Těžké tanky 2. světové války
|
|
---|---|
Pokiaľ ide o veľkosti trupu, tak veľký rozdiel tam niesu, ale iba v základných verzijach (ak neberiem do úvahy vežu). Pozrel som sa na tu KV3 a asi tam bude iba prehodené označenie tanku. Ak je pod KV-85 váha 75 ton, tak to určite prehodili | |
|
|
cinik napsal v č. 1496: Jo, tak stím už ti dál asi nepomůžu Ale když nějakým záhadným způsobem přehodil ráže děl, tak tam toho bude špatně asi opravdu víc. "Já vím... Jde mi o to, jestli v té tabulce (jde o tabulku všech KV jen zaměnil jména tanků nad sloupečky s daty (prohodil KV-3 a KV-85), nebo zda si tam, toho pošašil vác. Dělo bych věděl, ale velikosti trupu už jsou horší..." |
|
|
|
Ero napsal v č. 1495: Já vím... Jde mi o to, jestli v té tabulce (jde o tabulku všech KV) jen zaměnil jména tanků nad sloupečky s daty (prohodil KV-3 a KV-85), nebo zda si tam, toho pošašil víc. Dělo bych věděl, ale velikosti trupu už jsou horší... "KV-85 měl dělo 85mm, třeba KV-85G měl protiletadlový kanon S-18" |
|
|
|
cinik napsal v č. 1494: KV-85 měl dělo 85mm, třeba KV-85G měl protiletadlový kanon S-18 "že KV-85 měl podle tabulky 107 mm ZIS-6, což teda nežeru..." |
|
|
|
Heelllpp!!! Zdravím!! Dotaz pro ty, co rozumějí ruským těžkým tankům a mají Pejčocha. V tabulce na straně 67 ve 4 dílu jsou evidentní blbosti. Chci se tedy zeptat, co je blbě, to jen prohodil KV-3 s KV-85 (tada všechna jejich data), nebo je tam kiksů víc. Chtěl jsem vyplňovat tabulku technických údajů na wikipedii a zjistil jsem, že KV-85 měl podle tabulky 107 mm ZIS-6, což teda nežeru... | |
|
|
ja sem se překlepl - mělo tam být 1500 ale i tak je to o dost vedle | |
|
|
Sice to není přesně těžký tank, ale těžký obrněnec je to dost, takže se zeptám zde. Nemáte někdo nějaké informace ohledně nasazení JagdTigerů na Východní frontě? Já mám toliko info o dvou jednotkách na Západě (653. a 512. prapor) a na Východě žádnou, jen že se zde snad mělo nalézat pár obrněnců ze stavu 653. |
|
|
|
89michael napsal v č. 1490: Ale jen teoreticky, Maus 100km asi nikdy neujel "Ja som čítal, že Maus mal miximálnu spotrebu najakých 3 800 litrov na 100 km jazdy... takže toho "spapkal" dosť " |
|
|
|
TomasWAGM napsal v č. 1488: Ja som čítal, že Maus mal miximálnu spotrebu najakých 3 800 litrov na 100 km jazdy... takže toho "spapkal" dosť "ten supertank Maus(myš) co němci projektovali ,to muselo mět spotřebu aspon 150litru...." |
|
|
|
TomasWAGM napsal v č. 1488: Kdyby měl spotřebu 150 litrů, tak jezdí skoro zadarmo "ten supertank Maus(myš) co němci projektovali ,to muselo mět spotřebu aspon 150litru...." Někde jsem četl, že i Jagdpanther si vzal 700 l na 100 km v terenů, takže 150l a Maus je blbost |
|
|
|
ten supertank Maus(myš) co němci projektovali ,to muselo mět spotřebu aspon 150litru.... | |
|
|
Dzine, myslím že jo. | |
|
|
Gryzlov: Nebavili jsme se o tom na Tankovém dnu? Béďa: Nejsou někde ty fotky k vidění na inetu? |
|
|
|
Tom napsal v č. 1483: Koryta - Pluhař - co mi to jen připomíná "skripta prof. Koritty, či prof. Pluhaře" |
|
|
|
Nejlepší pevnostní charakteristiky má vždy povrch ocele. U pancíře je to ještě výraznější, protože ten se dále upravuje. Upravuje se zejména vrchní vrstva (cementování, kalení a pod) a proto má nejlepší vlastnosti. Podstatný vliv na rozložení pevnostních charakteristik má rovněž způsob výroby - válcovaný či kovaný díl mají pochopitelně ve vrchní vrstvě materiálu "napěchováno" více vláken či krystalů a tudíž je povrch mnohem pevnější a tvrdší než jádro. Typickým příkladem je tažený ocelový drát. Přestože polotovar má pevnost v tahu tak do 700 MPa, tak po tažení a tepelném zpracování stoupá pevnost v tahu i přes 1300 MPa. Tvrdost na povrchu dále mohou (!) ovlivňovat oxidy legovacích prvků či příměsí. Doporučuji ke studiu například skripta prof. Koritty, či prof. Pluhaře. |
|
|
|
Gryzlov napsal v č. 1446: Docela by mne zajímalo proč tomu tak je. "Tvrdost (stejně jako pevnost) oceli vždy klesá s narůstající tloušťkou. Nic neobvyklého. Je to materiálová charakteristika. |
|
|
|
Co se týká Rause, také si myslím, že se jednalo o KV-2, nikoliv KV-1. | |
|
|
Béďa: To je k tomu Rausovi, že? Já si to na základě jeho popisů řikal, že ač je tam nazývaný KV-1, vypadá to spíše na KV-2 a s někým jsem to už i řešil, ale nevzpomenu si s kým. | |
|
|
Jednalo se o KV-2, existují fotky z tohoto ztřetnutí. | |
|
|
Tanky KV-2 byly mimo jiné nasazeny v rámci 8. mechanizovaného sboru pod vedením D. I. Rjabyševa. Tento sbor bojoval v prostoru Lvova. Němci z něj nebyla nadšení. Sbor zastavil na svém úseku postup německých jednotek a navíc dokázal přejít do protiútoku. Sbor byl rozpuštěn po té, co došly poslední zásoby paliva a munice. Mnoho tanků bylo zanecháno ve lesích s rozebranými závěry. Ve stavu sboru byly tanky T-26, BT7, T-34 a KV-2. Většina tanků KV-2 byla ztracena až ve chvíli, kdy Němci nasadili protiletadlové kanóny ráže 88mm. Do té doby si KV-2 dělaly na bojišti co chtěly. Veliké ztráty měly zejména tanky BT-7 a T-26. T-34 a KV-2 naopak dělaly paseku v německým řadách, ale to je vcelku pochopitelné. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Obrněná technika
- > Těžké tanky 2. světové války