Graf Zeppelin a jiné letadlové lodě
|
|
|
|---|---|
|
Ještě se vrátím k protiletadlové palbě hlavních děl Tirpitz, nepřekvapuje mne to při náletech 29. října a 12. listopadu, ale už třeba při operaci Mascot střílela 38 cm děla na vzdálené Barracudy, nemluvě o Paravane… Existuje nějaké vysvětlení, proč opotřebovávat hlavně v podstatě zbytečnou snahou, když byl ještě Tirpitz stále schopen aktivních operací?
SK napsal v č. 642: To ano, způsobilo to špatné určení výšky bombardérů (tuším kvůli poškozenému řízení palby, ale to bych se musel podívat), ale nic to na věci nemění. Nevím, jak velké účinky měl rozprask 380 mm granátu, ale vzhledem k užité formaci… Svědkové se mimo to shodují na tom, jak byli unešeni odhodláním Britů a nezakolísáním vstříc (prý celkem husté) protiletadlové palbě. "To, že pri danej akcii granáty vybuchovali pod Lancastermi bolo skôr vplyvom nesprávneho zamerania ako nedostatočného výškového dostrelu diel." |
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 636: Vzhľadom na dostup potencionálnych protivníkov bol výškový dostrel 380 a 150mm diel Tirpitza viac než dostatočný. To, že pri danej akcii granáty vybuchovali pod Lancastermi bolo skôr vplyvom nesprávneho zamerania ako nedostatočného výškového dostrelu diel."Tirpitz používal svou hlavní výzbroj k protiletadlové palbě, a to jak 15 cm-SK-C/28, tak 38 cm-SK-C/34. Je ale pravda, že to příliš účinku (kromě toho psychologického; letci 617. a 9. sqn se ale shodují, že pohled na netradiční oranžové obláčky, jež byly rozesety — ke smůle Němců — dost pod Lancastery, jim zpříjemnil chvíli, než se na obloze objevily známé černé obláčky flaku; letci FAA si zřejmě ani z palby hlavních děl nic dělat nemuseli) nepřineslo." Inak menší námer sa mohol prejaviť až keď by ciele boli v blízkosti cieľa, teda v účinom dostrele 105, 37, 20mm diel. V tej dobe by však už bola streľba 150 a 380mm diel nežiadúca z dôvodu ohrozenia obslúh protilietadlových diel v nechránených postaveniach tlakovou vlnou pri paľbe ťažkých diel. |
|
|
|
|
|
Ono špeciálny granát pre protilietadlovú paľbu mal i Tirpitz a nebola to teda len vymoženosť Japoncov.  Práve kvôli možnosti streľby proti lietadlám boli na prelome rokov 1942/43 dodané v menšom množstve granáty s časovým zapaľovačom pre 150 i 380 mm delá. Hlavným účelom streľby týmito granátmi bola streľba na skupinu lietadiel s tým, že mala docieliť rozpadnutie formácie nalietávajúcich lietadiel.
karaya1 napsal v č. 636: Mimo na protilodnú a protilietadlovú paľbu boli 150 a 380mm delá na Nemeckých lodiach určené v ďalšej dôležitej úlohe - na ochranu proti torpédam kedy pálili do dráhy približujúcich sa torpéd s cieľom ich skoršej iniciácie pred prípadným nárazom na trup lode. 150mm delá Bismarcka sa považovali na plnenie tejto úlohy za dostatočné a je teda možné, že s touto možnosťou počítali i u 150mm diel lode Graf Zeppelin čo je myslím dosť pádny dôvod na to že ich Nemci na GZ použili. 150mm delá u Nemcov v tomto období nikdy neboli jednoúčelovou zbraňou."Tirpitz používal svou hlavní výzbroj k protiletadlové palbě, a to jak 15 cm-SK-C/28, tak 38 cm-SK-C/34." |
|
|
|
|
No, svým způsobem mohla proti letadlům pálit z hlavní ráže i Yamato, jenomže to ještě neznamená že šlo o dvojúčelová děla. Koneckonců to Karaya označuje pouze jako poznámku pod čarou.
Jinak, na Tirpitzu měla SK C/28 elevaci -10° až +40°, na GZ to byla kasematní dvojmontáž s elevací -10° až +37°. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 634: Jenom poznámka pod čarou, Tirpitz používal svou hlavní výzbroj k protiletadlové palbě, a to jak 15 cm-SK-C/28, tak 38 cm-SK-C/34. Je ale pravda, že to příliš účinku (kromě toho psychologického; letci 617. a 9. sqn se ale shodují, že pohled na netradiční oranžové obláčky, jež byly rozesety — ke smůle Němců — dost pod Lancastery, jim zpříjemnil chvíli, než se na obloze objevily známé černé obláčky flaku; letci FAA si zřejmě ani z palby hlavních děl nic dělat nemuseli) nepřineslo. "co se využitelnosti týče, Němci plánovali vybavení lodi dělostřelectvem na úrovni lehkého křižníku, nepoužitelným proti letadlům, zatímco námořní velmoci přešly u LL k těm dvojúčelovým dělům, protože nebylo zrovna efektivní aby s sebou LL vozila zátěž pouze protilodních děl. Jediná další letadlová loď plánovaná s děly hlavní ráže neschopnými PL střelby byla tuším Aquila ."
|
|
|
|
|
|
SK(556)Tak to vypadá, že se konečně o GZ alespoń nějaké nové informace objevují, docela mě zajímá, co nakonec bude vyhodnoceno jako příčina potopení, a jestli sovětské archivy něco nevydají, když už nemohou přítomnost GZ v Baltu zapírat.
karaya1 napsal v č. 618:
"její přesnou polohu (55° 44' 430" s.š. 16° 37' 300-600" v.d.) "
ja_62 napsal v č. 565: To jsem rád, že ji nenašli tam, kde jsem možnost jejího výskytu popřel" internetoví snílci udávají posici 55° 40' s.š. 18° 30' v.d. -předpokládám, že kdyby tam byla, byly by, vzhledem k hloubkám Baltu -snadno k disposici její fotografie... " .
Ještě odkaz na další článek o jejím objevení, jsou tam i sonarové snímky vraku - service.spiegel.de/cache/international/0,151... . |
|
|
|
|
|
Czert napsal v č. 626: Kupodivu nejde ani tak o ráži děl, ale o jejich využitelnost - takže zatímco v ráži ses spletl jen o nějakých 30 mm, ale co se využitelnosti týče, Němci plánovali vybavení lodi dělostřelectvem na úrovni lehkého křižníku, nepoužitelným proti letadlům, zatímco námořní velmoci přešly u LL k těm dvojúčelovým dělům, protože nebylo zrovna efektivní aby s sebou LL vozila zátěž pouze protilodních děl. Jediná další letadlová loď plánovaná s děly hlavní ráže neschopnými PL střelby byla tuším Aquila "tak to tehdy byly bezne (univerzalni) +- 120mm. Zas sem se tak moc nesplet.  "
. |
|
|
|
|
|
Czert napsal v č. 628: (Kromě toho, co už napsali Algernon s Tomem)- Luftwaffe potřebovala vůbec získat jakékoli zkušenosti s technikou brždění dojezdu hákem, zejména nějaké piloty, kteří by pak mohli vycvičit další, a zjistit co je k tomu vlastně potřeba - například empiricky došli k zajímavému zjištění, že nestačí přidělat k trupu hák, ale, že je jaksi nutné i zesílit trup"no, ja vim, zase ze kratce po vytvoreni protektoratu dojcove zkousely nase B-534 pro sluzbu na CV. Seslo z toho, protoze se jim lamaly trupy, ale kdyby se rozhodli GZ dostavit, tak by je urcite prwekonstruovaly. HOlt by misto Me109T tam litaly B-534T. "
.
Jinak, při zajímavých přistávacích vlastnostech Bf 109, by možná po pokusech o přistání na moři zase B 534 přišla ke cti, ale to je spíše moje škodolibost, nikoli německá představa  . |
|
|
|
|
|
Czert napsal v č. 624: Ony by zas tak nechyběly, s produkcí letadel by nebyl problém, jen byl i pro Němce nesmysl je "ve velkém" produkovat když neměly na čem sloužit - výroba první a jediné serie Fi 167 skončila v červnu 1940 - a dále bych jen odkázal na Hartmannův příspěvek [téma č. 213 - přísp. č. 532], resp. odkaz v něm." ze by ty letouny v te dobe nebyly nejlepsi kvality (a torpedove by citelne chybely), " Otázka Bf 109 T a Ju 87 C je opět něco jiného, ale rozhodně by vyrobené kusy stačily alespoň k výcviku palubní skupiny, a pokud by byl Graf Zeppelin dostavěn, patrně by nic nebránilo obnovení a rozšíření výroby - rozhodně by výroba letadel byla menší problém než výcvik jejich pilotů . |
|
|
|
|
No, "výcvik", oni především v prvé řadě zkoušeli techniku startů a přistání na malé ploše "jako" letové paluby, protože s tím neměli ani minimální zkušenosti. |
|
|
|
|
|
Czert napsal v č. 625: Jedna věc by byla Graf Zeppelin dokončit a věc jiná zase uvést ji do plně bojeschopného stavu, tj. vycvičit osádku, letce, provést zkoušky na moři atp. Podívej se, jak dlouho to trvalo kupř. u BB Tirpitz, a to v případě Graf Zeppelinu by se jednalo o první německou loď svého druhu vůbec."no, vzhledem k datu spusteni na vodu ji dokoncit do 40 by nebyl tak obrovsky problem, ale to by musela byt vule ji dokoncit ze. " A palubní letouny… Darmo mluvit. |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 627: no, ja vim, zase ze kratce po vytvoreni protektoratu dojcove zkousely nase B-534 pro sluzbu na CV. Seslo z toho, protoze se jim lamaly trupy, ale kdyby se rozhodli GZ dostavit, tak by je urcite prwekonstruovaly. HOlt by misto Me109T tam litaly B-534T. "lgy chtěl naznačit, že v dané době ty letouny jaksi vůbec fyzicky neexistovaly" |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 623: tak to tehdy byly bezne (univerzalni) +- 120mm. Zas sem se tak moc nesplet."Právě že tehdy už ne." |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 618: no, vzhledem k datu spusteni na vodu ji dokoncit do 40 by nebyl tak obrovsky problem, ale to by musela byt vule ji dokoncit ze. "Taková nepodstatná podmínka... " |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 617: ano, samozrejme vim o tom, ze by ty letouny v te dobe nebyly nejlepsi kvality (a torpedove by citelne chybely), ale holt, lepsi neco nez nic a britskym letounum v te dobe by se celkem vyrovnaly. I kdyz samozrejme omezeny dolet by byl nejvetsi problem. "Co třeba otázka palubních letounů pro loď Graf Zeppelin — v letech 1938-39, či 1940?" |
|
|
|
|
|
Czert napsal v č. 613: Právě že tehdy už ne. Děla větší ráže byla obvyklá u letadlovek předcházející generace. "No, nejsem si jisty, ale 150mm dela byla u letadlovky v te dobe velmi bezne. " |
|
|
|
|
|
Existoval, "T" znamenalo "Träger" jako nosič, takže se vymykal běžným postupům. Malá série byla postavena na základě Bf 109 E a v době kdy byla vyráběna už byla zastaralá. Doporučuju pročíst debatu níže - jsou tu osudy vyrobených letadel a počty... |
|
|
|
|
A teď otázka od amatéra v oboru Existoval Me 109T? Já měl zato, že poslední byla verze "K". |
|
|
|
|
Algy, Bf109T by byl jistě strašný protivník... ...pro vlastní piloty |
|
|
|
|
|
Elliminator napsal v č. 612: Doplnil bych její přesnou polohu (55° 44' 430" s.š. 16° 37' 300-600" v.d.) a také trochu podrobnější článek z německého týdeníku Der Spiegel: www.spiegel.de/panorama/0,1518,428745,00.html"Tak uz ji mame mrsku."
Czert napsal v č. 616: Taková nepodstatná podmínka... "pokud by v 40 byla valky chopna" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Graf Zeppelin a jiné letadlové lodě