Jak by to vypadalo, kdybychom se nepodřídili mnichovskému diktátu?
|
|
|
|---|---|
|
hellko napsal v č. 579: pane bože, přemejšlej co píšeš, nebo lépe, nejdříve si o té době něco přečti "Oprava Ale ked si predstavim globalnu situaciu roku 39, ked Hitler zabral rakusko asi nebolo pre neho niako problamaticke ... Ale to asi nieje az tak dolezite." |
|
|
|
|
Oprava Ale ked si predstavim globalnu situaciu roku 39, ked Hitler zabral rakusko asi nebolo pre neho niako problamaticke ... Ale to asi nieje az tak dolezite. |
|
|
|
|
|
mbbb ja som nikdy nepovedal ze rakusko anektovali roku 1939 ale predpokladam ze nemecko by na uzemie Ceskoslovenska zautocilo 1-9-1939. Vedel som o sisteme pevnosti na juznej hranici ale nevedel som ze sa tahal az po bratislavu a ze boli istene aj slovensko Madarske hranice. Som rad tvojim opravam mam teraz presnejsie informacie. Clovek sa stale uci. |
|
|
|
|
|
hellko napsal v č. 574: máš špatný názor, A.H. měl z našeho opevnění strach"Moj nazor je taky ze hitler nemal vobec strach s bunkrov na hraniciach boli to sice technicky dobre pevnosti a je mozne ze aj v meradlach roku 1938 schopne vykonat svoju ulohu. "
hellko napsal v č. 574: Rakousko zabral o nějaký ten pátek dřív "Ale ked si predstavim globalnu situaciu roku 39 ked hitler zabral rakusko" 
hellko napsal v č. 574: myslíš, že na jižní hranici ČSR nebyl pevnostní systém?"asi nebolo pre neho niako problamaticke prict do Ceskoslovenska z juhu a pevnostiam sa vysmiat. "
hellko napsal v č. 574: tohle je tak chytré, že tomu nerozumím "nasa armada nebola az tak dobra ale myslim ze i napriek nie najmodernejsej vyzbroji sme v podstate za spickou moc nezaostavaly."  hellko, někdo jako ty tady chyběl |
|
|
|
|
|
Moj nazor je taky ze hitler nemal vobec strach s bunkrov na hraniciach boli to sice technicky dobre pevnosti a je mozne ze aj v meradlach roku 1938 schopne vykonat svoju ulohu. Ale ked si predstavim globalnu situaciu roku 39 ked hitler zabral rakusko asi nebolo pre neho niako problamaticke prict do Ceskoslovenska z juhu a pevnostiam sa vysmiat. Podla mna hitler nedokazal odhadnut este silu svojich armad nasa armada nebola az tak dobra ale myslim ze i napriek nie najmodernejsej vyzbroji sme v podstate za spickou moc nezaostavaly. Hitler sa skor bal ze sa znicia primiselne centra ved skodove zavody dodavali Anglickemu lodstvu pancierove platy a lodne srouby a zbrojovka Brno anglicanom predala licenciu na lahky gulomet taketo zavody by hitler nechcel stratit v bojoch. |
|
|
|
|
Pohraniční opevnění na Opavsku a Bruntálsku
U Stěbořic (6 km západně od Opavy) provedlo německé letectvo nálety na naše opevnění, jež bylo bíle natřeno. Při náletech bylo shozeno asi 7 bomb. Zásahy nebyly žádné. Nejbližší zásah byl vzdálen od objektu asi 45 m...Podle zprávy 7.divize jsou v opavě 24 letouny pro bombardování střemhlav. Letci se cvičí v bombardování našich opevnění v prostoru obce Milostovice, ale bez zvláštních výsledků. Nejbližší zásahy dopadly asi 150 m od pevností.
|
|
|
|
|
Algernon: Samozřejmě že ne (doufám že jsem se nevyjádřil v opačném smyslu?) V ideálním případě by to samozřejmě šlo, ale to by muselo být hezky z dobrou viditelností, řopík či tank přesně a viditelně označen, nalétávající letadla by nesměl nikdo otravovat, okolní terén podrobně zmapován a dostatečně výkoná a přesná kontrola po sledování případné odchylky dopadu (dofám že jsem na nic nezapomněl :o). Potom by pro řopík asi mohly nastat těžší časy. |
|
|
|
|
|
Algernon: (568) Naprosto klasicky. Házím na to pumy, dokud mohu. Doplněk: To jak či jestli zasáhnu resp. zničím cíl je potom dáno dalšími faktory tedy parametry cíle, parametry zbraňového systému a parametry bojiště. |
|
|
|
|
|
Jinak ohledně náletu na řopíky. Náletem by se samozřejmě dal zasáhnout a zničit, jako ostatně každé statické opevnění či pozice a nejde to rozhodně podceňovat, ale zase ne přeceňovat. Osobně jsem názoru, že Luftwaffe by je dokázala zničit, ale ne stylem jedna puma, jeden řopík. Ve spolupráci s pozemním vojskem by potom Luftwaffe dokázala přispět k prolomení obrany, samozřejmě se všemi problémy k tomu plynoucí (identifikace cíle, počasí, dosažitelnost cíle, účiná výzbroj apod.). |
|
|
|
|
|
Cassius Chaerea (544) Jasně, já jen že to vyznělo tak, jako by se jednalo o úplné kladivo na tanky. Tank v průběhu boje nebyl tak statický cíl, ajk si představuješ. Rozhodně ne pro střemhlavé či horizontální bombardování. To je prostě proti pohybujícímu se cíli (navíc nepravidelně a to tank v boji přesně je) poměrně nepřesné. Jinak ještě, nejde o to, že by Luftwaffe střemhlavým bombardováním nedokázala zničit tanky, ale jde o to, že to není tzrovna přesný prostředek pro tuto činost. |
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 509: k příspěvku mbbb 509: No jasně, že čtu Historii a vojenství. A první díl ročníku HaV 2005 se z větší části věnuje právě Husárkovu programu opevňovacích prací v letech 1936"Ty to taky čteš??" -1938. |
|
|
|
|
|
Cassius Chaerea napsal v č. 560: Samozřejmě, na mapách by měli pozici řopíků přesně vyznačenou...ale to ještě nezaručuje, že ho také na zemi přesně identifikují.
"Štuky by asi nešli na cíl jen tak naslepo, ale rozhodně by dostali jeho přesnou pozici"
Cassius Chaerea napsal v č. 560: Ano, dovedu si představit že na objekty by bylo páleno např. svítícím střelivem.
"nehledě na to že by se pěchota jistě pokusila letectvo na něj upozornit i jiným způsobem."
Cassius Chaerea napsal v č. 560: Mohl by jsi být konkrétní?
"no a pak je tu matematika, a ta ukazuje že v takovém případě je šance docela už vysoká na zásah."
Cassius Chaerea napsal v č. 560: A to je výpočet na základě výše naznačeného matematického vzorce, nebo pouze odhad vycházející z nějakého vnitřního přesvědčení? Navíc, 15 bomb = 15 letadel. To budou nalétávat za sebou? Nebude pak náhodou po 2-3 explodujících pumách řopík a jeho okolí zahaleno kouřem z explozí a prachem, takže další letadla budou útočit naslepo? "Když tedy i to vezmem v úvah, pořád zůstává na jeden řopík tak patnáct bomb" |
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 557: Proč ne? Štuky by asi nešli na cíl jen tak naslepo, ale rozhodně by dostali jeho přesnou pozici, nehledě na to že by se pěchota jistě pokusila letectvo na něj upozornit i jiným způsobem. Nechci se hádat o každej metr, ale zásah v jeho těsné blízkosti (2 metry v okruhu) by jej asi taky minimálně umlčel, no a pak je tu matematika, a ta ukazuje že v takovém případě je šance docela už vysoká na zásah. Ano ještě je tu zkušenost pilotů v roce 38 a ta byla ještě málá oproti letům 41 a 42. Když tedy i to vezmem v úvah, pořád zůstává na jeden řopík tak patnáct bomb, to je sice vysoké číslo, ale protože by wehrmacht jistě nepotřeboval zničit kompletně všechny řopíky, ale jen v místech průlomu, tak by to bylo pro němce ještě efektivní. "Ano, cíl o průměru 30 metrů. Řopík má cca 4 x 2 m, navíc je v terénu těžko rozpoznatelný (proto ono označování bílou barvou). Samozřejmě že by se mohlo stát, že se někdo náhodou trefí přesně, ale rozhodně nemůže být řeči o:" |
|
|
|
|
|
Cassius Chaerea napsal v č. 556: Ano, cíl o průměru 30 metrů. Řopík má cca 4 x 2 m, navíc je v terénu těžko rozpoznatelný (proto ono označování bílou barvou). Samozřejmě že by se mohlo stát, že se někdo náhodou trefí přesně, ale rozhodně nemůže být řeči o:
"I Glynweld tady napsal že dobrý štukatéři zasahovali cíl +-15 metrů. Myslíš tedy když ti 8 štuk (zálkadní formace) zaútočí na řopík že ani jedna netrefí?"
Cassius Chaerea napsal v č. 339: "A u těchto tanku musela bomba dopadnou na tank nebo do jeho přímé blízkosti a rozhodně to nebylo tak ojedinělé." |
|
|
|
|
Cassius Chaerea napsal v č. 553: Zasáhli - ale cíle asi tak destkrát větší než je LO nebo tank. Je to asi stejně srovnatelné, jako kdybys na pouti střílel ze vzduchovky na špejle (což je podle počtu zásahů asi srovnatelné s útoky na lodě), anebo kdyby jsi na té samé střelnici střílel na natažený lidský vlas."Zasáhli nebo ne? Jestli že jo tak nevidím důvod proč to tu dáváš jako proti argument. Když tedy z pěti štuk zasáhne jedna ten řopík, tak je vše vcajku." Podívej, podle toho, že umíš používat PC, určitě disponuješ nějakou inteligencí - tak ji prosím začni používat. |
|
|
|
|
|
Murray Williamson, Strategie pro porážku, Luftwaffe 1933-1945 V knize je tato poznámka k Ju 87:
Zkušení piloti byli schopni zasáhnout terč o průměru 30 m.
|
|
|
|
|
|
Cassius Chaerea napsal v č. 549: Drobná stylistická poznámka a oprava:"Rudel zničil všech 519 tanků" ...Rudel NÁROKOVAL... |
|
|
|
|
|
Glynwed napsal v č. 535: Ačkoliv to nic nedokazuje, tak to sem dám. Tohle jsem našel k Rudelovi v časopisu REVI o začátku tažení na východní frontě."Pozor pozor, zvláštní hlášení. Veškeré komentáře které vznikly na základě této poznámky: Cassius Chaerea napsal v č. 336: "čet.Hrad napsal v č. 334: "a dále i takový Rudel na konci války by se do řopíku trefoval hooodně těžko" Proč? Bežně ničil ruské tanky bombama, takže asi měl dostatečně přesnou mušku."" "Jejich úkolem (letky ve které sloužil) bylo útočit před špičkami tankových armád na všechny důležité cíle protivníka: tanky, vozidla, mosty, polní opevnění a flak. Přesnost střemhlavého bombardování byla pro sovětská vojska naprosto zdrcující. Zkušení piloti, kteří již prošli celou Evropou, předváděli na východní frontě skutečné exhibice ve skupinové slétanosti a v přesnosti útoků na bodové cíle..."
Dzin napsala v č. 537: To neříkám, jako zbraň proti tankům nepatřila rozhodně luftwaffe nebyla nejsilnější, to i sovětské letectvo jí svoji aktivitou proti německým tankům daleko předčilo." Luftwaffe nosnou zbraní proti tankům nebylo. Tou bylo ve zmiňovaných letech protitankové dělostřelectvo. " Jen řikám že v letech 41 a 42 ničila ruské tanky a v té době na to musela používat bomby.
Dzin napsala v č. 537: V té době to nebylo nijak neobvyklé. Jednak bylo velmi pravděpodobné že tanky budou zastiženy během přesunu k frontě a zde by asi osádkám tanků neuniklo že se blíží německé letectvo. No, nejspíše by následovalo rychlé opuštění cesty, pokus ukrýt tank a opustit jej, nebo v nedostatku času prostě opustit tank ještě vedle cesty nebo na cestě. To samé platí i během průlomu."Zastihnout tank ve statickém postavení bylo běžné jen v případě, že už se v něm nacházel. Naopak, pokud tank jel a objevilo se letectvo, snažil se spíše rychle schovat. Nehledě na to, že v zápalu boje rozhodně tankysta neměl moc přehled o tom, kde se na něj řítí letadlo. " Během boje byly tehdy tanky taktéž více-méně statický cíl, jelikož prostě nešlo za jízdy mířit. Ale, posádka by musela bejt uprostřed "pozemního pekla" aby si i tak nevšimla náletu. |
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 319: Tak jsem uvedený článek našel, týká se LO vz.36, ale bohužel záznamypočtu střel nutných k zásahu chybí. Jednalo se jen o zkoušky odolnosti (pokud máte zájem, mohu přepsat)"Kdepak to bylo psané o zkouškách s houfnicí 10cm a hrubou houfnicí 15cm? Tuším, že to byly Novodobé fortifikace č.3. Zkoušky byly právě mimo jiné zaměřeny i na vyzkoušení této možnosti a jsou tam právě uvedeny počty výstřelů než se dosáhlo zásahu LO"
čet.Hrad napsal v č. 338: Takže - shozeno cca 30 bomb (neuvedeno jakých) bez jediného přímého zásahu, ale zde se pravděpodobně jedná o horizontální bombardování. "Po obsazení pohraničí probíhaly na objektech odtřelovací zkoušky nejen dělostřelbou, ale i střemhlavým bobardováním, například na tvrzi Hanička, na poválečných fotografiích je pořád zřetelně vidět místa dopadů." |
|
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 519: Škoda, že se postupně opustila myšlenka protiútoku k Dunaji, to by byla zajímavé na morálku útočících Němců. Bohužel je fakt, že postupně se tato možnost stávala stále těžší "Soudruzi z NDR se dokonce obávali možného čsl. protiútoku v této oblasti." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Jak by to vypadalo, kdybychom se nepodřídili mnichovsk...