Těžké tanky 2. světové války

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
261-280 z 1550
<< 11 12 13 14 15 16 17 >>
Po
Georgy 18.4.2006 21:09 - č. 1498
Georgy Pokiaľ ide o veľkosti trupu, tak veľký rozdiel tam niesu, ale iba v základných verzijach (ak neberiem do úvahy vežu). Pozrel som sa na tu KV3 a asi tam bude iba prehodené označenie tanku. Ak je pod KV-85 váha 75 ton, tak to určite prehodili
Ero 18.4.2006 20:57 - č. 1497
Ero
cinik napsal v č. 1496:
"Já vím... Jde mi o to, jestli v té tabulce (jde o tabulku všech KV jen zaměnil jména tanků nad sloupečky s daty (prohodil KV-3 a KV-85), nebo zda si tam, toho pošašil vác. Dělo bych věděl, ale velikosti trupu už jsou horší..."
Jo, tak stím už ti dál asi nepomůžu Ale když nějakým záhadným způsobem přehodil ráže děl, tak tam toho bude špatně asi opravdu víc.
cinik 18.4.2006 20:54 - č. 1496
cinik
Ero napsal v č. 1495:
"KV-85 měl dělo 85mm, třeba KV-85G měl protiletadlový kanon S-18"
Já vím... Jde mi o to, jestli v té tabulce (jde o tabulku všech KV) jen zaměnil jména tanků nad sloupečky s daty (prohodil KV-3 a KV-85), nebo zda si tam, toho pošašil víc. Dělo bych věděl, ale velikosti trupu už jsou horší...
Ero 18.4.2006 20:51 - č. 1495
Ero
cinik napsal v č. 1494:
"že KV-85 měl podle tabulky 107 mm ZIS-6, což teda nežeru..."
KV-85 měl dělo 85mm, třeba KV-85G měl protiletadlový kanon S-18
cinik 18.4.2006 20:47 - č. 1494
cinik Heelllpp!!! Zdravím!! Dotaz pro ty, co rozumějí ruským těžkým tankům a mají Pejčocha. V tabulce na straně 67 ve 4 dílu jsou evidentní blbosti. Chci se tedy zeptat, co je blbě, to jen prohodil KV-3 s KV-85 (tada všechna jejich data), nebo je tam kiksů víc. Chtěl jsem vyplňovat tabulku technických údajů na wikipedii a zjistil jsem, že KV-85 měl podle tabulky 107 mm ZIS-6, což teda nežeru...
TomasWAGM 14.4.2006 19:06 - č. 1493
TomasWAGM ja sem se překlepl - mělo tam být 1500 ale i tak je to o dost vedle
Dzin 13.4.2006 22:20 - č. 1492
Dzin Sice to není přesně těžký tank, ale těžký obrněnec je to dost, takže se zeptám zde.
Nemáte někdo nějaké informace ohledně nasazení JagdTigerů na Východní frontě? Já mám toliko info o dvou jednotkách na Západě (653. a 512. prapor) a na Východě žádnou, jen že se zde snad mělo nalézat pár obrněnců ze stavu 653.
Ero 13.4.2006 20:27 - č. 1491
Ero
89michael napsal v č. 1490:
"Ja som čítal, že Maus mal miximálnu spotrebu najakých 3 800 litrov na 100 km jazdy... takže toho "spapkal" dosť "
Ale jen teoreticky, Maus 100km asi nikdy neujel
89michael 13.4.2006 20:23 - č. 1490
89michael
TomasWAGM napsal v č. 1488:
"ten supertank Maus(myš) co němci projektovali ,to muselo mět spotřebu aspon 150litru...."
Ja som čítal, že Maus mal miximálnu spotrebu najakých 3 800 litrov na 100 km jazdy... takže toho "spapkal" dosť
Ero 13.4.2006 19:35 - č. 1489
Ero
TomasWAGM napsal v č. 1488:
"ten supertank Maus(myš) co němci projektovali ,to muselo mět spotřebu aspon 150litru...."
Kdyby měl spotřebu 150 litrů, tak jezdí skoro zadarmo

Někde jsem četl, že i Jagdpanther si vzal 700 l na 100 km v terenů, takže 150l a Maus je blbost
TomasWAGM 13.4.2006 19:30 - č. 1488
TomasWAGM ten supertank Maus(myš) co němci projektovali ,to muselo mět spotřebu aspon 150litru....
Gryzlov 12.3.2006 01:44 - č. 1487
Gryzlov Dzine, myslím že jo.
Dzin 11.3.2006 21:59 - č. 1486
Dzin Gryzlov: Nebavili jsme se o tom na Tankovém dnu?

Béďa: Nejsou někde ty fotky k vidění na inetu?
mbbb 11.3.2006 21:29 - č. 1484
mbbb
Tom napsal v č. 1483:
"skripta prof. Koritty, či prof. Pluhaře"
Koryta - Pluhař - co mi to jen připomíná
Tom 11.3.2006 21:14 - č. 1483
Tom Nejlepší pevnostní charakteristiky má vždy povrch ocele. U pancíře je to ještě výraznější, protože ten se dále upravuje. Upravuje se zejména vrchní vrstva (cementování, kalení a pod) a proto má nejlepší vlastnosti. Podstatný vliv na rozložení pevnostních charakteristik má rovněž způsob výroby - válcovaný či kovaný díl mají pochopitelně ve vrchní vrstvě materiálu "napěchováno" více vláken či krystalů a tudíž je povrch mnohem pevnější a tvrdší než jádro.

Typickým příkladem je tažený ocelový drát. Přestože polotovar má pevnost v tahu tak do 700 MPa, tak po tažení a tepelném zpracování stoupá pevnost v tahu i přes 1300 MPa.

Tvrdost na povrchu dále mohou (!) ovlivňovat oxidy legovacích prvků či příměsí.

Doporučuji ke studiu například skripta prof. Koritty, či prof. Pluhaře.
Pet 11.3.2006 20:36 - č. 1482
Pet
Gryzlov napsal v č. 1446:
"Tvrdost (stejně jako pevnost) oceli vždy klesá s narůstající tloušťkou. Nic neobvyklého. Je to materiálová charakteristika.
Docela by mne zajímalo proč tomu tak je.
Gryzlov 11.3.2006 15:10 - č. 1481
Gryzlov Co se týká Rause, také si myslím, že se jednalo o KV-2, nikoliv KV-1.
Dzin 11.3.2006 13:17 - č. 1480
Dzin Béďa: To je k tomu Rausovi, že? Já si to na základě jeho popisů řikal, že ač je tam nazývaný KV-1, vypadá to spíše na KV-2 a s někým jsem to už i řešil, ale nevzpomenu si s kým.
Béďa 11.3.2006 13:14 - č. 1479
Jednalo se o KV-2, existují fotky z tohoto ztřetnutí.
Gryzlov 11.3.2006 12:43 - č. 1478
Gryzlov Tanky KV-2 byly mimo jiné nasazeny v rámci 8. mechanizovaného sboru pod vedením D. I. Rjabyševa. Tento sbor bojoval v prostoru Lvova. Němci z něj nebyla nadšení. Sbor zastavil na svém úseku postup německých jednotek a navíc dokázal přejít do protiútoku.

Sbor byl rozpuštěn po té, co došly poslední zásoby paliva a munice. Mnoho tanků bylo zanecháno ve lesích s rozebranými závěry. Ve stavu sboru byly tanky T-26, BT7, T-34 a KV-2. Většina tanků KV-2 byla ztracena až ve chvíli, kdy Němci nasadili protiletadlové kanóny ráže 88mm. Do té doby si KV-2 dělaly na bojišti co chtěly.

Veliké ztráty měly zejména tanky BT-7 a T-26. T-34 a KV-2 naopak dělaly paseku v německým řadách, ale to je vcelku pochopitelné.
261-280 z 1550
<< 11 12 13 14 15 16 17 >>
Po