Generálové a maršálové 2.sv.v.
|
|
|
|---|---|
|
Ne, mě to nevadí. Jenom že když se někde řekne německej voják, tak si většina lidí představí pomalu upíra. |
|
|
|
|
|
Abych pochválil nějakého spojence, tak ze sovětů nemám rád nikoho, ale z USA Clark a za VB Alexander. |
|
|
|
|
MWittman napsal v č. 1312: My jsme tady zřejmě vesměs antifašisti a protinacisti "Ty jsi asi hodně protiněmeckej?"  . Blbý, co? |
|
|
|
|
|
Tak nevim jestli zrovna Guderian byl Hitlerův patolízal. Líbí se mi na nich, že vytvořili úplně něco jinýho, né ty zastaralé francouzské metody z 1. světové války. ja_62: Ty jsi asi hodně protiněmeckej? |
|
|
|
|
MWittman napsal v č. 1309: A jakou strategii tito pánové provozovali? Kdypak? "Guderiana a Hotha. Líbí se díky své strategii a to, jak se chovali ke svým vojákům. " |
|
|
|
|
Mně se na nich zase nelíbí, že to byli Ádovi patolízlové. Jako všichni náckové. |
|
|
|
|
|
Perry napsal v č. 1: Já mám rád hlavně Guderiana a Hotha. Líbí se díky své strategii a to, jak se chovali ke svým vojákům. Z polních maršálů mam rád Modela a Rundstedta. "Sem pište svoje názory na svoje oblíbené či neoblíbené vojenské vůdce druhé světové války." |
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 1307: Bude to asi nějaká smyšlenka nebo záměna osob. Giraud v tom svém článku píše, že byl hned po zajetí v květnu 1940 převezen do Königsteinu, nezmiňuje tam, že by někdy v letech 1940-42 byl převezen i někam jinam. "O útěku z Jánských koupelí se píše třeba tady" |
|
|
|
| Díky moc za odpověď. O útěku z Jánských koupelí se píše třeba tady www.budisov.eu/vismo/dokumenty2.asp?id_org=1... | |
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 1305: To bude nějaký omyl? Uprchl z vězení na hradě/pevnosti Königstein v Sasku."Neví někdo, jak to bylo přesně s útěkem francouzského generála Girauda z německého zajetí? Údajně uprchl z Jánských koupel" Jeho útěk je popsán třeba tady: tinyurl.com/yegql26 Na "českém" (tehdy německém) území projížděl vlakem přes Sokolov a Cheb. Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
|
|
|
|
| Neví někdo, jak to bylo přesně s útěkem francouzského generála Girauda z německého zajetí? Údajně uprchl z Jánských koupelí, což je u Budišova nad Budišovkou. Zajímá mne jeho pohyb po Moravě. | |
|
|
|
|
|
Další popravený www.fronta.cz/kalendar/v-berline-popraveni-j... |
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 1298: Takhle z první mě napadá ještě W/Cdr Jindřich Breicetl, rodák z Líšně, který padl v srpnu 1943 při prvním bojovém letu Třistajedenáctky s Liberatory (ale taky "jenom" štábní kapitán). Viz taky www.fronta.cz/kalendar/liberator-w-cdr-jindr... "znáte někdo jmenovitě, kdo padl "v boji" jako Luža a Vedral? Mne z hlavy napadá jen W/Cdr. Alois Vašátko, který měl ovšem čs. hodnost "jen" štábní kapitán." |
|
|
|
|
egli napsal v č. 1299:
"Kam zařadit třeba Viesta, byl sice popraven až v zajetí, ale zajat byl v boji. "
egli napsal v č. 1301: V tomto smyslu by pak v hodnostech plk., resp. pplk., bylo rozhodně na místě zmínit pplk. Balabána a Mašína. Ti byli v (od)boji až až.. "Nevidím mezi padlými v boji a aktivními příslušníky odboje umučenými gestapem nějaký velký rozdíl" |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 1300: Chápu, že tě to zajímá ze statistického hlediska. Ten příklad s Napoleonem je ale trošku o jiné situaci. Nevidím mezi padlými v boji a aktivními příslušníky odboje umučenými gestapem nějaký velký rozdíl v "nároku na medaile" (které jsou jim stejně na... vzpomněl jsem si na Píseň neznámého vojína od Kryla). "Asi jako když Napoleonovi po bitvě hlásili počty padlých a raněných, tak prý se vždycky ptal, kolik jich bylo "na bodáky", protože mezi bojovníky první linie hledal adepty na medaile. " |
|
|
|
|
egli napsal v č. 1299: Pro mrtvé samozřejmě rozdíl není. A z mé strany jde jen o zvědavost, když se na tento aspekt poukazuje u generálů, tak proč se na to nepodívat i u ostatních vysokých důstojníků? Asi jako když Napoleonovi po bitvě hlásili počty padlých a raněných, tak prý se vždycky ptal, kolik jich bylo "na bodáky", protože mezi bojovníky první linie hledal adepty na medaile."V čem je takový rozdíl jestli se někdo podílel na odboji a byl následně popraven nebo jestli někdo padl přímo v boji?" Viesta zaškatulkovat nechci, ale dodnes nechápu, proč bývalého ministra a velitele armády, která byla rozpuštěna, nebylo vhodnější stáhnout do bezpečí za frontu. |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 1298: V čem je takový rozdíl jestli se někdo podílel na odboji a byl následně popraven nebo jestli někdo padl přímo v boji? Kam zařadit třeba Viesta, byl sice popraven až v zajetí, ale zajat byl v boji."pouze dva v boji nebo v bojové linii (Vojtěch Luža a Jaroslav Vedral). " Zkus se podívat do encyklopedie Vojenské osobnosti československého odboje - při letmém listování jsem narazil na Josefa Berounského (pokud tedy potopení lodi německou ponorkou bereš za smrt "v boji"), Josefa Svatoně (při přestřelce s gestapem). |
|
|
|
|
|
Sice budu se svým dotazem trošku OT, ale téma na plukovníky tu nemáme Běžne se uvádí, že československá generalita měla ze všech bojujících států snad největší poměrné ztráty - téměř 20%, ovšem 24 generálové zemřeli na popravištích nebo v koncentrácích a pouze dva v boji nebo v bojové linii (Vojtěch Luža a Jaroslav Vedral). Jak tomu bylo u dalších vysokých důstojníků, plukovníků a podplukovníků? Pavel Šrámek uvádí (armada.vojenstvi.cz/predvalecna/studie/7.htm) , že jen od generálního štábu za války zahynulo 39 plk. a pplk., ovšem znáte někdo jmenovitě, kdo padl "v boji" jako Luža a Vedral? Mne z hlavy napadá jen W/Cdr. Alois Vašátko, který měl ovšem čs. hodnost "jen" štábní kapitán. |
|
|
|
|
|
Já jsem to asi nevhodně spojil, nedal jsem mezi to své oblíbené tři tečky  a zestručnil. Ta první část je na str. 13 a tam se mj. píše o tom, jak byli podceňováni učitelé na Akademii GŠ a jak chtěli nějak zasáhnout do dění. Ta schůzka nebyla jediná, byla jich v průběhu času řada a zabývaly se většinou tím, jak zdrhnout k vojskům.
A my s toboj - grustno ulibnulsja Argunov - skoro staněm učennymi sucharjami. ...Skažut: gore-teoretiki, mol, otorvalis ot žizni vojsk. A v čem my vinovaty?
Dál to jde po měsících a v jednom z dalších rozhovorů je citováno již uvedené ohledně požadavku na přeložení.Ta výzva přišla dost dlouho po tom, co mu na prosincové schůzce předal ten nástin a Bagramjan se obával jí uposlechnout, aby nebyl za protekční dítě - znali se se Žukovem dobře z dřívějška. |
|
|
|
|
|
To mi právě nějak nesedí.
Plukovník Nikolaj Jemeljanovič Argunov, jeho kolega, přinesl na jednu schůzku Žukovův čerstvě zamítnutý nástin Polevogo Ustava RKKA vypracovaný Žukovem. Pak Bargamjana vyzval, aby se připojil k Žukovovi, který bude vbrzku jmenován do funkce velitele okruhu.
Pokud ta druhá věta navazuje na tu první (která asi zněla trochu jinak?), tak je to období květen 1940, kdy se rozhodlo o Žukovově jmenování velitelem okruhu náhradou za Timošenka povolaného do čela NKO. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Osobnosti
- > Generálové a maršálové 2.sv.v.