Těžké tanky 2. světové války

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
801-820 z 1550
<< 38 39 40 41 42 43 44 >>
Po
pbradler 12.11.2004 17:21 - č. 863
pbradler Dzin: U tohto ani neboli pochybnosti (854). Otázka je ale u APDS munície, kde rozhoduje najmä materiál jadra. V prípade wolframu (príp. OU) sa prikláňam k lepším balistickým vlastnostiam ako u plnokalibrovej AP munície (v prípade konvenčného tvaru).
Dzin 12.11.2004 16:59 - č. 862
Dzin pbradler: Za předpokladu, že pokles rychlosti je 60 m/s na 1 km, potom tato střela má lepší balistický koeficient, než druhoválečné AP granáty, které znám.
pbradler 12.11.2004 00:55 - č. 861
pbradler Dzin: Našiel som len jeden typ munície KE-W Terminátor, čo je varianta štandardnej M 829 A1, ktorý má kompletné údaje (síce nie to čo chceš ale väčšina sa dá spočítať)
hm. jadra 4.3 kg
dĺžka 656 mm
pomer L/D 29
v0 1588 m/s
Môžeš teda počítať.
Dzin 12.11.2004 00:35 - č. 860
Dzin Johny: (858) Jasně, já vím, mohla by se jmenovat ještě derivace a pod. Tohle zjišťování jsem viděl i v praxi, bohužel ČR nemá aparaturu na měření při nadzvukových rychlostech, tak jsem se musel spokojit jen s těmi podzvukovými. Mě šlo hlavně o to, že nevím konkrétně dané případy, ohledně balistického koeficientu, abych mohl přesně říci, ten má takový a ten makový. Mohu je pouze odvozovat na základě chování střel.
pbradler 12.11.2004 00:33 - č. 859
pbradler
Dzin napsala v č. 857:
"Ohledně dostřelu, zde je to spíše dáno vysokými úsťovými rychlostmi. Protože dostřel roste se zvětšováním úsťové rychlosti exponenciálně a ne lineárně."
Rovnako ale platí že odpor vzduchu rastie s treťou mocninou rýchlosti (u nadzvukového letu) čo má opačný účinok.
Rozhodujúci je ďalší údaj a to že strata rýchlosti na 1 kilometer sa u moderných APFSDS na hodnote pod 60m/s. Tzn. po 3 km má napr. Francúzska OFL 120F1 >1600m/s. Úbytok rýchlosti potom pochopiteľne klesá s poklesom rýchlosti.
Johny 12.11.2004 00:22 - č. 858
Johny
Dzin napsala v č. 853:
"Znamená to, že nevím konkrétně co je rozhodující činitel(e)."


Tvarový koeficient neboli aerodynamický tvar. Krupp vypočetl ideální tvar projektilu a tomu dal index 1. Nicméně ideální tvar se těžko dosáhne. Výpočet tvarového koeficientu je velice náročný a do dneška se používá jakási tabulka se šablonami tvarů, které se porovnávají a tak se toto číslo dostane. Nejlepší spůsob jak zjisti tento index je ale změřit rychlost a balistické vlastnosti střely po dobu letu, protože výpočet může být diametrálně odlišný. Dnes se používá počítačová simulace ale praxe je pořád důležitá.

Jde o to, že při takovýchto rychlostech hrají roli úkazy, které by nás ani nenapadly. Třeba délka projektilu v určitém poměru k průměru spůsobí velký odpor - resp. tření při průletu vzduchem, tedy něco co je podobné vlně u lodí, která stanovuje jak rychle může loď nějaké délky plout výtlačnou plavbou. Dále je tu vliv turbolence a víření na konci. Tvary projektilů jsou patentovány a firmy věnují na výzkum poměrně velké peníze a dodneška není možno říci, že je objeven nejlepší tvar, vývoj pokračuje.
Dzin 12.11.2004 00:19 - č. 857
Dzin pbradler: (854) Já zase vycházím z údajů ohledně průbojnosti. Zde je patrné, že podkaliberní munice výrazně rychleji ztrácí "probíjecí" schopnost (samozřejmě, existují vyjímky, ale obecně je to platný trend). To znamená, že musí ztrácet rychleji energii a jmenovitě rychlost, protože vše ostatní se nemění. Či-li musí být více bržděna a z toho plyne, že musí mít horší balistický koeficient.
Co se týká šípově stabilizované střely, tady by jsi mohl mít pravdu, ale záleží, co s jejím balistickým koeficientem udělají křidéla, resp. jejich náběžné hrany. Ohledně dostřelu, zde je to spíše dáno vysokými úsťovými rychlostmi. Protože dostřel roste se zvětšováním úsťové rychlosti exponenciálně a ne lineárně. Jestliže se budeme pohybovat v standartních rychlostech pro APFSDS, tedy kolem 4-5 násobku rychlosti zvuku, potom bude zmiňovaný dostřel dán spíše rychlostí, než balistickým koeficientem. Pro určení bal. koeficietnu by jsme potřebovali spíše průbeh samotného letu, než jen uvedený dostřel, který nám o něm prakticky nic neřekne.
pbradler 12.11.2004 00:18 - č. 856
pbradler
nemetko napsal v č. 855:
"zdroj? to si rad prcitam"
Tanky 4. diel, s. 85.
nemetko 11.11.2004 23:47 - č. 855
nemetko
pbradler napsal v č. 854:
"pri elevácii 20° uvádza okolo 100km."
zdroj? to si rad prcitam
pbradler 11.11.2004 17:34 - č. 854
pbradler
Dzin napsala v č. 853:
"Znamená to, že nevím konkrétně co je rozhodující činitel(e)."
Osobne si totiž myslím, že to platí výrazne pre podkalibernú muníciu kde sa vodiaca časť neodeľuje t.j. napr. APCR (myslím že takých bolo vo WWII najviac ale istý si nie som) a to preto že čelná plocha strely bola totožná s plnokalibrovou pri výrazne nižšej hmotnosti a nakoniec aj súčiniteľ odporu bol veľmi pravdepodobne najvyšší. Výhodou tejto strely ale je, že sa od nej neoddeľujú žiadne časti a preto nevzniká pred tankom priestor kde je vlastná pechota ohrozená odletujúcou vodiacou časťou.
V menšej miere ale predsa to platí pre muníciu typu APDS, kde sú balistické ukazovateľe na rovnakej úrovni ako pri strelive nižšieho kalibru a teda rozhodujúci faktor je nižšia hmotnosť. Ak sa ale použije wolframové jadro (čo bolo obvyklé), pravidlo o raste hmotnosti s tretou mocninou neplatí a celkovo môžeme dostať balistický koeficient lepší ako u plnokalibrovej PT munície.
V poslednom prípade t.j. APFSDS tam je to jasné a balistický koeficient tam vyjde ďaleko najlepšie a preto aj pokles rýchlosti je najmenší zo všetkých typov. Dostrel u modernej munície tohto typu sa pri elevácii 20° uvádza okolo 100km.
Dzin 11.11.2004 16:49 - č. 853
Dzin pbradler: (851) Znamená to, že nevím konkrétně co je rozhodující činitel(e).

Milo: (852) Z důvodů, které jsem psal, kombinací tvaru, ráže a váhy. Pokud je mi známo, je to vlastní podkaliberní munici obecně.
Milo 11.11.2004 13:32 - č. 852
Dzin: z akého dôvodu majú horšie balistické koeficienty? A pre ktorú podkalibernú muníciu to platí? Pre APDS alebo aj APFSDS?
pbradler 10.11.2004 23:40 - č. 851
pbradler
Dzin napsala v č. 850:
"Co by jsi na tom chtěl napsat konkrétněji? Já balistické koeficienty pro veškerou munici neznám."
Keď píšeš a/nebo, znamená to, že si nie si istý?
Dzin 10.11.2004 16:25 - č. 850
Dzin pbradler: (848) Co by jsi na tom chtěl napsat konkrétněji? Já balistické koeficienty pro veškerou munici neznám.
brano 10.11.2004 14:41 - č. 849
Johny: Sorry,nepresná formulácia...Myslené kombinácia "záver/hlaveň" u výkonnostne i rozmerovo rozdielnej munície jednotlivých spomínaných typov...
pbradler 10.11.2004 14:00 - č. 848
pbradler
Dzin napsala v č. 847:
"Kvůli ráži a/nebo hmotnosti a/nebo tvarovému koeficientu"


Odpoveď hodná politika alebo predpovede počasia.
A čo tak napísať konkrétne.
Dzin 10.11.2004 13:23 - č. 847
Dzin pbradler: (846) Kvůli ráži a/nebo hmotnosti a/nebo tvarovému koeficientu...
pbradler 10.11.2004 12:51 - č. 846
pbradler
Dzin napsala v č. 845:
"Mají horší balistický koeficient."
Stále si ale nenapísal prečo ho majú.
Dzin 10.11.2004 12:38 - č. 845
Dzin pbradler: (843) Mají horší balistický koeficient.
Johny 9.11.2004 21:07 - č. 844
Johny
brano napsal v č. 841:
"To nieje možné,lebo boli konštruované pre použitie odlišného streliva,nehľadiac na to,že takáto konštruktérska skladačka je zhola blbosť(Hlaveň z jednej a záver z druhej zbrane.)"


Blbost určitě není. Takových příkladů kdy hlaveň byla jiná a závěr zůstal stejný nebo z jiné zbraně je převážná většina moderních zbraní a bývá to naopak docela pravidlem, kdy se přebírají svědčené řešení. Namátkou vezmu jen prakticky všechny české opakovací kulovnice, hlaveň se v průběhu času měnila ale závěr zůstává prakticky naprosto stejný typ mauser vz. 98, nebo některé flaky a lodní děla.

To, že by se pro každou zbraň vždy vyvíjel zvláštní závěr je nesmysl. Vzal se většinou vždy ten, který se k danému účelu nejlépe hodil jak z funkčního tak rozměrového hlediska. Navíc se pro D-25T závěr změnil v průběhu doby na úplně jiný typ.
801-820 z 1550
<< 38 39 40 41 42 43 44 >>
Po