Jak by to vypadalo, kdybychom se nepodřídili mnichovskému diktátu?
|
|
|
|---|---|
|
o dobrovolnících v československé branné moci za mob napsal zajímavý článek Pavel Šrámek: vojenstvi.kvalitne.cz/armada/predvalecna/mob... Nejvíce dobrovolníků přijelo z Jugoslávie. Tohle je podle mě hrdinství! Jít dobrovolně bojovat za cizí zemi, to je hrdinství a přátelství! ---------------------------------------------- ------------- Jít za peníze do SFOR už je něco trošku jiného. |
|
|
|
|
Ondřej Kolář napsal v č. 309: Na to byla čs. armáda v září připravena, tedy vím jen o konkrétních plánech pro dobrovolníky-pěšáky, žádnou specializaci jsem zatím nenašel. Pro zahraniční dobrovolníky byly tuším připraveny Mannlicherky (ale s nedostatečným počtem munice, to začalo MNO řešit až na jaře 1938, když už bylo pozdě) "Jaký je váš názor na možnost, že by ČSR v roce 1938 zkusila najímat do armády zahraniční dobrovolníky" |
|
|
|
|
No spíše jako o piloty, by ČSR měla asi zájem o stroje. Přece jenom tehdy jsme měli k počtu letadel dostatečný počet pilotů. |
|
|
|
| Četl jsem, že krátce před Mnichovem několik britských pilotů, kteří dříve bojovali ve španělské občanské válce, nabízelo své služby čs. letectvu a byli odmítnuti. Jaký je váš názor na možnost, že by ČSR v roce 1938 zkusila najímat do armády zahraniční dobrovolníky, tak jako to ve 30. letech dělali Habešané, Španělé, Číňani a později Finové? Na jednu stranu by bylo obtížné tyto cizince prověřit, takže by se mezi nimi mohla vyskytnout různá individua včetně německých špionů, na druhou stranu mezi těmito lidmi byli jedinci s bojovými zkušenostmi a někdy i s cennými kontakty na zahraniční publicisty, politiky, velkoobchodníky a jiné osoby, které mohly v cizině propagandisticky i jinak působit ve prospěch ČSR. Navíc mnozí veteráni ze Španělska měli možnost vidět německou bojovou techniku v akci, tudíž dle mého názoru mohli posloužit přinejmenším jako informátoři či konzultanti. | |
|
|
|
|
|
kupříkladu z Podkarpatské Rusi ustupovali naši vojáci a SOSáci přes Rumunsko a Polsko, které tehdy byly proti nám nepřátelsky zaměřeno Malá dohoda se v roce 38 již třásla v základech, což ovšem neznamená, že by naši nemohli přes Rumonsku ustupovat. Jenže, jak moc by to bylo reálné? |
|
|
|
|
|
Honza napsal v č. 305: Vojáků, neříkej, kdy? To snad ještě za spanilých jízd. "3)Který jiný stát kromě Polska dovoloval průchod čs. vojáků přes své území? Že by maďarsko nebo dokonce samotná říše?" |
|
|
|
|
Cassius Chaerea napsal v č. 294: 1) Možná Ti uniklo, že náš meziválečný jihovýchodní soused se jmenuje Rumunsko, nikoli Rumonsko."To si nemyslím. Něco jiného je když přecházejí hranici uprchlíci, tam vláda může přimhouřit oko a dělat mrtvého brouka. Ale když se ti přes hranice chtějí dostat vojáci jiné země a ještě ke všemu jsou ve válce se zemí, která má obrovský vliv v Rumonsku, to prostě nemůže projít bez povšimnutí a pro Rumonsko by to mělo jistě veliké následky, které by nejspíše nechtělo riskovat pro vojáky zaniklého státu se kterým už Rumonsko nic nepojí."  2)Nastuduj si něco málo o Malé dohodě, aby jsi byl trochu v obraze. 3)Který jiný stát kromě Polska dovoloval průchod čs. vojáků přes své území? Že by maďarsko nebo dokonce samotná říše?  |
|
|
|
|
Rixen napsal v č. 303: Francouzi o tom nevěděli. Z historie bys mohl vědět, že to Britové nepřijali - jak jsem psal níže, mimo jiné i z pragmatických důvodů. "A co na to Britové, nebo Vichystičtí francouzi " |
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 302: A co na to Britové, nebo Vichystičtí francouzi "Ne, tohle byl jakýsi vrchol Hitlerových mírových návrhů z léta 1940." |
|
|
|
|
|
Rixen napsal v č. 301: Ne, tohle byl jakýsi vrchol Hitlerových mírových návrhů z léta 1940. "A bylo to v době, kdy už vedl válku se SSSR?" |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 300: A bylo to v době, kdy už vedl válku se SSSR? "(ano, Francie, Beneluxu, Norska i Dánska) doposud obsazených zemí - za cenu ponechání volné ruky ve střední a východní Evropě." |
|
|
|
|
|
Ondřej Kolář napsal v č. 263: Asi není nová informace, že Hitler chtěl s Británií mír. Co mě ale překvapilo, byl fakt, že se Führer byl ochoten vzdát většiny (ano, Francie, Beneluxu, Norska i Dánska) doposud obsazených zemí - za cenu ponechání volné ruky ve střední a východní Evropě.
"Britové si mohli ponechat veškeré své území a Němcům by zůstalo to, co dobyli. Angličani se mohli na zbytek Evropy docela klidně vykašlat."
Cassius Chaerea napsal v č. 266: Z ryze pragmatických důvodů - dřív nebo později by se Británie s Německem stejně dostala opět do křížku, a jestli měla být Třetí říše poražena (resp. Británie přežít), muselo se tak stát tehdy. "Tak proč tak neučinila? A nesváděj to na jejich hrdinský odpor." |
|
|
|
|
|
Cassius Chaerea napsal v č. 297: Však píšu pouze "údajně""Tak o tom jsem ještě neslyšel."  , nemám to kde ověřit, mám to jen z jednoho zdroje, další knihy nemám momentálně doma. |
|
|
|
| Pokud bychom se bránilí, je s velkou pravděpodobností možné předpokládat, že dějiny dvacátého století by se nejspíše vyvíjely dost odlišně. Pokud budeme kupříkladu předpokládat sdržení Německého vítězství na Západě, a přípravu útoku na Východě až na rok 1942, je dost dobře možné, že by Barbarossu předběhla "Bouře" a srp s kladivem by zavlál na březích La Manche.... | |
|
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 296: Tak o tom jsem ještě neslyšel. "Dora byla údajně poprvé nasazena u Stalingradu" |
|
|
|
|
|
aim_Maximus napsal v č. 295: "od jakýho roku ho měli k dispozici???" Sice to sem nepatří, ale budiž Hlaveň dokončena 1940 a odzkoušena během roku 1941, současně se během roku vyráběl podvozek a teprve v roce 1942 smontován a první kus (Schwere Gustav) odeslán obléhání Sevastopol (zde vypálil pouze kolem 50ran), Dora byla údajně poprvé nasazena u Stalingradu. |
|
|
|
|
|
Ondřej Kolář napsal v č. 285: To si nemyslím. Něco jiného je když přecházejí hranici uprchlíci, tam vláda může přimhouřit oko a dělat mrtvého brouka. Ale když se ti přes hranice chtějí dostat vojáci jiné země a ještě ke všemu jsou ve válce se zemí, která má obrovský vliv v Rumonsku, to prostě nemůže projít bez povšimnutí a pro Rumonsko by to mělo jistě veliké následky, které by nejspíše nechtělo riskovat pro vojáky zaniklého státu se kterým už Rumonsko nic nepojí. "Kdyby chtěla do Rumunska ustoupit čs. armáda jako celek, zřejmě by byly problémy. Něco jiného by bylo, kdyby po porážce přecházeli do Rumunska jednotlivci či menší skupiny. Pokud by jakožto váleční uprchlíci chtěli projít rumunským územím, měli by šanci a v budoucnu by mohli v nějaké zahraniční armádě bojovat proti nacistům. Netvrdím, že by to bylo kdovíjak snadné, ale teoreticky by to snad bylo proveditelné. Navíc, jak podotýkáš, mělo Rumunsko problémy s Němci a mohlo očekávat, že se ho Hitler pokusí získat do své sféry vlivu, takže nelze vyloučit ani možnost, že by Rumuni sami čs. uprchlíky zařadili do své armády, ačkoliv to je dost hypotetické. " |
|
|
|
|
|
Cassius Chaerea napsal v č. 281: že nebylo třeba tak úplně jednoduché odejít (je to tak trochu doplněk doplněk tvého č.280) "Ano. A co tím básník chtěl říct? " |
|
|
|
|
|
Cassius Chaerea napsal v č. 280: Ano přsně tak to napiš, protože to co jsi ty napsal opravdu bylo hodně zjednodušené, vyšel mi z toho dojem, že to bylo dle tebe úplně jednoduché, prostě "běž si hrdino". Ale dobře, už se nebudeme přít o slovíčka"A to pro tebe mám snad napsat: Pakliže se někdo nechtěl s mířit s okupací ČSR, mohl prožít spoustu překážek a nebezpečí při opouštění naší země a vystavovat se osudu v zahraničí, kde mohl nadále bojovat proti fašismu jako voják. Zbytečně komplikovaná věta, kterou si může člověk domyslet, nebo to mám psát jěště víc "srozumitelněji" a zahrnovat do toho spoustu dalších stránek věci. Dala by se o tom napsat celá kniha, ale proč když to jde jednoduše všechno strčit do věty." |
|
|
|
|
|
aim_Maximus napsal v č. 276: Ono byl pouze problém s časem, v r.1938 nemohlo být v žádném případě nasazeno,protože prostě ještě nebylo"uznávám, že jsem možná napsal nesmysl"
Glynwed napsal v č. 279: Ano, Němci prakticky nedisponovali těžkým dělostřelectvem, které by mohlo ohrozit TO "K tomu lze dodat jen toto - v září 1938 měli němci k dispozici toliko kanón Morser r. 21 cm, kterých bylo 21 kusů + 16.000 nábojů (z toho 8 ks + 4.000 nábojů bylo ve Východním Prusku)." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Jak by to vypadalo, kdybychom se nepodřídili mnichovsk...