Graf Zeppelin a jiné letadlové lodě
|
|
|
|---|---|
|
Tak jo, přesvědčil si mě.. A já si dodnes myslel, že bych se nikdá nemohl s nikým dohadovat, jestli je obecně srovnatelná nehodovost u LW a USN v období cca 38-40 (109 vs F4), já si myslel, že to je uplně jinde a prd. Umlátil si mě věcnými argumenty a sem v hajzlu.Fakt mi došel dech, máš pravdu 109 je detka a ... ted tě chci pochválit, ale vlastně se v tom moc nevyznám co si chtěl projevit. PS Hlavně ten argument, že i letectvo USN procházelo v letech 41-45 velkým rozmachem byl tou rozhodující kapkou na misce vah. Na Fi se kouknu, mám doma všechny HPM od prvního čísla svazané, to kdybyste někdy neco potřebovali staršího. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 412: Ne, máme jen parametry projektu, u GZ sice byl pohonný systém kompletně dokončen, ale testy maximální rychlosti neproběhly. Nehledě k drobnému detailu, který je kýmsi SKromně opomíjen, totiž že při "dokončovacích" pracech od května 1942 byly na bocích přidány výdutě které sice zlepšily stabilitu lodě a protitorpédovou ochranu, ale určitě snížily rychlost. "Velice rychlá..? Možná se mýlím, ale známe jen parametry projektu, nebo snad ne..? Nebo i proběhly zkoušky strojního vybavení a proběhly plavební zkoušky?" |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 464:
"Keby mal GZ stále vysokú prioritu, tak mohol byť operačne schopný v prvej polovici 1941..."
YAMATO napsal v č. 468:
"No, nemohol, neboť v té době teprve probíhala výroba "palubních" Bf 109 T, které ještě ani nebyly vyzkoušeny mimo jiné ani na katapultu (!!!), o výcviku pilotů nemluvě. "
Moby napsal v č. 475: Moby - svým neopakovatelným stylem - docela uhodil hřebíček na hlavičku (a tím netvrdím, že úmyslně"Tak by Bf109t taky měly tu vysokou prioritu, né?"  ) - SK zde stále obratně zavádí neustálým porovnáváním skutečné výroby Bf 109 T do března 1941 s hypotetickým časem dostavby GZ - čímž mu doopravdy vyjdou neobyčejně zajímavé vysledky, podporující jeho teorii, že plánovaný stav letecké skupiny GZ byl nízký z důvodů nedostatku letadel, namísto aby logicky usoudil, že ani Němci nebyli natolik výstřední, aby dopředu vyráběli letadla pro nosič o kterém netušili, kdy a zda bude vůbec dostavěn .Čímž nechci tvrdit, že by GZ mohla být reálně dostavěna, natož operačně schopná k březnu 1941 - leda by její stavbu vůbec nepřerušovali. Pokud má někdo jiné údaje, sem s nimi, ale podle mých byly Bf 109 T-0 (10 kusů) vyrobeny u Fieselera počátkem roku 1940 /a nechci se vyjadřovat k letovým a přistávacím vlatnostem, ale vypadá to tak, že dílem s nimi byli smířeni, dílem věděli, že se základem Bf 109 nic lepšího pořídit nešlo, bez masivnějšího zásahu do konstrukce/, a následná seriová produkce Bf 109 T-1 byla oddalována protože v tom samém období /duben 1940/ byla stavba GZ pozastavena (a pokračovala až od května 1942). Edit.:Změna zdůraznění. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 495: PKR 39, z roku 1995(?), v č. 40 pak jsou kresby v chorvatských a poválečných jugoslávských barvách, ale musel bych hledat, zda tam jsou otištěny i fotografie -mám pocit, že (nejméně) jeden chorvatský tam je. "Takže kde..? " |
|
|
|
|
Jistě, spletl jsem HPM a PKR  Ale někde jsem viděl fotku toho Chorvata, takže Rumunsko bych vyloučil... |
|
|
|
|
Existuje i vysvětlení, že stroje (opět udáván počet devět kusů; do služby byly předány tuším i prototypy, tedy celkem existovalo 14 strojů) byly sice prodány do Rumunska, ale skončily v Chorvatsku. Tomu by napovídalo i následující: 
|
|
|
|
|
Já bych dokonce řekl, že jeden po válce tahal v Jugoslávii kluzáky - určitě jsem viděl taky jeden s hvězdama |
|
|
|
|
|
Koukám, že se už cituješ snad častěji, než já… :o)))
Přece to nebudu psát (a hlavně hledat ) znovu...
Jen nepříliš dobře doložená zmínka o tom, že snad byly zbývající stroje prodány do Rumunska? (To je ovšem s velikým otazníkem; navíc i ten počet — vedle prototypů bylo postaveno zřejmě jen pouhých dvanáct kusů předsériových Fi 167A-0.)
Právě tu zmínku o prodeji snad devíti kusů do Rumunska (zřejmě až roku 1943) jsem zachytil. Ono těch čtrnáct kusů Fi 167 (přičemž A-0 měly být pouze minimálně odlišné od V1 a V2) bylo v roce 1940 převedeno k Erprobungsgruppe 167 a v roce 1942 devět z nich převedeno ke službě v Nizozemí. Tytéž pak měly být v létě 1943 prodány do Rumunska. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 498: Já si zase říkám, o co lépe na tom byla USN na konci války, když na palubách LL omezovala u leteckých skupin stavy střemhlavých bombardérů ve prospěch stíhaček. Jestlipak byla F6F a F4U stejně účinné v téhle roli. "Jen si tak říkám, jakou paseku by byly s to provést v Atlantiku mezi konvoji Ju 87C, pokud by byly na palubě Graf Zeppelinu v počtu 15-30 kusů…" |
|
|
|
|
|
Algy (494): Viz. můj
Mimochodem, nezískaly Martlety britského FAA první sestřel (tuším že průzkumný Ju 88 nad Scapa Flow) na Boží hod vánoční roku 1941..?
6949, „Stíhačky“: Tato jednotka [804. sqn FAA] si připsala i první sestřel na tomto typu — 25. prosince [1940, ne 1941] vzlétl k průzkumu nad Scapa Flow Ju 88 z 3.(F)/22 („4N+AL“, pilot Lt Karl Shipp). Z Hatstonu vzlétly dva Martlety 804. (BJ515 a BJ562, piloti Lt L. V. Carver a Sub Lt T. R. U. Parke), Junkers poškodily a donutily přistát v Sandwicku na Orknejích. |
|
|
|
|
|
Fi 167 bych měl někde v PKR. Ovšem jako obvykle to nemám u sebe - taky mne to dosud příliš nezajímalo Swordfishe byly úspěšné díky rozhodnosti a dovednostem svých osádek. A taky zavčas přešly ke službě na kterou stačily - tedy činnost mimo působnost nepřátelských stíhaček. Když to zkusily - třeba při útěku S+G - tak to nedopadlo moc dobře. |
|
|
|
|
|
Co je mně známo, devět kusů bylo prodáno do Rumunska. |
|
|
|
|
|
Nemáte někdo to HPM s Fi 167? Tam by to mohlo být. Zajímavé je, že byly (kolik?) ve výzbroji Chorvatska! Tak on ani jinými než nízkými rychlostmi skoro ani nedisponoval ...ale to samozřejmě nemusí vůbec vypovídat o kvalitách, viz. podobně "výkonný" Swordfish. |
|
|
|
|
|
Prý měly být Fi 167 (snad pět kusů?) používány v Českých Budějovicích u Deutsche Versuchsanstalt für Luftfahrt (VLÚ) k výzkumu vlastností různých podvozků, máte o tom něco? A narozdíl od Bf 109T by asi neměl výraznější problémy při službě na Graf Zeppelinu — disponoval prý vynikajícími vlastnostmi při nízkých rychlostech. |
|
|
|
|
|
Jdeště k tomu Ju 87 C: asi byl z té trojice relativně nejlepší, přeci jen konstrukce byla dost robustní, na rozdíl od Bf 109 by asi nebyl tak náchylný na katastrofy...výkony asi nebyly nic moc (o něco horší než u B), ale nemuseli být úplně tragické. |
|
|
|
|
|
O Fi 167 jsem kdysi četl v HPM monografii, ale nemám ho... |
|
|
|
|
|
O Fi 167 toho po pravdě mnoho nevím. Byl to dost podobně řešený stroj jako Swordfish, což ovšem (s přihlédnutím k velkým úspěchům tohoto zdánlivě "trapného" britského letounu) nic neříká... Ju 87 C byla vlastně B s úpravami, mimo jiné sklopným křídlem. O nějakých zkouškách aj. bohužel nic moc... |
|
|
|
|
|
A co úpravy Stuky? A co ten torpéďáček? O nich toho mnoho nevím - ani mne to příliš nezajímalo. Ale teď když už jsem dostatečně pohanil Bf 109T, že v jeho kvality věří snad jen SK a Dalibor, bych rád něco věděl i o ostatních... |
|
|
|
|
|
Ostatně právě to, že se jednalo o modifikaci Bf 109, bylo největším problémem...viz. níže. |
|
|
|
|
|
Ona taková spousta věcí měla obrovskou prioritu a stejně z toho často ani nic nebylo...priorita prostě vždy neznamená automaticky nějaké velké urychlení vývoje... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Graf Zeppelin a jiné letadlové lodě