Západní fronta
|
|
|
|---|---|
|
Johny napsal(a) v č. 113: "Komunisti museli prostě nějak omluvit všeobecnou kolaboraci dělnictva alespoň takovými historkami." Zatímco buržoasie, rolníci, živnostníci a pracující inteligence kladla statečný odpor okupační moci a její boj vyvrcholil ozbrojeným povstáním v květnu 1945...  |
|
|
|
|
Babka mi rozprávala príhodu, keď bola v protileteckom kryte (tuším, že to bolo niekde v/pod Ostravou) , ktorého strop prerazila letecká bomba, ktorá nevybuchla... To čakanie...No nic moc. Jedna pani, ktora mala nadherne cierne vlasy, vysla z toho krytu s bielymi... |
|
|
|
|
re Dzin: Přesně. A ještě nám ve škole vyprávěli tu samou pohádku z Londýna. Komunisti museli prostě nějak omluvit všeobecnou kolaboraci dělnictva alespoň takovými historkami. |
|
|
|
|
S onim listeckem mam dojem, ze neco podobneho bylo pri oblehani Tobruku ci ceho. Tam dopadl delostrelecky granat, naplneny piskem a vevnitr listek "Vic uz pro vas udelat nemuzeme". |
|
|
|
|
|
Hynek napsal(a) v č. 109: "Tak to je dobrý alespoň víme, že Pana Marie je češka." No to nevím ale k ní se tam modlej za to že zachránila kostel.Pravda je ale jednoduchá, bomba (y - bylo jich více) které spadly kolem nebyly odjištěné. Pilot se jich zřejmě rychle zbavil, když to do něho začal sypat protiletadlový kanón. Tolik místní historik. |
|
|
|
| Tak to je dobrý alespoň víme, že Pana Marie je češka. | |
|
|
|
|
|
Ona opravdu bomba trefila kostel na Maltě a nevybuchla: www.maltamigration.com/news/times95728.shtml Ale za to , že nevybuchla je zodpovědná panna Marie a ne Češi - o těch tam nikdo nic neví. |
|
|
|
|
Potvrzuji správnost toho příběhu z Malty. |
|
|
|
|
Isoroku tato událost je pravdivá, dodnes je ta bomba i s tím lístkem umístěna v tomto kostele, bohužel si teď nevzpomenu jaký svatý to je. Bylo o tom i v televizi. Rozhodně se nejdná o žádnou historku. S těma sabotážeme bych si nebyl tak jistej mnoho lidí se po válce zranilo či zabilo v důsledku vadných výrobků a součástí, které byly záměrně špatně vyrobeny. |
|
|
|
|
|
|
Isoroku napsal(a) v č. 104: "Až mnoho let po válce šel kolem jeden čech a lísteček přečetl. Stojí na něm "Zdraví Vás dělníci z plzeňské škodovky". Lísteček tam je prý uložen dodnes." To je klasická komunistická historka o hrdiných dělnících ze zbrojovek. Realita je ale jiná. Čeští dělníci ve zbrojovkách velice pilně pracovali pro vítězství říše. Produktivita výroby byla za protektorátu nejvyšší v historii a zatím nebyla překonána. Sabotáže ve zbrojovkách prakticky neexistovaly. Jednak tam byla velmi přísná kontrola a jednak si žádný dělník nedovolil riskovat dobře placené místo v nejistých dobách a sociální výhody o kterých se mnohým dělníkům dnes může jen zdát. |
|
|
|
|
Už poměrně dávno jsem slyšel následující příběh a zajímalo by mne, jestli k tomu nemáte někdo nějaké bližší informace. Jednu válečnou něděli se občané jednoho malého městečka na Maltě sešli jako obvykle v místním kostele na ranní bohoslužbě. Protože místní byli skoro všichni věřící, kostel byl do posledního místa zaplněn. Zhruba v polovině nedělní mše se znenadání ozvala střašná rána, to když německá 500 kg letecká puma shozená bombardérem při překvapivém náletu, prorazila sklaněné stropní výplně a s ohlušujícím rámusem se zavrtala do podlahy kostela několik metrů od faráře. Naštěstí neexplodovala, takže bylo jen několik lehce raněných (v opačném případě by bylo mnoho desítek mrtvých). Přivolaní britští pyrotechnici při následné demontáži však zjistili, že se nejednalo o štestí, ale že puma byla sabotovaná (místo rozbušky našly jen lísteček s textem, kterému však nikdo nerozuměl). Lísteček vložili do skleněné skříňky a uchovávali ho v kostele jako zázračnou relikvii. Až mnoho let po válce šel kolem jeden čech a lísteček přečetl. Stojí na něm "Zdraví Vás dělníci z plzeňské škodovky". Lísteček tam je prý uložen dodnes. |
|
|
|
|
Algernon (99): Súhlas. U výkonu britských lodeníc treba vziať do úvahy okrem iného aj veľké množstvo opráv a modernizácii starších lodí. Algernon (100): Nebolo jednoduchšie stavať turbíny s viacerými expanznými stupňami na jednej hriadeli, alebo sa to tak stavalo (ako pár) kvôli spätnému chodu ? Používali sa kvôli lepšej účinnosti aj cestovné turbíny? |
|
|
|
|
|
Algernon: (100) O turbinach si musis popovidat s nekym jinym. Ja maximalne provedu jejich teplotni vypocet.  |
|
|
|
|
|
Algernon: (99) To by mne take zajimalo, ale na to by clovek musel mit daleko vice materialu a presnych udaju. |
|
|
|
|
|
Dzin (97): Ja proti ich organizačným schopnostiam nič nemám. Naopak. Ale aj tak si nemyslím že to bolo v praxi až tak ružové. |
|
|
|
|
|
pbradler: takhle dalece to opravdu nemam. Ja bych maximalne nasel schematicke zobrazeni BB, ale to by nam moc nepomohlo. Prave proto meli za valky ustredni ridici vybor, kam posilali jednotlive firmy sve zastupce (jednodolarovy muzi) aby vse koordinovali podle potreby. Ver mi, oni Americane zase nejsou tak strasni, kdyz o neco jde a tohle jim opravd ufungovalo, nebyt sabotazi komunistu. Ne. Po castech usazovali treba nastavby atd. Hlavne ale vse vyrabeli vzdy primo pro danou lod (tridu) a nemohli nic pouzit na jine konstrukci. |
|
|
|
|
|
Dzin napsal(a) v č. 95: "Tvuj priklad ohledne strojoven, u BB to bylo reseno onim "pospojovanim" vicero bloku." Máš k dispozícii detaily strojovne ? Pretože vačšinou sa používala konfigurácia čo hriadel to turbína. Americké a vlastne všetci používali pre BL štyri len Nemci tri. Len u Akagi čo bol pôvodne bitevný krížnik som našiel turbíny spárované t.j. 2 na jeden hriadeľ (ale to bol rok 21). Takže voči nejakej modifikácii výkonu "pospojovaním blokov" som skeptický. Myslím si že v každej triede boli použité iné turbíny, i keď rozdiel medzi North Karolina a South Dakota nie až taký veľký, a teoreticky pripúšta tie isté turbíny s inými kotlami. S unifikáciou súčiastok súhlasím, naozaj by bolo ideálne keby to tak v praxi fungovalo. Vtedy ale bola zbrojná výroba ďaleko viac roztrieštená ako dnes, keď máš v US fakticky dve zbrojárske firmy. Dzin napsal(a) v č. 95: "Za WW1 to takhle dedelali." Myslíš že napr. delostrelecké veže usadzovali po častiach ? |
|
|
|
|
|
pbradler: to jsme dva, kdo nejsme odbornici na stavbu lodi. :) Ja se vyznam ledatak v konstrukci...:) S tvym (92) souhlasim. Hlavni bylo urychleni montaze. Ale i u velkych lodi bylo staveno ve vetsich serii. Vem treba Essexy. V roce 41 zahajili stavbu 4, v roce 42 5, v roce 43 9, v roce 44 7 a v roce 45 1 (roce 43 navic zahajena stavba 2 Midway a v roce 44 1+3planovane). Co se tyka krizniku tak tr. Baltimore mas v roce 41 zahajili stavbu 4, v roce 42 0, v roce 43 10 a v roce 44 4, tr. Cleveland v roce 40 zahajili stavbu 4, v roce 41 7+5, v roce 42 5+4, v roce 43 11 a v roce 44 2. Navic bylo u Baltimoru zruseno 6 a u Clevelandu 13 lodi, ktere meli mit zahajeny stavbu v roce 45 resp. 44. O standartizaci se da a musi hovorit. Ano, kazdy mel jine subdodavatele, ale oni museli naprosto striktne dodrzovat predem danou dodavku. Vem ze Americky jakostni system pro valecnou vyrobu byl po valce vzat v japonsku za standartni pro civilni vyrobu. V Americe byl naopak ponekud uvolnen, protoze se tvrdilo, ze "civiliste" nemaji tak vysoke naroky. A kdo si ziskal renome v kvalitni vyrobe? Opravdu se jednalo o hodne striktni pozadavky, ktere byly plneny. Tvuj priklad ohledne strojoven, u BB to bylo reseno onim "pospojovanim" vicero bloku. Proste byl treba vetsi vykon, dali vice stroju. Neni to nejlepsi reseni z hlediska stroju, ale z hlediska vyroby ano (mam dojem ze neco podobneho uz tu psal Algernon).Za WW1 to takhle dedelali. Tam jednotlive kusy montovali primo na lod. Ci-li neprovedli pripadne predsmontovani a pote az usazeni. navic se kazdy komponent vyrabel jako original. Prave ona zminovana unifikace soucasti byla podle mne pro vyrobu hodne velky prinos. A i pro provoz, napr. se velmi zjednodusila udrzba lodi a obsluha. (93) I tak je to v porovnani s US hodne. A souhlasim, ze to je dano i necim jinym, nez jen zpusobem vyroby. |
|
|
|
|
|
Algernon: (91) Sahnul by sis do .... a vytah by sis kaprika. Protoze jsem tehdy zrovna provozoval honbu za hvezdickami ala Reckalov a kazdy prizpevek dobry... No jasne, ze pil, rekl jsem si, aby jsi tu nebyl tak osamocen. Odpovidal jsem tady proto, ze jsem byl na netu kratce a nemel jsem cas si vyhledat, ve kterem foru jsme se o tom bavili... Dostalo se to k tobe tak jako tak, takze ucel byl splnen. |
|
|
|
|
|
Dzin (87): Prečo spomínaš Anson, keď napr. Duke of York, ktorý bol spustený na vodu rovnako bol dokončený o 8 mesiacov skôr t.j. celkovo za 20 mes. To môže znamenať všeličo, napr. že lodenica v ktorej sa dokončoval, mala problémy s dodávkami alebo napr. a to si myslím, stavba bitevných lodí stratila prioritu. Navyše rozdiel môže byť spôsobený aj stupňom montáže na sklze. Čo sa týka porovnávania celkovej doby stavby u US BL a „Bismarcka“, za prvé sa jedná o odlišné lode, za druhé ak ho porovnáme s „North Carolinou“ (čo bola 1. moderná US BL) tak rozdiel veľký nie je a navyše naozaj nevieme čo vplývalo na jednotlivé stavby (okrem možného nedostatku materiálu aj prepracovavánie tech. dokumentácie a pod.) takže to by som naozaj nepovažoval za preukazný argument. Celkovo ale súhlasím, že Američania po počiatočnom rozbehu vyladili výrobu najlepšie zo všetkých a predbehli aj svojho najväčšieho námorného rivala Veľkú Britániu. Ale myslím si že tých dôvodov bolo naozaj viac, nie len spôsob výroby. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Západní fronta