Sudetoněmecká otázka, odsun sudetských Němců
|
|
|
|---|---|
|
mcgiver napsal v č. 1822: Možná v případě tak mladého státu jako je německo. Tisícileté hranice už znamenají, že mají své opodstatnění. "ostatně státní hranice jsou pouze arbitrární hříčkou mnohdy náhody." |
|
|
|
|
|
mcgiver napsal v č. 1815: Hmm, jak souvisí např. cla na import sójových bobů s exportem skleněných korálků do brazílie? Prodej zboží do zahraničí je při volném trhu ovlivněn pouze kvalitou a cenou nabízeného výrobku. Pokud tedy sudetoněmecké firmy nabízely nekvalitní zboží, nemá to žádnou souvislost s importními pravidly. Pokud máš na mysli, že nacistická třetí říše použila nějaké neobchodní opatření vůči československu není to věc naší vlády ale německých soukmenovců. "Já myslím cla na import, která omezují nejen import, ale i export na který byl německý průmysl v pohraničí především zaměřen!!" |
|
|
|
| Tak švihejte do Nice, já si to po vyprázdnění zaberu tady. A zkuste se chtít vrátit! | |
|
|
|
|
DG napsal v č. 1829: "majoritní skupinu " stačí minoritní skupinu, ale dělat pořádnej humbuk!! Jo, propaganda, je propaganda, staré známé, tak dlouho budu opakovat lež až z ní bude pravda  tak, hurá na Riviéru  v Nice sem eště nebyl |
|
|
|
|
Pánové, máte příliš malý obzor na využití takovéto geniální příležitosti. To co musíme udělat je sebrat co nejvíce příbuzných a přátel, odjet třeba na riviéru do Nice, zde vytvořit majoritní skupinu a pak okamžitě žádat vydání území. A dále a dále. Proto vyhlašuji všeobecnou akci "saranče" |
|
|
|
|
|
ne! Obnovíme kraj Boleslavský, který sahal od Labe na jihu až za Frýdlant na severu! A bude! To bude panečku sebeurčení |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| mě připadá hlavně smešný, ža až na Grégra a Beneše nikdo neuvažoval o odstoupení území obydleného např. alespoň absolutní většinou Němců. Přece každý národ by měl mít právo na sebeurčení! A tak si myslím, že Baskové, kurdové atd. mají právo na secesi! ostatně státní hranice jsou pouze arbitrární hříčkou mnohdy náhody. | |
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 1814: "Domnívám se, že s většinou navrhovaných bodů by právě čeští Němci (jejich politici) nesouhlasili - některé z nich opakovaně odmítali v letech 1880-1905 a nemyslím, že by se z WW1 poučili." V letech německého aktivismu by tyto podmínky dle mého byly přijatelné! Dokonce by překračovaly jejich požadavky, i velkou část požadavků SdP. |
|
|
|
|
|
stc napsal v č. 1809: Úřady ČSR byly známé svou zkorumpovaností, již S.Machar napsal: Máme republiku mladou, kradu, kradeš,m kradou! Zejména to platilo o zemědělství, zde je pozemková reforma vrcholným případem státního organizovaného zločinu. O tom se běžně dnes nepíše, protože 1. ČSR byla prý zlatou dobou, ale jak pro koho. Těšit nás může, že dnes je situace mnohem horší! "Johny: Můžeš uvést nějaké věrohodné zdroje podporující tvé tvrzení, že to byla běžná praxe? Rád bych se o tom něco více dozvěděl... Jinak co se týče úřadů tak ty byly přidělovány více méně spravedlivě, k tomu mám zase své zdroje já..." |
|
|
|
|
|
gargamel napsal v č. 1801: Ano je to naprosto normální a normálně to taky plodí pochopitelný odpor a snahu o secesi. "Já nevím, ale to je přece normální v každém státě, a to i dnes. Myslíš, že třeba na ukrajinském a běloruském východě Polska neměly přednost polské firmy? Nebo že v etnicky německém jižním Tyrolsku neměly přednost italské firmy? Nebo že v etnicky maďarském Sedmihradsku neměly přednost rumunské firmy? Nebo že v Alsasku neměly přednost francouzské firmy?" |
|
|
|
|
|
Johny napsal v č. 1800: Ano to je správný postřeh tak se chovali i na Slovensku! "To byl základní problém. Většina úředníků byla taktéž dle národnostního klíče jmenovaná z čechů ačkoliv neměli žádné skušenosti z dané oblasti. Často to bohužel šlo tak daleko, že v naprosto čistě německé vesnici byl jeden čech - státní zaměstnanec listonoš. Jistě to mělo určité důsledky z dob, kdy němci ze vzdoru nechtěli spolupracovat s čs státní správou (úředník rád přijde k teplému místečku ale už je těžké ho vystrnadit a navíc má vždy příbuzné a kamarády kteří taky rádi) ale v polovině 30tých let bylo toto chování již prostě neomluvitelné a zbytečně přispělo ke známým důsledkům." |
|
|
|
|
|
Johny napsal v č. 1795: To se teda mýlíš (Nový Zéland, Honkong,..)! A navíc to, že něco je někde jinde ve světě vůbec nic neznamená a není žádným argumentem. "Platilo stejné pravidlo jako dnes - firma podnikající na území ČSR po určitou dobu si musela zřídit sídlo zde - to platí dnes v celé EU (a všude na světě)" |
|
|
|
|
|
Johny napsal v č. 1795: "Klasická blbost. Žádná cla na export neexistovala. ČSR naopak podporovala export který byl poměrně dost úspěšný (korálky z Gablonz znaly všude a pod.)- ten zkolaboval až po převzetí sudet říší, kdy díky německé politice většina světa uvalila na třetí říši embargo. Základní problém byl v nevhodnosti složení průmyslu v pohraničí (je dodnes - textil a pod.)a neschopnosti nalézt dostatečné volné trhy jako náhradu za řízené hospodářství monarchie. České země včetně sudet zásobovaly celou monarchii, po jejím zániku měl problém každý segment průmyslu. Proto se třeba český průmysl tak orientoval na zbraně pro export - některé firmy v sudetech se tak rychle nepřeorientovaly." Cla na export? Víš o čem vůbec mluvíš? Co je to za nesmysl? Já myslím cla na import, která omezují nejen import, ale i export na který byl německý průmysl v pohraničí především zaměřen!! Cla na import zahraničních produktů jakonapř. zemědělských existovala to nemůžeš popřít. A tím ČSR dle mého názoru možná nevědomky škodila exportnímu průmyslu, to je fakt!!! |
|
|
|
|
|
mcgiver (1791): Domnívám se, že s většinou navrhovaných bodů by právě čeští Němci (jejich politici) nesouhlasili - některé z nich opakovaně odmítali v letech 1880-1905 a nemyslím, že by se z WW1 poučili. |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 1812: no a je to ""svým jazykem, smýšlením i mravy je více Ital než Němec"" |
|
|
|
|
|
Johny (1775) a jiní (otázka "národnosti" Karla IV.): Humanistický básník Francesco Petrarca, kterého Karel pozval na svou císařskou korunovaci (účast nepřijal s ohledem na své mecenáše nepřátelské vůči Lucemburkům) o něm napsal, že "svým jazykem, smýšlením i mravy je více Ital než Němec" |
|
|
|
|
Johny: Aha tak to jsme si nerozuměli, těmi úřady jsem myslel obecní úřady, městská zastupitelstva a tak... Tam bylo zastoupení více méně v poměru etnik které v dané obci či městě žili... Jediné co štvalo české němce, byl fakt že spoustu úřadů "obsadili" čeští židé, kteří se považovali za etnické němce (rakušany), ovšem německá komunita je za němce naopak nepovažovala... Já považuju za největší autoritu co se týče dějin společného soužití Čechů a "Němců" v jednom státě před WWII anglickou žurnalistku Elisabeth Wiskemannovou která několik let v předválečném Českoslovesnku pobývala. Bohužel její kniha "Czechs & Germans" s podtitulem "A study of the struggle in the historic provinces of Bohemia and Moravia" vydaná v roce 1938 nebyla přeložena do češtiny a je u nás poměrně nesehnatelná.. Mají ji akorát v knihovně v Plzni a v sedmdesátých letech vyšla v USA.. Viděl jsem ji na internetu asi za 30 USD, ale nevím jestli to ještě platí... Jinak díky za tip na literaturu, poohlédnu se po těch knihách... |
|
|
|
|
|
|
stc: k tomu je bohužel nespočet důkazů. V obsáhlé práci V. Zimmermana "sudetští němci" je dost příkladů včetně výtek, že stejně se chovala i třetí říše, neboť po obsazení sudet dostávaly zakázky zase hlavně říšské firmy. Pak je i u nás spousta dokumentů o tom, kdo co kde stavěl. Nejlépe to dokládá nařízení vlády, které určovalo, že při ucházení o státní zakázky musí firma prokázat, že zaměstnává určité procento "čechů"! To se změnilo až když se začal vzmáhat nacismus, kdy vláda byla nucena na některé výtky reagovat prohlášením (20.2.37), že bude prosazovat aby byli prioritně zaměstnáváni místní dělníci. Poměrně přehledně to zpracoval J.Škrabánek v knize "včerejší strach", která je jedna z dobrých knih na našem trhu o sudetoněmeckém problému. Co se týče státních zaměstnanců tak to také nemáš pravdu. Bylo naprosto běžné, že v čistě německých oblastech byl dost často v obci český pošťák, policista a nádražák. K tomu je spousta důkazů včetně seznamů lidí, kteří museli utéct v roce 38 - tam je to vidět dost krásně. Navíc to mám potvrzeno přímo od několika lidí-pamětníků z různých míst republiky. Tady je ale nutno říci, že vláda dala německým úředníkům dostatečně dlouhou dobu na výuku českého jazyka což byla podmínka výkonu státní služby a málokdo to zvládl. |
|
|
|
| Johny: Můžeš uvést nějaké věrohodné zdroje podporující tvé tvrzení, že to byla běžná praxe? Rád bych se o tom něco více dozvěděl... Jinak co se týče úřadů tak ty byly přidělovány více méně spravedlivě, k tomu mám zase své zdroje já... | |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Sudetoněmecká otázka, odsun sudetských Němců