání, v oblasti omezení námořního zbrojení, k systému rozdělujícímu lodi do kategorií, určujícímu výtlak a/ nebo výzbroj podle jednotlivých kategorií,( a přidělujícímu jednotlivým mocnostem jistý výtlak v každé kategorii.). Přičemž to bylo kupodivu důležité i kvůli tomu, aby mohli určit výtlak v každé kategorii, a zjistit kde a jakých lodí má mít Německo oněch 35%."Táto zmluva nehovorí o výtlaku lodí v jednotlivých kategóriách lodí, ale hovorí o tom, že čo sa týka obmedzení výtlaku a výzbroje platí pre Nemecko to isté čo pre Britániu s vrátane prípadných ďalších zmien, ktoré by vznikli v prípadných medzinárodných zmluvách. " Vzhledem k době uzavření smlouvy se tímto "systémem" má nejspíše na stav věcí jak existoval mezi námořními mocnostmi v době jejího uzavření, jenže to neznamená, že by se na Německo nějakým způsobem vztahovaly jimi v budoucnu uzavřené smlouvy, natož aby mohlo (jednostranně) požívat výhod z případných budoucích změn, nýbrž jen to, že se ve své budoucí výstavbě omezí podle kritérií, jak existovala v době uzavření smlouvy. Nic o tom, že by se na Německo vztahovala stejná omezení jako na Británii, v této smlouvě není, pouze ustanovení, že celkový poměr 35:100 případnými v budoucnu uzavřenými smlouvami nebude ovlivněn (v případě že tato metoda nebude zcela opuštěna). /Jinak Bismarck byl oficiálně deklarován s 35.000 tunami, takže patrně Kriegsmarine pouze nechtěla ukázat jak jasnozřivě už v roce 1935 předvídala oněch 45.000 tun  . Ovšem se jí patrně hodilo i to, že zatajením 7.000 tun podstatně "ušetřila" v celkovém poměru k výtlaku RN ./Zajímavé také je, že Raeder, později tázán na to, zda chce porušení smlouvy v této věci popírat, odpověděl, že v žádném případě. |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 3219:
"To bude rozumnejšie. "
ja_62 napsal v č. 3214: To by šlo totiž patrně interpretovat i jako jistou přecitlivělost německých námořníků, že? Poměrně dost asi řekne i fakt, že následující třída 1936B se vrátila k (jednoúčelovým) dělům ráže 12,7 cm aniž by došlo k podstatnému zesílení jiné výzbroje.
"Kupodivu to vypadá tak, že britské torpédoborce eskortující konvoje do SSSR teprve začínaly mít problémy se stabilitou v době kdy se německé vracívaly na základnu, protože už nemohly obstát . Ale ještě se podívám, zda k tomu není i něco objektivnějšího. "
SK napsal v č. 3219: Dejme tomu taková, která se obvykle užívá jako hlavní u křižníku - tedy od 15 cm, přičemž musím připomenout, že za druhé světové války platila jako horní hranice 203 mm.
"Čo je to krížniková ráž / kaliber/? 102, 114, 120, 127, 133, 140, 150, 152, 180, 190, 203,...381mm? "
SK napsal v č. 3219: A já zase o tom, že většina dávala důraz na schopnosti universálního doprovodu, ne na zvýraznění schopnosti hladinového dělostřeleckého souboje.
"Písal som o tom, že nielen Nemci predpokladali využitie torpédoborcov prevažne v námornom súboji ako na protileteckú ochranu."
SK napsal v č. 3219: Ne to jsem nepsal "Alebo si snáď myslíš, že 120mm delo používané na Britských lodiach bolo vhodným protilietadlovým delom? Alebo napr. 130mm Ruské delo? Atd...." , Britové zavedli dvojúčelové dělo až od třídy L a u sovětských admirál Golovko zmiňuje, jak byli britští námořníci překvapeni, když viděli sovětské torpédoborce střílet hlavní ráží proti letadlům - ta schopnost byla přibližně stejná jako u německého 15 cm děla takže se není jejich překvapení příliš co divit.
SK napsal v č. 3219: Nu, ale šlo o výměnu těchto těžších děl za automatická lehká děla (20 a 40 mm), jen málokdy i náhradu 15 cm děla 10,5 cm protiletadlovým, jako u některých německých.
"Nedochádzalo u nich k posilovaniu ľahkej protilietadlovej výzbroje i na úkor ťažších diel? "
SK napsal v č. 3218: Ne, jen jsem si zjednodušeně snažil zjistit, v jaké vzdálenosti začíná mrtvé pole pro dělo vedoucí palbu s maximálním úhlem elevace 30° stupňů. Ale rád se nechám poučit a vysvětlit o kolik jsem se v tom případě mýlil. "??? ten granát si počítal, že letí po priamke??? " |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 3217: Myslím, že v dobe kedy sa USA a VB dohodli na zvýšenom limite 45.000 ton, tak žiadna loď (mimo Britského Hood, a Japonskej triedy Nagato "Tak to by jsme se dověděli zajímavé věci. Pokud je mi známo, oněch 45 000 tun si už víceméně Londýn a Washington odsouhlasili to, co už dělali ostatní zcela běžně, tedy překračovali naprosto úmyslně 35 000 tunový limit." ) neprekračovala dovtedajšie obmedzenie 35.000 t. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 3214: Čo je to krížniková ráž / kaliber/? "To by mne zajímalo, kdo kromě Německa vybavoval torpédoborce křižníkovou ráží kanónů...Možná francouzské supertorpédoborce se tomu blížily, ale pouze blížily. Jinak se všichni snažili konstruovat torpédoborce jako universální doprovodné lodě operačních svazků, včetně protiletadlové kapacity (v předválečném pojetí, pak stejně dochází i k omezování dvojúčelových děl, a posílení lehké PL-výzbroje). " 102, 114, 120, 127, 133, 140, 150, 152, 180, 190, 203,...381mm?Písal som o tom, že nielen Nemci predpokladali využitie torpédoborcov skôr v námornom súboji ako na protileteckú ochranu. A to platí pre väčšinu námorníctiev vrátane Britského do začiatku vojny...Alebo si snáď myslíš, že 120mm delo používané na Britských lodiach bolo vhodným protilietadlovým delom? Alebo napr. 130mm Ruské delo? Atd....
ja_62 napsal v č. 3214: Nemecké lode snáď nemali protileteckú kapacitu? Nedochádzalo u nich k posilovaniu ľahkej protilietadlovej výzbroje i na úkor ťažších diel? "Jinak se všichni snažili konstruovat torpédoborce jako universální doprovodné lodě operačních svazků, včetně protiletadlové kapacity (v předválečném pojetí, pak stejně dochází i k omezování dvojúčelových děl, a posílení lehké PL-výzbroje). "
ja_62 napsal v č. 3214: To bude rozumnejšie. "Ale ještě se podívám, zda k tomu není i něco objektivnějšího." |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 3212: ??? ten granát si počítal, že letí po priamke??? "Abych se lépe vyjádřil, ač jako jedinec nenapravitelně poškozený humanitním vzděláním , vyjádřil: O kolik stupňů se granát letící po balistické křivce, může odchýlit nad rovinu přímky o úhlu 30°?"
ja_62 napsal v č. 3212: S tým súhlasím, ale ide o to, že dostatočná bola i tá rýchlosť u Nemeckých diel. Resp. uveď nejaký konkrétny prípad, kedy by sa tá vyššia rýchlosť mohla nejak badateľne prejaviť..."Patrně dělo o větší rychlosti odměru náměru bude umožňovat větší flexibilitu při míření - rychlejší změna zamíření atd."
ja_62 napsal v č. 3212: Bismarck bol už stavaný na základe Britsko-Nemeckej zmluvy z roku 1935. Táto zmluva nehovorí o výtlaku lodí v jednotlivých kategóriách lodí, ale hovorí o tom, že čo sa týka obmedzení výtlaku a výzbroje platí pre Nemecko to isté čo pre Britániu s vrátane prípadných ďalších zmien, ktoré by vznikli v prípadných medzinárodných zmluvách. Takže v prípade, ak pre Britániu platí od istej doby maximálny výtlak pre "capital ships" 45.000 ton, tak sa toto obmedzenie vzťahuje automaticky i pre Nemecké lode a teda i pre Bismarcka. "Pokud vím, tak lze mluvit o dvou smlouvách omezujících výtlak, jednak versailleské mírové smlouvě z 28. června 1919, kterou Německo nikdy nevypovědělo, ač ji neustále porušovalo, kde byl výtlak bitevních lodí omezen na 10.000 tun, což zhruba splňovala třída Deutschland, a pak tu byla Britsko-německá námořní dohoda z 18. června 1935, omezující výtlak na 35.000 tun, kterou Německo vypovědělo 28. dubna 1939, přičemž, pokud se nemýlím, Bismarck byl spuštěn 14. 2. 1939. Možná ho v době spuštění ještě nepřekračoval, jelikož nebyl dokončený, ale sotva "už". "
ja_62 napsal v č. 3212: Kto "ostatní"? A aké pre nich platili obmedzenia? "Jak to říci - ostatní se alespoň snažili je dodržet, navíc pro ně platila trochu jiná omezení... A třeba Iowa už žádná omezení neporušuje" |
|
|
|
|
Tak to by jsme se dověděli zajímavé věci. Pokud je mi známo, oněch 45 000 tun si už víceméně Londýn a Washington odsouhlasili to, co už dělali ostatní zcela běžně, tedy překračovali naprosto úmyslně 35 000 tunový limit. |
|
|
|
|
|
Problém je v tom, že smlouva je psaná stručně a nejasně a mnohem víc řeší celkový poměr výtlaku Německo-Britské společenství, případný poměr této smlouvy k jiným multilaterálním smlouvám o námořním zbrojení, uzavřeným případně v budoucnu, než že by jednoznačně stanovila co a jak u jednotlivých kategorií. Takže se nechám překvapit s jakým výkladem protistrana přijde .
Algernon napsal v č. 3216: To je asi nejdůležitější "pojistka", proč mám za to, že tu úmluvu Němci nemohli Bismarckem neporušit. (A stejné mínění měl i Mezinárodní soud s válečnými zločinci v Norimberku"Potom byl konstruován a stavěn, a to ještě v době platnosti oné limitující dvoustranné smluvy, a to se zcela zjevným záměrem jí porušit " ) |
|
|
|
|
|
Algernon, 3213: Ono to je trochu komplikovanější, a vzhledem k dikci britsko-německé smlouvy je dost složitá otázka, co přesně se na Německo vztahuje, ale mám za to, že jinak než těch 35.000 tun to jde vykládat pouze značně krkolomně . |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 3209: To by mne zajímalo, kdo kromě Německa vybavoval torpédoborce křižníkovou ráží kanónů...Možná francouzské supertorpédoborce se tomu blížily, ale pouze blížily. Jinak se všichni snažili konstruovat torpédoborce jako universální doprovodné lodě operačních svazků, včetně protiletadlové kapacity (v předválečném pojetí, pak stejně dochází i k omezování dvojúčelových děl, a posílení lehké PL-výzbroje).
"Z konštrukcie torpédoborcov Nemecka (a nielen jeho) vidno, že nemci predpokladali využitie torpédoborcov prevažne v námornom boji, kde mali dopĺňať väčšie lode a chrániť ich pred ponorkovým napadnutím."
SK napsal v č. 3208: Kupodivu to vypadá tak, že britské torpédoborce eskortující konvoje do SSSR teprve začínaly mít problémy se stabilitou v době kdy se německé vracívaly na základnu, protože už nemohly obstát"Utázkou je, či ostatné torpédoborce na zvlnenom mori mali stabilitu lepšiu ako zmienený Typ 36A... " .Ale ještě se podívám, zda k tomu není i něco objektivnějšího. |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 3207: Abych se lépe vyjádřil, ač jako jedinec nenapravitelně poškozený humanitním vzděláním "??? ako prekročiť? " , vyjádřil: O kolik stupňů se granát letící po balistické křivce, může odchýlit nad rovinu přímky o úhlu 30°?
SK napsal v č. 3207: Patrně dělo o větší rychlosti odměru náměru bude umožňovat větší flexibilitu při míření - rychlejší změna zamíření atd.
"V čom konkrétne? "
SK napsal v č. 3207: Pokud vím, tak lze mluvit o dvou smlouvách omezujících výtlak, jednak versailleské mírové smlouvě z 28. června 1919, kterou Německo nikdy nevypovědělo, ač ji neustále porušovalo, kde byl výtlak bitevních lodí omezen na 10.000 tun, což zhruba splňovala třída Deutschland, a pak tu byla Britsko-německá námořní dohoda z 18. června 1935, omezující výtlak na 35.000 tun, kterou Německo vypovědělo 28. dubna 1939, přičemž, pokud se nemýlím, Bismarck byl spuštěn 14. 2. 1939. Možná ho v době spuštění ještě nepřekračoval, jelikož nebyl dokončený, ale sotva "už".
"V dobe spustenia na vodu Bismarck už povolený výtlak neprekračoval. "
SK napsal v č. 3207: Jak to říci - ostatní se alespoň snažili je dodržet, navíc pro ně platila trochu jiná omezení... A třeba Iowa už žádná omezení neporušuje "No keď to nevadilo konštruktérom i iních loďstiev, prečo by to malo vadiť Nemeckým?" . |
|
|
|
|
|
Moby: (3210) Nejde. Záleží na specifikaci, jak bude baterie pálit. Pokud tedy chci střílet s minometem, nechci minout o kilometr, ale chci také zasáhnout cíl. |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 3204: Jo, to i u kanónku na pingpongový míčky.
"Budeš se divit, ale střílí. Princip palby je stejný."
Dzin napsala v č. 3204: No já nevím Máňo, jestli třeba nejde o rozdíl ve velikosti toho prostoru - když mineš minometem o kilometr, většinou tam nějakej jinej cíl bejt může, u lodi maximálně uděláš pěknej velkej gejzír. "Ty střílíš tak, aby jsi zasáhl prostor, kde se bude loď nacházet. To kam ji zasáhne jednotlivé granáty, je už víceméně dílem náhody." |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 3206: To je síce pravda, ale záleží len a len na konkrétnom námorníctve čomu dáva prednosť - akú má námornú doktrínu na použitie týchto lodí. Z konštrukcie torpédoborcov Nemecka (a nielen jeho) vidno, že nemci predpokladali využitie torpédoborcov prevažne v námornom boji, kde mali dopĺňať väčšie lode a chrániť ich pred ponorkovým napadnutím. Ochrana proti lietadlám nebola u týchto lodí prioritou / počas vojny sa však táto priorita menila /... "Jinak bych pouze lehce připomněl, že torpédoborec jaksi musí plnit širší škálu úkolů než dělostřelecké souboje jeden na jednoho, natož pouze s jinými torpédoborci; zejména doprovodné, k čemuž se doopravdy lépe hodí ta dvojúčelová děla - pouze protilodní mu v dělostřeleckých hladinových soubojích většinou nepomohou získat výraznější převahu, pokud se k nim vůbec dostane, protiletadlovou obranu mu neposkytnou žádnou, navíc ho značně zatíží na úkor užitečnější výzbroje - protiletadlové, protiponorkové atd." |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 3206: Utázkou je, či ostatné torpédoborce na zvlnenom mori mali stabilitu lepšiu ako zmienený Typ 36A... Máš niekde nejaké konkrétne hodnoty, ktoré by sa dali porovnať Fletcherom či Kagero? "Odpověď by záležela třeba na povětrnostních podmínkách, síle větru, výšce vln atd - kupodivu ten typ 36A údajně neměl na rozhoupaném moři nejlepší stabilitu, zejména pokud neměl plné nádrže, takže občas nemohl ta "mocná" děla plně využít. Kupodivu to prý bylo způsobeno i jejich váhou.... A to nemluvím o "spolehlivosti" jeho pohonu. " |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 3205: Fakulta špeciálnej techniky - Trenčianska univerzita - zameranie Konštrukcia špeciálnej techniky.
"(i když by mě trochu zajímalo, jaký ústav konkrétně jsi vystudoval)"
ja_62 napsal v č. 3205: ??? ako prekročiť?
" o kolik stupňů lze případně tento náměr pomocí balistické křivky překročit...... "
ja_62 napsal v č. 3205: V čom konkrétne?
"Nepřipadá mi nedostatečná, pouze to vidím tak, že větší rychlost poskytuje lepší možnosti."
ja_62 napsal v č. 3205: V dobe spustenia na vodu Bismarck už povolený výtlak neprekračoval. "Asi nic moc, ale čistě hypoteticky, při náhradě 12x15 cm +16x10,5 cm pouhými 16x5", by třeba nemusel překročit maximální smluvně povolený výtlak o tolik, přičemž jeho schopnost bránit se letadlům by nijak nepoklesla. "
ja_62 napsal v č. 3205: No keď to nevadilo konštruktérom i iních loďstiev, prečo by to malo vadiť Nemeckým? Mimo to, z Nemeckého pohľadu by napr. v prípadnom delostreleckom súboji neboli najužitočnejšie delá 127mm v prípade, že by napr. bolo potrebné odraziť dotierajúce krížniky... "Pokud konstruktérům nevadí, že ty limity překročí, a pokud jim nevadí ani fakt, že část té výzbroje nebude vždy nejužitelnější - proč ne..."
ja_62 napsal v č. 3205: No 105mm kanón bol dostatočne účinný na boj proti nákladným lodiam a menším plavidlám (i ponorkové 88mm delo postačovalo na tieto ciele úplne v pohode). Avšak proti silnejšie pancierovaným cieľom (napr. krížnikom) je už 105mm slabé rovnako ako 127mm. Rozdiel v prierazných schopnostiach 127mm granátov oproti 150mm je dosť veľký na to aby sa jednoznačne prejavila výhoda 150mm diel v námornom súboji... "Je trochu lehčí , a používáš obvyklý argument zastánců jednoúčelových děl , jenomže pokud, jak se obvykle udává, je za druhé světové války 5" granát už kdesi na hraně využitelnosti v boji s hladinovými cíly, pak ten 10,5 cm bude nejspíše pod ní , a občasné snahy tvrdit, že jako dvojúčelová mohli Němci využít 10,5 cm C/33 jako vypadají trochu přitažené za vlasy." |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 3195: Odpověď by záležela třeba na povětrnostních podmínkách, síle větru, výšce vln atd - kupodivu ten typ 36A údajně neměl na rozhoupaném moři nejlepší stabilitu, zejména pokud neměl plné nádrže, takže občas nemohl ta "mocná" děla plně využít. Kupodivu to prý bylo způsobeno i jejich váhou...."Otázkou je či by si bol v súboji jeden na jedného radšej na torpédoborci typu 1936A (Nemecko) s 5x150mm delami, 45,3 kg granátmi a kadenciou 7-8 rán/min alebo na torpédoborci triedy "N" s 6x120 mm delami, 22,68 kg granátmi a kadenciou 7-10 rán.min... "
A to nemluvím o "spolehlivosti" jeho pohonu.Ale patrně bych dal přednost třídě Fletcher, případně i Kagero. Jinak bych pouze lehce připomněl, že torpédoborec jaksi musí plnit širší škálu úkolů než dělostřelecké souboje jeden na jednoho, natož pouze s jinými torpédoborci; zejména doprovodné, k čemuž se doopravdy lépe hodí ta dvojúčelová děla - pouze protilodní mu v dělostřeleckých hladinových soubojích většinou nepomohou získat výraznější převahu, pokud se k nim vůbec dostane, protiletadlovou obranu mu neposkytnou žádnou, navíc ho značně zatíží na úkor užitečnější výzbroje - protiletadlové, protiponorkové atd. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Válečné lodě druhé světové války