Těžké tanky 2. světové války
|
|
---|---|
Jaro napsal v č. 997: "Len taka drobnost, cementovanie a povrchove kalenie nie je celkom to iste." Máš pravdu. Po ránu ještě spím. Povrchové kalení - ohřev na kalící teplotu s následným ochlazením v lázni (olej, voda) Cementování - sycení povrchu uhlíkem, pak se povrchová vrstva zakalí. |
|
|
|
Len taka drobnost, cementovanie a povrchove kalenie nie je celkom to iste. | |
|
|
Béďa napsal v č. 993: Oficiálně nemám, neoficiálně ano. Od .3" Browningu až po 90mm z Pershingu. Ale jedná se poouze o munici APC-T a jedna HVAP 76,2mm. Je to proti různým druhům pancíře."nemáš údaje na větší vzdálenosti a jiné typy munice?" Bohužel šířitelnost je nulová, protože se nechci dostat do potíží. Ale velká většina údajů je zveřejněna v knize WWII Ballistics. Když mi napíšeš konkrétně, co potřebuješ, tak jako studijní materiál Ti mohu něco poskytnout.
DG napsal v č. 995: "Záleží na materiálu. Není homogenní ocel jako homogenní ocel, takže může být tak i tak." V tomhle má DuGalle pravdu. Hodně záleží na materiálu. Ale také na způsobu tepelného zpracování. Bohužel nemám konkrétní složení amerického pancíře, ale v tomto případě se jedná o cementování, tedy povrchové kalení, které zhoršuje mechanické vlastnosti z hlediska houževnatosti. Zase na druhou stranu, u velmi silných pancéřových desek by to nemělo být na překážku. Ale více by řeklo chemické složení, které ale z nějakého záhadného důvodu není dostupné. Asi to bude chtít upicnout kus Shermana a hodit to na analýzu. Ještě taková poznámečka. Americké prameny tvrdí, že tvrdý pancíř (FHA) má horší odolnost proti průstřelům, než pancíř homogenní, tudíž měkčí (HA). Zajímavé je, že dnešní tanky (ale začalo se s tím už mnohem dříve, někdy v 60. letech?) mají vrchní pancíř z tvrdé oceli a druhá vrstva je z měkčí oceli. Každá vrtsva má svůj účel, to je jasné, ale pokud by platila výše uvedená teorie, pak by bylo zbytečné dělat vrstvený pancíř ze dvou zcela rozdílných typů pancířů. Už kvůli technologii.Tímto by byla naopak potvrzena sovětská teorie, že tvrdší pancíř má oproti homogennímu lepší odolnost. Jenže tady je jedno veliké ALE, a tím je to, že po zásahu velmi tvrdého pancíře se odštěpují střepiny, které nejsou zrovna zdraví prospěšné. Tomu má bránit ta druhá vrstva "měkké" oceli. Dzine, ty pancíře dobře popsal Du Galle. |
|
|
|
Béďa napsal v č. 993: Komplet americký kanón i s veškerou municí...
"Jinak u Churchillu byla možná používána jiná munice(granát, balistický výkon byl asi stejný)"
Béďa napsal v č. 993: Záleží na materiálu. Není homogenní ocel jako homogenní ocel, takže může být tak i tak.
"Neměl by být povrchově tvrzený pancíř odolnější než homogenní??"
Béďa napsal v č. 993: Zamysli se nad tím, co jsem napsal v (981), jsou to údaje na 1000m při sklonu 30 stupňů. Materiál - FH ocel... "to Gryzlov: nemáš údaje na větší vzdálenosti a jiné typy munice?" |
|
|
|
Béďa: (993) Já vím, ale pro přehled víceméně postačují. Ikdyž asi méně, než více. | |
|
|
to Gryzlov: nemáš údaje na větší vzdálenosti a jiné typy munice? Jinak u Churchillu byla možná používána jiná munice(granát, balistický výkon byl asi stejný) Neměl by být povrchově tvrzený pancíř odolnější než homogenní?? to Dzin: Tabulky a realita může být někde jinde, viz zkoušky KingTigra v Kubince... |
|
|
|
Originální prameny přímo od Lorrina Birda, který mi poslal scanované stránky z US reportů. Ta čárka měla být pře "M61", omlouvám se. | |
|
|
Jen ten rozdíl napiš, spolu se zdůvodněním jak to souvisí s Gryzlovovo příspěvkem. Myslím že jak to Gryzlov napsal, tak není příliš těžké pochopit co tím mínil... | |
|
|
DuGalle: Takže homogenní ocel a ne homogenní pancíř. Protože v tom je rozdíl, ale ten Ti určitě nemusím psát. Či-li Gryzlov měl spíše napsat pancíř z homogení oceli a pancíř z povrchově tvrzené oceli. Je tak? | |
|
|
Dzin: Jak už ti název napovídá, homogenní ocel je na každém místě zcela stejná. Oproti tomu povrchově tvrzená ocel (Face-hardened steel) má zcela rozdílné vlastnosti, jelikož je do určité hloubky od povrchu vytvrzena cementováním, zbytek je běžná ocel... Svým způsobem máš pravdu, jelikož homogenní ocel může být opravdu povrchově vytvrzena (co jiného by také člověk cementoval nežli homogenní ocel), akorát po této úpravě logicky přestává být homogenní, ale stává se právě tou povrchově tvrzenou... |
|
|
|
Gryzlov: - co to znamená "originální prameny"? Já jen že M61 je granát, nikoliv kanón - viděl jsem ledacos, ale udávat průraznost granátu v 0 m, to ještě ne |
|
|
|
Béďa: (984) Myslím, že když by jsi to porovnal s udávanými výkony německých zbraní, tak by se mohlo dostat přibližný obrázek. 150 mm pancéřová deska je docela slušná síla (na WW2). | |
|
|
Tak výpočtem mi maximální průbojnost pro tento projektyl, jaký píše Gryzlov, vyšla 87 mm (při nulovém sklonu pancíře), takže by to i odpovídalo. Gryzlov: Jaký je rozdíl mezi homogením a povrchově tvrzeným pancířem? Já vždy myslel, že i homogení pancíř může být povrchově tvrzený a obráceně? |
|
|
|
US kanón 75mm M61, munice APC-T úsťová rychlost: 618 - 619 m/s hmontost projektilu: 6,79kg Vzdálenost 0m, sklon pancíře 0 stup. od vertikály Homogenní pancíř: 90mm Porvchově tvrzený pancíř: 103mm Originální prameny |
|
|
|
to Dzin: To vím, spíše mě zajíma na jakou vzdálenost ho mohl zničit třeba takový Pak40, Pak 43. | |
|
|
Béďa: (979) Jestli pod pojmem "odolnost" myslíš pancéřování, potom Churchill VII měl čelo věže 152 mm, boky 95 mm, zadek 95 mm a strop 20 mm a čelo korby 152 mm, boky 95mm a zadek 50 mm. | |
|
|
DuGalle: (980) Tak to je pravda, s tím souhlasím. (981) Čistě technicky, pokud by jsi mi napsal rychlost a hmotnost granátu, potom by se snad dalo přibližně odhadnout, která hodnoty by byla přesnější... |
|
|
|
Béďa: Já mám pro Shermanní kanón M3, respektive jeho munici M61 APCBC dva různé údaje - 93mm a 63mm. Co je smutné, tak nejsem schopen posoudit, který údaj je ten pravý. Ten první je uváděn častěji, ale znamená o třetinu větší průraznost oproti granátu M61 APC - 59mm. Z logiky věci bych tak za věrohodnější bral ten druhý údaj. Holt by to chtělo sehnat za rozumný pěníz Hunnicuta... | |
|
|
Dzin: I když. Ti kdo útočili a museli se hýbat byli hákoši. Bolševik by tyhle T-34 klidně zakopal a bylo by vystaráno | |
|
|
Netuší někdo jaká byla odolnost Churchillů Mk.VII? Pokud jsem narazil na nějaký údaj tak se týkal verze Mk.III/IV. Průbojné granáty verze APCBC(nebo že by vyráběly pro 75mm i APDS??) ráže 75mm Churcillů měly údajně průbojnost 100mm/1000m, je to reálné, že by byly stejně výkonné jako AP 85mm? Pokud by to byla APDS docela bych tomu věřil, ale jinak si myslím že to příliš reálné není. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Obrněná technika
- > Těžké tanky 2. světové války