Graf Zeppelin a jiné letadlové lodě
|
|
|
|---|---|
|
SK napsal v č. 201: Asi máme odlišné zdroje informací, že by mohly střílet nějak přes trup? "Vieš na aké mohli mať námer a odmer?" |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 202: Po tu celou čtvrthodinku do potopení ji pak určitě využiju. "Zbytočná výzbroj to samozrejme bude len do doby kým ju skutočne budeš potrebovať..." |
|
|
|
|
Sk: (203) - Ani omylem. Korzár má vyhledávat lodě nepřítele a u těch se čas od času vyskytují i ty válečné, nehledě na to, že bývají přivolány na pomoc. Takže by těch případů bylo poměrně dost. A tím, ež by jsi GZ držel stranou bez ochrany by jis akorát zadělávala na to, že ti ji někdo potopí. - Ale hydroplán nestaruje z hladiny, na ní jenom přistává. a když už je počasí, že to nezvládá, tak obvykle ani letové podmínky ny CV nejsou bůhvíjak dobré. (204) Právě že nebyl. Podívej se na RN, USN a Japonce, kteří stavěli značné množství letadlových lodí a měli programy na jejich rozvoj. Jediný, kdo tak nečinil byla Francie a Itálie. Takže plán Z, zaměřený na to, získat loďstvo schopné vzdorovat RN, byl špatný, protože se soustředil jen na BB a nebral v úvahu rozšiřování leteckých sil v rámci ostatních největích námořnictev (mezi které RN jednoznačně patřila). |
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 196: Alebo 203mm na americkom Lexingtone, japonskej Kage a Akagi? Na "blbé" nápady nemali patent len Nemci... "GZ a jeho 16 x 15 cm...oni Němci měli občas hodně blbé nápady, viz. třeba střemhlavé bombardování u He 177..."  |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 195: Z dnešného pohľadu je to samozrejme nevyvážený plán, ale z vtedajšieho (30-te roky) bol podobný ako v iných námorníctvach (jedine snáď s výnimkou japonského). Na základe skúseností z vojny by iste plán o ďalšie LL doplnili (keby mali na to kapacity)."S mostrozníma bitevníma loděma Němci počítali v druhé fázy. To je myslím obecně známí fakt. Zatímco většina námořnictev se snažila budovat vyvážené loďstvo, Němci moc neudělali pro výstavbu námořního letectva. Sice zde byl zhoubný vliv Göringa, ale jak je vidět z Plánu Z, tak silné hladinové loďstvo a jen 2 letadlové lodě, to je evidentní a zásadní nedostatek." Kto mohol v 30-tych rokoch jednoznačne povedať, že námorné letectvo bude pánom nad oceánmi, a že bitevné lode budú vhodné do šrotu? |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 192: Viz vyššie pravdepodobnosť takej situácie bola blízka 0. "Kdyby to udělali, už bych chtěl vidět, jak by přesvědčili ostatní piloty, aby správně plnili své úkoly. Přistávání a start letadel na CV není otázkou pár minut."  To je fakt...ak máš vo vzduchu celý zväz a nie len pár prieskumných strojov. Navyše je asi rozdiel keď môže GZ "pracovať" pomerne voľne bez toho aby s ňou museli manévrovať súčastne sprevádzajúce ťažké lode (S+G). GZ by sa proste po prijatí lietadiel na zvyšok "zväzu" dotiahla...
Dzin napsala v č. 192: Čo asi urobí 1-2 m vlna s hydroplánom ala Ar-196 a čo asi z 30.000 t ťažkým kolosom? Zober si za akého počasia štartovali z LL lietadlá. Znova opakujem (a nechápem ako to nemôžeš pochopiť "A náhodou, když sjou špatné podmínky pro hydroplány, nebudou také špatné pro nasazení palubních letadel?" ), že štart a pristátie hydroplánov z hladiny bol možný jedine pri dobrom počasí s malými vlnami... |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 190: Zbytočná výzbroj to samozrejme bude len do doby kým ju skutočne budeš potrebovať...
"Takže by jsi vezl 16 x 15 cm děl, jako jinak zbytečnou zátěž, pro případ, že by se to třeba mohlo náhodou hodit, při "ošklivém" počasí "
ja_62 napsal v č. 191: Jasné, že mohli zvoliť napr. kaliber univerzálny (napr. 127 - 128 mm), tak aby ich bolo možné využiť i proti lietadlám...Vzhľadom na to, že GZ vznikala v dobe, kedy sa nepredpokladalo masové nasadenie letectva(zvlášť nie v Atlantiku), tak dostala podľa nich v tej dobe "vhodnejšiu" výzbroj (a podobne mali silnú delostreleckú výzbroj i LL v ostatných štátoch) tvorenú 150mm kanónmi. Protilietadlová výzbroj sa zdala v tej dobe dostatočná (a dokonca oproti iným námorníctvam bola nadpriemerná). "Mimochodem, doopravdy si myslíš, že 16 x 15 cm na GZ nebylo na úkor důležitější výzbroje?" |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 189: Vieš na aké mohli mať námer a odmer? "Jde spíš o omezené výstřelné pole děl"
ja_62 napsal v č. 189: Mala ich vyššie ako boli umiestnené delá napr. na Britských torpédoborcoch, prípadne krížnikoch... "nehledě k tomu, že relativně nízko umístěné kasematy by mohly být při rozbouřeném oceáně na nic" Takže čo je to "relativne nízko"? Videl si ju vôbec?
ja_62 napsal v č. 189: Skús si niečo prečítať o jej potopení aká bola odolná...naopak bola jednou z najlepšie pancierovaných lodí v tej dobe.
"navíc loď této velikosti - a velmi omezeného pancéřování"
ja_62 napsal v č. 189: Čo myslíš, trafíš sa lepšie do síce veľkého a pohyblivého cieľa keď budeš stáť na vratkej plošine, ktorá sa ti bude nekontrolovane hýbať, alebo budeš strieľať do síce malého pohyblivého cieľa ale budeš mať pod sebou "pevnú" podlahu? "je bez ohledu na výzbroj daleko lepším terčem než vrata od stodoly, zatímco torpédoborec je pro své rozměry sice více ovlivnitelný počasím, takže nějak neoplývá stabilitou, ale je i hůře zasažitelný a nemůže mít výraznější problém se trefit." |
|
|
|
|
|
Ano, to dělali. |
|
|
|
|
Inu, tak jako tak, Němci dělali občas až neuvěřitelné blbosti... |
|
|
|
|
|
A to nemluvím o faktu, že tento konstrukční anachronismus se jistý diSKutér snaží obhajovat svými teoriemi, hypotézami a "myšlenkami". |
|
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 196: To spíš bylo obecné - u prvních LL se konstruktéři snažili zajistit alespoň takhle obranu proti lehkým hladinovým silám - Saratoga, Akagi atd.- a GZ je konec konců první německá LL - na což není zas tak špatná; chyba byla spíš v tom, že v třicátých letech už bylo dost jasné, že hlavňová výzbroj není optimální cestou k obraně letadlových nosičů, a žádná v té době stavěná loď podobnou výzbroj už nenesla. "GZ a jeho 16 x 15 cm...oni Němci měli občas hodně blbé nápady" |
|
|
|
|
|
Dzin, 195: přesně! Námořnictvo pro minulou válku... BTW to, že taková postava z operety, jakou byl Göering, mohla velet letectvu, jen ukazuje na kvalitu německého nejvyššího velení ...nemluvě o zhoubném vlivu lidí jako Udet a pod.GZ a jeho 16 x 15 cm...oni Němci měli občas hodně blbé nápady, viz. třeba střemhlavé bombardování u He 177... |
|
|
|
|
|
S mostrozníma bitevníma loděma Němci počítali v druhé fázy. To je myslím obecně známí fakt. Zatímco většina námořnictev se snažila budovat vyvážené loďstvo, Němci moc neudělali pro výstavbu námořního letectva. Sice zde byl zhoubný vliv Göringa, ale jak je vidět z Plánu Z, tak silné hladinové loďstvo a jen 2 letadlové lodě, to je evidentní a zásadní nedostatek. |
|
|
|
|
|
Dönitz a jeho koncepce... Ona by nebyla špatná, ale zásadní chybou byla jeho teorie globální tonáže. Ta snižovala celkovou účinost vedení ponorkové války. |
|
|
|
|
|
SK: (169) - Evidentně nebylo, když nedosáhly žádného podstatného úspěchu. - A proč by na ně nemohl střílet sekundárním 152mm dělostřelectvem? Dosáhl by naprosto stejného výsledu. To že neustále tříštil palbu byla jeho zásadní chyba. - Jsi jediný, kdo tvrdí, že Langsdorff vedl boj obratně. A když to chcheš upřestnit tak, že neznám nikoho jiného, kdo by tvrdil to, co píšeš. Že je lepší místo soustředění sil je tříštit a že Langsdorff si počínal během bitvy obratně. - A co takhle JW-51B, nebo S+G+AH proti Renownu? Místo aby využili svoji převahu, utekli. - Briti jich měli dost, sice by se u nic hanšli také někteří ne zrovna dobří, ale stále měli dost těch dobrých. |
|
|
|
|
|
SK: (166) - Konečně jsi napsal něco porádného. Ano u CV jsou kanony velké ráže vyloženě jen pro parádu. - Kdyby to udělali, už bych chtěl vidět, jak by přesvědčili ostatní piloty, aby správně plnili své úkoly. Přistávání a start letadel na CV není otázkou pár minut. - Jenže toho by dosáhli jen za cenu zdržení, kterého si ale nemohli dovolit. - A náhodou, když sjou špatné podmínky pro hydroplány, nebudou také špatné pro nasazení palubních letadel? |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 115: Ale to je naprosto zcestný argument - kdyby byla co k čemu dělostřelecká výzbroj instalovaná na letadlovém nosiči, i Britové a Američani by rádi uspořili alespoň část eskort - oni však právě při pozdějších (i válečných) přestavbách, i v časech, kdy by se jim velmi hodilo uspořit část torpédoborců a křižníků, které by mohli využít lépe jinde, odstraňují střední ráže z LL, i za cenu nutnosti opatřit je silnými eskortami. Že by to bylo protože prochopili, že ani sebesilnější hlavňová výzbroj LL neochrání?"Asi preto, že mali dosť lodí, ktoré ich mohli ochrániť...naproti tomu nemecko si nemohlo dovoliť taký luxus vyslať na može na ochranu lode i torpédoborce a krížniky" Mimochodem, doopravdy si myslíš, že 16 x 15 cm na GZ nebylo na úkor důležitější výzbroje? Edit.:Změna zdůraznění. |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 188: Takže by jsi vezl 16 x 15 cm děl, jako jinak zbytečnou zátěž, pro případ, že by se to třeba mohlo náhodou hodit, při "ošklivém" počasí "Pravdepodobnosť bola malá. Za tú symbolickú ochranu by si bol vďačný keby tvoju loď napadli nepriateľské lode a nablízku by nebol nik kto by ti mohol pomôcť..." . |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 188: "Mohol by si uviesť prečo si myslíš, že by delá v "kasematách" boli menej presné než tie na torpédoborcoch voľne umiestnené na palube(za pancierovým štítom" Jde spíš o omezené výstřelné pole děl, nehledě k tomu, že relativně nízko umístěné kasematy by mohly být při rozbouřeném oceáně na nic, navíc loď této velikosti - a velmi omezeného pancéřování - je bez ohledu na výzbroj daleko lepším terčem než vrata od stodoly, zatímco torpédoborec je pro své rozměry sice více ovlivnitelný počasím, takže nějak neoplývá stabilitou, ale je i hůře zasažitelný a nemůže mít výraznější problém se trefit. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Graf Zeppelin a jiné letadlové lodě