Sudetoněmecká otázka, odsun sudetských Němců
|
|
|
|---|---|
|
To nadšení bojovat je také relativní. Naprosto rozhodnuti bojovat byli především obyvatelé měst. Mezi sedláky a rolníky už takové nadšení nebylo. |
|
|
|
|
|
Ono vyložené zrádcovství tam dle mého názoru nebylo. Spíše šlo o vychcanost a prospěchářství. Zatímco Hitler do jisté míry soukromé vlastnictví respektoval a velká část lidí si pamatovala německou nadvládu jako poměrně pohodlný život z RU (zločiny nacistů zatím až tak běžně známé nebyly) tak bylo jasné, že ozbrojený odpor nejen že hrozí zničením movitého a nemovitého majetku ale především při pomoci SSSR hrozí rudá revoluce. Dnes samozřejmě víme, že to bylo krátkozraké hodnocení, rudá moc přišla stejně a mezi tím i téměř likvidace českého národa ale tenkrát tomu prostě nikdo nevěřil. Běžný člověk věřil, že po odevzdání sudet vše zkončí a nejhorší variantu představoval tzv. benešův plán, kdy se na pár měsíců necháme okupovat a po brzkém vítězství spojenců si dluh za naši pokojnost vybereme. |
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 1363: "pasáže o zrádcích a ustrašencích, neschopném agrárnickém ministerstvu" No knihu jsem nečetl a tak nevím co konkrétně tam v této souvislosti je ale agrární strana byla silně proněmecká. Její představitelé dokonce vyhrožovali, že v případě obrany za pomoci SSSR budou instruovat své členy aby se přidali na stranu němců. Postoj agrárníků byl poválce využit komunisty k jejich rozpuštění a převzetí hlasů (až 40% hlasů dostali komunisti od bývalých voličů agrární strany) nicméně takový ten základ tam byl. |
|
|
|
|
|
Ty armádní pochybení bych vojákům nevyčítal. Platil totiž přísný zákaz použití zbraně a dost vojáků bylo i za oprávněné použití nadřízenými potrestáno. Osobně vím i o případech (na Znojemsku), kdy bylo odebráno střelivo aby snad "neprovokovalo" k použití zbraně. Takto "vyzbrojená" skupina se pak často stala obětí zfanatizovaných německých kluků. |
|
|
|
|
Jakub Klíma: Souhlasím, například při přepadení Srbské se vojenské jednotky den předem (pokud mne paměť neklame) stáhly zpět za HOP, a když dorazily zpět, mrtvým a zraněným již pomoci nemohly... |
|
|
|
|
Uznávám, že některé formulace mi připadaly v této knize trošku neohrabané. Ale nechci nikoho soudit, sám se pokouším o této době psát články, které mají do dokonalosti daleko (jsou to spíš referáty, protože na práci spisovatelskou nemám zatím čas ani prostor). Pavel Šrámek: Myslím si, že je docela dobře možné, že se v čs. armádě našli důstojníci, kteří neměli dobrý vztak k SOS, i když asi ne proto, že by měli něco konkrétního proti těmto jednotkám, ale prostě kvůli jejich konfliktní povaze. Určitě to nemůžeme vztahovat na celou armádu. Možné ale je, že k určitým pochybením v případě Šluknovského výběžku ze strany armády došlo... |
|
|
|
|
| Když jsem teď znovu listoval Hraničářskou kalvárií, uvědomil jsem si, že víc než ty různé nedostatky mi asi vadí autorovo pojetí. Na jedné straně hrdinové ze Stráže obrany státu, na druhé straně zrádci sedící v Praze (viz pasáže o zrádcích a ustrašencích, neschopném agrárnickém ministerstvu apod.). Dost negativně je také vylíčena čs. armáda (nechce pomáhat sosákům, dokonce je obviní ze zběhnutí, jeden velitel na hranici je ochlasta, druhý slovenský nacionalista apod.). Autor na jedné straně volá po pravdivém obrazu historie a na straně druhé předkládá klasické "zrádcovské" pojetí, čímž to první vlastně popírá. | |
|
|
|
|
Jen takovou malou poznámečku k J. Markovi, jehož kniha(y) je tu zminována.Já od něj četl asi pět knih a musím říci,že to není můj šálek kávy. Nikoli co se námětu týče ten byl vždy velice zajímavý(at již zmíněné či o našich námořnících v R-U nebo třeba o vládním vojsku...) ,ale spíše co se formy psaní týče a ta mi připadá dosti tragická.( z literárního hlediska katastrofa) Tváří se jako literaturka faktu či historická,ale formou zpracování....osobní historky jsou nechronologicky řaděny do toho obecné osvětlování,zkrátka velice nepřehledné, podstatné věci jsou mnohdy vynechány a vsuvky narušující....( a to je říkám dvakrát škoda nebot náměty jsou vždy super-což je důvod mé několikeré koupě zmíněného,ale...). Jinak k tendenčním komentářům autora k současné politické situaci(jsou mi celkem sympatické)- nedivte se autor je čelný představitel na úřadu vlády ČR během posledních let vlády soc.dem. |
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 1359: Určitě. Ale čtenář si ověřovat nic v historických pramenech nemůže, takže ve vztahu k němu je to stále otázka důvěry. Na nic teď konkrétně nenarážím, mluvím obecně. "Zastávám názor, že když píšu o historii (zvláště té problematické) měl bych se držet faktů a pokud fakta chybí nebo jsou nejasná, volím opatrné formulace. Znamená to ovšem mnohem více práce především s ověřováním." |
|
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 1344: No on ten Prchala byl velmi rozporuplná osoba. Jeho poválečné jednání bych mu vzhledem k politické situaci v ČSR ani tak nevyčítal. Ovšem ani známý E.Moravec se sám telefonicky nenabídl v prvních hodinách okupace do služeb třetí říše. "Pokud pominu nesmyslné útoky na generála Prchalu, z kterého je kvůli poválečné činnosti dělán zrádce," |
|
|
|
| Zastávám názor, že když píšu o historii (zvláště té problematické) měl bych se držet faktů a pokud fakta chybí nebo jsou nejasná, volím opatrné formulace. Znamená to ovšem mnohem více práce především s ověřováním. | |
|
|
|
|
Karel napsal v č. 1356: to si nemyslím! Nehledě k tomu, že vím, jak zde níže uváděné knížky vznikaly. "jsou to jen bezcenné spekulace zakládající se na bůhvíjakých informacích z ?? zdrojů,takže je lepší to nechat spát" |
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 1344: Jak jsem řekl, část o Podkarpatské Rusi jsem ještě nestačil přečíst, takže nemohu hodnotit. Jinak obecně: je velmi obtížné se orientovat v historické literatuře (nejen v té, která pojednává o předmnichovských událostech) a utvořit si vlastní názor. Většinu uváděných faktů si čtenáři nemají kde ověřit a jsou nuceni věřit autorovi (nebo nevěřit "Knihu Jindřicha Marka jsem četl a mám z ní rozpačitý pocit."  ). |
|
|
|
|
|
nikdo z nás to nezažil, jsou to jen bezcenné spekulace zakládající se na bůhvíjakých informacích z ?? zdrojů,takže je lepší to nechat spát pravda je asi jako vždy někde uprostřed |
|
|
|
|
|
|
jirik napsal v č. 1354: to by mě docela zajímalo - taky bez vášní "kdy se pan Marek dopouští určitých nepřesností. Pokusím se to najít, ať nejsem obviněn, že zbytečně plivu." |
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 1340: Nechci rozviřovat vášně, ale právě v kterési ze zde uváděných publikací (a teď nevím ve které, jsem sklerotik) se píše o konkrétním případě, kdy se pan Marek dopouští určitých nepřesností. Pokusím se to najít, ať nejsem obviněn, že zbytečně plivu. "je vidět, že autor, Jindřich Marek, ví o čem píše a má k tomu vztah. taky proto leží hodně lidem v žaludku a má kvůli tomu problémy." |
|
|
|
| K události s Poláky (píšu z hlavy). Zajatí polští teroristé byli vězněni v Užhorodu a poté, co město připadlo Vídeňskou arbitráží Maďarům, odvezeni v rámci evakuace pryč. Cestou tuším u řeky Uh byli zastřeleni. Jak to přesně bylo, se neví, ale fakt je že myslím ze šesti tři zemřeli na místě, jeden zraněný se utopil v řece a dva se zachránili (jeden poté zmizel, druhý se dostal zpátky do Polska). Píše o tom velmi podrobně Mečislav Borák, ale v polštině. Jinak podle Boráka došlo k zastřelení zadržených teroristů (maďarských) i na jižní hranici. Byla to prostě válka a útočník se neřídil žádnými pravidly (stačí si přečíst instrukce pro polské teroristy v duchu koho potkáte, zabít). | |
|
|
|
|
to mbbb:díky za info |
|
|
|
|
|
na Nové huti v Lužických horách SOSáci zastřelil dva ordnery - píše se o tom v knížkách v edici Pevnosti "Šluknovský výběžek" a v teď nové "Lužické hory" a v "Hraničářích pod Luží ´38". Píše o tom i Marek. Ale proč byli ordneři zastřeleni??? Ne bez důvodu. V Jizerských horách zabili naši vojáci 2. října 38 ordnera Stumpeho. A zase proč??? Ne bez důvodu. O tom se píše třeba v knize Drama ´38, či v krásné "Knize o Jizerských horách" V Juliovce u Mařenic v Lužických horách zastřelili SOSáci šestiletého německého chlapce a postřelili jeho matku. Šlo vyloženě o nešťastnou náhodu, ale proč stříleli???? Bez důvodu??? Píše se o tom zase v "Lužických horách" a v "Hraničářích pod Luží ´38". Toto jsou příklady, který mě teď z hlavy napadaj ze severu, kde to znám. Podél celé hranice toho bude jistě víc. Tyto události se neměli stát, to je bez debat. Jenže si musíme uvědomit, že čsl. příslušníci byli s nervama v kýblu po tom všem co hlavně v září zažili a tak třeba při provokaci na Nové Huti jim ujeli nervy. Ale stát se to nemělo. |
|
|
|
|
|
já nezpochybňuji němce, ale nevím nic o českých excesech, mimochodem, tam se psalo o polácích ne o němcích.Moc se o našich zločinech nemluví.Prosím podejte mi nějaké info. to curahee:? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Sudetoněmecká otázka, odsun sudetských Němců