Jak by to vypadalo, kdybychom se nepodřídili mnichovskému diktátu?
|
|
|
|---|---|
|
Ohledně pumového náletu na tanky soustřeďující se k útoku a nebo už útočící. Daleko větší důraz, než jejich ničení je v tom, že pumy mají stejně jako dělostřelectvo tzv. psychologický účinek (palby). Jde oto, že pokud je někdo odstřelován, projeví se to negativně na jeho psychyckém stavu (nemusí být ani zraněn). Určitou dobu potom není schopen normálně jednat (jak dlouho, zo záleží na jeho odolnosti, náš přednášející k tomu měl trefnou historku, kterou jsem zde na Frontě už psal). Jak velká bude "škoda" na posádce záleží podle intenzity palby. Útok osamocených štuk zase tak velký problém nebude, ale masivní nálet desítek a stovek bombardérů zasypající oblast tunami pum bude už silnější káva. Ohledně náletu na schromaždiště, zde se samozřejmě k výše zmíněnému efektu přidá i rozprášení formace a nutnost uvést vše do původního stavu (protože je formace nehybná, škody na ní budou větší), resp. alespoň do takového, aby se mohlo opět pokračovat v akci. |
|
|
|
|
|
Cassius Chaerea: (359) Luftwaffe nosnou zbraní proti tankům nebylo. Tou bylo ve zmiňovaných letech protitankové dělostřelectvo. A zůstalo až do konce války, ikdyž mu postupně začaly "konkurovat" samohybné systémy, jako tanky a samohybná děla, vybavené výkonými protitankovými kanony. Zastihnout tank ve statickém postavení bylo běžné jen v případě, že už se v něm nacházel. Naopak, pokud tank jel a objevilo se letectvo, snažil se spíše rychle schovat. Nehledě na to, že v zápalu boje rozhodně tankysta neměl moc přehled o tom, kde se na něj řítí letadlo. P.S. A chtěl bych podotknout, že mi opravdu nedošlo, že jsi mluvil v tom příspěvku jen o letectvu a ne o celém Wehrmachtu. Luftwaffe pumy proti tankům samozřejmě používala, protože neměla nic lepšího (minimálně ne tolik, aby mohla kompletně pumy vyhodit). |
|
|
|
|
často se píše, že j. Morava byla slabým místem obrany Č.S.R. v roce 38, ale nebylo tomu tak. |
|
|
|
|
Perry napsal v č. 515: Ápropos, Perry, je-li ti dostatečně známo, Rakousko bylo před anšlusem ve vztahu k Československu neutrální, čili nějaká aktuální hrozba útoku ze strany slabé Rakouské armády před březnem 1938 vcelku nehrozila. Takže mně rozhodně útok před anšlusem namysl nešel."pro upřesnění jsem myslel útok až po anšlusu Rakouska."
mbbb napsal v č. 519: Doplnil bych ještě zásadní problém s výzbrojí, která byla z rakouských skladů a z naprosté většiny to byly pochopitelně zbraně, pamatující Frantu Pepu Jedničku... "na j. Moravu měla útočit 14. armáda z větší části složená z nových divizí, vytvořených v Rakousku po anšlusu. Výcvik malý, odhodlanost k boji za říši slabá. " |
|
|
|
|
|
Perry napsal v č. 518: na j. Moravu měla útočit Loebova 14. armáda z větší části složená z nových divizí, vytvořených v Rakousku po anšlusu. Výcvik malý, odhodlanost k boji za říši slabá. Problémy se zásobováním, možnost posílení žádná. Naproti tomu na j. Moravě měla čsl. branná moc silné uskupení vojksa pod velením zkušeného borce Prchaly. Soudruzi z NDR se dokonce obávali možného čsl. protiútoku v této oblasti. "díky...aspoň že mi poradíš..." |
|
|
|
|
čs. armáda by ustoupila na Slovensko. Tak už to bylo naplánovaný. Nejlepší literatura o tomhle tématu je Historie a vojenství. Odebíráte ji někdo? |
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 506: myslíš tedy přes Ašský výběžek? Co by se tedy stalo v čs. armádě po obsazení Prahy? ústup na slovensko že? "oni by šli severněji, tedy ze západu na Plzeň - jako by od Chebu. Cílem bylo - rychle na prahu, samozřejmně. tento útočný směr prosazoval a prosadil A.H. - generalita chtěla kleště. A.H. chtěl nasadit na tento směr maximum mechanisovaných jednotek" |
|
|
|
|
|
Perry napsal v č. 504: oni by šli severněji, tedy ze západu na Plzeň - jako by od Chebu. Cílem bylo - rychle na prahu, samozřejmně."Přes Český Les a Šumavu přece dalo dostat jen velice obtížně ne?" tento útočný směr prosazoval a prosadil A.H. - generalita chtěla kleště. A.H. chtěl nasadit na tento směr maximum mechanisovaných jednotek |
|
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 503: To ale tedy Wehrmacht nemohl počítat s masivním nasazením obrněných sil. Přes Český Les a Šumavu přece dalo dostat jen velice obtížně ne? "Proto poslední verze zeleného plánu počítala s hlavním úderem na Plzeň a Prahu." |
|
|
|
|
|
Perry napsal v č. 501: Perry, právě že to bylo obráceně. Hitler se osobně obával toho, že při plánovaném klešťovitém útoku na severu a jihu Moravy Wehrmacht vykrvácí na našem severomoravském opevnění, Wehrmacht nepovažoval ani jižní Moravu za oblast lehkou pro rozhodný úder. Proto poslední verze zeleného plánu počítala s hlavním úderem na Plzeň a Prahu. "no doba než by prorazili opevnění a než by překonali těžké přírodní podmínky by byla dlouhá,proto německý generální štáb rozhodl o útoku na J Moravu" |
|
|
|
|
|
Krtek2 napsal v č. 499: no doba než by prorazili opevnění a než by překonali těžké přírodní podmínky by byla dlouhá,proto německý generální štáb rozhodl o útoku na J Moravu. Pro Čechy by bylo ponižující dobytí jejich hlavního města německou armádou...a armáda by se stáhla bránit na Slovensko,kde by čekala na případnou pomoc Spojenců a potom by podnikly protiútoky za dobytím ČSR... "Zajímalo by mě, kdyby se německý útok uskutečnil podle Hitlerova plánu, tj. všechny tanky na Plzeň jak dlouho by to asi trvalo než by prorazili opevnění a poté dobyli Prahu? Byla by vůbec nějaká možnost takovýto masivní úder zablokovat? Jaký by asi dobití Prahy mělo vliv na morálu?" |
|
|
|
|
Zajímalo by mě, kdyby se německý útok uskutečnil podle Hitlerova plánu, tj. všechny tanky na Plzeň jak dlouho by to asi trvalo než by prorazili opevnění a poté dobyli Prahu? Byla by vůbec nějaká možnost takovýto masivní úder zablokovat? Jaký by asi dobití Prahy mělo vliv na morálu? |
|
|
|
|
Nálet SBD z LL USN u Midwaye bývá uváděn jako nejúspěšnější nálet války. Z 39 pum zasáhlo maximálně 11 pum (spíše devět až deset) cíl několika násobně větší než je objekt LO. SBD útočily za dobré viditelnosti, na snadno rozpoznatelné cíle, bez odporu stíhaček, proti slabé (na počátku) PLO a byli výtečně vycvičeni. ROvněž neměli problém s vybíráním střemhlavého útoku např. mezi kopci. Můžu ještě přidat nálet 15 Skuů na Konigsberg kotvící v Bergenu v přístavu dne 10. dubna 1940. Z patnácti svržených pum zasáhly za téměř ideálních podmínek přesně tři pumy. Cílem byla loď o rozměrech řádově desetkrát větších než je LO (a o ten tu jde od začátku) nebo tank. Bombardéry útočily od zádě k přídi, čili jim "stačilo" udržet směr a měly k dispozici desítky metrů cílové plochy. Výsledkem byly tři přímé zásahy. Nálet je opět uváděn jako příklad fenomenální přesnosti. |
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 447: Ale při "zasypání" seskupení tanků není nutné tak pečlivě mířit jako při střemhlavém, i když při rozestupech 50 metrů by se asi tento efekt moc neuplatnil "To ale platí i pro střemhlavé bombardování "  a roste pravděpodobnost poškození více vozidel - zásah při střemhlavém prostě vyřadí jen ten jeden tank. |
|
|
|
|
Ano, je to tak. Většina střemhlavých skupin (Gruppe) měla ve výzbroji Ju 87A (4 skupiny), Hs 123 (1 skupina) a Ju 87B (1 skupina). Pak byly ještě provizorní bitevní skupiny vyzbrojené Hs 123 (3 skupiny) a He 45 (2 skupiny). |
|
|
|
|
|
Cassius Chaerea napsal v č. 437: Jde zhruba o to, že (mimochodem tanky nalezneš v koloně těsně, nebo blízko u sebe výrazně častěji než ŘOPíky, stavěné se slušnými rozestupy"když by dokázala uspěšně (to je blbost) ničit tanky"  ) při horizontálním kobercovém bombardování seskupení obrněné techniky se značně zvyšuje šance, že co mine jeden tank, trefí jiný, navíc není nutné používat extrémně těžké bomby, mohou se, na motorových prostorech a vrchních pancířích věží prosadit i výbuchy těch lehčích - rozhodně nevyžaduje takovou přesnost a kalibr jako střemhlavé bombardování bodového cíle, na druhou stranu značně roste celková spotřeba bomb, takže se vyplatí právě proti seskupení relativně zranitelných cílů. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 415: Bude to překvapení, ale pouze cca 10-20 kusů u IV/LG (Lehr-Geschwader)."To mne vždycky zajímalo - a nejsem na to expert, přiznávám - kolik měla Luftwaffe v září 1938 operačních Ju 87 B?" |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 410: Tak menší citace o K-S 7 "Intenzivním ostřelováním, pravděpodobně střemhlavými útoky německých letadel, zančně poničena stropnice objektu (střech je při styku s obvodovými stšnami týlové části objektu natolik poškozena, že se dochovala pouze tři maskovací oka na pravém krakorci) o střemhlavých náletech svědčí čistý průstřel stropnice nad pravou střeleckou místností pod betonem, kde střela pod úhlem cca 45 stupňů okončila svou dráhu v podlaze před vchodem do zmíněné místnosti" Novák, J.: Opevnění na Kralicku,2.díl Maliník- Výšina (Fuky je to tak napsané na obalu"Tak nějak jsem tušil, že pokusy byly spíše zaměřeny na zjištění odolnosti konstrukce než na zjištění schopností Luftwaffe zasáhnout daný typ cíle" ), 2000Bohužel jsem v tomto bjektu byl pouze v létě, kdy byl zarostlý a nedostal jsem se ani na stropinici ani do interiéru |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 425: Také Ju 87ky, ale převážně Hs 123. Ad originál: nemám, je to česky celé, bez odkazu, to jsem si neuvědomil, takže nevím. Pramenem je bohužel nejistý Miloslav John"Ty bitevní - to jsou také Ju 87, nebo spíše Hs 123?" |
|
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 424: Ty bitevní - to jsou také Ju 87, nebo spíše Hs 123? (A ta peruť - v originále to byla Geschwader nebo Gruppe?) Jinak otázku v 415 jsem směřoval spíše na Cassia Chaereu, který suverénně tvrdí, že počty byly takové, že i úspěšnost LW 10% by pro nás byla katastrofická. "linii 3 střemhlavé perutě (plus jrdna ve Španělsku) a dále 5 bitevních (plus další 4 ve výstavbě ze starých letadel různých typů), " |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Jak by to vypadalo, kdybychom se nepodřídili mnichovsk...