Strategie a taktika
|
|
|
|---|---|
|
Algernon: (250) V okolí Paříže neměla být strategická záloha umístěna proto, že tudy Spojenci musí při svém postupu projít, ale kvůli tomu, že se jedná o dopravní křižovatku a je odtud dosažitelné lehce jakékoliv území ve Francii (na kterém se předpokládala invaze). Ikdyby jsme ale řekli, že toto bude primární snaha, opět nám ji neguje Spojenecká strategie postupu po celé šířce fronty. Přes Paříž tedy budou procházet Spojenecké síly, ale není to hlavní osa útoku a to z toho důvodu, že Spojenci něco takového na Západě neměli. Jediné, kdy tak učinili, byla nešťastná operace Market-Garden. Tím vyřazují Německou snahu o silný strategický protiúder, protože pokud své strategické rezervy nasadí na jednom úseku, potom zde Spojence sice zatlačí a způsobí jim ztráty, ale současně dojde ke zhroucení obrany na jiných úsecích fronty. Ano a ne.  Ano, ta zvýrazněná část. Ne to, že by Spojenci neměli takovou mobilitu z důvodů utržených ztrát. Neměli by takovou mobilitu z důvodů vylodění. Alespoń ne hned. Narozdíl od útoku na pevnině, kde mohou útočníci plynule postupovat a navázat tak na samotný útok, toto při vylodění přeci tak snadno nejde. Nejprve se musí dopravní prostředky vylodit. Ty se vyloďují ale až po úderných sledech. Po tom, co se vylodí, je třeba je zorganizovat. Do toho máme další problém a to nedostatek místa. Pokud se nepodaří dostatečně rychle uvolňovat pláže od vyloděného materiálu, dojde k jejich ucpávání. To se ostatně projevilo i při Overlordu. V případě, že by se ti podařilo držet obranu více a nedovolit (zpomalovat) rozšiřování pevností, bylo by to ještě citelnější.Útočníci nemohou plynule navázat na případný úspěch průlomu. Jeho rychlost postupu je nejprve víceméně rychlostí postupující pěchoty. Následně nemá k dispozici veškerá vozidla ihned, ale musí čekat na jejich postupné vyloďování. Ve chvíli, kdy nastanou komplikace a nemůže dostatečně rozšířit předmostí, musí omezit vyloďování, jestli nechce ucpat pláže, což navíc hrozí i obecně. Může prolomit obranu a zahájit postup pouze v místech vylodění. Přeskupit síly pod dojmem silné obrany a zkusit to jinde nejde (resp. jde to toliko na úrovni jedné vyloďovací pláže), jednotky, které vylodím, už mohu pouze stáhnout, nic jiného. Celkově je tedy možnost manévru a mobility omezenější, než v případě klasického útoku na souši. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 243: To právě ne. Rommel požadoval útok tankových divizí nejpozději ještě téhož dne, kdy se Spojenci vylodí. To ale splněno nebylo. Bojová skupina "Meyer" neudeřila proto, že byla dost daleko a nebyla poslána do boje ihned. 21. tanková poté sica byla relativně blízko k prostoru bojů, ale místo, aby dostala ihned povel k útoku, čekalo se příliš dlouho až do chvíle, kdy už bylo pozdě. Navíc první rozkazy nesměřovali k provedení úderu na předmostí, ale k ochraně Caen. Proto nemůžeme mluvit o realizaci Rommelova plánu ani v tomto případě. "Jenomže právě na tom úseku kde byla jako taktická záloha 21. panzerdivision došlo k realisaci Rommelova plánu v maximální možné míře, bojová skupina "Meyer" tam přibyla o mnoho dříve než by případně mohly zasáhnout "strategické zálohy" z jiných úseků a stejně Němci ničeho nedosáhli." |
|
|
|
|
|
ja_62: Operace Overlord (556) Jak už jsem psal, nevím, proč nebylo realizováno přesně to, co chtěl Rommel, zda k tomu vedli objektivní, či subjektivní důvody, zda změnil názory, nebyl dostatečně důsledný apod. Beru, do jisté míry to odpovídá, ale jen do jisté míry. Podobně, jako do jisté míry realizovaná obranná opatření odpovídají plánu "staré gardy". Ano, 21. tanková divize je poměrně blízko plážím, ale v prvních hodinách se nechová tak, jak by se chovat měla, tedy ještě téhož dne udeřit na vyloďující se vojska. A nelze to svádět jen na to, že by se spozdila námořním odstřelováním (jestli si dobře pamatuji, co jsi uváděl) či leteckými údery. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 241: No právě. Pokud to tedy aplikujeme na situaci Německa. Vítězství ve válce jinak, než vojenskou cestou nepřipadá v úvahu. Není zde nikdo, s kým by se to dalo domluvit. Politické řešení tedy neexistuje."On přirozeně nedoporučuje vzdát se, nebo plánovat svou prohru, ale doporučuje přizpůsobit plány možnostem, a pokusit se dosáhnout vítězství ve válce jinak než porážkou nepřítele, alespoň tak, že bude válka dále trvat - není to přirozeně to nejlepší, ale je to to nejlepší možné." Dále je zde fakt, že je nepřítel odhodlaný a jeho jedinou snahou je vést válku do úplného poražení Německa, tedy do jeho bezpodmínečné kapitulace. Máme zde tedy toliko dvě možnosti. Buď nepřítele rozhodně vojensky porazit nebo bezpodmínečná kapitulace. Schodli jsme se, že to prvné nelze, ergo dle Clausewitze by tedy se mělo bezpodmínečně kapitulovat a na další vedení války se vykašlat. Mno, nevím, moc se mi nezdá, že by Clausewitz zrovna toto řešení podporoval. :o)
ja_62 napsal v č. 241: Nepodařilo vůbec. Němci sice byli nuceni ustoupit, ale jednak se Sovětům nepodařilo Němce obklíčit a zničit je ala Stalingrad a jednak se jim nepodařilo ani dosáhnout stanoveného konečného cíle (mělo to být osvobození Vjazmy a Smolenska). Síly na to Sověti měli dostatečné. Třeba Fidler (Stalinovi maršálové) to zhodnotil že "Rozhodujícím faktorem bojů se nestaly brilantní Žukovovy strategické plány, ale každodenní taktické střety malých jednotek..."."Nevím nakolik se konkrétně ten Žukovův plán podařilo realisovat (a nakolik odpovídal možnostem a prostředkům které měl k disposici ), ale plán je sice záležitost teorie, nicméně musí být nějak v praxi realisovaný a realisovatelný - a při hodnocení kvalit plánu je proto jednoznačně nutné počítat nejen s důsledky jeho úspěchu, ale i jaká je možnost, že ho dosáhne a jaké bude mít důsledky v případě neúspěchu. A když nemá šanci na úspěch a důsledkem neúspěchu je nutnost prchat (a Rommelův plán se od přijaté strategie Německa lišil jen vzdáleností tanků od pláží) nebude to moc dobrý plán." Jinak, důsledek případného neúspěchu odražení invaze by podle Rommelova plánu nebyl horší, než v případě "mobilní obrany". Výhodu by mu poskytlo to, že vyloďující vojska Spojenců by neměla dostatek sil a mobility, aby dokázala po průlomu provést rozsáhlejší obkličovací manévry, kterýma by uzavřela německé jednotky. |
|
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 239: Perfektně jsi to vystihl. "Paradoxně tak došlo k tomu, že pěchota na pobřeží se snažila zdržet protivníka do příchodu taktických záloh, která však byly v nedostatečném množství, a strategické zálohy se daly na dlouhý pochod plný ztrát k plážím. Takže strategické zálohy byly vlastně nasazeny jako taktické zálohy, ale vzhledem ke vzdálenostem od pobřeží s velkým časovým odstupem, a tudíž absolutně neefektivně." |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 607: "Pravděpodobně by to neplatilo, ale jelikož je nic nenutilo právě tam se vylodit, vyvstávají plně nevýhody lineární obrany nedostatečnými silami - Němci se nemohli ubránit všude, takže byla chyba se o to pokoušet." Podle podobné logiky by jsi ovšem mohl říci i to, že byla chyba Němců, že se vůbec pokoušeli bránit. Nepochybně je to pravda, ale co jiného Němcům zbývalo, když nechtěli kapitulovat. |
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 239: Také na tom nic špatného není, jenomže Rommelův plán předpokládal, že kromě toho už nic jiného nebude (mimo tu tankovou taktickou zálohu) a případné stažení jednotek z jiných, nenapadených úseků (což by trochu suplovalo roli té strategické zálohy) bylo znesnadněno tím, že nebylo možno vyloučit, na základě informací jež měli Němci k disposici, další spojenecké vylodění stejného rozsahu někde v oblasti odkud byla ta "strategická záloha" stažena. Což vedlo k tomu, že do konce června očekávali všichni na německé straně "rozhodující spojenecké vylodění" a váhali stahovat jednotky 15. armády do Normandie. Navíc Rommel trval na tom, že pohyb jednotek podél pobřežní linie, ukáže-li se nutným, nebude letectvo narušovat tak, jak by narušovalo jejich pohyb z nějakého prostoru v centru Francie, kterýžto předpoklad se ukázal mylným a nepodloženým.
"Na opevnění pobřeží Francie nevidím nic špatného. Není přece možné nechat pobřeží bez obrany a je potřeba krýt svou živou sílu a pobřežní dělostřelectvo před očekávaným lodním ostřelování. Je tedy logické že vybuduji betonové kasematy pro děla ostřelující moře a úkryty pro pěchotu, ve kterých přežije dělostřeleckou palbu. "
Glynwed napsal v č. 239: Pak asi polovina úderné síly 12. SS Hitlerjugend (pod velením Kurta Meyera) už 7. 6. ráno, v rpostoru 21. panzerdivision.
"Jako největší chybu tedy vidím nedostatečné taktické zálohy v Normandii - v podstatě pouze 21.PzD (na frontě první den) a 17.SS-PzGrD (na frontě tuším 2 nebo 3 den). "
Glynwed napsal v č. 239: Ale nedokázala výsadek zahnat do moře, což bylo plánováno, a ani zatlačit natolik, aby se stalo předmostí nehajitelným, nebo alespoň tak malým, že by další přišlé jednotky dokázaly snadno zahnat vyloděné síly. Je to klasický případ plánu kterému chybí nějakých 10% k úspěchu, ale právě těch deset chybějících procent činí celý plán nesmyslným jako celek.
"Podle mého je právě zde výhoda mobilních taktických záloh, které při dostatečně rychlém přesunu k místům bojů dokáží poměr sil minimálně vyrovnat (viz již citované nasazení 21.PzD, které v důsledku znamenalo zmaření britského plánu na rychlé obsazení Caen)."
Glynwed napsal v č. 239: Jenomže právě na tom úseku kde byla jako taktická záloha 21. panzerdivision došlo k realisaci Rommelova plánu v maximální možné míře, bojová skupina "Meyer" tam přibyla o mnoho dříve než by případně mohly zasáhnout "strategické zálohy" z jiných úseků a stejně Němci ničeho nedosáhli. "Takže strategické zálohy byly vlastně nasazeny jako taktické zálohy, ale vzhledem ke vzdálenostem od pobřeží s velkým časovým odstupem, a tudíž absolutně neefektivně." |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 241: To máš pravdu, ale hodí sa to možno na východný front, kde nemecké sily /aspoň podľa Mansteina - a to bol geniálny stratég/ mohli pri stratégii mobilnej vojny niečo uhrať. Ale na západe? "On přirozeně nedoporučuje vzdát se, nebo plánovat svou prohru, ale doporučuje přizpůsobit plány možnostem, a pokusit se dosáhnout vítězství ve válce jinak než porážkou nepřítele, alespoň tak, že bude válka dále trvat - není to přirozeně to nejlepší, ale je to to nejlepší možné." |
|
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 551("Overlord"):
"Ale to potom nerespektuješ snahu Němců o odražení invaze. O to se nám přeci jedná. Němci se snažili odrazit invazi a jde o to, které řešení je pro to nejlepší. "
Dzin napsala v č. 609("Generálové a maršálové 2.sv.v."): Nevím nakolik se konkrétně ten Žukovův plán podařilo realisovat (a nakolik odpovídal možnostem a prostředkům které měl k disposici"Dám ti příklad. Žukovuvův plán protiofenzívy u Moskvy je pro strategické stránce opravdu dobrý. Faktem také je, že v následných bojích nebyl realizován a defakto neuspěl. " ), ale plán je sice záležitost teorie, nicméně musí být nějak v praxi realisovaný a realisovatelný - a při hodnocení kvalit plánu je proto jednoznačně nutné počítat nejen s důsledky jeho úspěchu, ale i jaká je možnost, že ho dosáhne a jaké bude mít důsledky v případě neúspěchu. A když nemá šanci na úspěch a důsledkem neúspěchu je nutnost prchat (a Rommelův plán se od přijaté strategie Německa lišil jen vzdáleností tanků od pláží) nebude to moc dobrý plán.
Dzin napsala v č. 609("Generálové a maršálové 2.sv.v."):
"Prostě podle toho, co napsal Clausewitz by bylo z hlediska němců nejlepší nic nedělat a vzdát se"
ja_62 napsal v č. 602: On přirozeně nedoporučuje vzdát se, nebo plánovat svou prohru, ale doporučuje přizpůsobit plány možnostem, a pokusit se dosáhnout vítězství ve válce jinak než porážkou nepřítele, alespoň tak, že bude válka dále trvat - není to přirozeně to nejlepší, ale je to to nejlepší možné. " Jak píše už Clausewitz "v tomto případě (kdy je poměr sil takový, že není naděje na porážku nepřítele) je plán snažící se toho dosáhnout jen neužitečnou hrou představ"." |
|
|
|
| Glynwed: tak preto sa Rommelov plán javil ako účinnejší, nie? | |
|
|
|
|
Na opevnění pobřeží Francie nevidím nic špatného. Není přece možné nechat pobřeží bez obrany a je potřeba krýt svou živou sílu a pobřežní dělostřelectvo před očekávaným lodním ostřelování. Je tedy logické že vybuduji betonové kasematy pro děla ostřelující moře a úkryty pro pěchotu, ve kterých přežije dělostřeleckou palbu. Při vylodění útočník sice může dosáhnout momentu překvapení a lokální převahy nad bránícími se jednotkami, ale na druhou stranu je v nasazení svých sil omezen kapacitou vyloďovacích prostředků. Zásobování těchto jednotek bez vybudovaných přístavů je také stíženo. Podle mého je právě zde výhoda mobilních taktických záloh, které při dostatečně rychlém přesunu k místům bojů dokáží poměr sil minimálně vyrovnat (viz již citované nasazení 21.PzD, které v důsledku znamenalo zmaření britského plánu na rychlé obsazení Caen). Jako největší chybu tedy vidím nedostatečné taktické zálohy v Normandii - v podstatě pouze 21.PzD (na frontě první den) a 17.SS-PzGrD (na frontě tuším 2 nebo 3 den). Paradoxně tak došlo k tomu, že pěchota na pobřeží se snažila zdržet protivníka do příchodu taktických záloh, která však byly v nedostatečném množství, a strategické zálohy se daly na dlouhý pochod plný ztrát k plážím. Takže strategické zálohy byly vlastně nasazeny jako taktické zálohy, ale vzhledem ke vzdálenostem od pobřeží s velkým časovým odstupem, a tudíž absolutně neefektivně. |
|
|
|
|
|
HARM napsal v č. 235: Zaprvé si myslím, že není moc fair argumentovat průběhem bojů po spojeneckém průlomu z Normandie, jako relevantním pro odhad průběhu případných bojů jednotek neprošlých pobřežním spojeneckým "mlýnkem na maso", zadruhé nikde nepíšu, že by nějakou šanci měli. " Práve na pobreží a v pobrežnom pásme plnom bocage /kde aj Spojenci v konečnom dôsledku mali najviac problémov/ mali Nemci jedinú možnosť zastaviť vylodenie. Vo vnútrozemskom Francúzsku, s rozvinutými komunikáciami, proti nepriateľovi s enormnou prevahou, by nemali žiadnu šancu /aj to sa nakoniec ukázalo ako pravda/." |
|
|
|
|
|
HARM napsal v č. 235: A kdepak? Hovořím o soustředění zálohy někde severozápadně od Paříže, resp. o tom, že to tak Schweppenburg plánoval, a následného pokusu o protiútok z této posice, což také plánoval. Nějaké vytváření statických postavení na nějaké linii jsi si přidal ty. "Ale to už nehovoríš o mobilnej obrane, ale o vytváraní nejakých oporných bodov v predpokladaných osách nepriateľského postupu" |
|
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 231: Nějak jsme si úplně nerozuměli, a vina je hlavně na mojí straně, nějak jsem si za tu dobu hádky s Dzinem zvyknul používat pouhá slova "mobilní záloha" namísto "strategická mobilní záloha", Rommelův plán počítal pouze s těmi tankovými divisemi v taktické záloze.
"Omlouvám se...měl jsem za to že Rommel s mobilními zálohami počítal - viz protiútok (i když pozdní) 21.PzD k britským vyloďovacím plážím první den bojů." Ovšem z hlediska strategického slova smyslu záloha neexistovala. |
|
|
|
|
Dzin, presne tak, presne tak a ešte raz presne tak.
ja_62 napsal v č. 228: Ale to už nehovoríš o mobilnej obrane, ale o vytváraní nejakých oporných bodov v predpokladaných osách nepriateľského postupu. O čom vlastne je taktika bleskovej vojny, na použitie ktorej mali Spojenci vytvorené ideálne podmienky? Najsilnejšie postavenie nepriateľa prvosledové jednotky jednoducho obídu a nechajú ich pre druhú vlnu /pri spojeneckej absolútnej prevahe v letectve, materiáli i ľudských zdrojoch ideálny postup/. A slabiny bleskovej vojny? Vyplývajú práve z jej kvalít - rýchlosti a sily:"Nikoli, pokud neumístíš všechny své jednotky na pobřeží, můžeš je soustředit na místě kudy nepřítel později musí táhnout, aby dosáhl svých cílů, a nestane se ti, že máš většinu jednotek na místě, kde se nepřítel nevylodí. " 1. príliš odkryté boky útočníka poskytujú obrancovi možnosť odrezať čelo útoku od svojho tyla - to do maximálnej miery neguje letecká prevaha, nevyhnutný predpodklad vedenia bleskovej vojny 2. zásobovanie - rýchlo postupujúce jednotky spôsobujú predlžovanie zásobovacích trás a možnosť ich bočného napadnutia Práve spojenecká vzdušná prevaha prevažovala tieto negatíva - práve tak, ako ich spojenecká vzdušná prevaha prevažovala počas Púštnej búrky a Púštneho štítu, prípadne Irackej slobody. A keď už som u toho zásobovania, pri vylodení je dôležité pre útočníka dobyť prístavy, odkiaľ bude môcť zásobať svoje jednotky - Spojenci si síce pripravili svoje vlastné prístavy, ale to na veci nič nemení. Práve na pobreží a v pobrežnom pásme plnom bocage /kde aj Spojenci v konečnom dôsledku mali najviac problémov/ mali Nemci jedinú možnosť zastaviť vylodenie. Vo vnútrozemskom Francúzsku, s rozvinutými komunikáciami, proti nepriateľovi s enormnou prevahou, by nemali žiadnu šancu /aj to sa nakoniec ukázalo ako pravda/. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 227: Ja viem, čo je prímerie a čo bezpodmienečná kapitulácia - ide o to, že Nemci mali hľadať politické riešenie situácie v r. 1944, ktoré by bolo ostatne možné, keby sa napr. atentát na Hitlera vydaril. A neprekrucuj láskavo moje slová, písal som o využití momentu prekvapenia zo strany Spojencov, ktorý im plynul z toho, že Nemci nevedeli, kde sa vylodia. "Je pěkné, když mě jedinec, mající za reálnou možnost pokračování ve válce "požádání o příměří", nebo rozepisující se o důležitosti momentu překvapení při obraně, chytá za slovíčko" |
|
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 228: Tuto strategii ti opět zcela neguje strategie Spojenců postupu po celé šířce fronty."Nikoli, pokud neumístíš všechny své jednotky na pobřeží, můžeš je soustředit na místě kudy nepřítel později musí táhnout, aby dosáhl svých cílů, a nestane se ti, že máš většinu jednotek na místě, kde se nepřítel nevylodí."
ja_62 napsal v č. 228: Naopak, probíhal by za naprosto stejných podmínek, jako při závěru bojů v Normandii, kdy Spojenci už mohli využít svoji převahu v síle a mobilitě. Pro Němce byla jediná šance, když už se jim nepodařilo odrazit invazi a to udržet Spojenecké jednotky co nejdéle na co nejmenším území."Píšu, že by se mohli lépe bránit a hlavně by nemuseli ustupovat od pobřeží, a ne takovou rychlostí jakou nakonec Francii opouštějí, resp. by ten ústup probíhal za lepších podmínek než proběhnul."
ja_62 napsal v č. 228: Já si na to nevpomenul, promiň. Ale i tak to není pravda. Mobilní obrana tváří síle a mobilitě (a strategii) Spojenců neměla už vůbec šanci na úspěch."Ale vždyť jsem minimálně jednou výslovně uváděl, že mobilní obrana by na zatlačení Spojenců měla menší šance, ale vzhledem k tomu, že výhody obrany na pobřeží nebyly takové aby byly reálné, byla mobilní obrana pro Němce lepší."
ja_62 napsal v č. 228: Mám dojem, že už jsem ti také vícekrát psal, že nenabízí. Její výsledný efekt by byl minimálně stejný, jako výsledný efek závěrečné fáze bojů v Normandii."Psal jsem několikrát, že mobilní obrana (ačkoli i jejím optimálním (ač reálně asi nedosažitelným) výsledkem by bylo také ono "zahnání") nabízí hlavně lepší možnosti když se bude plán vyvíjet špatně, než ústup z Normandie (jenž zde v příspěvku č.40 přirovnávám k "prasknutí balónku")" Tak když jsme se vzájemně omluvili, můžeme začít zase nanovo.  |
|
|
|
|
|
Glynwed: Rommelův plán počítá s taktickýma zálohama. Tedy že tankové divize jsou umístěny tak blízko, aby mohly zasáhnout do bojů co nejdříve. V tom je onen rozdíl nasazení tankových divizí, kdy v jednom plánu tvoří silné taktické zálohy a v druhém silné strategické. První plán má výhodu v tom, že umožní napadnou výsadek ještě v jeho nejzranitelnější fázy a nevýhodu, že se může stát, že zálohy nebudou tam, kde se nepřítel vylodí. Druhý plán má výhodu, že zálohy mohou být nasazeny prakticky kdekoliv a nevýhodu, že si jejcih nasazení vyžádá prodlení. Rommel prosazoval první variantu z toho důvodu, že byl přesvědčen, že Spojenci předstihnou Němce ve schromažďování sil a jednak jejich letecká síla znemožní Němcům efektivně přepravovat své jednotky. Generálové prosazovali druhou variantu a jejich hlavní argumenty byl, že když se Spojenci vylodí jinde, budou taktické zálohy k nepotřebě. Podle mého měl pravdu ve svých výčtech Rommel a pro Němce bylo nakonec štěstí, že jeho plán byl realizován alespoň z části. |
|
|
|
|
|
Omlouvám se...měl jsem za to že Rommel s mobilními zálohami počítal - viz protiútok (i když pozdní) 21.PzD k britským vyloďovacím plážím první den bojů. Jinak souhlasím s body c / d [téma č. 480 - přísp. č. 40] a toto jsem svým neohrabaným 229 chtěl naznačit. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 607:
" vyvstávají plně nevýhody lineární obrany nedostatečnými silami "
Glynwed napsal v č. 229: Vzhledem k tomu, že Rommelův plán buď s mobilní zálohou nepočítal, nebo (podle Speidela) sice počítal, ale neřešil, kde ji vezme (a naděje, že nějaké divise získá nebyly moc reálné), a linie pobřeží se podle něj měla stát hlavní linií boje, nevím jak přesně svůj příspěvek myslíš. Nemám dnes víc času na psaní, ale něco jsem už o tom tady psal v [téma č. 480 - přísp. č. 89] a [téma č. 480 - přísp. č. 40], a pokud jde o následnou diskusi za příspěvkem č.40 (s Dzinem), za nejlepší variantu obrany považuju tu, která nejlépe odpovídá poměru sil mezi obráncem a útočníkem.(nebo [téma č. 480 - přísp. č. 45], ale to nebyla reálná možnost proti operaci Overlord"Ale s tímhle problémem se potýkají všechny armády na všech frontách, ať už brání pruh pobřeží nebo třeba linii v Rusku. Obránce je vždy v nevýhodě, protože neví kde nepřítel soustředí své síly a zahájí útok. Na úseku útoku si útočící strana většinou vždy vytvoří početní převahu, proto je potřeba mít v záloze mobilní jednotky, které jsou schopny se k místům bojů včas dopravit. Asi je nemyslitelné držet pře obrannou linií několikakilometrový pruh země nikoho." ) |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Strategie a taktika