Jak by to vypadalo, kdybychom se nepodřídili mnichovskému diktátu?

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
281-300 z 587
<< 12 13 14 15 16 17 18 >>
Po
čet.Hrad 25.1.2006 11:16 - č. 424
čet.Hrad
ja_62 napsal v č. 415:
"kolik měla Luftwaffe v září 1938 operačních Ju 87 B?"
Počty jsem zatím nenašel, ale v září 1938 měla mít Luftwaffe v 1. i 2. linii 3 střemhlavé perutě (plus jrdna ve Španělsku) a dále 5 bitevních (plus další 4 ve výstavbě ze starých letadel různých typů), které se taky měly používat pro ničení malých bodů obrany tj. i pevnůstek
ja_62 25.1.2006 10:58 - č. 415
ja_62
Cassius Chaerea napsal v č. 411:
"přeci jenom vzhledem k počtu jejich letectva by to pro nás byla katastrofa."
To mne vždycky zajímalo - a nejsem na to expert, přiznávám - kolik měla Luftwaffe v září 1938 operačních Ju 87 B?
ja_62 25.1.2006 10:57 - č. 413
ja_62
Pavel Šrámek napsal v č. 397:
"údery na mechanizované a motorizované kolony nepřítele, a to pokud možno ještě předtím než se rozvinou. V Čechách tento úkol dostaly dvě letky B-71 doprovázené B-534, přičemž B-71 měly nést 20 kg pumy"
Při útoku na kolonu je možnost přímého zásahu relativně větší než na jednotlivá vozidla, navíc by efekt přinášelo i rozvracení kolon, ne jen přímo způsobené škody na vyřazených tancích. Navíc by se mohlo prosadit i ostřelování palubními zbraněmi - 7,92mm kulomet měl jistou šanci uspět proti horním a zadním částem Pz I a II, a obrněným vozům. Ztráty by ale byly při nechráněné konstrukci B-534 těžké.
Pavel Šrámek 25.1.2006 10:04 - č. 404
Tom: Šlo o letky 71 a 72, které byly součástí Skupiny bojového letectva I. armády.
Stejný úkol, tj. útok na postupující kolony nepřítele, by měly podle všeho i letky 75, 76, 77, které byly součástí Skupiny bojového letectva IV. armády. Tyto letky však měly Ab-101.
čet.Hrad 25.1.2006 09:34 - č. 401
čet.Hrad
Pavel Šrámek napsal v č. 397:
"V Čechách tento úkol dostaly dvě letky B-71 doprovázené B-534, přičemž B-71 měly nést 20 kg pumy. Jestli jsem to dobře pochopil, šance, že takovými pumami něco zmohou, byla minimální."
Zde bych to viděl spíše jen na možnost rozptýlení nebo zdržení útoku, kdy budou jednotky připravující se k útoku nuceny se znovu zformovat, ale reálnou možnost zničení..... na spíše náhodný zásah (zde by se ale jak píšeš jednalo o plošné bombardování většího svazku - kolony, ne střemhlavý útok na jeden tank, takže by šance byla jsitě vyšší)
čet.Hrad 25.1.2006 09:29 - č. 400
čet.Hrad
mbbb napsal v č. 396:
"S tím nabílením to mám taky v hlavě - úplně odkopaný objekt a ještě k tomu nabílený pro lepší navedení letadel, ale přiznám se, že teď si na detaily již nevzpomenu."
Tady snad bych možná řekl, že se to týkalo již zmíněné K-S 7 (ale nejsem si jistý)
Tom 25.1.2006 06:54 - č. 399
Tom
Pavel Šrámek napsal v č. 397:
"údery na mechanizované a motorizované kolony nepřítele"
Zasáhnout kolonu je evidentně menší problém (i ve vodorovném přízemním náletu), než jednotlivá rozptýlená vozidla či objekty LO. Pumy ráže 20 kg mohly zřejmě nanejvýš poškodit tankové pásy, proti nákladním autům nebo obrněným kolovým vozidlům by patrně dostačovaly.
Mohu se zeptat na čísla těch letek?

Napadá mne nasazení B-534 a Š-328 během SNP proti obrněné technice.
Pavel Šrámek 25.1.2006 06:49 - č. 397
Když se tady tak vášnivě diskutuje, zda může letadlo vyřadit tank, zajímal by mne váš názor na toto. Jedním z úkolů čs. letectva v září 1938 byly údery na mechanizované a motorizované kolony nepřítele, a to pokud možno ještě předtím než se rozvinou. V Čechách tento úkol dostaly dvě letky B-71 doprovázené B-534, přičemž B-71 měly nést 20 kg pumy. Jestli jsem to dobře pochopil, šance, že takovými pumami něco zmohou, byla minimální.
mbbb 25.1.2006 06:08 - č. 396
mbbb
čet.Hrad napsal v č. 392:
"Navápnění pro letecké útoky nevím, bíle se označovaly např. rámy střílen pro dělostřelecké odstřelování. Podívám se na podrobnosti. Určitě vím o zkouškách na tvrzi Hanička a dále objektu K-S 7 u Králík"
rozlišujte dělostřelecké postřelování našich pevností a letecké útoky. Při dělostřeleckém polechtávání našich objektů se třeba zvýrazňovaly bílými liniemi hlavní střílny, jak píše četař, nebo se objekt zcela zbavil zemního krytí, nebo se také střílelo do týlové - slabší - stěny. Je tedy vidět, že dělostřelecké pokusy většinou neodpovídaly podmínkám, které by byly za boje.
Co se týče leteckých pokusů - bombardování pevností - kdysi jsem o tom něco četl, je to míň známé, než dělostřelba, ale pomatuji se, že byl velký problém vůbec se do objektu z letadla trefit - aby se tomu objektu něco stalo, musela se trefit přímo jeho stropnice, ne pouze zemní nakrytí.
S tím nabílením to mám taky v hlavě - úplně odkopaný objekt a ještě k tomu nabílený pro lepší navedení letadel, ale přiznám se, že teď si na detaily již nevzpomenu.
čet.Hrad 24.1.2006 21:58 - č. 392
čet.Hrad
ja_62 napsal v č. 366:
"Nevíš prosímtě za jakých podmínek se konaly ty pokusy? Zaslechl jsem něco o tom, že cíl byl zvýrazněn - snad navápněním"
Navápnění pro letecké útoky nevím, bíle se označovaly např. rámy střílen pro dělostřelecké odstřelování. Podívám se na podrobnosti. Určitě vím o zkouškách na tvrzi Hanička a dále objektu K-S 7 u Králík
egli 24.1.2006 16:57 - č. 368
egli
Béďa napsal v č. 367:
"Podle statistiky u Rusů(četl jsem to v jedné monografii, nejsem si jistá zda to bylo v Neznámém T-34, nebo v nějaké monografii o JSku, každopádně ji mám někde doma) bylo za celou válku zničeno letectvem okolo 8% tanků z celkového počtu ztrát, kupříkladu kumulativní (kanónovou?) municí bylo zničeno 2% tanků..."
Ve interní studii sovětského gen. štábu o bitvě u Kurska se uvádí, že sovětské ztráty tanků byly z 85% způsobeny palbou německého dělostřelectva a tanků (nerozlišeno), 6,5% vyřadilo německé letectvo, 5% jiné příčiny a 0,7% německé miny.
Béďa 24.1.2006 16:48 - č. 367
V Kumensdorfu se jednalo o explozi 50kg pumy a 150mm projektilu, povrch tanku byl poškozen, ale pes uvnitř přežil bez následků.



to Casius: "No, ale na tom nic nemění fakt že to prostě bylo v roce 41 a 42 více-méně jediná zbraň která se proti tankům používala a i v následujících letech to byla prostě nosná zbraň na tanky až do konce války." Napsal si mírně řečeno blbost. Hlavní protitankovou zbraní Němců byly kanóny a v závěru války i ruční protitankové zbraně(při boji ve městě). Podle statistiky u Rusů(četl jsem to v jedné monografii, nejsem si jistá zda to bylo v Neznámém T-34, nebo v nějaké monografii o JSku, každopádně ji mám někde doma) bylo za celou válku zničeno letectvem okolo 8% tanků z celkového počtu ztrát, kupříkladu kumulativní (kanónovou?) municí bylo zničeno 2% tanků...
ja_62 24.1.2006 16:29 - č. 366
ja_62
čet.Hrad napsal v č. 338:
"na objektech odtřelovací zkoušky nejen dělostřelbou, ale i střemhlavým bobardováním, například na tvrzi Hanička, na poválečných fotografiích je pořád zřetelně vidět místa dopadů. "
čet.Hrad napsal v č. 338:
"Přímých zásahů se téměř nedocílilo "
Nevíš prosímtě za jakých podmínek se konaly ty pokusy? Zaslechl jsem něco o tom, že cíl byl zvýrazněn - snad navápněním, aby byl zřetelně vidět, ale nedám za to ruku do ohně - je to na úrovni zvěstí, nemám žádné údaje, které by to potvrzovaly . V betonu jsem poněkud neorientovaný .
stc 24.1.2006 16:03 - č. 364
Cassius Chaerea napsal v č. 359:
"No, ale na tom nic nemění fakt že to prostě bylo v roce 41 a 42 více-méně jediná zbraň která se proti tankům používala a i v následujících letech to byla prostě nosná zbraň na tanky až do konce války."
To je ovšem otázka, podle mě většina bomb vyrobená německem klasických snad "HE" tedy určených pro bombardování a neměly tedy žádný specifický protipancéřový účinek... Takže byla určena pro bombardování pevných cílů, zákopů, postavení a třebas i domů. Zajímaloby mě kolik 500kg bomb mohlo luftwaffe obětovat na pokusy o dost nejisté zásahy tanků, proti kterým šel použít mnohem levnější protipancéřový náboj do kanónu. Pravda na zakopané postavení se takového bombardování asi používalo, ale myslím že honit jednotlivé tanky s jednou či dvěma podvěšenými 500kg pumami v malé výšce nad terénem, abych je mohl rozeznat a zaměřit, by se rovnalo téměř sebevraždě, kvůli malé operační výšce leteckých soubojů na východní frontě a zvyšující se hustotě nasazení sovětského letectva během let 42-45...
ja_62 24.1.2006 14:31 - č. 363
ja_62
Glynwed napsal v č. 355:
"zkouška, kdy v určité vzdálenosti od PzKpfw I vybuchla letecká puma -"
Také jsem si na to vzpomněl - bylo to citováno Svatoplukem Spurným kdysi v HPM, článek se jmenuje "Panzerwaffe při obsazování ČSR" nebo tak, (a rozebírá tedy hlavně možnosti obrany proti německým tankům v roce 1938/ 1939). Při německých testech byly používány bomby SC 10 (protipancéřové 10 kg) proti Pz I, a při vzdálenosti středu výbuchu nad 1 m od poklopu věže nebyl tank poškozen/vyřazen, a SC 50 (50 kg) proti Pz I, kdy v případě výbuchu nad 10 m od středu věže nedošlo nejen k poškození tanku, ale neprojevil se ani otřes "posádky", v tomto případě simulované psy. Bohužel nevím jak by bylo s těžšími bombami.
Pavel Šrámek 24.1.2006 13:06 - č. 362
Díky, ale spíš mne zajímalo, zda ji někdo neměl v ruce a nelistoval v ní. Co je tam třeba o Mnichovu, který by tam měl být, když je to ohraničeno léty 1938-1940.
Worchester 24.1.2006 10:40 - č. 361
Worchester Pavel Šrámek-

obchod.aeromedia.cz/catalog/product_info.php...

www.press.sk/index.php?option=com_phpshop&am...
Pavel Šrámek 24.1.2006 10:26 - č. 360
Magnet Press Slovakia vydal knížku Pavla Nátera "Druhá svetová vojna iné alternatívy 1938-1940". Ví o ní někdo něco bližšího?
Dzin 23.1.2006 22:29 - č. 353
Dzin Cassius Chaerea: Ohledně ničení tanků Luftwaffe. Útok pum opravdu nebyl zrovna moc přesný. Vzásadě se dal použít jen na ty tanky, které stály a nepohybovali se po bojišti. Pokud čteme vzpomínky Němců, tak právě v takovémto PT boji byly nejčastěji letouny vyzbrojeny pumami používány. Tedy že někde blokoval německý postup zakopaný tank(y) a letectvo je muselo zničit.
Luftwaffe na stíhání tanků v té době nemělo jediný vhodný typ z hlediska výzbroje. Údery na tanky pohybující se po bojišti pumovou výzbrojí se ukázaly jako ne ideální řešení, obvzláště po rozšíření moderních tanků, které vyžadovaly pro zničení prakticky přímí zásah. Úspěchů dosáhly víceméně jen ve chvíli, kdy byl tank ve statickém postavení a dal se tedy zaměřit.
Cassius Chaerea 23.1.2006 13:23 - č. 339
Cassius Chaerea
čet.Hrad napsal v č. 338:
"Tak tak, největších tankových kořistí dosáhl kanony 37mm pod křídly. "
Pánové, ale ten se používal až v roce 43. A jak myslíte že ničili v roce 41 a 42 němci tanky? Já vím že v roce 41 bylo SSSR vybaveno převážně lehkými tanky, kde prostě bomba která vybouchla 50 metrů od tanku ho zničila, ale tanky t-34 a kv-1 byly taky ničeny německým letectvem a to mnohdy v průběhu pozemního boje. A u těchto tanku musela bomba dopadnou na tank nebo do jeho přímé blízkosti a rozhodně to nebylo tak ojedinělé.
281-300 z 587
<< 12 13 14 15 16 17 18 >>
Po