Jak by to vypadalo, kdybychom se nepodřídili mnichovskému diktátu?
|
|
---|---|
mbbb napsal v č. 599: měli jsme s nimi ale politický pakt, který de facto zaručoval pomoc Francie v případě války ze strany Německa... "Francouzi nás skutečně nezradili, protože sme s nimi neměli fakticky žádný vojenský pakt," |
|
|
|
Ondraha napsal v č. 596: sami ne, ale kulometčík to evidentně myslel za součinnosti spojenců"Ty si myslíš, že by, že by jsme hranice ubránili?"
Ondraha napsal v č. 596: Francouzi nás nezradili? Tak jak to podáváš ty je to vskutnu nevšední..........."Pozor na to. Francouzi nás nezradili, jak si většina myslí. Bylo by těžké se k nám dostat přes, v té době už opevňovanou Siegfridovu linii na Rýně za tak krátkou dobu, kterou jsme se na hranicích mohli bránit. "
Ondraha napsal v č. 596: jak které opevnění, že. Jiný úkol měl apevnostní linie v západních Čechácha jiný třeba na jižní Moravě "Opevnění nemělo účel obranné linie. Mělo dojít tam pouze k mobilizaci a držet německý nápor, dokud se nezmobilizují spojenci a nepomůžou nám" |
|
|
|
Ondraha napsal v č. 597: na tohle si přišel sám, nebo ti to někdo poradil? "A Stalin v Moskvě prohlásil,že pokud půjde na pomoc Francie, tak půjdou Sověti. Asi se bál jít sám proti Německu, aby pak nebyl slabší než Francouzi." |
|
|
|
A Stalin v Moskvě prohlásil,že pokud půjde na pomoc Francie, tak půjdou Sověti. Asi se bál jít sám proti Německu, aby pak nebyl slabší než Francouzi. | |
|
|
kulometčík napsal v č. 595: Ty si myslíš, že by, že by jsme hranice ubránili?
"by byla potlačena hned v začátku"
kulometčík napsal v č. 595: Pozor na to. Francouzi nás nezradili, jak si většina myslí. Bylo by těžké se k nám dostat přes, v té době už opevňovanou Siegfridovu linii na Rýně za tak krátkou dobu, kterou jsme se na hranicích mohli bránit. (Opevnění nemělo účel obranné linie. Mělo dojít tam pouze k mobilizaci a držet německý nápor, dokud se nezmobilizují spojenci a nepomůžou nám) "nesměli zradit Britové Francouzi a Rusové" |
|
|
|
ja osobně si myslim že kdybychom se nepodřídili mnichovskému diktátu tak by nejspíš druhá světová válka vůbec nebyla neboť Hitlerova rozpínavost by byla potlačena hned v začátku, to by nás ovšem nesměli zradit Britové Francouzi a Rusové. Důsledek toho by byl že by Evropa nebyla rozdělena a Československo-před válkou tak průmyslově vyspělé, které by se ubánilo Hitlerovo agresi za pomoci národů které jsem již jmenoval by pokračovalo v svém ekonomickém růstu.Je však mnoho podobných kdyby npř.:krach na newyorské burze nebo invaze vojsk Varšavské smlouvy. | |
|
|
Obecně lze říct, že nasazení stíhaček s kulometnou výzbrojí a bez (dostatečného) pancéřování jako bitevní vedlo k velkým ztrátám, hlavně palbou ze země, kdy byly tyto letouny zranitelné palbou ručních zbraní. Viz např. Malá vojna a nasazení B-534 jako bitevních proti maďarským jednotkám nebo polské tažení a nasazení stíhaček PZL proti německým kolonám. | |
|
|
Rozdělil bych to asi na několik okruhů: Polsko-viz výtečný Glynwedův článek tady na Frontě. Ztráty Poláků byly způsobeny nedostatečnou stíhací ochranou a nevelkými výkony použitých lehkých bombardérů P-23 Karas. Západní tažení: během května francouzské a britské letectvo utrpělo značné ztráty bombardérů při pokusech bombardovat zejména mosty a říční přepravy během května. Ztráty byly způsobeny opět nevelkými výkony použitých bombardérů (Fairey Battle a pod), zčásti absencí stíhacího doprovodu a zejména urputnou německou obranou - jak silné hlídky stíhaček, tak velká koncentrace flaku. Při těchto pokusech klesla bojeschopnost spojeneckých bombardovacích jednotek prakticky na nulu a nadále už nebyly nasazovány - nebo jen velmi váhavě a omezeně. Další útoky na pronikající tanky pak podnikaly letouny, jež měly větší naději na přežití v takových podmínkách. RAF takto působila už jen omezeně - např. nálety Blenheimů. Podstatně větší aktivitu samozřejmě vyvinuli Francouzi. Během června nasadili jednak speciální bitevní jednotky (s letouny Bre 693 atd) a zejména stíhací jednotky - většinou vyzbrojené MS-406 nebo MB-152. Jejich kanóny Hispano 404 ráže 20mm při použití průbojného střeliva měly být schopné prostřelit slabší části pancíře německých tanků. Ovšem údajně značně vázly dodávky tohoto speciálního střeliva. Velmi solidní prací na toto téma je "Pád Paříže" od pana Šnajdra. Útoky čs. stíhačů na takové cíle jsou popsány i knihách p. Rajlicha Na nebi sladké Francie II a pod. |
|
|
|
Má někdo podrobnější informace, jak dopadly pokusy polského a francouzského letectva zastavit pronikající motorizované kolony wehrmachtu? Ze stručných zmínek, které jsem četl, jsem vyvodil, že si vyžádaly velké ztráty letadel a zastavit Němce se stejně nepodařilo. | |
|
|
Ono "jistá šance" se dá vyložit všelijak | |
|
|
čet.Hrad napsal v č. 589: a proto píšu
"proto píšu: čet.Hrad napsal v č. 587: "Snad jen náhodný průstřel" "
"ja_62 napsal v č. 413: "7,92mm kulomet měl jistou šanci uspět proti horním a zadním částem Pz I a II, a obrněným vozům. Ztráty by ale byly při nechráněné konstrukci B-534 těžké""
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 588: No přesné rozložení pancířů na Pz I nevím, ale minimum bylo 6-7mm, ne? Tj. střely by musely zasahovat desku kolmo, s různými šikmými plochami počítám a proto píšu:
"Jde o vzdálenost 200 m, navíc by měl možnost střílet proti motorovým krytům apod."
čet.Hrad napsal v č. 587: "Snad jen náhodný průstřel" |
|
|
|
Jde o vzdálenost 200 m, navíc by měl možnost střílet proti motorovým krytům apod. | |
|
|
ja_62 napsal v č. 586: Tak to by na Pz I nestačilo ani při kolmém dopadu a u palby z letadla ten kolmý dopad už vůbec nehrozí. Snad jen náhodný průstřel.... To pokud si vzpomínám správně, měl vyšší průraznost "na kolmo" i LK vz.26 "Podle čsl. předválečných testů letecký kulomet vz. 1930 probil za použití protipancéřového střeliva vz.1931 5 mm kolmý pancíř na vzdálenost 200m. Ale ten údaj je z M.Johna, takže jsem opatrný..." |
|
|
|
ja_62 napsal v č. 413: /Doplnění k 413/ Podle čsl. předválečných testů letecký kulomet vz. 1930 probil za použití protipancéřového střeliva vz.1931 5 mm kolmý pancíř na vzdálenost 200m. Ale ten údaj je z M.Johna, takže jsem opatrný... "7,92mm kulomet měl jistou šanci uspět proti horním a zadním částem Pz I a II, a obrněným vozům. Ztráty by ale byly při nechráněné konstrukci B-534 těžké" |
|
|
|
aim_Maximus napsal v č. 287: Prokop Drtina: Československo a norimberský proces (část Kniha O) "existuje nějaká přístupná kniha o tom plánování a přípravách???" |
|
|
|
Hellko: Kriste pane zas další expert, to už budem opradvu udělat nástěnku historických omylů a jejich uvedení na pravou míru. Hele, projdi si ještě jednou co vše jsi napsal od 574 a dál a reakce zkušeného mbbb a Fukyho, ti na rozdíl od tebe mají načteno. Stačilo by otevřít jakoukoli odbornou publikaci o armádě 1.rep. aby sis uvědomil ty blbosti, které jsi právě vypustil
hellko napsal v č. 574:
"Moj nazor je taky ze hitler nemal vobec strach s bunkrov na hraniciach boli to sice technicky dobre pevnosti a je mozne ze aj v meradlach roku 1938 schopne vykonat svoju ulohu. Ale ked si predstavim globalnu situaciu roku 39 ked hitler zabral rakusko asi nebolo pre neho niako problamaticke prict do Ceskoslovenska z juhu a pevnostiam sa vysmiat. Podla mna hitler nedokazal odhadnut este silu svojich armad nasa armada nebola az tak dobra ale myslim ze i napriek nie najmodernejsej vyzbroji sme v podstate za spickou moc nezaostavaly. Hitler sa skor bal ze sa znicia primiselne centra ved skodove zavody dodavali Anglickemu lodstvu pancierove platy a lodne srouby a zbrojovka Brno anglicanom predala licenciu na lahky gulomet taketo zavody by hitler nechcel stratit v bojoch."
hellko napsal v č. 577:
"mbbb ja som nikdy nepovedal ze rakusko anektovali roku 1939 ale predpokladam ze nemecko by na uzemie Ceskoslovenska zautocilo 1-9-1939. Vedel som o sisteme pevnosti na juznej hranici ale nevedel som ze sa tahal az po bratislavu a ze boli istene aj slovensko Madarske hranice. Som rad tvojim opravam mam teraz presnejsie informacie. Clovek sa stale uci."
hellko napsal v č. 579: Tak kdy že ho teda zabral?! No a zamysli se aspoň nad tím tučně zvýrazněném, do začátku "Ale ked si predstavim globalnu situaciu roku 39, ked Hitler zabral rakusko asi nebolo pre neho niako problamaticke " |
|
|
|
Tom napsal v č. 575: Nesmazali, resp jeho obsah byl přesunut do staršího příspěvku s dalším podobným příkladem, tuším že o náletu na Dauntlesů na japonské letadlovky u Midwaye (příspěvek č.463) " Protože promazávači smazali můj 550, ve kterém jsem nikoho neurazil, musím to tu zopakovat." |
|
|
|
Ondřej Kolář napsal v č. 581: zrodil se proto, že opevění na této hranici bylo za socialismu aktivované a tudíž bylo tabu o něm mluvit. Dokonce Hubáček ve své knížce o něm měl zmínky a pak se to muelo přemazat. "Docela by mě zajímalo, kde se tenhle nesmyslný mýtus vlastně zrodil." |
|
|
|
mbbb napsal v č. 576: Tohle si z nějakého nepochopitelného důvodu myslí spousta lidí a mám pocit, že se podobný blábol onjevil i v některých starších učebnicích dějepisu. Docela by mě zajímalo, kde se tenhle nesmyslný mýtus vlastně zrodil. "myslíš, že na jižní hranici ČSR nebyl pevnostní systém? " |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Jak by to vypadalo, kdybychom se nepodřídili mnichovsk...