Západní fronta
|
|
---|---|
karaya1: No takto nie... hovorime o hypotetickej situacii, ako by sa malo... tak to ber tak ze Hitler nebol Hitler ale Venca Konopnik... a potom by mal vyuzit ukrainske obyvatelstvo... | |
|
|
nemetko, BRUNNER: Obyvatelstvo nešlo "využít", bylo to proti celé filozofii nacismu. Když Hitler neustále hustil do Němců, že Slovani jsou podlidé, nemůže jim najednou cpát do úst plody práce árijských zemědělců | |
|
|
BRUNNER napsal v č. 174: No ja by som vsadil na vludnost k obyvatelstvu ukrajiny, obetoval by som domace zasoby na ich nakrmenie (samozrejme nie vsetky) a pouzil dobrovolnikov na zostavenie divizii, to by sa potom bojovalo..."V takej krajine ako je Rusko myslim vyčištení prostoru nehrozí" tak isto juhoslaviu by som prenechal v sprave talianska, nech sa trapi, nemci mali juzne kridlo zabezpecene madarskom rumunskom a bulharskom... ale to je o vychodnej fronte... |
|
|
|
pbradler napsal v č. 171: Což se jim v Rusku vymstilo, když neměli dost pěchoty na dokonalé vyčištění prostoru a vznikaly partyzánské skupiny.. Ale jinak naprosto souhlasím "Spôsob použitia tankov Nemcami spočíval hlavne taktike rozvinutia úspechu po predchádzajúcom prielome obrany protivníka, pričom hlavnou taktickou zásadou bolo vyhýbať sa strediskám odporu, a ničiť veliteľské uzly, delostrelecké postavenia a napádať zálohy v tyle protivníka." |
|
|
|
giro.c napsal v č. 169: Časť spojeneckých tankov bola teoreticky uspôsobená k PT boju lepšie než všetky nemecké tanky. Slovo teoreticky ale má zásadný význam, pretože postihuje len faktory ako odolnosť a účinnosť kanóna. Hlavná výhoda nemeckých tankov ale spočívala v 5 členoch posádky a rozdeleným funkciám veliteľa, strelca a nabíjača, čo umožnovalo jednak ďaleko rýchlejšie viesť palbu a súčastne nestrácať prehľad o celkovej situácii, navyše si posádka mohla lepšie pomáhať najmä v prípade zranenia.
"je otázka kolik jejich tanků bylo uzpůsobeno pro boj s něpřátelskými tanky."
giro.c napsal v č. 169: Súhlas. Spôsob použitia tankov Nemcami spočíval hlavne taktike rozvinutia úspechu po predchádzajúcom prielome obrany protivníka, pričom hlavnou taktickou zásadou bolo vyhýbať sa strediskám odporu, a ničiť veliteľské uzly, delostrelecké postavenia a napádať zálohy v tyle protivníka. "Krom toho Němci měli daleko lépe vypracovanou taktiku vedení boje s tankovými jednotkami narozdíl od Spojenců, které je používali spíše na podporu pěchoty." |
|
|
|
giro.c (168): Jasné. Plne si zaslúži byť zaradený medzi jeden z najlepších strategických plánov. V (168) som chcel len poukázať, že k víťazstvu by pravdepodobne viedol aj pôvodný plán. | |
|
|
FUJ06 Spojenci měli více tanků než Němci. je otázka kolik jejich tanků bylo uzpůsobeno pro boj s něpřátelskými tanky. Krom toho Němci měli daleko lépe vypracovanou taktiku vedení boje s tankovými jednotkami narozdíl od Spojenců, které je používali spíše na podporu pěchoty. | |
|
|
pbradler (163) na fruhou starnu by jsme neměli tento tach znižovat, protože v podstatě pomohl Němcům dobýt Francii s podstně menšími ztrátami. | |
|
|
FUJ06 napsal v č. 166: Asi žiadne. Sily Luftwaffe vo Francúzsku boli veľmi malé (cca. 170 lietadiel) a boli nasadzované fakt iba symbolicky. Luftwaffe ale bombardovala mesto Eindhoven (počas operácie Market Garden) a takisto Bastogne, počas bitky o Ardény. To boli, myslím, jediné väčšie akcie Luftwaffe na západnom fronte, čo sa týka bombardovania miest. "Prosím lidi.Jaké Francouzské města byla bombardována Luftwaffe (třeba i během bojových akcích pozemních vojsk) v roce 1944(tedy jestli vůbec nějaká).Díky za informace." |
|
|
|
Prosím lidi.Jaké Francouzské městabyla bombardována Luftwaffe(třeba i během bojových akcích pozemních vojsk) v roce 1944(tedy jestli vůbec nějaká).Díky za informace. | |
|
|
Fuj06 (164): K tomu by som ešte pridal, že Nemecký systém velenia bol pružnejší, velitelia na úrovni zborov a divízií boli omnoho iniciatívnejší, a mali vačšiu voľnosť v manévrovaní ako ich spojeneckí protivníci. | |
|
|
pbradler:S tou připraveností máš pravdu,ale spojenci se mi zdá,že měli dokonce nad němci mírnou převahu.S tankama jich měli taky stejně,ale francouzi měli o hodně kvalitnější tanky(Char B1(?)).Ale pravda taky je,že Němci měli o hodně lepší morálku a navíc většina z nich už měla zkušenosti z polského tažení.Nesmíš taky zapomenout na to,že Francouzská armáda už nebyla dávno tak silná jak za 1ww.Většina armádních peněz šla totiž do opevňovacích pracích na francouzsko-belgických hrancicích(Maginitova linie).Rozhodující taky byla převaha Luftwaffe ve vzduchu. | |
|
|
fuj06 (162): Povedal by som, že by to dopadlo rovnako porážkou spojencov len by pravdepodobne boli na Nemeckej, ale aj na Britskej strane vyššie straty. Myslím si že sa význam skvelého Mansteinovho plánu predsa len zveličuje. Nemecká armáda bola bezpochyby operačne a takticky lepšie pripravená na moderný konflikt ako Francúzi a BEF. |
|
|
|
Jak by to asi vypadalo,kdyby Němci zautočili přes Holandsko a Belgii bez obchvatného manévru v ardenách??? To by asi k žádnému Dunkerque nedošlo.Ne být Mansteina,tak by válka skončila do konce roku 1940 ve prospěch spojenců a my bychom tady neměli o čem kecat . |
|
|
|
pbradler:Žádné Německé tažení nebylo úplně bez problémů.Ale každý stát si výsledky bitev trochu upravil.To už je prostě válečná propaganda.Smůla je jenom to,že někteří historici podle těchto žvástů čerpají a pak se pravda postupně vytrácí. | |
|
|
Dzin (159): Súhlas. Na doplnenie zo spojeneckej strany strany bránili prístup 16. sbor (7. Fr. armáda) pozostávajúci z 9. motorizovanej pešej divízie (zostava zboru je ale bohužiaľ z 10.5) a za BEF časti anglickej 48. pešej divízie. Proti nim by stála z nemeckej strany do 25.5 takmer určite len 1. td. Čo sa týka počasia 26. a 27. bolo veľmi daždivo a výsledkom bol silne rozbahnený terén čo stažovalo prísun a preskupenie nemeckých jednotiek. 28.5 sa už začali Angličania sťahovať postupne k Dunkerque a tým sa obrana rýchlo zhustila. Ďalší faktor boli nemecké straty techniky. Aj keď prebiehalo ťaženie pomerne hladko bol počet bojaschopných vozidiel u Kleistovej tankovej skupiny (XXXXI. zbor (Reinhardt) a XIX zbor (Guderian)) polovičný oproti východziemu stavu. Keď to zhrniem mám pocit že Nemci zase vyrobili ďalšiu "mediálnu" bublinu a reálny stav bol v tej dobe úplne iný. |
|
|
|
pbradler: Ja si myslim, ze Guderian mel dost sil na to, aby odrizl Spojence od Dunkerque, ale nemel dost sil na to, aby ho dokazal udrzet a zabranil jim v jeho znovuziskani a nasledne evakuaci. Je ovsem pravdou, ze kdyby v utoku pokracoval, pezpochyby by spojenecka evakuace skoncila s daleko vetsimi ztratami. Nejake vyraznejsi posili by k udrzebi Dunkerque spise nedostal, protoze v te chvili se Nemci soustredili na protiutok Francouzu u Arrosu (21.-23. kvetna). Je sice pravdou, ze ten nebyl vubec vazny a Francouzi se posleze sami stahli, ale Nemci mu prikladali docela dulezitost a osobne si myslim, ze to byl jeden z duvodu, ktery primel Rundstedta, aby zastavil dalsi postup, v ocekavani podobnych utoku. Preci jen, velikost kolapsu Francouzske armady nebyla u Nemcu tak znama, jak vime z dnesniho pohledu. Na rozhodny protiuder ala Marma uz Francouzi nemeli, ale tehdy to tak prukazne nebylo. | |
|
|
Dzin, ty si čo myslíš o otázke zo 147 ? | |
|
|
Fra Diavolo: Ja mohu rici, ze knihy, co maji pozdejsi datum vydani se vesmes schoduji na tom, co jsem napsal, zatimco ty starsi spise tvrdi to o Hitlerovi. Hart hodne cerpa z pameti nemeckych generalu, aniz by je nejak vyrazneji proveroval. A do srchivu ani moc nemusis, diky kniham z nich mame to podstatne. |
|
|
|
To Dzin: Já si toho vážim. Asi si tu knihu pořídím. Já čerpal z knihy Dějiny Druhé světové války (čím to je, že se jmenuje stejně) od Liddela Harta, Jota, strana okolo 98. Později jsem se na to podíval i do ostatních knih, kde vesměs uváděli to co jsem psal. Problém je, že tady se asi žádnej autor nikdy neschodne. Jediným způsobem, jak nalézt pravdu je prohledat německej archiv, ale to je na delší dobu. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Západní fronta