Graf Zeppelin a jiné letadlové lodě
|
|
|
|---|---|
|
Pad mi onehdy do ruček Bf 109T (Kagero) od Murawskiho, a (mimo jinejch zajímavejch bodů, třeba toho, že při původních zkouškách přistávání na palubě se v 15 případech z 31 pokusů nepovedlo zaháknout, takže museli překonstruovávat) tam tvrdí (polski, takže možná nechápu přesně) že Bf 109T: 1)Měl vrtuli "Me P6 Bremspropeller která zkracovala přistávací dráhu na 100m" 2)Nový křídlo mělo mimo většího rozpětí i rušiče vztlaku (spoilery) - "Auftriebzerstörer" - na horních plochách 3)A že pak moh na rozdíl od standartních Bf 109, který měly tendenci "bardzo dlugiego wiszenia w powietrzu" (asi "plavat") by teda moh přistávat pod strmějším úhlem. (Pak tam na straně 21 o těch spoilerech - asi se to týká i podélný stability, ale na to mi už nestačí polština z targoviska). Von ty technický údaje píše o prototypech přestavěnejch z B/C/E, ale pobral sem to tak, že tyhle rysy měly i sériový verze "T". Jinak tam píše, že i Bf 109 obecně byly při přistávání nestabilní, se špatným výhledem, těžký na nos a podvozek byl notoricky slabej (úprava u T se podle něj týkala tlumičů.). Kromě toho Toniho v něčem nadřazuje nad Seafire protože "neměl tak dlouhej kryt motoru a tudíž výhled byl lepší" a "dlouhá paluba Grafu Zeppelin by nevyžadovala tvrdý přistání s rychlým zabržděním" což asi kecá, protože sám předtím píše, že na zemi při průbách hákovali na 26 metrech (asi od zachycení), a stejně kecá když jako výhodu Messerschmittu uvádí i "katapultový start", teda nevím kde by mimo nějaký eskortky Seafire musel startovat z rozjezdu.) Moh by se mi k tomu někdo vyjádřit - jak to teda bylo? (A ten Murawski musí bejt taky expert - psát v polštině "Gotenhafen (Gdynia)" asi chce zajímavýho typa.) BTW pěknej 28. říjen dnes, co? |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 669: To samotný Zeppelin se stručností jemu vlastní popsal slovy "dar od přítele Leizra". Ve skutečnosti mu to ale daroval Cimrman. "obrovská výkonná čočka a soustava zrcadel, která měla slunečními paprsky zapálit nepřátelskou loď" |
|
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 670: Mocnář se sice s Járou von Cimrman (Jára, jak je známo byl po celý život svobodným pánem, něm. Freiherr) nesvezl, ale nebylo to strachem z výšek, nýbrž protože císařovna Augusta ho nějakým trikem ("Mocnář však trpěl strachem z výšek a tak tohoto moderního a působivého prostředku nikdy nevyužil. "  ) přesvědčila aby neletěl. Poslal na palubu adjunkta.Císař přesto udělil (okamžitě po úspěšném dokončení okruhu nad Bodensee) Cimrmanovi titul "největší Němec století" - což v roce 1901 většina lidí pokládala za dost předčasný. Tak jako tak, titul si přisvojil lstivý Zeppelin. |
|
|
|
|
Souhlasím s Krojcem. Jinak jako anglofil vždy preferuji Brity Ovšem co se týká Taiho, je to sice dobrá loďka, ovšem měla smůlu asi jako Šinano, jak zmiňoval Algy. Holt i Japonci měli svůj Bismarckovský komplex  |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 678: Já jsem toho názoru, že evaluací poznatků z posledního půlroku války a útoků kamikadze na LL se tak trochu "křížením" vyšlechtily další konstrukce LL hlavně v USA. Pancéřování palub se Britům tak osvědčilo, že i amíci na ně dali důraz v nových konstrukcích. Zlepšilo to i výdrž palub pod bodovým zatížením po zavedení jetů těžších než vrtuláky z války. BTW rád při této příležitosti připomínám vítkovické pancéřové "plechy" na britských LL. "Mimo to jak se kdo díváte, kupříkladu, na koncepci letadlové lodi v Británii, USA a Japonsku? (Ark Royal, Victorious; Yorktown, Essex; Zuikaku, Shokaku a Taiho" |
|
|
|
|
Aha tak to jo. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 678: No já nevim. Taihó potopila ponorka když musela kvůli startu letadel změnit kurz, žádnej "génius" ji neposlal doprostřed oceánu bez doprovodu a leteckýho krytí. "Japonská letadlová loď Taiho — jejíž osud možná ne zcela neprávem připomíná Bismarcka, také byla ztracena při svém prvním bojovém nasazení.¹) " |
|
|
|
|
|
Dovolím si ctěné kolegy upozornit na jistou opomíjenou drobnost, totiž že jeden z plynů uvažovaný pro balanční boční balonety Zeppelinových konstrukcí byl sirovodík. Jelikož byl pouze o něco těžší než vzduch a přitom zůstával za běžných teplot ve stavu plynném, dokonale svému účelu sloužil. Předtím používaná zátěžová voda totiž při dlouhé nečinnosti stroje trpěla zahníváním a po vypuštění nelibě páchla. A jejím nahrazením právě sirovodíkem dosáhl vynálezce odstranění těchto nežádoucích vedlejších efektů. Přestože rodem Němec, dočkal se po létech hrabě Zeppelin ocenění svého vynálezu i v táboře protivníkově, neboť velmi účinný radiolokační přístroj sestrojený ve Velké Británii zvláště za účelem docílení přesných zásahů leteckou pumou dostal na počest tohoto šlechticova epochálního vynálezu čestný název H2S. |
|
|
|
|
Jak - při příležitosti onoho již zmíněného XIX. symposia (a já jsem rád, že vědecká úroveň Fronty setrvává v kontaktu s nejnovějším světovým vývojem) - velice výstižně podotknul přední znalec Verneova díla francouzský profesor historie Pierre Conseil (universita Panthéon-Sorbonne) - vše zde závisí na určení kdy Zeppelin začal svoji stíhací vzducholoď stavět - je velmi pravděpodobné, že ji dokončil před rokem 1895, kdy pozval svého přítele Cimrmana na výlet (toto slovo, zpočátku psané vý-let, i jeho německou odvozeninu "aus-flug" při té příležitosti Cimrman utvořil) ale dosud není jisté kdy se stavbou započal. Je pravda, že německý překlad "Robur der Sieger" přichází až v roce 1887, na rozdíl od "Zwanzigtausend Meilen unter'm Meer" vydaných už v roce 1874 - a ovšem zde je nutno pamatovat i na fakt, že v roce 1874 byl Fedinand Zeppelin stále nevrlým rekonvalescentem, prodchnutým protifrancouzským cítěním, který u knihy, natož francouzské, neposeděl, zatímco v pozdější době jeho šovinismus poněkud opadal. Není vyloučeno, že si v té pozdější době, jsa jaré mysli, přečetl knihy obě, nicméně inspiraci ke stavbě vzducholodi s harpunou mohl hledat spíš v díle popisující vzducholoď s harpunou nežli v tom popisujícím ponorku bez harpuny. Jediný, o kom lze jednoznačně říct, že nemá (a nemůže mít) pravdu, je vídeňský profesor Erich Fiedler, který tvrdí, že hrabě Zeppelin své dílo vytvořil bez inspirace jak Verneovy tak Cimrmanovy. |
|
|
|
|
O tohle vedou vážný spor profesor Aronnax z univerzity v Cambridge (ten hájí verzi s Landem) a doktor Fogg z univerzity v Oxfordu (ten prosazuje verzi Robura Dobyvatele). Každopádně poslední diskuze na toto téma proběhla v rámci XIX. sympozia Julese Verna v Paříži roku 2004. Osobně je mi bližší názor prof. Aronnaxe - protože první doložené německé vydání románu Robur Dobyvatel vyšlo až dlouho po zahájení prací na stíhací vzducholodi. Ovšem Dvacet tisíc mil pod mořem vyšlo krátce před ohlášením záměru na stavbu velrybářské verze. A nedá se předpokládat, že by postřelený hrabě četl Verna v originále. |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 669: Ovšem tento rozšířený názor je nutno trochu upřesnit - hrabě Zeppelin neměl Francii v oblibě od roku 1870 kdy byl v blízkosti Sedanu postřelen do citlivé oblasti těla, a do této své nelásky zahrnul i frankofonního Kanaďana Landa. Inspirací se mu pravděpodobně stala postava z méně známého Verneova románu - Robur Dobyvatel ze stejnojmenného díla (někdy známo i jako "Vzducholodí kolem světa"), u kterého není národnost upřesněna, a dokonce na jeho vzducholodi "Albatros" (pravda - těžší vzduchu, z našeho pohledu odborníků by šlo o kombinaci helikoptéry a běžného letadla) bylo Vernem podobné zařízení popsáno. Autorem technického řešení byl ovšem každopádně český génius Cimrman. "Traduje se, že na tento nápad hrabě přišel po přečtení románu Julese Verna "Dvacet tisíc mil pod mořem" - inspirací byla jednoznačně postava velrybáře Neda Landa. " |
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 666: Bylo to u městečka Grünbach "Járovi da Cimrmanovi cestou touto řiditelnou vzducholodí vypadl kapesní nožík. Už si nepamatuji, kde to přesně bylo"
mbbb napsal v č. 666: A tak se ospalé lázeňské městečko přes noc proměnilo v překrásnou uhelnou pánev "našel nejen ztracený kapesní nožík, ale i mocnou sloj černého uhlí." |
|
|
|
|
Trychtýř na zachytávání helia nicméně nebyla jediná technická vymoženost, kterou pan hrabě předběhl dobu. Protože počítal s provozem v mírném pásu s převládajícími západními větry, bylo mu jasné, že pro pohyb na západ bude vhod každý kůň výkonu. Ty byly ovšem užívány i na pohon dynam vyrábějících elektřinu na osvětlení prostor pro cestující apod. Vymyslel proto unikátní systém výroby energie, kdy palandy pro odpočívající osádku byly namontovány na svislý posuvný uzavřený pás (celkem jich takto na jednom pásu bylo osm, vždy čtyři byly ve správné poloze). Ten poháněl dynamo, takže vždy, když si příslušníci osádky lehli na palandy, ty se vlivem gravitace šinuly pomalu dolů a generovaly tak proud. Aby spící vzduchoplavec nebyl vcucnut do útrob přístroje, v určité poloze palanda zacinkala o zvonec, milý člověk vstal, přesunul se na nejhořejší palandu a spal dál. Údajně se takto ušetřilo až 25 % výkonu motorů používaného na výrobu energie! |
|
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 670: Tady právě došlo k fatálnímu omylu. Původně se skutečně počítalo s héliem pro plnění. Na palubě mělo být zařízení, které mělo hélium filtrovat z okolního vzduchu. Vycházelo se z předpokladu, že pokud hélium ze vzducholodě uniká, bude ho největší koncentrace právě ve vzduchu okolo horní části lodi. Po hřbetu měl tedy pojíždět jakýsi trychtýř, vybavený speciální membránou. Poloha trychtýře se měla řídit podle dopředné rychlosti a a směru větru - podle toho, kde by byla největší koncentrace hélia. Speciálně vyvinutá membrána měla pracovat na podobném principu, jako je dnes reverní osmóza - póry v membráně byly tak malé, že jimi přošly jen malé molekuly hélia a nikoli ostatních plynů. Problémem bylo, že se nikdy nepodařilo odfiltrovat ještě mnohem menší molekuly vodíku "Kolik členů posádky museli tvořit mechanici - dofukovači hélia?"  takže získaný neměl potřebnou čistotu. Zařízení mělo obsluhovat osm mužů v každé směně. Pro případ selhání hlavního zařízení byli tito muži vybaveni speciálními plynovými maskami s tou samou membránou a dofukování měli provádět ústy. Ovšem podrobnosti se nedochovaly.Patrně šlo o nějaký zásadní problém, protože nakonec byl jako nosný plyn použit vodík. To ovšem už firma nikde neprezentovala - obávala se odmítavých reakcí zákazníků. |
|
|
|
|
zajímavý příspěvek!! nevěděl jsem, že milý hrábě chtěl tak mohutně vyzbrojit své stíhací vzducholodě. Jak byla posádka takové vzducholodi proboha velká? Kolik členů posádky museli tvořit mechanici - dofukovači hélia? Vzducholodi pro civilní použití konstruoval i Jára Cimrman. Inspiroval se právě u svého přítele hraběte Cepelína. V roce 1901 zkonstruoval Cimrman vzducholoď Siegfried. Byla to speciální vzducholoď pro pruského císaře pro jeho návštěvy v cizích zemích. Mocnář však trpěl strachem z výšek a tak tohoto moderního a působivého prostředku nikdy nevyužil. Cimrman bohužel se svými vzducholoděmi nedosáhl takového věhlasu, jako právě Cepelín. Dodejme, že nezaslouženě. |
|
|
|
|
|
Ano, ta myšlenka stíhací vzducholodě byla na svoji dobu úžasná. Můžeme se například podivovat nad důmyslností uvažované a plánované výzbroje: Bezzákluzové kanóny ráže 102 mm v pancéřovaných plně otočných věžích na přídi a na zádi, pomocná dělová i kulometná výzbroj na bocích lodi, vrhače vzdušných torpéd, plošina na jeřábovém hydraulicky ovládaném rameni určená k dopravě výsadku na palubu nepřátelské vzducholodi (tuto věc až o sto let později napodobuje "kanadská ruka" na raketoplánech!), obrovská výkonná čočka a soustava zrcadel, která měla slunečními paprsky zapálit nepřátelskou loď (zepelín měl naopak mít na potahu slabou vrstvu vysoce leštěného Alcladu a být tedy proti této zbrani prakticky imunní). Naopak se mi velice líbí, že průkopnický hrabě nespoléhal jen na vojenské zakázky a konstruoval verzi stíhací vzducholodě pro civilní použití. Měla být jednodušeji vybavená a výzbroj měl nahradit výkonný vrhač harpun pro lov velryb. Místo ostatního těžkého vojenského vybavení pak měla vzducholoď disponovat jeřábem pro vyzdvižení uloveného kytovce a především bourací linkou a dokonce mrazícím boxem! Traduje se, že na tento nápad hrabě přišel po přečtení románu Julese Verna "Dvacet tisíc mil pod mořem" - inspirací byla jednoznačně postava velrybáře Neda Landa. Historie je prostě úžasná věc! |
|
|
|
|
|
no jo, vzduchoplavba nesla svoje... ještě bych rád popravil svůj příspěvek o společné plavbě hraběte Cepelína a našeho vědce Járy Cimrmana. v září 1895 byl Jára Cimrman pozván přítelem hrabětem Zeppelinem k vyhlídkovému letu novou stíhací vzducholodi „Karel“. Letěli ze Stutgartu a po osmihodinovém letu na Brusel přistáli nedaleko Varšavy. omlouvám se za chybu v mém předchozím příspěvku, ale myslím, že pěkně odkrýváme a mapujeme tu novou a převratnou informaci zde na fóru, že firma Graf Zeppelin vyráběla právě i řiditelné vzducholodě. |
|
|
|
|
|
Sanyx napsal v č. 665: "Víte,že tato firma Graf Zeppelin vyráběla i vzducholodě a právě jednu vyrobilaa,le neúspěšně,protože hned při prvním letu vybuchla,když narazila do mostu." Já jen dodám, že tato unikátní nehoda se udála při prvním komerčním letu kolem světa (let pro zhýrané zbohatlíky organizovala cestovní kancelář vedená dědečkem Jiřího Fischera). Při odletu ze San Franciska směrem na Havaj, se kapitán vzducholodi Lehmann nechal vyprovokovat k sázce, že kolem známého mostu Golden Gate provede se vzducholodí přemet. Nehoda se stala až při sestupu k druhému průletu, když se vrtule dostaly do úplavu od mohutného trupu, ztratily na účinnosti a ovladatelnost vzducholodi se zhoršila. Spodní část mostu podle očitých svědků rozpárala hřbet vzducholodi a došlo k destrukci konstrukce. Na předním balonetu zůstala připevněna část kabin posádky a uvolněný odlehčený balonet s několika muži posádky vystřelil do výše. O osudu těchto mužů se dlouho nic nevědělo. Až před cca 10 lety byly trosky balonetu a nouzový tábor trosečníků náhodně nalezeny na severním pobřeží Kanady. Katastrofu vzducholodi tehdy přežil jen papoušek - maskot vzducholodního orchestru. I on však strávil dva měsíce na jednotce intenzivní péče a po částečném vyléčení stejně až do smrti trpěl trvalými následky - spálené peří mu nikdy pořádně nedorostlo a pronásledovaly ho noční můry. V soudním procesu s provozovatelem vzducholodi vysoudil obrovské odškodné - to po jeho smrti připadlo jisté nadaci. |
|
|
|
|
|
Sanyx napsal v č. 665: "V 1. a 2. světové válce vlastně už nebyly jen letadlové lod,ale byli i torpédoborce,které prakticky níčili skoro všechno.To už byli nebo spíše to už jsou lodě,které se používájí dodnes.Samozřejmě loď Graf Zeppelin můžete dneska vidět jen v muzeu.Víte,že tato firma Graf Zeppelin vyráběla i vzducholodě a právě jednu vyrobilaa,le neúspěšně,protože hned při prvním letu vybuchla,když narazila do mostu." zkus se zaměřit na gramatiku, shoda podnětu s přísudkem ti docela dost uniká. Jinak k těm Cepelínům - náš přední vědec Jára da Cimrman byl osobním přítelem hraběte Cepelína, dokoce spolu uskutečnili i let jednou z prvních Cepelínových řiditelných vzducholodí. Jestli se dobře pamatuji, tak letěli z Varšavy do Bruselu, ale díky nepříznivým větrům po několikahodinovém letu na Brusel přistáli nedaleko Stutgartu. Járovi da Cimrmanovi cestou touto řiditelnou vzducholodí vypadl kapesní nožík. Už si nepamatuji, kde to přesně bylo, ale když ho pak po letech hledal, tak při kopání (spočítal si, že kapesní nožík o určité váze se zabodne do určité hloubky do země) našel nejen ztracený kapesní nožík, ale i mocnou sloj černého uhlí. On také hrabě Cepelín původně vůbec vyrábět řiditelné vzducholodě nechtěl. K tomu je také dokumentace v pozůstalosti Járy da Cimrmana. Hrabě Cepelín se dlouhou dobu věnoval bádání nad přípravkem pro zamezení nechtěného početí, pracoval na bázi tvrzené gumopryže. Bohužel, výrobky z jeho dílny byly tak velké, že se nehodily - jen ku létání. |
|
|
|
|
|
Tak to je dobře, že k tomu je - po celkem dlouhé době - dostupné něco konkrétnějšího než tvrzení očitého svědka převzaté z jiného časopisu. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Graf Zeppelin a jiné letadlové lodě