Generálové a maršálové 2.sv.v.
|
|
|
|---|---|
|
Dzin napsala v č. 1268: Jsem rád, že jsi potichu opustil svou bajku o tom, že posilování 8. armády jednotkami 9. a 10. armády nastalo až po rozšifrování zpráv o Rommelově útoku na Egypt, nicméně bych se tě rád zeptal, jaké jednotky bys chtěl přidat k maltské posádce, při problémech se zásobením stávající a po nepřesvědčivých výsledcích operací Harpoon a Vigorous. Doopravdy to vidíš jako alternativu k přesunu jednotek do Západní pouště?
"Asi takhle, podle Tebe, kdyby Britové věděli, že se chystá vylodění na Maltě, neposlali by tam žádné posily či by se o to alespoň nesnažili? Jak už jsem psal, jestli znalost záměrů nepřítele nepovažuješ za žádnou výhodu, prosím."
Dzin napsala v č. 1268: Jak jsi na to přišel? Znalost záměrů nepřítele za výhodu považuji, jenom tak trochu nechápu proč ty tak trváš na zdrojích ULTRA "které (částečně) způsobily Rommelovu porážku v první bitvě u El Alameinu" - jen poukazuji na to, že existují i jiné zdroje informací a část rozhodnutí ovlivní přirozené limity - třeba nemožnost posílit dál Maltu aniž by to vedlo k jejímu rychlejšímu vyhladovění, jakož i úvaha, že s vývojem bitvy u Ghazály se zřetelně ukazovalo, že 8. armádu je nutno posílit, přičemž plán na stažení (k hranicím nebo Mersá Matrúh nebo dokonce Alameinu) a obranu Tobruku à la 1941 byl na pořadu dne od poloviny června - a část posilových jednotek se k 8. armádě začala přesunovat už v době kdy by z ULTRA to, že po dobytí Tobrúku bude pokračovat do Egypta, nevyčetla ani vědma, a část poté co by to bylo možno zjistit i odposlechem BBC. "Jak už jsem psal, jestli znalost záměrů nepřítele nepovažuješ za žádnou výhodu, prosím." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1268:
"Jestli ovšem pokládáš napadání druhého za standartní formu rozhovoru, tak chápu, že neshledáváš na svých příspěvcích nic špatného."
Dzin napsala v č. 1247:
"Já také Rommela nijak nepovyšuji nad ostatní německé generáli. Já ho stavím na je rovné. Ovšem jak píšeš, alespoň jsi uznal, že tomu tak není a že jsou na tom stejně, což je přesně to, co jsem chtěl celou dobu číst a proto jsem spokojen, neboť má obhajoba Rommela zabrala."
ja_62 napsal v č. 1251:
"Jsi spokojen hlavně protože jsi hlupák a nechápeš, že jestliže jsou na tom stejně, znamená to, že jsou stejně špatní, ne že on je stejně dobrý.  "
ja_62 napsal v č. 1077:
"1.Že to dělají ostatní z Rommela nedělá oběť systému, resp. je-li nekvalita standardem, nečiní to ze průměrného jedince nadprůměrného. "
ja_62 napsal v č. 1093: Všimni si, že nejprve jsem to zkoušel slušně - leč bez viditelného výsledku. Všimni si, že nejprve se vždy snažím chovat slušně.
"Spíše se přikláním k názoru, že při hodnocení musí jít o hodnocení kvality absolutní nikoli relativní."
Dzin napsala v č. 1268: Průměrně inteligentní člověk, nepostižený dislexií, by neměl mít problém naučit se základy pravopisu."Podle Tebe je tedy třeba dislektik automaticky hlupák? " To že jsi dislektik jsem nevěděl, omlouvám se. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 1258:
"A kdypak psal toto hlášení ? "
Dzin napsala v č. 1267: A kdy přesně? Zkus udat alespoň měsíc, prosím.
"ja_62: (1258) Po dobytí Tobrúku."
Dzin napsala v č. 1267: Byla zde jedna varianta postupu, schválená na schůzce Hitlera s Mussolinim v dubnu, tj. po dobytí Tobruku na severoafrické půdě pausa, aby bylo možno dobýt Maltu, což umožní zásobit jednotky v Africe a umožní jim další postup. Zkus si Dzine uvědomit, že když Panzerarmee Afrika postupovala dál, sice tím využila rozkladu nepřítele, ale na druhou stranu sama nemohla být řádně zásobena, vzhledem k tomu že se vzdalovala od svých základen, a tudíž nemohla plně využít svůj potenciál. "Byly zde dvě možné varianty postupu z nichž je těžko jednu možno nějak vyzdvihovat." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1266: Já se tě neptám na co ji aplikovat, ptám se tě co to strategie je, v protikladu s taktikou. Jsi schopen to pochopit?
"ja_62: (1257) V tom případě ti musí stačit i definice, že se jedná o velení vojska, protože se o to jedná. Na co jiného by jsi chtěl vojenskou strategii aplikovat? Ta se dá aplikovat jen a pouze na velení vojska a na nic jiného. "
Dzin napsala v č. 1266: Jelikož neměl zajištěn přísun zásob asi byla naděje na vítězství nulová i tak... Ještě jednou - na taktické úrovni chybu neudělal - kde se tedy stala? "Snažil se zničit protivníka když to ještě šlo a ne čekat do chvíle, kdy bude tak silný, že jakákoliv naděje na vítězství bude nulová." |
|
|
|
|
A protože jsem byl požádán, abych už tuto diskuzi ukončil, plním přání a opravdu končím. |
|
|
|
|
|
ja_62: (1261) V tom případě by jsi mi mohl napsat, jak tedy strategii definuješ Ty. Ne tedy odcitovat nějakou definici někoho jiného, ale napsat to vlastními slovy. Jednoduchou a prakticky použitelnou definici, tak jak o tom píšeš. To je velmi jednoduché. Z hlediska strategie tedy Britové jsou na tom lépe, protože jimy navržený postup jim v konečném důsledku zajistil dosažení jejich cílů, zatímco Rommelovy ne. Z hlediska taktiky neznám přesný poměr ztrát, takže nevím, která strana dosáhla většího úspěchu. Ale pokud by byly zhruba na stejné úrovni, potom je samozřejmě taktickým vítězem ta strana z menším počtem vojska. (1263) Nemohl, protože je přesně neznám, bohužel Churchill se jmenovitě nezmiňuje, které z jím citovaných německých zpráv měl tehdy k dispozici. |
|
|
|
|
|
ja_62: (1260) Ale ono to nebylo o nic reálnější než Rommelův postup. Pokud by chtěli obsadit Maltu, museli by opřerušit akce v Africe, které byly jedním z faktorů, který přivedl Maltu do tak ohroženého postavení. Pokud by se tento ztratil situace Malty by se zlepšila a tím adekvátně zmenšil úspěch vylodění. Základem situace ve Středomoří je prostě to, že Němci nemají dostatek sil, aby zde dokázali vést boje tak, jak by samo chtěli. Jedinou jejich šancí je totální porážka Britů ještě dříve, než jejich síly zmohutní a to se dalo uzkutečnit ne dobytím Malty, ale rozdrcením jejich hlavních sil zde. |
|
|
|
|
|
ja_62: (1259) Jak už jsem ti psal dříve zkus se zamyslet. Jestli ovšem pokládáš napadání druhého za standartní formu rozhovoru, tak chápu, že neshledáváš na svých příspěvcích nic špatného. Jakou souvislost má pravopis s chytrostí? Podle Tebe je tedy třeba dislektik automaticky hlupák? Asi takhle, podle Tebe, kdyby Britové věděli, že se chystá vylodění na Maltě, neposlali by tam žádné posily či by se o to alespoň nesnažili? Jak už jsem psal, jestli znalost záměrů nepřítele nepovažuješ za žádnou výhodu, prosím. |
|
|
|
|
|
ja_62: (1258) Po dobytí Tobrúku. Každopádně je patrné, že si svoje logistické problémy uvědomoval. Pro své kroky se potom rozhodl proto, aby je vyřešil a ne jim navzdory. Byly zde dvě možné varianty postupu z nichž je těžko jednu možno nějak vyzdvihovat. Ano, tažení na Maltu bývá označováno za prospěšnější, ale to je diskutabilní. Muselo by se tak stát na základě omezení zásobování a posilování jednotek v Africe a to by vyvolalo určitě nutnost jejich stažení, protože Britové by jistě ihned přešli do útoku. Což by zpětně vyvolalo zlepšení situace ve centrálním Středomoří a to zlepšení situace Malty a tím by se útok na ní stal daleko obtížnější ne-li nemožný. |
|
|
|
|
|
ja_62: (1257) V tom případě ti musí stačit i definice, že se jedná o velení vojska, protože se o to jedná. Na co jiného by jsi chtěl vojenskou strategii aplikovat? Ta se dá aplikovat jen a pouze na velení vojska a na nic jiného. Rommelovo velení po strategické úrovni nebylo chybné. Snažil se zničit protivníka když to ještě šlo a ne čekat do chvíle, kdy bude tak silný, že jakákoliv naděje na vítězství bude nulová. to rozhodně nemůžeme nikdy označit za chybu. |
|
|
|
|
Je to téměř přesné - nemá cenu to pilovat. Ale abyste oba, ty i Dzin, mohli cizelovat svá stanoviska, zamyslete se nad slovy Liddella Harta: "Němečtí generálové této války byli více než co jiného plodem svého povolání. Mohli by být ještě lepší, kdyby měli širší obzor a hlubší porozumění věcem. Ale kdyby se stali filosofy, přestali by být vojáky." A k tomu tedy navíc Manstein: "Bylo odjakživa výsadou německého vojenského velení, že se opírá o zodpovědnost, samostatnost a iniciativu velitelů všech stupňů a tyto vlastnosti podle možnosti vyžaduje. Detailní provedení úkolů bylo věcí nižších velitelů. Zejména tomuto způsobu velení vděčí německé vojsko za své úspěchy, které byly získány nad protivníkem, u něhož rozkazy většinou upravovaly jednání nižších velitelů až do podrobností... Vlastností diktátorů naproti tomu je, že věří, že od svého psacího stolu mohou všechno daleko lépe přehlédnout než velitel na frontě, a to ačkoli mnoho detailů na jejich situačních mapách muselo být už zastaralých..." |
|
|
|
|
|
Krojc (1262): Třeba Manstein tvrdil něco obdobného, když říkal (zhruba, možná mě budeš moci upřesnit), že "jakékoli taktické, politické nebo morální výhody nemohou vykompensovat je-li za jejich cenu prováděna chybná strategie." |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 1236:
"Jaké informace, které přímo ovlivnily Rommelovu porážku 8. armádou dodala ULTRA před první bitvou u El Alameinu 8. armádě?"
Dzin napsala v č. 1255: Mohl bys prosím upřesnit které německé zprávy - a kdy vysílané - zachytila ULTRA, že byly dešifrovány, přeloženy, poslány do Washingtonu D.C., a ještě na ně stačil Churchill 22. června reagovat? "Churchill o poskytnutí jednotek 9. a 10. armády píše 22.6.42. " |
|
|
|
|
|
Já se mezi vás zase vetřu s výkřikem, ale nešť: Gen. Thoma, který o tom taky něco málo věděl: " V moderním pohyblivém vedení války není hlavní věcí taktika. Rozhodujícím faktorem je organizace vlastních zdrojů." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1254: Spíše bych jako účel definice viděl její praktickou použitelnost a obecnou platnost. Abych ti to přiblížil, a jelikož tu diskutujeme i o El Alameinu - pokusím se ti to vysvětlit na příkladu:
"A účelem definice je, aby byla pochopitelná."
ja_62 napsal v č. 1095: Za použití tohoto pojetí mezi taktikou a strategií mohu první bitvu u El Alameinu označit za taktický pat (pokud jde o vedení bojů, ani jedna strana neporazila nebo nezničila druhou, nezničila bojovou sílu nepřítele, ani jedna ze stran nebyla donucena ustoupit z bojiště) (případně, kdybych měl jít do detailu, tak třeba i jako německé taktické vítězství, protože Panzerarmee Afrika způsobila 8. armádě při odrážení jejích protiútoků poměrně značné ztráty, což obzvláště vynikne při poměru sil) - a současně prvořadý strategický úspěch Spojenců, protože v důsledku těchto bojů, které samy o sobě na taktické úrovni dopadly nerozhodně, byl zmařen německý strategický cíl - dobytí Egypta a prosazen ten který jimi sledovala 8. armáda, tj. udržení Egypta v rukou Spojenců. Takže, mám-li se dovolávat Clausewitze, spojenecké velení v této bitvě neužilo (úplně) vhodně vojenské síly v boji, ale užilo vhodně boje pro účely války, resp. dokázalo optimálně využít daný výsledek bitvy, protože pro dosažení jejího - momentálního - strategického cíle byla taktická "remíza" zcela dostačující."Možná jsem konservativní, ale přikláním se spíše k rozdělení Clausewitzovu dle níž je taktikou nauka a praxe nasazení vojenských sil v boji, (tedy - zjednodušeně - "jak vést boje, jak bojovat, jak provádět operace") a strategie se zabývá metodami užití bojů pro dosažení cíle války, (tedy obecně koncipování vedení války, "kde a jaké vést boje, o jaký cíl jimi usilovat")." Mohl bys prosím podobně vysvětlit, jak by na podobnou situaci (tj. obdobné síly obou stran, takticky nerozhodná bitva, strategické vítězství) bylo lze aplikovat tvoji definici, pokud tedy v jejím rámci může nastat?
Dzin napsala v č. 1087: "Strategie je schopnost velení vojska. Tedy i ono vedení jednotek v boji. Ono hodnocení Rommela jako dobrého taktika a horšího stratéga na základě tvrzení dalších německých generálů je založeno na velikosti, do zhruba divize se bere jako taktická dále jako strategická. Není to tedy o jeho strategických schopnostech, ale o tom, že oni tvrdí, že byl schopný velitel malých jednotek (tedy taktická úproveň vojska)." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1256: Ano, to jsi kupodivu uhodl - měli znalosti, které jim říkaly, že bez fungujícího zásobování není větší ofensiva možná a chtěli se zbavit překážky v zásobování. Kupodivu to navrhovali proto aby se stala ofensiva OSY ve Středomoří reálně možná, nikoli z nějaké prrofesionální ješitnosti, zatímco Rommel to chtěl zkusit i bez Malty, ačkoliv přece si něčeho trochu všimnul -
"Znám pouze motivaci Kesserlinga, který chtěl Maltu pro rozšíření akcí Luftwaffe (a dovršit jejím obsazením leteckou ofenzívu proti ní) a Readera, který ji chtěl pro rozšíření námořních operací. U obou dvou se jedná o motivy vycházející z jejich profesních představ."
Dzin napsala v č. 1254: Mimochodem, co nevíš, jako osoba která si lépe uvědomuje strategické souvislosti zde vychází i Mussolini, který ve svém dopisu Hitlerovi z 21. června:"zatímco zásobování po moři bylo nedostatečné a kdyby se měl spoléhat jen na něj, tak by na další postup nebylo možno pomýšlet (doslova uvádí, že pouze jedinkrát -do té doby- a to v dubnu 42 dostal tolik zásob, aby byl schopen svoji armádu plně zásobovat). "
"L’occupazione di Malta, oltre a risolvere il problema dei traffici nel Mediterraneo, ci restituirebbe la piena disponibilità delle forze aeree - Okupace Malty nejen vyřeší problém dopravy ve Středozemním moři, nýbrž i dovolí nám plně disponovat našimi vzdušnými silami"
zdůrazňuje jak fakt, že vyřešení problému Malty nejen uvolní tlak na zásobování jednotek v severní Africe, ale současně umožní uvolnit tu část letectva OSY dosud poutanou nad tímto ostrovem, resp. dovolí, aby se tak stalo bez katastrofálních následků na transportech přes moře.
Mimochodem, Kesselring byl coby Oberbefehlshaber Süd zástupcem OKW u Comanda Suprema - (kterému pro změnu podléhá Panzerarmee Afrika) - to jsou ty "profesní představy" které máš za motivující jeho návrhy? |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1255: Čím tě urážím?
"ja_62: (1251) Urážky si prosím nech od cesty. "
ja_62 napsal v č. 1251:
"Jsi spokojen hlavně protože jsi hlupák a nechápeš, že jestliže jsou na tom stejně, znamená to, že jsou stejně špatní, ne že on je stejně dobrý. "
Dzin napsala v č. 1247:
"ja_62: (1244) Já také Rommela nijak nepovyšuji nad ostatní německé generáli. Já ho stavím na je rovné. Ovšem jak píšeš, alespoň jsi uznal, že tomu tak není a že jsou na tom stejně, což je přesně to, co jsem chtěl celou dobu číst a proto jsem spokojen, neboť má obhajoba Rommela zabrala. "
ja_62 napsal v č. 1244: Pokud si doopravdy myslíš, že v 1244 považuji Rommela za stejně dobrého jako ostatní, zatímco já tam jasně píšu, že v tom případě byli oni stejně špatní. Jinak, ani tvůj pravopis nemohu považovat za pravopis někoho obzvlášť chytrého.
"Pokud to navrhovali i další němečtí generálové, např. na východní froně, jak jsi psal v č.1088 (a za předpokladu, že ona sovětská vojska byla doopravdy schopná je ohrozit), tak to Rommelovy schopnosti nezvyšuje, spíše to staví je do podobného světla, co se týče strategického uvažování, jako Rommela."
Dzin napsala v č. 1255: Jenomže s tím, že se má 8. armáda bránit na linii Sollúmu, zatímco káhirský Výbor pro obranu Středního východu ho už den předtím informoval, že z těchto dvou alternativ (obrana na hranici versus stáhnutí hlavních sil k Mersá Matrúh, případně dál) prosazuje tu druhou.
"Projevilo se to tak jak jsem psal. Prodleva je nulová. Churchill o poskytnutí jednotek 9. a 10. armády píše 22.6.42."
Dzin napsala v č. 1255:
"Prodleva je nulová"
Dzin napsala v č. 1255: Tvoje definice nuly je přibližně kolik dnů? Novozélandská divise - první ze sil 9. armády jež obdržela rozkaz k přesunu (14. června 1942) - se v Egyptě vyloďuje 16. a zapojuje se už do bojů u Mersá Matrúh. 18. indická brigáda opouští Mosul 15. června." Churchill o poskytnutí jednotek 9. a 10. armády píše 22.6.42" 9. australská divise dostává rozkaz 25. června, první části přijíždějí k Alameinu 6. července, 10. zahajuje útok na Tel el Aisu. Britská 8. obrněná divise opouští Británii 7. května, takže ani ty nemůžeš tvrdit, že její přesun byl zapříčiněn tím, že Rommel se koncem června rozhodl pokračovat do Egypta -(a navíc nikdy nebyla nasazena jako celek, resp. první bitvy se účastní pouze 23. obrněná brigáda, přesněji až nepříliš takticky zvládnutého druhého útoku u Ruweisatu)- i když jsem zatím pochopil, že jsi svéráz  .51. (Highland) divise opouští Británii 16. června, takže něco podobného, resp. do první bitvy nezasahuje ani částí.
Dzin napsala v č. 1255: Zcela jistě, to že ten útok mezitím začal probíhat si patrně nikdo nevšiml"Jaké jiné zdroje? Jediný zdroj dalších německých úmyslů jsou toliko německé radiogramy." .
Dzin napsala v č. 1255: Doopravdy? Postup - do doby než oficiálně schválen krytý jako průzkum oblasti za hraničními dráty - začal ráno 22. června.
"Rommelovy jednotky jsou vtu chvíli nehybné a není možno tedy průzkumem odhalit, kam se hnou. "
Dzin napsala v č. 1255: Takže opět - myslíš, že kdyby to Britové nevěděli, nepřipravovali by obranu? Nesnažili by se ji posílit? Posílili by těmi divisemi Maltu? Nechali by je na místě, když měli celkem oprávněné obavy, že Němci postupovat budou a Auchinleck se snažil posílit obranu v západní poušti od pádu Tobrúku, ba přípravy byly konány i předtím.
"Kdyby Britové nevěděli, kam budou následně Němci pokračovat, museli by se dohadovat. Takhle se dohadovat nemuseli, věděli."
Dzin napsala v č. 1255: Alespoň, že trochu něčemu rozumíš. "V té první tak zásadní roli samozřejmě nehrály." |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 1250:
"Takže znova: myslíš, že rozhodnutí "Budeme postupovat do Egypta, i když není jisté zda budeme mít zásoby je kvalitním strategickým rozhodnutím?""
Dzin napsala v č. 1254: A kdypak psal toto hlášení "Ale to není pravda. Rommel si plně uvědomoval, že zásoby po moři jsou nedostatečné a právě kořist z Tobrůku byla taková, že mohl pomýšlet na tažení do Egypta. viz. jeho hlášení o dobytí, kde toto uvádí. Píše, že zde dostal zásoby pro 30 000 mužů na 3 měsíce a 10 000 krychlových metrů PHM, zatímco zásobování po moři bylo nedostatečné a kdyby se měl spoléhat jen na něj, tak by na další postup nebylo možno pomýšlet (doslova uvádí, že pouze jedinkrát -do té doby- a to v dubnu 42 dostal tolik zásob, aby byl schopen svoji armádu plně zásobovat). " ? Že by spíše dodatečné vysvětlení? Navíc tu jde o Rommelovo nepochopení toho, že čím byl dál od Benghází a Tripolisu, tím více paliva musel spotřebovat na dopravu zásob bojovým jednotkám.Mimochodem, v době první bitvy u El Alameinu píše ukřivděným tónem, že "v této bitvě zvítězí ten, kdo může spotřebovat více munice" (a už nedodává, že on to evidentně není ). |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1254: Ano, někdo, třeba ty, skutečně potřebuje co nejjednoušší vysvětlení. Navíc nepřesné -
"Ne na jednom parametru. Je to podáno co nejjednodušeji a toto je dáno jako hlavní ukazatel jak od sebe odlišit dané velitelské posty. Pokud někomu začneš popisovat, co obnáší strategické a taktické velení, tak je to jednak dlouhé a jednak to nemusí být na první pohled jasné. Proto stačí velmi stručně a jasně uvést, že se jedná o velení malých (do divize) resp. velkých (od sboru) jednotek a bohatě to pro představu stačí. Když napíšeš, že se jedná o to "jak vést boj a o užití bojů pro dosažení cíle", tak k tomu musíš začít psát další kvanta dovysvětlení, protože se to z toho nedá dostatečně dobře pochopit. A účelem definice je, aby byla pochopitelná."
ja_62 napsal v č. 1076:
"Tak to mi prosím definuj, co si představuješ pod slovem "strategie". "
Dzin napsala v č. 1087:
"Strategie je schopnost velení vojska.
Tedy i ono vedení jednotek v boji. Ono hodnocení Rommela jako dobrého taktika a horšího stratéga na základě tvrzení dalších německých generálů je založeno na velikosti, do zhruba divize se bere jako taktická dále jako strategická."
-ty tu neustále popisuješ na jaké úrovni bývají jednotlivé formace a vydáváš to za definici strategie...
Dzin napsala v č. 1254: Ty možná ano, mně tato obecně podaná definice stačí.
"Když napíšeš, že se jedná o to "jak vést boj a o užití bojů pro dosažení cíle", tak k tomu musíš začít psát další kvanta dovysvětlení, protože se to z toho nedá dostatečně dobře pochopit."
Dzin napsala v č. 1254: Já si tě dovoluji -již poněkolikáté - upozornit, že nejde o tom na jaké kdo úrovni velí, nýbrž jaký dopad na strategii má jeho velení. Takže Rommel jako skvělý taktik mohl být současně špatným stratégem (viz jeho snaha prosadit další postup na Egypt ačkoli mu nadřízení opakovali, že je to nerozvážné) ale nesouviselo to přímo s tím, jak v boji, resp. jednotlivých operacích, na taktické úrovni, vedl armádu."A je to tak, protože strategické velení je nejprostěhji velení vyšších armádních celků, taktické velení nižších armádních celků. to že to různě přesahuje, zaměňuje atd. je sice pravda, ale to nijak nebrání tomu, že podstatu věci to původní tvrzení vystihuje. " Celkově vzato "myšlenkovou" úroveň tvých příspěvků vidím jako doklad faktu, že jsi osoba schopná bez viditelných známek studu napsat něco jako:
Dzin napsala v č. 1069: "Ale dělá, protože to je jediný způsob, jak se dá zhodnotit strategický génius. Na mapách může kdokoliv ekcelovat, ale teprve ostré akce v poli a jeho velení ukáže plně, jak to s ním je." |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 1253: Znám pouze motivaci Kesserlinga, který chtěl Maltu pro rozšíření akcí Luftwaffe (a dovršit jejím obsazením leteckou ofenzívu proti ní) a Readera, který ji chtěl pro rozšíření námořních operací. U obou dvou se jedná o motivy vycházející z jejich profesních představ. "Proč si tedy myslíš, že Kesselring, anebo, když se podíváme i do tábora německého spojence, Cavallero s Basticem si mysleli, že daný postup je nesmyslný (a nějakou náhdou se jejich předpovědi splnily). Byli ještě lepší než Rommel? Lepší než německý průměr?" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Osobnosti
- > Generálové a maršálové 2.sv.v.