Zajímavé letecké projekty
|
|
|
|---|---|
|
Pánové, narazil jsem opět na překážku na cestě poznání ( ) — nevíte, jak přesně proběhlo první oddělení S.21 Maia a S.20 Mercury? Jeden docela důvěryhodný zdroj naznačuje, že poprvé vše proběhlo mimo zraky novinářů, zatímco spousta jiných tvrdí opak (včetně několika očitých svědků). Možná šlo o „habaďůru“ — poprvé naostro nad ústím Temže a podruhé „pro diváky“ u Rochesteru..? |
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 1348:
"Nicméně nevíte, proč zrovna Hurricane? V roce 1942 bych už čekal, že by to měl být spíše Spitfire, pokud by nešlo o „vedlejší“ bojiště..."
Moby napsal v č. 1349: No, a pak mě ještě trklo to "vedlejší bojiště" - tam přece moh Hurricane udělat ještě fůru práce - a přitom by tam určitě přišlo ke cti to zlepšení vlastností při operacích z malejch ploch. "No, já bych tipoval, že po zkouškách s Bi-Mono přišel Hurri jako létající test "ve skutečný velikosti" a teprve potom by to zkusili s novejma letadlama." |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 1350: Úspěšně stáhnuto. "Odesláno, během pátku si to stáhni, ať to nemusím dělat znovu " |
|
|
|
|
Dovolím si kolegům letadlovcům připodotknout, že podle jednoho staršího popisu zkoušek letounu Bi-Mono se po "oddělení horního křídla toto vzepjalo a vysokým obloukem za rotace podél osy se ztratilo pilotovi z dohledu. Letounek se mírně prosedl a pokračoval v letu zvýšenou rychlostí." Tolik staré vydání Němečka. |
|
|
|
|
Proč? V té době byla docela móda projektovat stroje se změnou nosné plochy za letu. Tohle bylo ještě relativně dost jednoduché a přízemní  |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 1346: No nevím, ale i kdyby to tak bylo, tak po odpálení toho křídla, to těžiště asi nedělalo dobrotu ne?"2) Dost pravděpodobně byla poloha těžiště vůči působišti vztlaku zvolena tak, aby se to celé bezpečně překlopilo dozadu. To zase není taková potíž. Krom toho, u zkušebního stroje to v meším měřítku fungovalo celkem spolehlivě podle předpokladů " Mě se to jeví jako šílený nápad, který téměř dosahuje stejného stupně šílenosti toho, co v projektech předváděli Němci ke konci války.  Tom: jak jsi psal níže o těch článcích, tak jsi mě zařadil do běžných adresátů, ale mě nic nedošlo... Tom: |
|
|
|
|
|
No, já bych tipoval, že po zkouškách s Bi-Mono přišel Hurri jako létající test "ve skutečný velikosti" a teprve potom by to zkusili s novejma letadlama. L1884 měl bejt ranej Mk.I v roce 1942 vrácenej z Kanady, takže asi opotřebovanej a bojově už nepotřebnej. |
|
|
|
|
|
Čistě intuitivně, pokud by se nějak povedlo zajistit, aby se křídlo trochu „zaklonilo“, tak by asi bylo po problému — vztlak při takové rychlosti a s tak minimální hmotností by měl udělat své.
Tom napsal v č. 1340: Pardon, já blbec to zapomněl zopakovat i v případě Hurricanu, že by během prvotní části letu požíval výhod dvojplošníku... Nicméně nevíte, proč zrovna Hurricane? V roce 1942 bych už čekal, že by to měl být spíše Spitfire, pokud by nešlo o „vedlejší“ bojiště... "Já mám v hlavě pro změnu to, že jedním z cílů bylo i zlepšit výrazně možnost operací z malých ploch (zkrácení startu) a zejména zlepšit stoupavost (a tedy zkrátit dobu potřebnou k dosažení opearční výšky)." |
|
|
|
|
|
Tom (1346) No, ty o tom asi víš víc než já, ale řek bych že mohlo stačit (taky aspoń já myslím, že to odhazování bylo při větších rychlostech) aby pyropatrony prostě odtrhly vzpěry, a zbytek byla aplikace fyzikálních zákonů. |
|
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 1344: 1) Pyropatrony to mohly poslat dost daleko nahoru nad letadlo"A jak by taky k odhozu mohlo dojít tak, aby odpadávájící křídlo nezasáhlo ocas?" 2) Dost pravděpodobně byla poloha těžiště vůči působišti vztlaku zvolena tak, aby se to celé bezpečně překlopilo dozadu. To zase není taková potíž. Krom toho, u zkušebního stroje to v meším měřítku fungovalo celkem spolehlivě podle předpokladů |
|
|
|
|
|
No, to úplně do detailů netuším, ale po odstřelu horního křídla asi odpor vzduchu a vztlak na tom bejvalým horním křídle udělaly svý. Bi-Mono to asi vydrželo: www.airwar.ru/image/idop/xplane/bimono/bimon... www.airwar.ru/image/idop/xplane/bimono/bimon... |
|
|
|
|
Moby napsal v č. 1343: A jak by taky k odhozu mohlo dojít tak, aby odpadávájící křídlo nezasáhlo ocas? "Tady maj fotku na zemi - a tvrděj, že nikdy za letu horní neodhazoval. Ale těžko říc. " |
|
|
|
|
|
www.jaapteeuwen.com/ww2aircraft/html%20pages... Tady maj fotku na zemi - a tvrděj, že nikdy za letu horní neodhazoval. Ale těžko říc. Tady maj fotku i za letu, ale co píšou, to byste se mě ptali marně www.airwar.ru/enc/fww2/fh40.html
|
|
|
|
|
|
V Němečkovi je snad fotka i Bi-Mono i Hurriho FH.40? Jestli si to s něčím nepletu.
Edit- teď sem si teprv všimnul i Tom to píše. |
|
|
|
|
Není o tom Hurricanu také zmínka v Němečkových Vojenských letadlech ? Vzpomínám si určitě na ten požadavek lepší stoupavosti... |
|
|
|
|
|
Já mám v hlavě pro změnu to, že jedním z cílů bylo i zlepšit výrazně možnost operací z malých ploch (zkrácení startu) a zejména zlepšit stoupavost (a tedy zkrátit dobu potřebnou k dosažení opearční výšky). BTW1...před lety bylo na toto téma cosi v LK v rubrice Dotazy. EDIT: LK 18/92, v Němečkovi je fotka FH.40 na zemi a dvě fotky zkušebního Bi-Mono. BTW2...firma Hillson zakoupila v ČSR u firmy Praga před válkou licenci na sportovní letoun E-114 Baby, ale bohužel přišla válka a bejbinky se v Británii neprosadily. BTW3...Němce předběhli i Rusové s kombinací TB-3+I-4/I-5, I-Z a bojově nasazené SPB |
|
|
|
|
|
Pánové, narazil jsem na fotku letícího dvojplošného Hurricanu. Nejde kupodivu o fotomontáž, ale o reálný stroj s/n L1884. Vše začalo v roce 1941, kdy W. R. Chown z malé firmy F. Hill & Sons (zkracováno na Hillson) přišel s nápadem „odhazovatelného“ křídla a sestrojil i malý jednomístný letoun Bi-Mono. Ten měl požívat všech výhod dvojplošníku během a těsně po startu, zatímco za letu by z něj byl plnohodnotný jednoplošník. Letoun se dostal do Boscombe Down a v roce 1942 požádalo Air Ministry dotyčnou firmu, aby vypracovalo podobný koncept i pro Hurricane — ovšem s tím, že by do horního křídla přišla ještě palivová nádrž. Dřevěné křídlo bez řídících ploch bylo ke spodnímu připevněno vzpěrami k pyrotechnickým zámkům na centroplánu (sorry, technickým věcem zas tak nerozumím, nota bene v polštině ). Již zmíněný takto upravený L1884 létal v Boscombe Down od května 1943 do roku 1944. K oddělení křídla za letu došlo pouze jednou a toto nikdy nebylo použito jako nádrž pro palivo.Proč to celé? Britové hledali cesty, jak prodloužit dolet Hurricanu — pravděpodobně pro účel ochrany konvojů, pro který byly nedostatečné i přídavné nádrže. Nicméně tento koncept zůstal nedotažen a stroj L1884 byl sešrotován. Mimochodem, firma Short z téhož důvodu navrhovala po vzoru předválečného „Maya Composite“ (tj. S.20 Mercury na zádech S.21 Maya) nést Hurricane na Liberatoru jako parazitní stíhač. A pak že Němci byli první (nemluvě o tom, že Britové již dané schéma použili v květnu 1916 ).Inu, člověk má stále co objevovat (banalita na závěr ) |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 1331: No já nechci vůbec prüdit, ale aby se někdo další vůbec ozval. "Nebude to vadit, že? " |
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 1334: Díky! Vzhledem k tomu, že v Chebu se podle literatury zkoušely (a možná i vyráběly) různé na svou dobu moderní a neobvyklé prostředky, možné je všechno, řekl bych... Třeba skutečně šlo o nějaký experiment. Nezajímá to nikterak detailně, jen mě to zaujalo, původně jsem myslel, že to byly mistely... "O tomto letadle jako nosiče V1 je zmínka pouze v souvislosti s uvažovaným nasazením a zkouškami, k operačnímu nasazení údajně nedošlo. I když ke konci války je všechno možné. Letadla byla pro tuto službu upravena, nasazení probíhalo u nově vytvořené KG 53 (73 strojů, 50 operačních) se základnami nekprve ve Venlo a Gilze Rijen (obojí NL), s postupem fronty pak v okolí Rýna. Druhou skupinou byla KG 27 (stažena z vých. fronty) a 15.11.1944 přesunuta ke KG 53. " |
|
|
|
|
|
Pánové, narazil jsem na jednu perličku. Dne 21. července 1938 přeletěl poprvé S.20 Mercury Atlantik s 600 librami pošty — a víte, kdo seděl za kniplem? Nikdo jiný než Captain Donald Clifford Tyndall Bennett, pozdější Air Vice Marshal D. C. T. Bennett, C.B., C.B.E., D.S.O., který se proslavil mj. velením No.8 Group RAF (známější jako Pathfinder Force, PFF). Mimochodem, pojí se s ním ještě jedna hezká historka — o tom, jak ke své ženě během útěku do neutrálního Švédska (po sestřelení nad Tirpitzem v noci z 27. na 28. dubna 1942, v té době W/Cdr Bennett velel 10. sqn) přišel; ale to už bych moc odbočoval. A ten stejný Bennett stojí i za rekordem Mercuryho v přeletu ze skotského Dundee k Orange River v jižní Africe. Let trval 42 hodin a 5 minut a měřil celkem 6045 mil. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Zajímavé letecké projekty