Zajímavé letecké projekty
|
|
|
|---|---|
|
Ad "delta-drevesina"... Kdo má zájem o pár stránek z knihy "Technologie strojírenské výroby IV", obrábění kovů, dřeva, plastů, Průmyslové vydavatelství 1952, je to překlad z ruštiny. "Delta dřevo" je zmíněno hned několikrát, něco o druzích klihu a použití, tehdejších plastech a pryskyřicích obecně, o lisování vrstvených materiálů (tedy překližek a pod), lisování v pneumatických lisech a autoklávech... Obr.29 má popisek: Dvoustranná otočná forma k lisování stěn letadlových trupů, VIAM B-3 je uvedena alespoň 2x na každé straně... |
|
|
|
|
Ohledně druhů materiálu uvádí Šachurin také toto: po přestěhování jednoho závodu na Ural bylo zapotřebí pro urychlené zahájení výroby nezbytné dřevo sehnat ber kde ber. Pomohli inspektoři státních drah, kteří měli pod palcem obrovskou skládku železničních pražců. Z těch pak pověření pracovníci závodu za pomoci skladníků vybírali vhodné kusy a přidali k tomu borové klády, které byly už jako odkorněné připraveny na odvoz kamsi do střední Asie. K tomu ještě kusy proschlých březových trámů na bytovou výstavbu a z takového materiálu pak vyráběli první draky letounů pro frontu. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1392: Šachurina jsem citoval přesně, takže předpokládám, že 1945. Explicitně to tam uvedeno není, ale z textu to jasně vyplývá. "O jaký rok šlo?" |
|
|
|
|
K té laminované překližce: ještě před Jackem Northropem ji použili za WWI ve firmě LWF k výrobě typu LWF Tractor (jediný zachovalý kus na světě je v Národním technickém muzeu v Praze). Technologii vyvinul Charles Willard (jeden ze zakladatelů firmy LWF - Edward Lowe, Charles Willard, Robert Fowler) v roce 1915. J. Northrop podle všeho jako první použil na tváření/laminování celých trupů formy z betonu.... |
|
|
|
|
|
Šachurin, A.I.: Крыля победы, Moskva 1985, str. 257:
"..Začátkem roku 1944...velkou úsporu času v závodě na stíhací letouny Lavočkinova typu přineslo spojování dřevěného trupu lisováním, které nahradilo prvotní způsob pracného stloukání pomocí speciálních hřebíků."
Jen jako perlička pro Algyho:op.cit.,str. 259:
"Koncem války začala konstrukční kancelář A.D.Švecova zkoušet motor s výkonem 4 500 koňských sil. Takový výkon v té době neměl žádný zahraniční motor." |
|
|
|
|
|
Vzpomínky ředitele závodu na výrobu Il-2 P. J. Kozlova:
"...Chyběl nám kov na benzinové nádrže a dokonce i pro jiné účely. Tak jsme je začali vyrábět ze dřeva: z borovice, bakelizovaných překližek a dýhy. Nádrže jsme potáhli slepovanou gumou a namontovali do letadla."
|
|
|
|
|
|
Věstník leteckého průmyslu č. 6 z roku 1942: článek pod titulem "Výroba dřevěných palivových nádrží". ...
"Dřevěné palivové nádrže byly vyzkoušeny v provozních podmínkách, závod pod vedením ing. Balandina přešel na jejich sériovou výrobu pro stroje jednoho typu"
. Autor: J. V. Něfjak, pracovník Leteckého závodu Saratov. |
|
|
|
|
|
Algernon: jako vždy jsi mne potěšil. Tak podrobné vyjasnění problému jsem ani neměl na mysli - nejspíše se zdá, že podnět k využívání této technologie vyšel od Šachurina, či někoho z jeho okolí, a to v době, kdy k nim dorazily zprávy o podobných britských výrobních postupech a kdy navíc neměli nazbyt lehkých slitin ani elektřiny. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1380: Trochu mimo toto téma, ale jak přesně se vlastně dostali Sověti k technologiím uplatňovaným třeba na potahu trupu La-5 nebo La-7? Poskytněte prosím "Několik vět" dutému kolegovi"(viz. tlustá sendvičová skořepina draku Mosquita, s balzovou výplní — tenhle potah se pod zatížením nevlní, čili je „takřka ideálním“ zvláště u laminárnch profilů, citlivých na přesné dodržení tvaru profilu)"  |
|
|
|
|
No, k oněm konkurenčním projektům bohužel nic nemám, čili… Budu se někdy muset zastavit. :o)))
Algernon napsal v č. 1374: Já zaměnil specifikace a to, co tam mělo být, pardon. "No, o obrannou výzbroj skutečně nejde" |
|
|
|
|
|
M.39 Libelulla je doopravdy velice zajímavá — věčná škoda, že (nejspíš právě kvůli výkonnosti Mosquit) nebyl objednán alespoň prototyp. Zajímavé jsou i výkony — ale cestovní rychlost 350 mph s pístovými motory a 500 mph s proudovými bude zřejmě vypočtená na základě výsledků modelu v měřítku 5/8 v aerodynamickém tunelu? Btw, ad [téma č. 325 - přísp. č. 1363]: já mám uvedenu hlavňovou výzbroj jako dvojici 20mm kanonů Hispano-Suiza v kořenech předního křídla?
Algy (1369): To samozřejmě ano, ale prvně dvě jmenované používaly v podstatě tu samou koncepci jako Libelulla, kterou si nakonec nechal Miles patentovat.
Miles M.42, M.43 a M.44, projekty jednomístné stíhačky pro specifikace F.6/42? No právě — a Milesově díle se nikdo nedočte, místo toho jsou vizualizovány nesmysly a la trojice odkazů k Daimler-Benzu níže — to jestli by někdy vzlétlo (letělo…). Ostatně, dnešní „kachny“ nemají od Libelully zase tak daleko?
Algy (1369): To je asi pravda — ale stejně se pořád nemohu zbavit dojmu, že tohle byly jen jakési narychlo „spíchnuté“ věci, kde bylo přání otcem myšlenky, než nějakým seriózním projektem. Něco jako designéři aut — malůvky jsou pěkné, ale pak na to nastoupí konstruktéři a… Pořád lepší, než kdyby dělali něco užitečného. |
|
|
|
|
|
Když už byla vedle [téma č. 2 - přísp. č. 9186] „nakousnuta“ firma Miles, co říkáte na M.22 či projekt Libellulla (ať už M.35, projekt šesti/osmimotorového bombardéru, M.39, M.42, M.43)? To je také hodně zajímavá koncepce — tohle se ale na žádném „Luft 46“-webu nenachází, ač to (na rozdíl od drtivé většiny německých malůvek) skutečně létalo… |
|
|
|
|
Přímo sem to asi nepatří ale myslím že Toma by to zajímat mohlo - hodiny Luftwaffe užívané k navigaci. www.bhi.co.uk/hj/AOM%20Nov%2006.pdf www.konradknirim.online.de/rlm1.pdf A něco k Me-262. www.zenoswarbirdvideos.com/Images/Me262/ME26... |
|
|
|
|
|
Pánové, nemáte někdo prosím něco k Supermarine Types 316-318? Mělo by jít o projekty, které Mitchell projektoval podle B.12/36... Vypadá to docela zajímavě (a neznámě ). |
|
|
|
|
wp.scn.ru/en/ww2/s/1424/9/0/1 wp.scn.ru/en/ww2/s/1424/9/0/1_a1 Takovej malej ilustrační doplněk... |
|
|
|
|
|
Díky za upozornění; už jsem to stáhl. Mohlo mě trknout, že minimálně v Knihovně Kongresu nebo Národní knihovně to bude v anglickém překladu. |
|
|
|
|
|
Díky, pánové. Taky mě právě pořád otravovalo, že se na něj všichni odvolávají, ale nikde jsem jeho dílo pořádně nenašel.
EDIT: blbec, kdybych hledal pořádně... V roce 1942 byl přeložen do angličtiny pod názvem The Command of the Air. Zajímavé datum překladu... Dostupné online zde: www.airforcehistory.hq.af.mil/Publications/f... (pozor, má to cca 38 MB a jejich server není z nejrychlejších) - informace na tinyurl.com/3dctw8 EDIT 2: Historická letka republiky Československé chystá stavbu repliky krasavce Zlín XIII. Už se na něj těším. www.historicflight.cz/html/main.asp?lng=cz&a... zpravy.idnes.cz/batova-stihacka-vyleti-po-de... |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 1358: Německý překlad to uvádí jako "Vzdušná nadvláda" či lépe "Nadvláda ve vzduchu". Citováním tohoto autora se ohání spousta různých leteckých teoretiků, ale pokud vím, u nás neexistuje nic jiného, než kusé výpisky v češtině psané na stroji kdesi v archivu bývalé VTA (podklady k diplomce) a pak originál. Německý a francouzský překlad jsem ani neviděl, ale vím, že existují. O dalších mi není nic známo. "Já to mám spojené s termínem "Válka ve vzduchu"" |
|
|
|
|
|
Máš na mysli tohle? sigma.nkp.cz/F/XVEXA7P4QUGH815JKSMT7JD3NG4MI... Já to mám spojené s termínem "Válka ve vzduchu". Dokonce si myslím, že jsem narazil ve Vojenských rozhledech z 30. let na nějakou polemiku, nebo co. Každopádně jsem přesvědčený, že česky to nikdy nevyšlo. |
|
|
|
|
|
Pánové, nevíte prosím někdo, jak se do češtiny obvykle překládá Douhetovo dílko "Il dominio dell'aria"? Nějak to nikde nemůžu najít a ani jsem ho nečetl (je vůbec v češtině k dispozici?). Druhá otázka směřuje na východ - nemá někdo prosím přesné informace o tom, která letecká brigáda dostala do výzbroje Zvěna-1 a v jakém časovém období se tyto u ní nacházely, popř. další podrobnosti? Díky moc. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Zajímavé letecké projekty