Moje oblíbená střelná zbraň
|
|
|
|---|---|
|
Když vidím debatu o munici. Někde jsem zaslechl, že .303 British je shodný s 7,62x54. Je to pravda? Nějak se mi to nezdá. A když ne v čem konkrétně je rozdíl? Díky za odpověď. |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 168: "Ovšem jinou věcí je, že debata (kolem nábojů, etc.) byla vedena o zbraních vojenských, nikoli o zbraních používaných k lovu v USA či Kanadě." To souhlasím, ale zatím tady byla kolem energie vojenských nábojů spousta poviku, že není možné účinost takhle hodnotit ale nikdo zatím nepřinesl absolutně žádný důkaz o tom, že to tak není. Takže znova žádám nějaký důkaz, technická data náboje, katalog výrobce, vojenský manuál, kde je uvedena tebou a ostatními uváděná průřezová hodnota či alespoň něco jiného než mnou uváděná dopadová energie. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 168: To není legálně možné. Každý náboj má přesné specifikace. Výrobce to musí dodržet, nemůže totiž zaručit, že si někdo tuto laboraci nedá do revolveru a ten se mu roztrhne v ruce. Jedíná možnost je, že si to někdo přebije sám. "Mimochodem náboje .357 Magnum (rovněž .44 Magnum) jsou mnohými výrobci střeliva pro použití v dlouhých zbraních dodávány i se silnější laborací…" |
|
|
|
|
|
Algernon (166): Kdo tady tvrdil, že důležitá je energie předaná cíly? Teď si protiřečíš. Já jsem tě jen upozornil na to, že střelivo pro útočné pušky má jiné zadání než pistolové. S předáním energie cíli to nemá co dělat. Průstřel předá cíli méně energie než rozpláclá kulka na kevlarové vestě a cíli nic neudělá. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 165: "Do kategorie „samopal“ jsou řazeny pouze zbraně s neuzamčeným závěrem, schopné palby dávkou (ať už je spošťový mechanismus opatřen přepínačem dávka/jednotlivé rány či nikoli a spoušťové ústrojí umožňuje jen střelbu dávkou, a ať zbraň střílí z otevřeného závěru či nikoli a před výstřelem je závěr v přední poloze s nábojem zasunutým v komoře). Čili v podstatě to, co zde už psal Jaro v 136." Opravdu? To je ale naprostá blbost. Takže třeba MP5 nebo klasický mafiánský Tommy (1921) není samopal ale puška dle této teorie. Než začneš psát sáhodlouhé pojednání na téma samopal tak malou specifikaci od A.B.Žuka: "Samopal je přenosnou samočinou zbraní střílející nepřetržitou dávkou pistolovými náboji.." To jenom aby jsi netvrdil, že US Army má jiné specifikace. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 165: A budeš divit, tentokrát máš pravdu. 44 Magnum se běžně používá v severoamerických puškách lever action zn. Marlin, Winchester apod. opravdu kvůli svému výkonu a kvůli možnosti mít jeden typ střeliva pro krátkou a dlouhou zbraň. "Má to snad znamenat, že kupř. náboj 44 Magnum (či jakýkoli jiný, laborovaný tak že úsťová energie přesáhne „kritérium 1000 J“) se automaticky stává nábojem puškovým, či nábojem běžně označovaným jako „náboj střední balistické výkonnosti“?" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 161: Nepochybně se neuvažuje "jenom" o této hodnotě, nicméně stejně tak můžeme filozofovat o tom, zda je kategorie "těžký" tank již od váhy 40 tun a nebo od 60 tun. Prostě je zavedena nějaké kategorie a zbraně pod cca 1000J už nebudou "assault rifle" ale "sub-machine gun" a je úplně jedno jaký plát co prostřelí. "Tudíž je dosti zjevné, že se neuvažuje jen v pojmech dopadové kinetické energie („limity“ cca 1000, resp." |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 161: "protože rozhodující je energie předaná cíli — a tu podstatným způsobem ovlivňuje — mj. — i konstrukce střely" Prosímtě, než začneme řešit další. Jaký je rozdíl předané energie pokud ocelový plát zasáhne bezplášťová olověná střela a střela s ocelovým jádrem? Která předá cíli více energie, ta která cíl probije a nebo ta která se rozplácne o ten plech aniž způsobí nějakou škodu? Jinak konstrukce střely jistě ovlivní předání energie cíli viz. výše ale to tě nemusí vůbec zajímat, neboť až na vyjímky je vojenské střelivo FMJ s ocelovým (tvrdý kov) jádrem. Kritérium energie předané cíli je důležité u krátkých zbraní, kde je nutný tzv. zastavující účinek a hlavně se energií nemůže plýtvat díky malým rozměrům naboje. |
|
|
|
|
xfish5 napsal v č. 157: To číslo 47 vyjadruje rok výroby, t. j. začal sa vyrábať až v roku 1947. "Mám dotaz, Byl kalašnikov(ak-47) ve 2. světový válce?" |
|
|
|
|
xfish: Kde jsi na to přišel??? |
|
|
|
|
|
xfish5 napsal v č. 157: Ne "Mám dotaz, Byl kalašnikov(ak-47) ve 2. světový válce" |
|
|
|
| Mám dotaz, Byl kalašnikov(ak-47) ve 2. světový válce? | |
|
|
|
|
Jasně Johny, jen jsem Ti chtěl na té "jehle" demonstrovat ten princip. Střelecké revue, kde je popsána ranivost střel a kritéria, mám doma, ale budu se snažit Ti sem něco dát, ale jak to zvládnu, tak to nevím. |
|
|
|
|
|
Gryzlov, Dzin: Už se bavíme o ho*ně. Samozřejmě, že je rozdíl v ranivosti mezi vystřelenou jehlou a kulkou. Ale v praxi nikdo jehlama nestřílí a průměr kulek je většinou obdobný. Z tohoto důvodu se používá jako kritérium "pouze" dopadová energie. Nikde jsem neviděl, že by se v nějakých technických materiálech či manuálech o ručních zbraních (puškách a pistolích) uváděla průřezová energie (pokud se bude jednat o RPG na probíjení pancíře, je to věc jiná). Takže kdyby jste uvedli nějaké konkrétní ověřitelné zdroje, kde se píše o "průřezové energii" jako kritérium pro puškové či pistolové střelivo (katalog, ttd a pod.) tak to můžeme dále probírat. |
|
|
|
|
|
Z vlastní zkušenosti také vím, že "civilní" předpisy jsou často nadhodnocené vlivem složitosti výpočtu daného problému, a proto se v předpisech dávájí mnohem jednodušší vzorce, které stanoví danou hodnotu sice nepřesně, ale mnohem jednodušeji. Nepřesnost pak spočívá v tom, že výsledná hodnota je kolikrát větší, než je nutné, ale pro "civliní" použití tudíž více než dostatečná a o to tady jde. |
|
|
|
|
|
Johny napsal v č. 150: "Co se ti teda nezdá? Podle tebe 1000J nepostačuje na 100% usmrcení ale považuješ to za nadhodnocené kritérium." Máš pravdu v tom, že bych to měl lépe rozepsat. U lovecké munice je považováno 1000J jako dostatečné pro 100% usmrcení - dobře. Z čeho ale tato koncepce vychází? Pravděpodobně z toho, že do loveckých pušek se používá munice, u které se v rozsahu určitých ráží výrazně neliší ranivost, a tudíž se hledalo kritérium, které velmi jednoduše a jednoznačně stanoví minimální výkon zbraně pro danou loveckou činnost. Toto kritérium se navíc "nadhodnotí" a to z toho důvodu, aby se "podchytily" a překryly nežádoucí a těžko vypočitatelné jevy. To znamená, že modelově se třeba řeklo, že na zabití nějakého zvířete stačí 500J (pro ráže 6,5mm, 7mm, 7,62mm atd.), ale aby se nestalo, to, že lovec bude střílet méně kvalitní municí, bude už horší hlaveň, tlak v nábojové komoře bude menší, vlivem zvětšení nábojové komory atd., zdvojnásobí se tato hodnota, čímž vznikne 1000J, čímž se zamezí tomu, aby někdo střílel na danou zvěř zbraní, která dosahuje třeba také 650J, ale ráže nebude vyhovovat atd. Navíc energie 1000J bude pravděpodobně v sobě také zahrnovat jistou průbojnost. Příklad, proč samotná hodnota 1000J nemůže být považována za smrtelnou energii střely: Vezmu-li v úvahu, že vystřelím střelu o průměru 1mm takovou rychlostí, aby dosáhla energie 1000J, nebude mít tato střela takovou ranivost, jako střela o průměru 7,62mm. |
|
|
|
|
Johny: (147) Mám sice svoje představy o tom, co Američené udavájí a používají, ale fajn. Jen se mi zdá dost pochybné, definovat smrtící účinek jenom pouze podle energie. Daleko více záleží na tom, na jaké ploše ona energie působí... |
|
|
|
|
|
Gryzlov napsal v č. 149: "Samotný fakt, že střela má energii 1000J nepostačuje k tomu, že bude 100% smrtelná. To možná postačuje pro lovecké kritérium. Odhaduji, že toto kritérium bude velmi nadhodnocené právě z důvodu "etického" usmrcování zvěře." Co se ti teda nezdá? Podle tebe 1000J nepostačuje na 100% usmrcení ale považuješ to za nadhodnocené kritérium. Se zbytkem se dá souhlasit. Já tady snad přepíšu ten odstřelovačský manuál. Mimochodem se tam radí odstřelovači co má dělat pokud je dispozici jen puška 223R: The .223 is commonly used for law enforcement sniping applications, largely because some agencies fear the over penetration of the .308 round in hostage type situations. The .223 generally splinters on impact, allowing almost no excess penetration that could possibly hit innocents, such as hostages. But with this fragmentation and energy less than 750 ft-lbs over 200 meters and lack of penetration comes a necessity for more precise shot placement, leaving almost no room for error. The .223 has a small temporary wound channel (Stretch cavity), requiring almost a direct hit on the spinal stem in order to get "lights out" on a target. The lighter .223 bullet is very susceptible to the effects of wind, which really limits its long range potential. While it is possible to achieve acceptable accuracy at 600 meters on a calm day, it is to risky on the windy days to really consider this round for long-range selective assassination sniping purposes. Due to the lack of penetration and lack of energy, the .223 should only be used in very rare circumstances and only on head shots. There is more than one instance when a target has been shot with a perfectly placed center mass shot, and it failed to incapacitate him. Note: In order to stabilize the 69-gr. Bullets and heavier, the twist on the rifle barrel needs to be at least 1:8" Recommendation: only use the .223 within 100 meters and only take head shots if at all possible. If the .223 is all that the operative has in the way of a sniper rifle, be sure to keep in mind the limitations of the round. |
|
|
|
|
|
Díky Algernone za pomoc  Když už jsem se do toho uvrtal ... musím podpořit to, co psal Jaro v příspěvku 111. Ve Střeleckém revue se dá najít seriál o posuzovaní ranivosti. Velmi zajímavé. Rozhodně je nutné posouzení a určení ranivosti podle předané energie, což už tady psal Jaro a mám to taky někde v nějakém příspěvku. Samotný fakt, že střela má energii 1000J nepostačuje k tomu, že bude 100% smrtelná. To možná postačuje pro lovecké kritérium. Odhaduji, že toto kritérium bude velmi nadhodnocené právě z důvodu "etického" usmrcování zvěře. Když se posuzuje ranivost střely, tak se vychází: 1. Z velikosti okamžité dutiny - maximální objem poškozené tkáně - závisí na okamžité předané enrgii. 2. Z trvalé dutiny, která vznikne po průstřelu. Trvalé poškození tkáně - závisí na ráži a probíjecí schopnosti. Z celkové předané energie se dá pak určit zastavovací účinek. |
|
|
|
| Co říkáte na samopal THOMPSON??? | |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Výzbroj a vybavení
- > Moje oblíbená střelná zbraň