Jak by to vypadalo, kdybychom se nepodřídili mnichovskému diktátu?

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
221-240 z 587
<< 9 10 11 12 13 14 15 >>
Po
Perry 5.2.2006 19:52 - č. 600
Perry
mbbb napsal v č. 599:
"Francouzi nás skutečně nezradili, protože sme s nimi neměli fakticky žádný vojenský pakt,"
měli jsme s nimi ale politický pakt, který de facto zaručoval pomoc Francie v případě války ze strany Německa...
mbbb 5.2.2006 19:49 - č. 599
mbbb
Ondraha napsal v č. 596:
"Ty si myslíš, že by, že by jsme hranice ubránili?"
sami ne, ale kulometčík to evidentně myslel za součinnosti spojenců
Ondraha napsal v č. 596:
"Pozor na to. Francouzi nás nezradili, jak si většina myslí. Bylo by těžké se k nám dostat přes, v té době už opevňovanou Siegfridovu linii na Rýně za tak krátkou dobu, kterou jsme se na hranicích mohli bránit. "
Francouzi nás nezradili? Tak jak to podáváš ty je to vskutnu nevšední...........
Ondraha napsal v č. 596:
"Opevnění nemělo účel obranné linie. Mělo dojít tam pouze k mobilizaci a držet německý nápor, dokud se nezmobilizují spojenci a nepomůžou nám"
jak které opevnění, že. Jiný úkol měl apevnostní linie v západních Čechácha jiný třeba na jižní Moravě
mbbb 5.2.2006 19:45 - č. 598
mbbb
Ondraha napsal v č. 597:
"A Stalin v Moskvě prohlásil,že pokud půjde na pomoc Francie, tak půjdou Sověti. Asi se bál jít sám proti Německu, aby pak nebyl slabší než Francouzi."
na tohle si přišel sám, nebo ti to někdo poradil?
Ondraha 5.2.2006 18:46 - č. 597
Ondraha A Stalin v Moskvě prohlásil,že pokud půjde na pomoc Francie, tak půjdou Sověti. Asi se bál jít sám proti Německu, aby pak nebyl slabší než Francouzi.
Ondraha 5.2.2006 18:44 - č. 596
Ondraha
kulometčík napsal v č. 595:
"by byla potlačena hned v začátku"
Ty si myslíš, že by, že by jsme hranice ubránili?
kulometčík napsal v č. 595:
"nesměli zradit Britové Francouzi a Rusové"
Pozor na to. Francouzi nás nezradili, jak si většina myslí. Bylo by těžké se k nám dostat přes, v té době už opevňovanou Siegfridovu linii na Rýně za tak krátkou dobu, kterou jsme se na hranicích mohli bránit. (Opevnění nemělo účel obranné linie. Mělo dojít tam pouze k mobilizaci a držet německý nápor, dokud se nezmobilizují spojenci a nepomůžou nám)
kulometčík 5.2.2006 18:14 - č. 595
ja osobně si myslim že kdybychom se nepodřídili mnichovskému diktátu tak by nejspíš druhá světová válka vůbec nebyla neboť Hitlerova rozpínavost by byla potlačena hned v začátku, to by nás ovšem nesměli zradit Britové Francouzi a Rusové. Důsledek toho by byl že by Evropa nebyla rozdělena a Československo-před válkou tak průmyslově vyspělé, které by se ubánilo Hitlerovo agresi za pomoci národů které jsem již jmenoval by pokračovalo v svém ekonomickém růstu.Je však mnoho podobných kdyby npř.:krach na newyorské burze nebo invaze vojsk Varšavské smlouvy.
Glynwed 2.2.2006 10:59 - č. 594
Glynwed Obecně lze říct, že nasazení stíhaček s kulometnou výzbrojí a bez (dostatečného) pancéřování jako bitevní vedlo k velkým ztrátám, hlavně palbou ze země, kdy byly tyto letouny zranitelné palbou ručních zbraní. Viz např. Malá vojna a nasazení B-534 jako bitevních proti maďarským jednotkám nebo polské tažení a nasazení stíhaček PZL proti německým kolonám.
Tom 2.2.2006 07:29 - č. 593
Tom Rozdělil bych to asi na několik okruhů:

Polsko-viz výtečný Glynwedův článek tady na Frontě. Ztráty Poláků byly způsobeny nedostatečnou stíhací ochranou a nevelkými výkony použitých lehkých bombardérů P-23 Karas.

Západní tažení: během května francouzské a britské letectvo utrpělo značné ztráty bombardérů při pokusech bombardovat zejména mosty a říční přepravy během května. Ztráty byly způsobeny opět nevelkými výkony použitých bombardérů (Fairey Battle a pod), zčásti absencí stíhacího doprovodu a zejména urputnou německou obranou - jak silné hlídky stíhaček, tak velká koncentrace flaku.
Při těchto pokusech klesla bojeschopnost spojeneckých bombardovacích jednotek prakticky na nulu a nadále už nebyly nasazovány - nebo jen velmi váhavě a omezeně.
Další útoky na pronikající tanky pak podnikaly letouny, jež měly větší naději na přežití v takových podmínkách. RAF takto působila už jen omezeně - např. nálety Blenheimů. Podstatně větší aktivitu samozřejmě vyvinuli Francouzi. Během června nasadili jednak speciální bitevní jednotky (s letouny Bre 693 atd) a zejména stíhací jednotky - většinou vyzbrojené MS-406 nebo MB-152. Jejich kanóny Hispano 404 ráže 20mm při použití průbojného střeliva měly být schopné prostřelit slabší části pancíře německých tanků. Ovšem údajně značně vázly dodávky tohoto speciálního střeliva.

Velmi solidní prací na toto téma je "Pád Paříže" od pana Šnajdra. Útoky čs. stíhačů na takové cíle jsou popsány i knihách p. Rajlicha Na nebi sladké Francie II a pod.
Pavel Šrámek 2.2.2006 06:26 - č. 592
Má někdo podrobnější informace, jak dopadly pokusy polského a francouzského letectva zastavit pronikající motorizované kolony wehrmachtu? Ze stručných zmínek, které jsem četl, jsem vyvodil, že si vyžádaly velké ztráty letadel a zastavit Němce se stejně nepodařilo.
čet.Hrad 1.2.2006 17:21 - č. 591
čet.Hrad Ono "jistá šance" se dá vyložit všelijak
ja_62 1.2.2006 13:37 - č. 590
ja_62
čet.Hrad napsal v č. 589:
"proto píšu: čet.Hrad napsal v č. 587: "Snad jen náhodný průstřel" "
a proto píšu
"ja_62 napsal v č. 413: "7,92mm kulomet měl jistou šanci uspět proti horním a zadním částem Pz I a II, a obrněným vozům. Ztráty by ale byly při nechráněné konstrukci B-534 těžké""
čet.Hrad 1.2.2006 11:11 - č. 589
čet.Hrad
ja_62 napsal v č. 588:
"Jde o vzdálenost 200 m, navíc by měl možnost střílet proti motorovým krytům apod."
No přesné rozložení pancířů na Pz I nevím, ale minimum bylo 6-7mm, ne? Tj. střely by musely zasahovat desku kolmo, s různými šikmými plochami počítám a proto píšu:
čet.Hrad napsal v č. 587:
"Snad jen náhodný průstřel"
ja_62 1.2.2006 11:08 - č. 588
ja_62 Jde o vzdálenost 200 m, navíc by měl možnost střílet proti motorovým krytům apod.
čet.Hrad 1.2.2006 11:06 - č. 587
čet.Hrad
ja_62 napsal v č. 586:
"Podle čsl. předválečných testů letecký kulomet vz. 1930 probil za použití protipancéřového střeliva vz.1931 5 mm kolmý pancíř na vzdálenost 200m. Ale ten údaj je z M.Johna, takže jsem opatrný..."
Tak to by na Pz I nestačilo ani při kolmém dopadu a u palby z letadla ten kolmý dopad už vůbec nehrozí. Snad jen náhodný průstřel.... To pokud si vzpomínám správně, měl vyšší průraznost "na kolmo" i LK vz.26
ja_62 1.2.2006 10:38 - č. 586
ja_62
ja_62 napsal v č. 413:
"7,92mm kulomet měl jistou šanci uspět proti horním a zadním částem Pz I a II, a obrněným vozům. Ztráty by ale byly při nechráněné konstrukci B-534 těžké"
/Doplnění k 413/ Podle čsl. předválečných testů letecký kulomet vz. 1930 probil za použití protipancéřového střeliva vz.1931 5 mm kolmý pancíř na vzdálenost 200m. Ale ten údaj je z M.Johna, takže jsem opatrný...
Glynwed 1.2.2006 09:25 - č. 585
Glynwed
aim_Maximus napsal v č. 287:
"existuje nějaká přístupná kniha o tom plánování a přípravách???"
Prokop Drtina: Československo a norimberský proces (část Kniha O)
čet.Hrad 29.1.2006 23:05 - č. 584
čet.Hrad Hellko: Kriste pane zas další expert, to už budem opradvu udělat nástěnku historických omylů a jejich uvedení na pravou míru. Hele, projdi si ještě jednou co vše jsi napsal od 574 a dál a reakce zkušeného mbbb a Fukyho, ti na rozdíl od tebe mají načteno. Stačilo by otevřít jakoukoli odbornou publikaci o armádě 1.rep. aby sis uvědomil ty blbosti, které jsi právě vypustil
hellko napsal v č. 574:
"Moj nazor je taky ze hitler nemal vobec strach s bunkrov na hraniciach boli to sice technicky dobre pevnosti a je mozne ze aj v meradlach roku 1938 schopne vykonat svoju ulohu. Ale ked si predstavim globalnu situaciu roku 39 ked hitler zabral rakusko asi nebolo pre neho niako problamaticke prict do Ceskoslovenska z juhu a pevnostiam sa vysmiat. Podla mna hitler nedokazal odhadnut este silu svojich armad nasa armada nebola az tak dobra ale myslim ze i napriek nie najmodernejsej vyzbroji sme v podstate za spickou moc nezaostavaly. Hitler sa skor bal ze sa znicia primiselne centra ved skodove zavody dodavali Anglickemu lodstvu pancierove platy a lodne srouby a zbrojovka Brno anglicanom predala licenciu na lahky gulomet taketo zavody by hitler nechcel stratit v bojoch."
hellko napsal v č. 577:
"mbbb ja som nikdy nepovedal ze rakusko anektovali roku 1939 ale predpokladam ze nemecko by na uzemie Ceskoslovenska zautocilo 1-9-1939. Vedel som o sisteme pevnosti na juznej hranici ale nevedel som ze sa tahal az po bratislavu a ze boli istene aj slovensko Madarske hranice. Som rad tvojim opravam mam teraz presnejsie informacie. Clovek sa stale uci."
hellko napsal v č. 579:
"Ale ked si predstavim globalnu situaciu roku 39, ked Hitler zabral rakusko asi nebolo pre neho niako problamaticke "
Tak kdy že ho teda zabral?! No a zamysli se aspoň nad tím tučně zvýrazněném, do začátku
čet.Hrad 29.1.2006 22:57 - č. 583
čet.Hrad
Tom napsal v č. 575:
" Protože promazávači smazali můj 550, ve kterém jsem nikoho neurazil, musím to tu zopakovat."
Nesmazali, resp jeho obsah byl přesunut do staršího příspěvku s dalším podobným příkladem, tuším že o náletu na Dauntlesů na japonské letadlovky u Midwaye (příspěvek č.463)
mbbb 29.1.2006 19:49 - č. 582
mbbb
Ondřej Kolář napsal v č. 581:
"Docela by mě zajímalo, kde se tenhle nesmyslný mýtus vlastně zrodil."
zrodil se proto, že opevění na této hranici bylo za socialismu aktivované a tudíž bylo tabu o něm mluvit. Dokonce Hubáček ve své knížce o něm měl zmínky a pak se to muelo přemazat.
Ondřej Kolář 29.1.2006 18:12 - č. 581
mbbb napsal v č. 576:
"myslíš, že na jižní hranici ČSR nebyl pevnostní systém? "
Tohle si z nějakého nepochopitelného důvodu myslí spousta lidí a mám pocit, že se podobný blábol onjevil i v některých starších učebnicích dějepisu. Docela by mě zajímalo, kde se tenhle nesmyslný mýtus vlastně zrodil.
221-240 z 587
<< 9 10 11 12 13 14 15 >>
Po