Válečné lodě druhé světové války
|
|
|
|---|---|
|
V téme "Nejlepší stíhací ..." sa nejak samozrejme predpokladalo, že ten torpédoborec musel mať hlavnú výzbroj v dvojhlavňových vežiach. K tomu by som doplnil že tomu tak zďaleka nemusí byť. Keď sa pozrieme pozornejšie, zistíme že počet tried s dvojdelovými vežami je 4 (vrátane triedy Gearing, ktorá toho príliš mnoho vo WWII nestihla) kým s jednodelovými je ich 7 vrátane najpočetnejšej triedy Fletcher. |
|
|
|
|
ragaz: Pochybuji, že je někdo ještě někdy nově vydá... |
|
|
|
|
Dzin: Nezbývá než čekat na další vydání  . Třeba se do důchodu dočkám (cca 30-35 let) |
|
|
|
|
|
ragaz: Ne, u nás byla v antíku. |
|
|
|
|
|
Dzin: Ve Zlíně už asi není ani antikvariát - nebo znovu vychází? |
|
|
|
|
|
ragaz: Já mám všechny.  Jen jedničku jsem musel schánět po antikvariátech, ostatní jsem koupil průběžně. A asi si nyní koupím znovu dvojku, protože je už v docela salátovém vydání... |
|
|
|
|
|
Dzin: první dvě u nás v knihovně nemají. Mám koupenou 4 a 6, pětku asi neseženu. Někdu to je vážně k nasr.... , hlavně že vychází kdejaká růzová p..... |
|
|
|
|
|
ragaz: (1250) Jo, válečné lodě byly super. Já si jen řikám, jak by se vyvíjeli, kdyby se vydávala za totality i 4 a další. Přeci jen, první 3 díly byly poměrně ideologicky nezávadné. 4 už by to bylo zajímavější, hlavně jak by se postavil ke kapitole o SSSR. A také, kdyby nezemřel myslím že Hynek? U trojky to bylo poznat, přeci jen nedosahovala kvality prvních dvou. |
|
|
|
|
|
Dzin: Koho chleba jíš, toho píseň zpívej - to platí za každého režimu. Ale třeba Válečné lode 3 - WW1 - velmi solidní technické informace. A to výšla za komančů. U Novotného jsem se poprvé pořádně dočetl o černomořských dreanoughtech a osudech jejich 305mm děl (prý nejlepsí 305 na lodích). Stojí to za přečtení. |
|
|
|
|
|
ragaz: Hold alespoň je z čeho vybírat. Nedávno jsem si zase prošel starou totalitní literaturu o válečných lodích a ¨hlavně při popisu imperialistických námořnictvech to byla "kvalita". |
|
|
|
|
|
Dzin: nejnovější zdroj "Veleobři oceánů" od F. Novotného . Jinak "Válečné lodě 4" . Uvítám cokoli o dělostřelecké výzbroji 19-20 století (hlavně Škoda) |
|
|
|
|
|
Add ragaz (4097) Nejlepší stíhací letoun 2.sv.v.: Tak jsem se přesunul jsem. To mám radost, že si alespoň něco pamatuji. Jinak Iowa 20x127, 76x40, 60x20 PLK. Alespoň v době dokončení. New Jersey měla 80x40 a zbylé dvě 80x40 a 49x20. |
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 1222: Já bych sázel na to, pro stabilitu BB při plavbě je asi důležitá hmotnost a proto nemusím šetřit na váze tolik jako u menších lodí. A taky asi při tehdejších znalostech techniky hrál roli argument: menší otáčky=menší opotřebení=vyšší životnost do GO atd. "Otázkou stále ostáva prečo sa u bitevných lodí používali väčšie priemery vrtulí (s nižšími otáčkami) pri rovnakom alebo nižšom prenášanom výkone oproti napríklad krížnikom." |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1235: Akosi ťažko môžem považovať dľžku Leandera a Iowy ako priemerné hodnoty krížnikov a bitevných lodí. Ale ak sa nemýlim v 1232 si Leander nespomínal. "A na copak jsme se ptali ve 1222..??" BTW, nemal by si k dispozícií priemer vrtule a otáčky pre KGV? |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1231: Zvyknem čítať celé odstavce, ale v prípade tvojej otázky
"Že by se tyto dvě tvrzení nějak vzájemně popíraly..? Zkus si přečíst celé konkrétní odstavce, nikoliv samostané věty (či jejich části)."
Algernon napsal v č. 1232: to akosi nepomáha. "Copak že je tak nepochopitelné na otázce proč tedy měl Mogami šrouby o průměru 3,8 m a neměl šrouby o průměru 4,15 m (Prinz Eugen), či 4,10 m (Admiral Scheer) ..?" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1230: "Obzvláště, pokud porovnám třeba třídy Leander a Iowa, že? :o)" Neviem ale medzi tvojimi príkladmi sa vyskytovali "poněkud" väčšie krížniky a "poněkud" menšie bitevky. A čo takto South Dakota a Prinz Eugen? |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1227: "kupř. o 25-50 procent delším trupem" Presnejšie by bolo napísať tak 10-25%. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1214:
"Ostatně, proč tedy měl Mogami šrouby o průměru 3,8 m a neměl šrouby o průměru 4,15 m (Prinz Eugen), či 4,10 m (Admiral Scheer) ..?"
Algernon napsal v č. 1226: Nedá sa povedať že by tvoj postoj bol konzistentý. Ináč s tvojím 1226 sa plne stotožňujem. Preto som aj nechápal (a reagoval protiotázkou) a stále nechápem otázku v 1214. "Nikdy přece neexistuje jedno jediné nejvýhodnější konstrukční řešení…" |
|
|
|
|
|
Algernon: Čo sa týka minulej diskusie v online okne pozrel som sa na ten nákres PE podrobnejšie a to čo som považoval za spojky sú s najväčšou pravdepodobnosťou naozaj spojky. Uloženie hriadelí s ložiskami bolo na cca 5-6 metroch. Že sa jedná o uloženie je zrejmé z toho že sú tam naznačené priečne nosníky. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1221: Zmyslom mojej otázky nebolo špecifikovať vzťah medzi prenášaným výkonom a priemerom vrtule (ako by sa pri povrchnom skúmaní mohlo zdať) ale poukázať na to že pri uvedenej otázke
"Jak jste, milý kolego, došel k porovnání mezi přenášeným výkonem a mezi průměrem vrtulí?"
Algernon napsal v č. 1214: akosi nemôžem nájsť pointu. Uvedenie vzťahu v 1221 ma v tom len utvrdilo. Problém otázky je v tom, že je to rovnica s dvoma premennými (ak vezmeme výkon ako pevne danú veličinu). T.j. napr. ak zvýšim priemer vrtule, znížia sa mi otáčky a naopak. Čize zo vztahu nijako nevyplýva aká je najvhodnejšia kombinácia otáčok a priemeru vrtule."Ostatně, proč tedy měl Mogami šrouby o průměru 3,8 m a neměl šrouby o průměru 4,15 m (Prinz Eugen)" Mimochodom neviem či sa jedná o preklep ale D^5 má s plochou kruhu len málo spoločné (nemalo to byť D^2 ?) Algernon, Tom: Otázkou stále ostáva prečo sa u bitevných lodí používali väčšie priemery vrtulí (s nižšími otáčkami) pri rovnakom alebo nižšom prenášanom výkone oproti napríklad krížnikom. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Válečné lodě druhé světové války