Zajímavé letecké projekty

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
221-240 z 1135
<< 9 10 11 12 13 14 15 >>
Po
Tom 1.1.2009 23:19 - č. 1479
Tom Koukám, že BMW 003 měl Riedela taktéž, ale nevidím (zatím) že by potřeboval benzín k rozběhu turbíny?

The starter motor is a standard Riedel two-stroke engine as fitted to the Jumo 004, developing 8-10 h.p. and motoring the comprresor at about 1,300-1,400 r.p.m.
Tom 1.1.2009 18:35 - č. 1478
Tom
Algernon napsal v č. 1477:
"Kolik asi mohly vážit ty rotující části u Juma?"
Váhy mám z AE - je to poměrně podrobně rozepsané.

Rotor kompresoru 220 lb, turbína s hřídelí 181 lb (ovšem neznáme momenty - ty jsou pro nás podstatnější). Moment spotřebovávaly ještě ložiska a pomocné náhony palivových, olejových a hydraulických čerpadel. Ze spotřeb paliva a tlaku by se při odhadu účinnosti dalo určit kolik to potřebovalo momentu jen pro sebe.
Tom 1.1.2009 17:32 - č. 1476
Tom
Algernon napsal v č. 1472:
"Aha, nojo, tuším že Jumo nešlo někde nad 3000 metrů nahodit?"
Tak mně napadá...jestli bylo pro Riedel 3 l paliva a pro turbínu 17 l, tak na kolik pokusů o start to mohlo stačit Jestli to už potom nebylo s tou výškou úplně jedno
Tom 1.1.2009 17:28 - č. 1475
Tom
Algernon napsal v č. 1474:
"To by tedy vypadalo na nějaký reduktor mezi dvoutaktním riedelem a jumem? (Reduktor — planetový, nebo s předlohou, riedel je souose s hřídelem juma?)"
Řez tím samotným startérem jsem neviděl. Všude se u Juma začíná skříní pomocných náhonů (je to nakonec vždycky jeden a ten samej vobrázek z roku 1945 ) a nikde tam není žádný reduktor ani spojka. Oboje by muselo být schované před přírubou startéru. Pokud reduktor tak jednoznačně planetový - vnější průměr odpovídá té "věci" (nebo jak to nazvat) v ose sacího kanálu.
Edit: ještě by tam asi musela bejt volnoběžka, aby se ten Riedel dal vůbec vypnout?


Algernon napsal v č. 1474:
"To je docela sranda — buď to mezitím naskočí, a nebo chcípne."
Když to nenaskočí, tak se musí vylejt ten petrolej na zem pod éro - proto měla Me 262 ostruhu pod zádí
Tom 1.1.2009 17:12 - č. 1473
Tom
Algernon napsal v č. 1472:
"Z nějakého důvodu předpoládám, že to bylo výše, očekával bych že spojka mezi Reidelem a Jumem sepne až tak někde mezi 4-6 tisíci otáček. "
www.fronta.cz/kniha/inozemcev-zujev-spalovac... stran 335, kapitola o Jumu, podkapitola nazvaná Spouštění motoru:
"...U uvažovaného motoru jsou nejnižší přípustné otáčky pro ustálený chod 2000 ot/min, při nichž pracuje motor na spouštěcí palivo (letecká benzin). Na nejmenší otáčky se roztočí motor spouštěčem, jímž je benzínový motor s výkonem 10-12 k.
Při 1000 ot/min se zapne zapalování a spouštěcí palivo se dodává pomocným palivovým čerpadlem. Při 2000 otúmin se vypne spouštěč a plynová páka se přestaví do polohy "volnoběh". Při tom nabírá motor otáčky a zapalování a benzínová pumpa se vypne. Poloze páky na volnoběh odpovídá 3000 ot/min. Doba rozbíhání na volnoběhové otáčky je 40-60 sek."
Tož asi tak. Ještě hledám druhý díl článku z AE, tam bylo to spouštění popsáno taky.
Tom 1.1.2009 16:18 - č. 1471
Tom Těch 10 000 ot/min mi připadá jako příliš mnoho na takový kolovrátek, to by se Jumo rozeběhlo současně na všechny světové strany. Chtěl bych vidět, co by na to říkaly závěsy lopatek.

Na 3000 ot/min se už Jumo mělo "držet" samo. Žádný reduktor mezi startérem a hřídelí kompresoru nevidím, takže by jedině zase musel být přímo v Riedelu (stejně jako ta spojka).
Tom 1.1.2009 16:12 - č. 1470
Tom Tak konec poplachu...opakuji...konec poplachu...

Štýdl v Letectví 2/46 (vychází zjevně z článku v AE Dec/45 a Jan/46) uvádí toto (volně a komentováno):

Riedel měl vrtání 70mm, zdvih 35mm, dvoutaktní dvouválec, výkon 10k (Pozn: často se uvádí 10-12k) při 6000 ot/min (Pozn Mk= 21,5 až 25,9 Nm). Palivo pro celé Jumo je popsáno jako (doslova):
Lehké Dieselovo palivo a při spouštění a volnoběhu benzín 87 oktanů
Onen článek v AE jde pochopitelně do větších detailů (Štýdl na osmi stranách udělal jen výcuc o všech proudových motorech). Horní nádrž (na začátku sacího kanálu motoru) se plnila směsí 3 l benzínu a oleje a byla určená pochopitelně pro samotný startér Riedel. Spodní nádrž se plnila jen 17 l benzínu a byla určena jako rozběhové palivo pro turbínu.

Spojka (asi odstředivá) musela být vestavěna přímo do agregátu Riedelu, protože hned za přírubou startéru je už skříň pomocnejch náhonů. Riedel samotný měl mimo toho špagátu ještě elektrický startér.

Štýdl ještě uvádí, že Riedel se ve větších výškách ukázal nespolehlivým - evidentně nemohl bez vlastního kompresoru dát Jumu co bylo potřeba Nemluvě o tom, že z jakéhosi záhadného důvodu nesměl být při nahazování Juma (tedy při jiskře na svíčkách) ve spalovacích komorách zbytek petroleje - jinak se motor vznítil (vzpomínka čs. mechanika na S-92).
Tom 1.1.2009 12:17 - č. 1469
Tom No, podíváme se na schema palivové instalace, kam ty trubky vedou

Je fakt, že si matně vzpomínám na nějaké rozpory ohledně kapacity té benzínové nádrže...nebyly voni sakra nakonec dvě...?

Turbíně by mělo být jedno, jestli používá 87 nebo 100 oktanů.
Tom 1.1.2009 09:04 - č. 1467
Tom
Algernon napsal v č. 1466:
"Mimochodem, vypadá to, že pro tuhle „srandu“ bylo předepsáno použití stooktanového etylizovaného benzínu?"


Jistě, ten samej benzín sloužil i pro rozběh turbíny, na petrolej se dalo přepnout až na nominálních otáčkách. Benzínová nádrž byla prstencového tvaru a "tvarovala" vrchní část sacího kanálu (dole byla olejová). Sám Riedel se startoval buď elektricky, nebo šňůrou jako sekačka na trávu.

Což mi připomíná slibovaný technický článek o Jumu
Tom 20.12.2008 14:47 - č. 1463
Tom Ne-e. Nějaký Rus?
Moby 13.12.2008 19:02 - č. 1461
Moby Má tak někdo možnosti.
karaya1 13.12.2008 14:35 - č. 1460
karaya1 Zajímavé: ekonomika.idnes.cz/miliardar-lukacovic-chce-...
guano 2.12.2008 09:46 - č. 1459
guano
Algernon napsal v č. 1457:
"Karaya, Tom, popř. Guano: hádám, že text se jeví naprosto nesrozumitelným a nepochopitelným, nedošla-li mi na mail žádná polemická reakce"
No, rozuměl jsem textu, ale ne tak úplně obsahu.....
Budu si na to muset sednout, dlouze to promyslet, a pak se možná dočkáš reakce...
Tom 2.12.2008 06:16 - č. 1458
Tom
Algernon napsal v č. 1456:
"ale mám takový pocit, že to byl nějaký „extrémně vysokootáčkový dvouválcový dvoutakt“, točil při maximálním výkonu snad 6000 ot/min., "


No to musel, protože jestli se pamatuju, (spíš pro ostatní) tak mezi statérem a hřídelí motoru byla jen spojka - takže musel točit tolik, kolik soustrojí kompresor-turbína mělo na nějakých stálých parametrech. Jinak by se to samozřejmě nechytlo

Algernon napsal v č. 1457:
"Karaya, Tom, popř. Guano: hádám, že text se jeví naprosto nesrozumitelným a nepochopitelným, nedošla-li mi na mail žádná polemická reakce"
Je to sice česky, ale nějakou odpověď vidím až tak na vánoce
croisier 30.11.2008 20:23 - č. 1455
croisier No kdo ví, co všechno v tom Trabantu bylo. A nejen tam, přídová pneumatika taky klidně mohla sloužit na nějaké MZ jako zadní kolo
Jednou už prostě nějakou truhlárnu přestavěli, tak to museli využít jak se dalo.
Tom 30.11.2008 20:15 - č. 1454
Tom
Moby napsal v č. 1453:
"soudruzi z NDR využili startovací dvoutakt Riedel z Juma jako pohon původního modelu Trabiho."


No někde bych našel parametry toho dvoutaktu, dalo by se porovnat, co to mohlo s Trabim dělat

Připadá mi to jako vcelku odpovídající zakončení kariéry Juma
Moby 30.11.2008 17:45 - č. 1453
Moby croisier 1446: No nevím jak to přesně bylo, ale svýho času se mi doneslo že soudruzi z NDR využili startovací dvoutakt Riedel z Juma jako pohon původního modelu Trabiho. Ten člověk co mi to říkal to nemyslel úplně jako vtip.-)
croisier napsal v č. 1446:
"To je vlastně takový primitivní kompozit. "
A tady už sme úplně doma (v zemi pod Wartburgem) .
Tom 30.11.2008 15:08 - č. 1451
Tom Já jen, že tohle v Letovu určitě neplánovali. Kdo byl vůbec autor myšlenky, popř. držitel patentu? Mohl to být Hochfeld?
Tom 30.11.2008 14:50 - č. 1449
Tom No tak to jsem netušil. Docela by mne zajímalo, na jak velkých listech šla tahle technologie použít?
croisier 30.11.2008 09:35 - č. 1446
croisier Ale hoši, jdete na to od základu špatně. Pravda, koncepce Me 262 jako celku neinspirovala ani ruské, ani čínské soudruhy, ale to nemá nic společného s využitím celku do posledního šroubku. Jen si vemte některé konstrukční celky, cožpak vám to nic nepřipomíná?

Třeba to nešťastné přídové kolečko. Osobně ho vidím na každém nákupním vozíku. Nebo pokročilé uhlíkaté sloučeniny patřící do tzv. utajované skupiny materiálů "ersatz". To je vlastně takový primitivní kompozit. Všimli jste si někdy té hezké tyčky na čumáku A-1a/U4? Pravda, soudruzi z NDR to asi zamýšleli jinak, ale inspirace pro moderní tankovací zařízení je zde taktéž evidentní. Způsob zavěšení motorů, alespoň po vizuální stránce hojně využívaný u moderních dopravních letadel už tady citoval šikmooký kolega, ale cožpak jste si nevšimli také přídě u A-2a/U2? Každý poválečný dopravní letoun by mohl závidět...

Nevěřím, že můžete být tak slepí
221-240 z 1135
<< 9 10 11 12 13 14 15 >>
Po