Strategie a taktika
|
|
|
|---|---|
|
Algernon: (166) Potom by jejich vylodění proběhlo daleko hladčeji. V hodnocení Američanů s tebou souhlasím. |
|
|
|
|
|
Algernon: (167) Píši celkové srovnání, tedy mám na mysli vše celkem. |
|
|
|
|
|
Algernon: (164) A porážku na Galipoli nezachránilo ani to námořní dělostřelectvo. :o))) |
|
|
|
|
|
Algernon: (158) To už se tu ale kdysi psalo. Já po ruce mám toliko celkové srovnání. Wehrmacht disponuje k 1.7.1944 124 000 děly a minomety, US Army 56 300 děly a minomety a Velká Británie 39 300 děly a minomety. SSSR potom 133 000 děly a minomety. Všech ráží vyšších než 50 mm a určení. |
|
|
|
|
|
Algernon: (156) Jistě že ne. Vážněji je míněna druhá část. |
|
|
|
|
|
Algernon: (153) Tím si sychruji možnost nastání nepředvídatelných okolností. Třeba že by se DD tanky utopily stejně jako na Omaze a Němci by zde právě nasadit svoji/e tankovou/é divizi/e apod. Ale dle mého by to dopadlo lépe a Spojenci by uhájili všechny svá předmostí. |
|
|
|
|
|
Algernon: (152) Jojo. Žádat to od tebe by bylo příliš, ale když jsi se už nabídl, klidně můžeš. :o) Já bych "teď " dal leda tak spotřebu na italské frontě... |
|
|
|
|
|
Algernon: (151) To jsou samostatné dělostřelecké prapory operující na frontě. Byly přidělovány k jednotlivým sborům či armádám (odtud třeba termím sborové dělostřelectvo). Jsou ve všech armádách, tedy i té německé. |
|
|
|
|
|
Algernon: (148) Představ si. Monty (jako současný vrchní velitel pozemních vojsk) se vylodí a zjistí, že nenarazil na odpor a Němci jsou stažení ve vnitrozemí. Co je nejpravděpodobnější jeho postup? Ihned vyrazí do útoku, nebo pár měsíců počká, zabezpečí své pozice, schromáždí veškeré možné síly, a potom pomalu vyrazí v před a vždy když dobije jeden německý zákop, tak se na týden zastaví, doplní ztrátym oddychne si a opět varzí? Ohledně loďstvo vs. dělostřelectvo. Oba určitě známe účinost námořního dělostřelectva. Je veliká a nepřehlédnutelná a osobně ji mám nejraději (námořnictvo vládne!). Ale nemyslím si, že by jen námořní dělostřelectvo dokázalo vyřešit veškeré obojživelné operace toliko svojí přítomností. Není radno ho podceňovat, ale zase by se nesmělo přeceňovat. Oba víme, jak to dopadlo, když to Britové u Dardanel udělali, stejně jako víme, když to tamtéž udělali Turci a opustili obranná postavení a ukázali se Queen Elizabeth . |
|
|
|
|
|
Algernon: (147) Jak jsem psal, z hlavy to nedám. Pár desítek tisích to bude. |
|
|
|
|
|
Algernon: (146) Nepovedlo. Proto píši, že se mi to zdá jako nejlepší možný výsledek, jakého by dosáhli. možná by zvládli něco navíc, ale celkově vy vylodění nezabránili. |
|
|
|
|
|
Algernon: (142) Počtem hlavní nepochybně. Wehrmacht nedisponoval (u svých jednotek) o nic menším dělostřelectvem, než jeho protivníci. Za jeden z největších rozdílů považuji dispozici s municí. Americké dělostřelectvo mohlo "střílet nepřetržitě" zatímco Němci museli šetřit. |
|
|
|
|
|
Algernon: (141) Protože jsem neznal jejich přená data. :o) Vem to zase takhle. Kdo má větší palebnou sílu. 90 divizí (plus podporové jednotky), nebo flotila podporující Overlord? |
|
|
|
|
|
Algernon: (138) Záleží jak by jsme definovali reálnou šanci. Podle mého názory by Němci Overlorda nebyli schopni odrazit, tj. neumožnit vytvořit předmostí. Nejlepší možný výsledek bych předpokládal podobný jako na Omaze, možná by se jim podařilo některou vyloďovací pláž i definitivně potřít. Z hlavy dám toliko, že Spojenci (včetně výsadkářů) měli v den D na břehu 150 000 mužů. |
|
|
|
|
|
Algernon: (137) A, pardon, těch bylo devadesát kusů. 107 mm minomety nemám uvedeny jako součást dělostřelectva americké pěší divize. Německou bych musel hledat hodně moc, americká byla hned po ruce. |
|
|
|
|
|
ja_62: To je porád dokolečka, takže se zeptám takhle. Je podle tebe výsadek nejzranitelnější v době svého vylodění? |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 127: Ale oni to plánovali. Jejich cílem bylo invazi odrazti a nepřítele porazit."Museli nějak nepříteli čelit, ale nebylo nutností invasi odrazit - to mělo cenu plánovat jen v případě, že by na to bývali měli dost sil."
ja_62 napsal v č. 127: Protože k tomu bylo nuceno akcemi Spojenců a ne, protože to tak samo chtělo."Tak to mi vysvětli proč to od roku 1943 stále Německo dělalo, když to, podle tebe, není možné.
ja_62 napsal v č. 127: "Jinak i odražení invase by stejně vedlo nejvýše jen k oddálení porážky (nebo získání času než se stane nějaký zázrak) nikoli k vítězství, a tudíž Rommelova strategie byla chybná i v tom, že nabízela menší naději na získání toho času."  Odražení invaze v roce 1944 by zajistilo, že se boje na západní frontě oddálí až na rok 1945 (jaro, léto). Tedy by Německo získalo evidentně daleko více času. |
|
|
|
|
|
ja_62: (126) Bitevní loď (třeba Warspite) disponuje 8 kanony ráže 381mm. Ty vystřelují HE granáty o váze cca 870 kilogramů při kadenci dvě rány za minutu. Americká pěší divize disponuje celkem (bez podpůrných praporů) 12 děly ráže 155 mm (granát 43 kg, kadence 4 rány za minutu), 54 ráže 105 mm (15 kg, 15 ran/min) a 54 minomety ráže 81 mm (3 kg, 18 ran/min). |
|
|
|
|
SK napsal v č. 133: Nejlepší možnost jednání vždy záleží na konkrétním poměru všech sil, včetně počtů atd., ale vždy platí, že nemá smysl pokoušet se o něco na co nemám dostatek sil - a lineární obrana je mimořádně náročná na nasazené síly a prostředky vůbec. Bedřich Veliký, který byl jistě úctyhodný a úspěšný vojevůdce, kdysi prohlásil, že "Kdo chce bránit vše neubrání nic, proto se rozumní lidé spokojí s tím, co je možné".
"A čo keď tá brániaca ormáda má aspoň nejaké to delo, guľomet? I tak má utekať pred armádou ktorá má prevahu v delách, guľometoch, pechote,...?" |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 132: A čo keď tá brániaca ormáda má aspoň nejaké to delo, guľomet? I tak má utekať pred armádou ktorá má prevahu v delách, guľometoch, pechote,...? "Ano, např. pro armádu bez jediného polního děla nebo kulometu je lepší utíkat před stejně silnou armádou které je má, pokud nedisponuje nějakou jinou silou - např. početní převahou - která nějak situaci vyrovná nebo zvrátí." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Strategie a taktika