Sudetoněmecká otázka, odsun sudetských Němců
|
|
|
|---|---|
|
Role komunistů byla zcela poplatná přání moskvy. Do zhruba konce 30tých let byl úkol komunistických stran v evropě rozkládat bojeschopnost západních demokracií, rožšiřovat pacifismus a všeobecně oslabovat tzv. buržoasní režimy. Změna přišla v době, kdy padla možnost vyprovokovat válku evropských zemí s nacistickým německem do které by se sovětský svaz zapojil v okamžiku oslabení všech stran a převzal by tak kontrolu nad evropou jako osvoboditel (plánovaná pomoc československu a pod.) Paradoxně kominterna považovala nacistický režim za příbuzný nejen sociálním programem neboť předpokládala, že díky mohutnému zapojení proletariátu do nacistického hnutí dojte logicky ke komunistickému převratu. Dokonce mnoho členů komunistické strany německa dostalo za úkol přejít do struktur NSDAP za tímto účelem. Těch lidí bylo poměrně dost ale těžko se hledají prameny, neboť v podstatě všichni agenti a spolupracovníci komunistů z před rokem 41 byly na rozkaz stalina postupně popraveni. |
|
|
|
| Tak v případě komunistů se Johny naprosto shodneme. Zhruba do půlky 30.let sabotovali vše, co bylo pro obranu státu, vyhrožovali, že v případě války budou bojovat proti vlastní vládě a armáda je musela zpravodajsky sledovat. Pak se sice přihlásili k obraně státu, ale z třídního hlediska, chtěli např. zestátnění zbrojovek, zdanění bohatých, ozbrojení lidu a propuštění všech nespolehlivých důstojníků (tj. legionářů, protože bojovali s bolševiky). Teprve až v roce 1937 se přihlásili k obraně státu bezpodmínečně, i když si samozřejmě neodpustili třídní narážky. Když to shrnu, k obraně státu se přihlásili až na poslední chvíli, ale jim a zvláště historiografii, kterou až do roku 1989 ovládali, se podařil fantastický kousek - namluvit všem, že oni byli vždy pro obranu ČSR a to dokonce jako jediní. Přitom si stačí přečíst projevy komunistických poslanců z první půlky 30. let a máte pocit, že čtete projevy SdP ze září 1938. Proto také se mi nelíbí tvrzení, že agrárníci byli proněmečtí, protože mám silný pocit, že není opřeno o nezávislé studium pramenů, ale o to, co nám historiografie až do roku 1989 namlouvala. Viz třeba kniha "Edvard Beneš a Mnichov", o níž autoři knihy o agrární bance z 90. let píší, že se v ní objevily jen ty citace ze zasedání správní rady agrární banky, které mohly přitížit právě agrárníkům! | |
|
|
|
|
Pavel Šrámek (1382): no, teď si to ověřovat nebudu; je možné, že jsem trpěl falešnou pamětí... |
|
|
|
|
|
K roli komunistů při obraně československa. Jejich postoj charakterizuje tento výrok B.Šmerala na zasedání poslanecké sněmovny v roce 24: Československo je dnes státem ve vysoké míře militaristickým. Státní rozpočet má velmi mnoho neproduktivních položek, z nichž vedle položky na zúrokování státního dluhu, výdaj na armádu jest největší. Žádáme podstatné zmenšení těchto výdajů, přechod k miliční branné soustavě. rozsahu opravdu nezbytně jen nutného. Jsme přesvědčeni, že dojde k organisaci států střední Evropy, a to k organisaci osvobozené od jakýchkoliv plánů nebo závazků imperialistických, a že tato neimperialistická organisace střední Evropy bude prvním krokem k utvoření proletářského, sovětového Svazu spojených států evropských. (Potlesk komunistických poslanců.) Jen v tomto rámci jest na trvalo a vážně možné také rozřešení národní otázky českého a slovenského obyvatelstva. Bylo to zveřejněno v souvislosti s tím, jak naprosto identické postoje mají komunisté dnes. Jejich projevy jsou obsahově naprosto stejné. |
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 1384: "A pokud by agrární strana byla skutečně proněmecká, proč by nechávala ve funkci ministra obrany právě Machníka?" Machníka až tak neznám ale i v rámci jedné strany existují různé názorové proudy. Nelze si vykládat roli agrární strany v tom, že od počátku chtěli podřídit čsr německu - tak to není. Ale je to strana, kde po německém nátlaku v roce 47/8 nejvíce převládly pacifistické a proněmecké názory. Tato strana nejvíce prosazovala řešení ústupky vůči německu. Je pravděpodobné, že požadavek o určitý nátlak na vládu ze strany VB/F vyjádřený Beranem byl učiněn na základě jejich rozhodnutí a bez vědomí prezidenta.
Pavel Šrámek napsal v č. 1384: "V SÚA žádná pozůstalost Preisse není,díval jsem se do celostátní databáze archivních fondů." Citoval jsem zdroje z knihy "Mnichov a E.Beneš" kde je tento archiv uváděn jako československý. Jestli se to někam přemístilo, je to možné, je také možné, že to bylo vráceno příbuzným. |
|
|
|
|
Díval jsem se na tu agrární banku,ten výrok o sv. Václavovi skutečně padl,ale nepronesl ho nikdo z vedení agrární strany,ale místopředseda správní rady.(Mimochodem ve vedení této banky působil i František Udržal, bývalý ministr obrany a předseda vlády,což byl velký vlastenec.) Já naopak mohu citovat desítky výroků Františka Machníka, člena předsednictva agrární strany,který byl velký vlastenec a při každé příležitosti všechny vyzýval k obraně vlasti. A pokud by agrární strana byla skutečně proněmecká, proč by nechávala ve funkci ministra obrany právě Machníka? Člověka, který intenzivně připravoval armádu na válku s Německem,zapřisahlého vlastence,který byl považován za protiněmeckého i protisudetského (odmítal se bavit s politiky SdP,kauza tzv.Machníkových výnosů apod.). P.S.: V SÚA žádná pozůstalost Preisse není,díval jsem se do celostátní databáze archivních fondů. |
|
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek: To samozřejmě sedí. Komunisté bojkotovali jakékoliv zákony na případnou obranu. Blokovali dlouho změnu vojenské služby, výstavbu opevnění kritizovali jako nepotřebné drahé řešení. Dlouhou dobu byli také zastánci sudetských němců proti vládě ne z lásky k nim ale ve smyslu "čím hůř pro demokratickou vládu - tím líp pro nás". Obrat přišel v okamžiku, kdy KSČ dostala pokyn z Moskvy připravovat převrat a boj proti nacismu. V září 38 už byly připraveny rudé výbory spolu se zahraničními poradci, kteří měli organizovat sověty a převzít vládu po zapojení sovětských vojsk do války. Nijak to nerozporuje ale roli agrární strany jako nejbližší k německu. |
|
|
|
| Našel jsem si na www.psp.cz zápis ze 117. schůze sněmovny v listopadu 1937 k zákonu o státním rozpočtu. Vystoupili: na strane "proti" pp. posl. dr Rosche, Jaross, dr Tiso, Gottwald, Gajda, dr Korláth, Zvoníček, Esterházy, dr Branžovský, dr Dominik, Trnka, Ivák; na strane "pro" posl. Beran (agrární), Hampl (soc. dem.), Zeminová (nár. sjednocení), de Witte (něm. soc. dem.), Ostrý (živnostenská, Stašek (lidová), Schulcz (soc. dem.). | |
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek (1371): V tomhle stojím za Johnym, a už jsem Vám to myslím psal, ještě ve "starém foru". Když si čtete zápisy jednání parlamentu při projednávání rozpočtu na obranu (1937), dostanete celkem jasný obraz: prakticky celé politické spektrum - od německých komunistů, po slovenské fašisty - je ochotné bránit republiku před německými nacisty. Výjimku tvoří reprezentace SdP (celkem pochopitelně) a republikánů. Skutečně nejlépe jejich postoj charakterizuje výrok "Když příjde Hitler, tuhle stovku mi nechá..." (však to znáte) |
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek: Archiv Státní banky československé - archiv agrární banky - protokoly ze zasedání správní rady čísla S I/a 4 rok 38. Včetně legendárního výroku agrárnického ministra Zadiny ze dne 17.6.38" Když přijde Hitler, tisícikorunu nám nechá, když přijde Stalin, tak nám ji vezme." SÚA pozůstalost po Jar. Preissovi. Protokoly z procesu s Beranem a pod. K dokumentaci role agrární strany a politické situace v roce 38 je příznačný názor K.Čapka: "Jim je bližší nacism nežli náš bolševism". |
|
|
|
| Johny, můžeš mi prosím napsat, kde se lze seznámit s těmi materiály z jednání špiček agrární strany, na které se odvoláváš a které cituješ? Jsou to knihy, noviny, státní nebo soukromý archiv? Dík. | |
|
|
|
|
Johny napsal v č. 1377: AHA "Například vzpomínky mého dědy." |
|
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 1374: Například vzpomínky mého dědy. "k tomu existují nějaké podklady" |
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek: Možná se neshodneme. Ale projevy kohokoliv jsou dost irelevantní, dají se hodnotit pouze činy. E. Moravec měl nejtvrdší vlastenecké projevy a kam to dotáhl všichni víme. K roli agrární strany doporučuji přečíst si materiály z jednání, které od jara 38 vedly její špičky. Stanoviska typu: " rozum do hrsti a zblížení s německem" " musíme se přispůsobit nové konstelaci", "sv.václav byl chytrý, že se skamarádil za pár volů" a td. Beran byl jednoznačně zastánce dohody s německem a byl kontaktní osobou sudetských němců k vyjednávání. Nezajímavá jsou i jednání vedená Dr.Preisem (ten který řekl, že zastaví v případě boje finance armádě). Představa agrární strany byla dohoda s německem i za cenu odstoupení některých území (plán později částečně převzal Beneš), sudety se považovaly za málo významné oproti ostravsku a těšínsku. |
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 1363: s tím ochlastou na tom něco bude, podle všeho "Dost negativně je také vylíčena čs. armáda (nechce pomáhat sosákům, dokonce je obviní ze zběhnutí, jeden velitel na hranici je ochlasta, druhý slovenský nacionalista apod.). "  |
|
|
|
|
|
Johny napsal v č. 1369: k tomu existují nějaké podklady?????? "To nadšení bojovat je také relativní. Naprosto rozhodnuti bojovat byli především obyvatelé měst. Mezi sedláky a rolníky už takové nadšení nebylo." |
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 1371: nemyslím si, že agrárníci byli proněmečtí, to je opravdu přehnané, ale jejich chování v roce 1938 nemá mé sympatie. Možná ale nemám dostatek informací k tématu. S p. Šrámkem se nechci nijak měřit "že agrární strana byla proněmecká je nesmysl" |
|
|
|
|
|
Jakub Klíma napsal v č. 1364: někteří důstojníci měli i něco konkrétního "je docela dobře možné, že se v čs. armádě našli důstojníci, kteří neměli dobrý vztak k SOS, i když asi ne proto, že by měli něco konkrétního proti těmto jednotkám, ale prostě kvůli jejich konfliktní povaze."  což takhle velitel 3 p.d. (za mob. HO 33)?? |
|
|
|
| Johny jako tradičně se neshodneme. Tvrzení, že agrární strana byla proněmecká je nesmysl. Zpracovávám životopis agrárního ministra obrany Machníka a to byl vlastenec každým coulem, každý jeho projev končil plamennou výzvou k obraně vlasti. Ostatně stačí se podívat na projevy poslanců jednotlivých stran z let 1930 až 1938 na www.psp.cz. Jediný, kdo vyhrožoval, že v případě války se obrátí proti vlastní zemi byli - komunisté. | |
|
|
|
|
|
U těch agrárníků to proněmectví bylo spůsobeno jednoduchou záležitostí. Agrární produkce zcela závisela na dodávkách do německa. V případě ekonomické blokády která by přinejmenším následovala by zemědělci a rolníci byli postiženi nejvíce. A samozřejmě tito lidé tvořili voličskou základnu agrární strany. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Sudetoněmecká otázka, odsun sudetských Němců