Bitva o Británii, letecká válka na západní frontě
|
|
|
|---|---|
|
Tak, konečně doma a konečně se mi vrátila i inkriminovaná knížka (zdrbaná i z lékařského pohledu  ). Pasáž, kde se Mayhewová problému věnuje, čítá cca pět stran, ty tu opravdu citovat (opisovat) nebudu, spíš knížku někdy půjčím (vypadá to, že 24. 1. budu v Praze), stojí za to si ji i přes její nedostatky přečíst. Už proto, že k tématu prakticky nic jiného není. Následující citace pocházejí ze stran 61-65:
Místa, kde se křídlo letadla stýkalo s jeho trupem (kořen křídla), nebyla chráněná pancířem nebo těsněním, takže hořící palivo unikající po zásahu z nádrže v křídle směřovalo přímo k pilotovi v kabině.(…) Pak tam cituje zprávu "majora letectva" Reese (nejspíš G/Cpt John Rees), který ve své zprávě zaměřené na prevenci těžkých popálenin navrhoval, aby do doby, než křídelní nádrže dostanou samosvorné potahy, byly kořeny křídel odděleny přepážkou.Statistika popálenin (…) za rok 1940 svědčí o vysokém výskytu popálenin lokalizovaných (…) na těch částech těla, které jsou kořenu křídla nejblíže: ruka a předloktí - 97; nadloktí - 23; holeň, kotník, nárt - 91; ostatní části dolní končetiny - 49. (…) Zpočátku se soudilo, že zdrojem většiny takových požárů byla rezervní nádrž umístěná před palubní deskou a obsahující asi 30 galonů paliva, ale brzo se zjistilo, že tomu tak není. Hlavními pachateli byly dvě nádrže umístěné v křídlech. (…) Mezi křídly a trupem se nenacházelo nic, co by za přirozeného průvanu, který tam panoval, zabraňovalo volnému přítoku hořícího paliva až do pilotní kabiny, zejména v případě, že chytly a byly odfouknuty plátěné kryty kulometných střílen. Zpráva odešla na Bentley Priory 1. října 1940, podle reakce z 16. října téhož roku
by sice bylo žádoucí dodatečně provést úpravu spočívající v přepažení centrální části trupu v místech blízkých křídlovým nádržím, která se už provádí u letounů ve výrobě, i u strojů, které jsou již ve službě
, ale
uskutečnění takových úprav přesahuje technické možnosti služebních jednotek, takže k dodatečným úpravám spočívajícím v izolaci středové části trupu se nepřikročilo
. Bohužel, v žádné monografii Hurricanu teď nemohu najít, jestli skutečně na podzim 1940 začali montovat nějakou (asi ne nutně ohnivzdornou) přepážku do kořene křídla. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 122: No, používaly ho hlavně vyšší kruhy ve své korespondenci, ve které měl znamenat jednotku větší než wing (tehdá se za wing považovaly zejména tři squadrony operující společně, i když Park se na svou obranu snažil poukazovat na operace svých squadron po dvojicích, kdykoliv to situace umožňovala), citace je např.
"ten název 'Balbo' se tehdy vůbec nějak uplatnil v praxi?"
It is agreed that a larger fighter formation than a wing should operate as a tactical unit? If so, is it agreed that this unit should consist of two wings? By what name should such a unit (referred to in this Agenda as a "BALBO") be known? Big Wing jako Balbo označuje třeba i Park v jedné ze svých studií jeho (ne)užitečnosti. Problém je v tom, že Bader pod svým velením neměl vždy stejně velkou skupinu stíhaček - nezřídka do boje vedl pět squadron, zřejmě příliš mnoho na to, aby se to vlezlo pod "obyčejný" wing. Takže tu nastupuje jakýsi "dualismus" - někdy se tomu říkalo wing, jindy Balbo G/Cpt D. Stevenson, Director of Home Operations, 14. října 1940 Každopádně Balbo v análech RAF zřejmě nevydrželo dlouho, neboť už v říjnu toto označení nikdo neměl v lásce a všichni jej označovali za "dočasné", než se najde vhodnější termín. A protože se jednotky větší než tři squadrony po další léta neobjevily, nebylo nakonec ani třeba měnit terminologii. A když se objevily (teď tu zaboha nemůžu najít svůj letitý příspěvek na téma počty squadron ve wingu někdy kolem invaze a konce roku 1944 - tři už byly spíše výjimkou než pravidlem), tak se prostě nechalo označení wing. |
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 121: en.wikipedia.org/wiki/Balbo"(Big Wing - btw, v té době navrhovali říkat "wing" seskupení tří squadron a dva wingy dohromady pojmenovali "Balbo" aneb vliv přeletů s SM.55 stále na scéně)" en.wikipedia.org/wiki/Big_Wing Spíše bokem - bez ohledu na to co naznačují na webu plném znalců - ten název 'Balbo' se tehdy vůbec nějak uplatnil v praxi? |
|
|
|
|
|
Už si připadám, že trpím samomluvou ale níže zmiňovanou knihu The Battle of Britain: New Perspectives jsem včera večer dočetl. Vřele doporučuji, takhle nějak si představuju historické dílo. O konkrétním průběhu bitvy se tam sice prakticky nic nedočteme (a když, tak nepříliš přesně :-/ ), ale celé to je věnované zákulisí, tj. vztahům Dowding × Douglas a Park × Leigh-Mallory, kontroverzím kolem strategie (rozmístění squadron) a taktiky (Big Wing - btw, v té době navrhovali říkat "wing" seskupení tří squadron a dva wingy dohromady pojmenovali "Balbo" aneb vliv přeletů s SM.55 stále na scéně), postoji WSCh k celé záležitosti, proč Dowding zůstal ve velení FC celé léto a co nakonec vedlo k jeho odvolání... John Ray dochází k závěru, že to hlavní, co zlomilo Dowdingovi vaz, byla ztráta podpory Churchilla a Beaverbrooka - opozici mezi vysokými činiteli RAF (zejména v osobě Sholto Douglase) měl Dowding už před vypuknutím války. Za to mohla zejména noční ofenzíva Luftwaffe, proti které logický Dowding odmítal nasazovat řešení ušitá horkou jehlou a v principu s minimální šancí na úspěch (Hurricany), a nedostatek rozhodnosti při řešení rozporů mezi Parkem a Leigh-Mallorym (jednotlivé squadrony vs. Big Wing, otázka kontroly Wingu nad územím 11. Group). Sympatické je, že dává prostor Baderovi na obhajobu Leigh-Malloryho, který tu možnost jako jediný z aktérů po válce neměl (zahynul v roce 1944: www.fronta.cz/kalendar/acm-sir-trafford-leig...) - z toho taky vyplyne několik zajímavých skutečností, např. že Leigh-Mallory neprosazoval Big Wing jako univerzálně nejlepší řešení, ale jako vhodný doplněk, který měl získat čas pro Parkovy squadrony, aby zaujaly vhodnou pozici k útoku (tj. hlavně aby získaly výšku). Líbí se mi, že předkládá a kriticky hodnotí fakta, nehodnotí sám o sobě, to nechá na čtenáři. Celkový můj dojem je takový, že Dowding byl odstraněn hlavně z vyšších pozic (Ray v podstatě vyvrátil politické intriky Badera/Leigh-Malloryho přes poslance a adjutanta 242. sqn, F/Lt Macdonalda), které na něj měly spadeno již dlouhou dobu a kterým jeho chyby zejména v září a říjnu 1940 daly do rukou více než dost munice. Park pak doplatil na to, že byl Dowdingovou "pravou rukou", prostě byl odejit v rámci kompletní obměny vyšších kádrů (Portal, Douglas, Leigh-Mallory). Pokud by byl zájem, mohu i zapůjčit |
|
|
|
|
|
Dovolím si doplnit k níže probíranému problému ULTRA & Dowding, co o něm píše John Ray v knize The Battle of Britain: New Perspectives. Podle Winterbothama byla ve Stanmore instalována zvukotěsná kabinka, ve které mohl Dowdingovi předávat dešifrované informace - jenže nikdo jiný si na její existenci nevzpomíná, ani W/Cdr Ironside, Dowdingův pobočník. M. Gilbert navíc doložil, že Dowding se o existenci ULTRA dozvěděl až 16. října 1940, čili nic takového by ani logicky existovat nemělo. Tvrzení o znalosti plánů Luftwaffe 15. srpna by mělo pocházet z Lewina (Ultra Goes To War - bohužel neznám, nečetl jsem) a zdrojem opět Winterbotham (resp. rozhovor s ním). Na druhou stranu je zde tvrzení důstojníka ze štábu 12. Group, že Leigh-Mallory 15. srpna na velitelství vůbec nebyl, že zrovna podnikal inspekční cestu na jedno letiště. S tímto jsem se zatím nesetkal, nicméně ve světle některých jiných útržků (Poláci "uzemnění" sektorovým kontrolorem) by to mohlo dávat smysl. Jestli je skutečně jediným zdrojem "znalosti Dowdinga" rozhovor Lewina s Winterbothamem, pak Ultra Goes To War vyšla r. 1978, kdy bylo Winterbothamovi již (přes) 80 let... |
|
|
|
|
|
Abych doplnil [téma č. 93 - přísp. č. 2072] ohledně osekávání Fleet Air Arm konkrétním příkladem: když se poprvé rozhodovalo o expanzi ADGB (tehdy pod ADGB spadaly jak stíhací, tak i bombardovací squadrony) nad rámec dvaapadesáti (originální plán z roku 1923), v červenci 1934 (v té době ADGB čítalo 42 squadron) britský kabinet odsouhlasil růst až na 75 squadron. Zdroje pak našel zejména na úkor FAA: zatímco Home Defence Committee doporučila dvacet nových squadron, vláda odklepla jen čtyři, které měly napravit stávající nedostatky. Na vylepšení pozice na Dálném východě nedošlo. |
|
|
|
|
|
Docela zajímavé údaje k radiofonii u britských stíhaček skýtá tato stránka: www.airbattle.co.uk/b_research_3.html - já bych jen dodal pikošku, že Spitfire 64. sqn ukořistěný Němci 15. srpna 1940, nesl právě jeden z TR 1133.
Algernon napsal v č. 115: Pokud si dobře vzpomínám, tohoto faktu využívali zpravodajci obou stran i při Overlordu - na jedné straně vojenští policisté řídili dopravu skutečných jednotek (a byli odposloucháváni), na druhé (Pattonova "armáda duchů") zase působili co nejvíce povyku (pro nic "Jinak například Němci (ale platí to na oplátku i pro druhu stranu) využívali faktu, že před letem bylo nutné vyzkoušet třeba radiostanici (popř. i další radiovou výstroj), na základě čehož radiový odposlech mohl varovat před nadcházející akcí" ) a vytvářeli falešný dojem Schwerpunktu invaze namířeného na Pas-de-Calais. |
|
|
|
|
Díky za odpověď |
|
|
|
|
Twiggy napsal v č. 113: Nejsem odborník na radiotechniku, ale v zásadě jde asi o následující. Naši letci-stíhači v čs. jednotkách, ostatně i v těch britských, operovali ve formacích, tudíž nutně museli mezi sebou komunikovat - zejména ve vzdušných soubojích, jindy dodržovaly povětšinou ticho v éteru, aby je nezachytil nepřítel. Zatímco letci v bombardovacích jednotkách létali nejprve (u Bomber Command) samostatně. Jednotlivé stroje prováděly samostatné úkoly, přestože cíl byl jeden. Totéž se praxi provádělo u Coastal Command, kdy letouny opět samostatně hledaly a zneškodňovaly nepřátelská plavidla/ponorky. "Rádiová komunikace je v bombardéru pouze mezi členy posádky a ve stíhačce mezi jednotlivými stroji v rámci např. letky? " |
|
|
|
|
|
Ahoj, rád bych se zeptal možná trochu hloupě, ale což. Teď hodně čtu knihy s tématikou našich letců. Rádiová komunikace je v bombardéru pouze mezi členy posádky a ve stíhačce mezi jednotlivými stroji v rámci např. letky? Díky za objasnění  |
|
|
|
|
|
www.telegraph.co.uk/news/newstopics/britaina... Nedávno objevený a zdigitalizovaný dvacetiminutový film starosty londýnské čtvrti Marylebone (West End), natočený mezi 7. zářím 1940 a 10. květnem 1941, zachycuje následky Blitzu. Ještě silnější než fotky… Plná verze, ne jen tříminutová ukázka, na www.westendatwar.org.uk/category_id__27.aspx |
|
|
|
|
|
battleofbritainblog.com/ Docela zajímavý projekt, bohužel nedotažený do konce. Třeba ztráty jsou počítány podle dobových britských zdrojů, což je skoro k ničemu (leda pro zajímavost), profily letišť, letadel, squadron a velitelů jsou vyloženě odfláknuté. K dispozici jsou ale velmi zajímavé dokumenty (pokud člověk má dost trpělivosti na přežití otravného SnapShot pluginu), třeba originální anglické překlady německých invazních plánů apod. Suverénně nejvíce mě dostal dopis jednoho příslušníka Bomber Command své matce: battleofbritainblog.com/historical-documents... |
|
|
|
|
|
Externí závěsníky (buď na jednu 1800kg nebo dvě 1000kg pumy) byly zavedeny až ve verzi H-4, která se začala vyrábět pozdě na to, aby zasáhla do B-of-B, natož ve větším množství v půlce srpna. Že ale Lake pomotal verze, nevšiml si, že když se nesou pumy na vnějších závěsnících, tak nejdou nést i v pumovnici, neboť její dvířka jsou pak blokována, a různě to posčítal, je docela dobře možné. |
|
|
|
|
|
Neměl He 111H i možnost externího nesení pumového nákladu? Případně namísto bomb v pumovnici. Vím, že to za dané situace bude asi nepravděpodobné, ale šlo mi o to, jestli si někde nesehnal údaj k naprostému maximu, a pak z něj dál nevycházel (ať už jej subjektivně považoval za cokoliv). |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 107: Přesně tuto úvahu jsem udělal také."Z jazykového hlediska bych měl za to, že pokud je použit tvar "bombloads" vztahuje se to k pumovým nákladům individuálních strojů."
ja_62 napsal v č. 107: No, nevím. Maximální náklad Heinkelu He 111H-3 bylo 2000 kg pum (aneb osm SC 250 zavěšených v pumovnici), to je cca 4400 lb. Do šesti tisíc docela daleko. Ještě mě napadlo, že zaměnil payload za bombload a libry za kila, ale ani tak mi to moc nevychází. No, co už."Původně to skutečně asi mohlo vzniknout převedním nosnosti na libry, následným zaokrouhlením a posléze i omylem autora v jakých jednotkách údaj je a pečlivým přesným přepočítáním." Snad to ten zbytek vyváží |
|
|
|
|
|
Accordingly, Stumpff launched 18 Heinkel He 115 seaplanes in a feint against Dundee, with 63 He 111s of I./ and III./KG 26 flying in on a slightly more southerly course (towards Edinburgh) before turning south towards Newcastle. The Heinkels aimed to attack the RAF airfields at Dishforth and Usworth, with secondary targets in Sunderland and Middlesborough. These aircraft struggled into the air with 6000kg (13,228lb) bombloads, and were accompanied by 21 Bf 110Ds of I./ZG 76... Z jazykového hlediska bych měl za to, že pokud je použit tvar "bombloads" vztahuje se to k pumovým nákladům individuálních strojů.Jon Lake: The Battle of Britain, Prospero Books, 2000 Jinak je to přesně ten typ chyby které bych si sám nevšimnul. Původně to skutečně asi mohlo vzniknout převedením nosnosti na libry, následným zaokrouhlením a posléze i omylem autora v jakých jednotkách údaj je a pečlivým přesným přepočítáním. Mimo to mám z celé té pasáže (jako i z jiných v dané knize) za to, že autorovi tady šlo spíš o přiblížení události barvitým popisem než o informaci o přesném nákladu - tj. nejspíš si jen někde našel velmi přibližný údaj k maximální nosnosti He 111 a ani si pořádně nepřekontroloval v jakých jednotkách je. |
|
|
|
|
Pak že neměli strategický bombardér |
|
|
|
|
|
No, těch Heinkelů bylo původně 72, z různých důvodů jich devět otočilo a nad Albion se snažilo doletět 63. Že by každý vezl ani ne stokilovou pumu, tomu se mi teda věřit nechce.Úplně přesná citace je
The Heinkels aimed to attack the RAF airfields at Dishforth and Usworth, with secondary targets in Sunderland and Middlesborough. These aircraft struggled into the air with 6000kg (13,228lb) bombloads. ze které jsem doufám nahrazením „These aircraft“ za „The Heinkels 111“ smysl nezměnil. Jon Lake: The Battle of Britain, s. 161. |
|
|
|
|
|
Rozhodni sám, co se k citaci níže více hodí |
|
|
|
|
|
Jedno s je tam evidentně navíc. A když jsou dvě s pohromadě, nevěstí to nic dobrého |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Bitva o Británii, letecká válka na západní frontě