Zajímavé letecké projekty
|
|
|
|---|---|
|
fil2002 napsal v č. 1332: O tomto letadle jako nosiče V1 je zmínka pouze v souvislosti s uvažovaným nasazením a zkouškami, k operačnímu nasazení údajně nedošlo. I když ke konci války je všechno možné. Letadla byla pro tuto službu upravena, nasazení probíhalo u nově vytvořené KG 53 (73 strojů, 50 operačních) se základnami nekprve ve Venlo a Gilze Rijen (obojí NL), s postupem fronty pak v okolí Rýna. Druhou skupinou byla KG 27 (stažena z vých. fronty) a 15.11.1944 přesunuta ke KG 53."Pánové, narazil jsem na vzpomínku pilota 368. stíhací skupiny o tom, že na chebském letišti zaútočil na Dornier Do 217 s podvěšenou (???) střelou V-1. Setkali jste někdy s takovým hybridem? " Krátká citace z knihy Zázračné zbraně od Zdeňka Háka (odkud pochází i výše uvedený výtah dat)
V té době (konec prosince 1944 - pozn. čet Hrad) pokračovaly v Karlshagenu zkoušky s He 111 a dalšími letadly: Fw 200, Do 216 a Do 217, ze kterých byly demontovány pumovnice. Letouny se však nedostaly k operačnímu nasazení. Stejně tak dopadlo letadlo Arado 234 C, ze kterého se zkoušelo několik způsobů vypouštění
Celkem se z podvěsu pod He 111 vypustilo (bojově) kolem 1300 střel V1.Pokud ti jde o způsob vypouštění a uchycení za letu, mohly bych ti (po umoudření skenneru) poslat nákresy a stránky s popisem. |
|
|
|
|
Narazil jsem pouze na He-111 s podvěšenou V-1. |
|
|
|
|
Pánové, narazil jsem na vzpomínku pilota 368. stíhací skupiny o tom, že na chebském letišti zaútočil na Dornier Do 217 s podvěšenou (???) střelou V-1. Setkali jste někdy s takovým hybridem? Zdraví Filip |
|
|
|
|
Také děkuji, vypadá to hodně zajímavě! |
|
|
|
|
Díky moc, podívám se na to v pátek po zkoušce. Kdyby to někdo nestihl v limitu stáhnout z Úschovny, můžu to hodit na neomezenou dobu na net. |
|
|
|
|
Já,já se taky hlásím. |
|
|
|
|
Nu, já bych se o to přihlásil. Aspoň rozšířím víc než ubohý znalosti v oboru..  Předem díky. |
|
|
|
|
Pánové, konečně dorazila dodávka kopií článků z časopisu Aircraft Engineering z let 1945 a 1946. Mám tu popis a nějaké výkresy na AM-34, BMW 003, Bristol Theseus, Westinghouse Model 19B, DH Goblin, údržbu Derwentu, článek o vývoji paliv pro reaktivní (nejen proudové) motory a úvahu o historickém vývoji proudových motorů. Škoda že neumím englicky. Jen připomínám, že tyto časopisy jsou v STK v Praze v Klementinu (jsou tam i desítky dalších ročníků...) |
|
|
|
|
|
Ne, špatně jsi mě pochopil. Mistel ve své původní podobě (tak, jak to zkoušeli v Deutsches Forschungsanstalt für Segelflug pod vedením Fritze Stamera od září 1942) znamenal, že na hřbetě kluzáku (při zkouškách se jednalo o DFS 230) bylo připevněno vedoucí letadlo, které se v určité vzdálenosti před cílem (přistáním a vyložením materiálu v kluzáku) odpoutá a dál již pokračují oba stroje "na vlastní pěst". Ovšem protože v případě "hřbetního" stroje mělo jít o stíhačku, měla by mnohem větší naději na přežití. |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 1320: "Jeden Bf 110 by byl na hřbetě a po jednom pod každým křídlem." Takže tři stroje by měly podle projektantů dotáhnout Me 321 nad cíl, nasměrovat tu váhu (Me 321 plnej výbušnin) na nějakej most, či něco podobného a pak se všichni odpoutat ? To je - byť hypoteticky - technicky proveditelné ? |
|
|
|
|
|
Díval jsem se do Ernsta Petera a Me 321 Gigant byly i operačně tahány „trojkou“ — dokonce existoval i projekt Mistelu v původním smyslu (tedy nalézt lepší, rychlejší a bezpečnější způsob, jak dopravit kluzák na místo určení). Jeden Bf 110 by byl na hřbetě a po jednom pod každým křídlem. Tato šílenost ale neopustila rýsovací prkna, mnohem lepší alternativou byl He 111Z. Giganty tažené „trojkou“ operovaly třeba od července do prosince 1941 na východní frontě, na jaře 1942 byly čtyři Gigantenschleppstaffeln (každá o pěti Me 321 a patnácti Bf 110C) přeloženy do prostoru Riga-Orša a podílely se např. na obsazení ostrova Oesel. |
|
|
|
|
|
Ech, z Petera si pamatuji, že ho tahaly „stodesítky“ — a byly přitom pěkné problémy (aby ne, udržet tři éra u sebe...) — i bojově? No, raději se pak ještě doma podívám. O Zwillingu vím, ale ten jsem již sám vyloučil — nebude prostě dostatečně dostupný... |
|
|
|
|
|
Pánové, nemáte někdo prosím informace o tom, jak to bylo s letouny Luftwaffe, které tahaly kluzáky? Většinou to nejspíš byly Ju 52, ale jde mi o to, kolik bylo třeba Bf 110 (které vždy po třech tahaly Me 321 Gigant) — jak moc dostupné za války (dejme tomu mezi lety 1941 a 1943) byly? Předem moc díky. |
|
|
|
|
|
Když se rodil vzhled "Odina", tak jsme vedli spor o půdorys křídla. Já chtěl z důvodu výhodnosti výroby až k vnějšímu motoru zachovat konstantní profil a hloubku, Algy trval na zúžení z důvodů aerodynamiky. A dohadovali jsme se, kolik že letadel mělo něco takového. Samozřejmě, že mě nakonec Algy "uštěkal" ALE...!!! Já trvám na tom, že např. firma Blohm und Voss, resp. dříve Hamburger Flugzeuge toto řešení v inkriminované době používala zcela běžně! Ha 139 a jeho deriváty, BV 222. Zjevně to souviselo s tím jejich patentovaným rourovým nosníkem křídla. |
|
|
|
|
|
Všiml jsem si jedné takové věci a trochu mi to vrtá hlavou... Letov před válkou pracoval na vývoji dutých ocelových vrtulových listů. Spolupracoval při tom s Poldovkou. Výzkum a vývoj v Letovu vedl ing. Hochfeld. Ten před vypuknutím války emigroval do USA, kde měl pracovat v leteckém průmyslu. A v druhé půli 40. let "najednou" firma Curtiss nabízí pro turbovrtulový motor Allison T-40 vrtule s dutými ocelovými listy?! Je to jenom náhoda? Narazili jste ještě někdo někde na "duté ocelové listy" u vrtulí? |
|
|
|
|
|
In June of 1942, the USAAF seems to have referred to the aircraft as the "P-73" in one communique and as the "XA-37" in another, indicating that there was really no clearly defined military role for the aircraft. Bohužel tam je to „seems“...
Vypadá to, že se USAAF v jednom svém komuniké z června 1942 o stroji zmiňuje jako o „P-73“, v jiném zase jako o „XA-37“. To ukazuje, že skutečně neexistovalo jasně definované zařazení letadla.
However, all of this is very murky, and it is not at all certain if the USAAF was ever very serious about the prospects for any useful military role for the Hughes aircraft. These designations may have been little more than place holders. Nicméně toto vše je velmi mlhavé a není vůbec jisté, jestli USAAF někdy brala vážně možnosti vojenského využití Hughesova stroje. Tato označení tak nemusela znamenat o moc víc než rezervace. |
|
|
|
|
|
Pánové, co máte na P-73? Mnozí autoři naznačují, že pořadové číslo 73 bylo (stejně jako 74) přeskočeno kvůli P-75 Eagle („The French 75 in World War 1, the Fisher P-75 in World War 2“), ovšem... Podle některých zdrojů to vypadá, že alespoň napůl (ne)oficiálně bylo označení P-73 přiděleno — výtvoru Howarda Hughese (mimochodem též zajímavá postava ). Jak to tedy skutečně bylo s D-2/P-73/XA-37? Těch několik málo webů se v mnoha věcech neshoduje... A on ani XF-11 nemusel být vůbec marný. |
|
|
|
|
|
Ondraha napsal v č. 1306: I v Rajlichovi je PH 535, ovšem bez uvedení pramene. Znovu se tedy musím ptát, proč Pajer odvolávající se na dobové dokumenty, by měl být ten, kdo se mýlí? Netvrdím, že musí mít pravdu, aleodkud tedy pochází PH...? Z nějaké fotky? Zatím jsem viděl jen fotky obou prvních Ansonů. "V téhle publikaci se jedná o to, co jsem naznačil já. Pravděpodobně snad i jiný z výše uvedených pramenů pojednávává o značení PH535, ale v těchto pramenech jsem nehledal a neověřoval. Každopádně pan Pajer se v tomto značení liší od jiných publikací." |
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 1307: Mc Donnel XF-85 Goblin z B-36 nikdy vypuštěn nebyl. Vždy se jednalo o sestavu :"Byl někdy během zkoušek vypuštěn z B-36 nebo jenom z EB-29B " EB-29/XF-85 Prameny: Naše vojsko; číslo 4/2006 Z webových stránek USAF Museum :
Although the XF-85 was successfully launched and retrieved from an EB-29B on several test flights, it was never flown from a B-36
Ačkoli byl v několika leteckých testech XF-85 úspěšně vypuštěn a opět dostán na EB-29B, nikdy "nevzlétl" z B-36.
|
|
|
|
|
|
Když už jste nakousli XF-85... Byl někdy během zkoušek vypuštěn z B-36 nebo jenom z EB-29B (B-29B-65-BA, 44-84111)? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Zajímavé letecké projekty