Největší chyba Německa 2. sv. v.
|
|
|
|---|---|
|
Worchester napsal v č. 1302: Osobne nemám pocit, že ťaženie na balkáne príliš poškodilo Barbarossu. Navyše posilnenie Hitlerovej prítomnosti v tejto oblasti malo "pozitívny" vplyv na spriatelené krajiny a utužilo priateľské vzťahy s ríšou. "No němci by možná získali více , kdyby nemuseli na jaře 1941 pomáhat italům na Balkáně. Němci chtěli zahájit Barbarossu jaro 1941 , ale museli soustředit své síly ještě na zminovaný Balkán." |
|
|
|
|
|
Malinois napsal v č. 1301: Už to tu niekoľkokrát padlo, ak by sa Nemci sústredili na Velkú Britániu, dostali by nepochybne dýku do chrbta od strýčka Stalina. Žiadna rozumná alternatíva pre Hitlera v roku 1941 neexistovala, ibaže by všetko čo nakradol vrátil so slovami, že to tak nemyslel a zastrelil sa "Dle mého názoru byla největší Německá chyba to, že Německo záhájilo operaci Barbarosa i když nemělo Evropu pod kontrolou a to konkrétně Velkou Británii."  . |
|
|
|
|
to Brunner: co je na tom špatně?!? |
|
|
|
|
|
Malinois napsal v č. 1301: No němci by možná získali více , kdyby nemuseli na jaře 1941 pomáhat italům na Balkáně. Němci chtěli zahájit Barbarossu jaro 1941 , ale museli soustředit své síly ještě na zminovaný Balkán. "Dle mého názoru byla největší Německá chyba to, že Německo záhájilo operaci Barbarosa i když nemělo Evropu pod kontrolou a to konkrétně Velkou Británii." |
|
|
|
|
Dle mého názoru byla největší Německá chyba to, že Německo záhájilo operaci Barbarosa i když nemělo Evropu pod kontrolou a to konkrétně Velkou Británii. Díky, které přišlo Německo o neději udržet se nad vodou. Ale to je jen jedna z mnoha věcí, kde Němci klopítli  |
|
|
|
|
|
BRUNNER napsal v č. 1297: Proč si to myslíš?"Konečne ďalší moderátor "  |
|
|
|
|
BRUNNER napsal v č. 1296: Tak to tu rozveď. Jsem méně chápavej člověk, tak znáznaků nic nepoznám"Hoši hoši,vidím že školstvo od revolúcie šlo s kvalitou výuky značne dole... " . |
|
|
|
da se rict za to je i vihoda i nevihoda ze byla 2 svetova  |
|
|
|
|
|
|
Marseill napsal v č. 1293: To je 2.s.v. jen o století zpátky"ale nemělo by se zase začít bavit o 2WW?" . A Napolénovo tažení do Ruska v mnohém připomíná to Hitlerovo. |
|
|
|
|
|
To je sice všechno zajímavé(osobně se také o to období částečně zajímám), ale nemělo by se zase začít bavit o 2WW? |
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 1290: "Stále tam ale nevidím ako sa mužici zaslúžili o víťazstvo." Súhlasím. Pokiaľ viem, fungovanie systému "spálenej zeme" zabezpečovali kozáci, takisto sústavne napádali Napoleonove vojská (v jednom prípade dokonca nemali ďaleko od toho aby ho dostali) O republikánskom uvedomení mužikov by som vážne pochyboval |
|
|
|
|
|
Johny napsal v č. 1288: "Jinak roli obyvatelstva ve válkách bych se nevysmíval." Ja sa úlohe obyvateľstva vo vojnách nevysmievam. Akurát sa snažím vidieť ju reálne na rozdiel od propagandy, ktorá sa snaží vykresľovať ju tak ako sa jej hodí. A v ruskom ťažení 1812 jej úlohu v porážke Napolena príliš zreteľne nevidím. |
|
|
|
|
|
Johny napsal v č. 1287: Ako by si si to predvedenie sa predstavoval?
"No ruská armáda se nijak moc strategicky nepředvedla."
Johny napsal v č. 1287: "Boj už v podstatě vyhladovělých a zubožených zbytků (údajně 130 tisíc mužů z 650) napoleonovy armády u Borodina byla v podstatě (vzhledem k bitvám v centrální evropě)" Vyhladovelé a zubožené bolo vojsko už spravidla po pár sto kilometroch pochodu. Tu sa jednalo o viac ako 1000km. Na margo počtov: 650 tis. (niekde sa uvádza aj 675 tis.) bol počet vojakov vrátane tylových služieb a vojsk, ktoré chránili krídla a zásobovacie trasy. Počet vojakov v poľnom vojsku sa odhaduje na cca 450 tis. a z toho asi 360 tis. pochodovalo v centrálnej skupine. Vcelku by ma zaujímalo, ktoré bitky v strednej Európe máš na mysli, pretože ak si správne spomínam tak väčšie ako Borodino bolo akurát pri Lipsku v 1813 a Wagrame v 1809. V ostatných bitkách bolo početné zastúpenie nižšie. Napr. pri Slavkove to boli necelé 2/3.
Johny napsal v č. 1287: Súhlasím, že zásobovanie malo na výsledok ťaženia veľký vplyv, s tým že ruská vojenská činnosť len dovŕšila katastrofu už súhlasiť nemôžem. Manévrovanie ruskej armády malo kľúčový význam v tom, že vnucovalo Veľkej armáde tiahnuť hlboko do vnútrozemia Ruska aj keď to pôvodne vôbec nebolo v pláne. Navyše straty, ktoré spôsobovali Veľkej armáde v jednotlivých bitkách len jej situáciu zhoršovalo.
"Čili jednoznačně souhlasím s tvrzením, že hlavní důvod neúspěchu byl nemožnost a kolaps zásobování tak velkého vojska a ruská vojenská činnost pouze katastrofu dovršila vyčkáním vhodného okamžiku."
Johny napsal v č. 1287: Stále tam ale nevidím ako sa mužici zaslúžili o víťazstvo.
"Navíc to potvrzuje procentuálně počet padlých přímo v boji který je podstatně nižší než ztráty vzniklé nemocemi, podvíživou, zimou a pod."
Johny napsal v č. 1287: To sú špekulácie nemajúce v danej chvíli reálny základ. "Republikánské hnutí v rusku očekávalo od napoleona změnu režimu a je nepochybné, že pokud by došlo k majetkovým přesunům v jejich prospěch tak by se obyvatelstvo Napoleona nebálo a vůle podporovat cizí vojáky by byla větší." |
|
|
|
|
|
Johny: (1288) To je pravda. U nás ľudia budovali zákopy, protitankové zátarasy, po práci partizánčili, večer v krčme spomínali na dobrodružstvá v Rusku, po prechode frontu zbierali mŕtvych... Moji prarodičia vbehli medzi bojujúce strany, ale veľmi to k ukončeniu bojov neprispelo |
|
|
|
|
Jinak roli obyvatelstva ve válkách bych se nevysmíval. I u nás je znám příklad který rozhodl mnohem více než jen lokální konflikt. Při pokusu protestantských švédských vojsk dobýt Prahu v závěru 30tileté války bylo paradoxně přažské obyvatelstvo to, které znemožnilo obsazení Prahy vojsky bývalých spojenců českých stavů a při mírových jednáních tak nepřímo spůsobili přiřčení českých zemí ke katolickému rakousku. |
|
|
|
|
|
pbradler 1268: No ruská armáda se nijak moc strategicky nepředvedla. Pokud jsi četl pozorně popis tažení, tak například ústup z Moskvy nebyl vůbec důsledkem vojenského útoky či tlaku ale vesměs poznáním nemožnosti zásobovat "velkou armádu". Boj už v podstatě vyhladovělých a zubožených zbytků (údajně 130 tisíc mužů z 650) napoleonovy armády u Borodina byla v podstatě (vzhledem k bitvám v centrální evropě) lokální bitka či možná lépe řečeno masakr kde o žádný geniální trik nešlo. Mnohem důležitější bylo zamezení probití velké armády do úrodných jižních oblastí po odchodu z Moskvy bitkou u Malojaroslavky. Následný finální masakr nuzáků u Bereziny je už jen dohra. Čili jednoznačně souhlasím s tvrzením, že hlavní důvod neúspěchu byl nemožnost a kolaps zásobování tak velkého vojska a ruská vojenská činnost pouze katastrofu dovršila vyčkáním vhodného okamžiku. Pokud by totiž třeba nedošlo k bitvě u Borodina, napoleon by se zřejmě následně stáhl tak nebo tak. Takticky u Borodina Napoleon vyhrál a mohl obsadit Moskvu ale bez vyřešeného zásobování a v podstatě partyzánskou válkou rozvrácených zásobovacích cest nemohl dlouhodobě odolávat. Navíc to potvrzuje procentuálně počet padlých přímo v boji který je podstatně nižší než ztráty vzniklé nemocemi, podvíživou, zimou a pod. Nelze samozřejmě naprosto jistotně říci, že kdyby Napoleon ovládl a získal na svoji stranu oblasti kterými procházel, že by zvítězil ale každopádně by eventuelně mohl přečkat zimu v Moskvě dle původního plánu. Republikánské hnutí v rusku očekávalo od napoleona změnu režimu a je nepochybné, že pokud by došlo k majetkovým přesunům v jejich prospěch tak by se obyvatelstvo Napoleona nebálo a vůle podporovat cizí vojáky by byla větší. |
|
|
|
|
Generál Okurka napsal v č. 1282: "Němčouři jsou moc zlí" (Je to z "Bratrstva neohrožených". Scéna jak nováček čte noviny a kdosi se ho ptá co tam je a on odpoví že z toho článku vylívá že němci jsou prej moc zlí - nějak mi ta scéna utkvěla v paměti) "zdar lidi nechcete mi něco napsat?? Třeba o Němčourech????" |
|
|
|
|
|
Co přesně? |
|
|
|
| tak co lidi je tu vůbec někdo docela by mě zajímal váš názor na Hitlera!!!! | |
|
|
|
| zdar lidi nechcete mi něco napsat?? Třeba o Němčourech???? | |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Největší chyba Německa 2. sv. v.