Sudetoněmecká otázka, odsun sudetských Němců
|
|
|
|---|---|
|
Dzin 2915: Jedná se o knihu jakéhosi německého antifašisty o sudetoněmeckém problému. Kniha bude zřejmě ve stylu značně dehonestujícím SdLM, poukazující na jejich neonacistické názory a jejich roli ve třetí říši. Je předváděna na akcích antifašistických spolků. To co tam napsal Honza M je výtah z Posseltovi kritiky této knihy. |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 2915: K tomu bych se taky připojil "Nešlo by pro nás (nebo alespoň mě), kteří neumí německy napsat alespoň ve stručnosti, co se tam píše?"  |
|
|
|
|
mbbb (2910) + Honza M. (2911): Nešlo by pro nás (nebo alespoň mě), kteří neumí německy napsat alespoň ve stručnosti, co se tam píše? |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 2911: "Ještě si myslíte, že Zelení jsou jen prodlouženou rukou SdLM ??" Nepoužil bych slovo jen |
|
|
|
|
|
Tady je více: www.copyriot.com/sinistra/news/texte03/spaet... |
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 2910: Patrně ve stylu: "Pro své nenávistné tirády proti všemu sudetoněmeckému zvolil Erich Später (=zjevný pseudonym člověka, který se stydí vylézt na světlo pod vlastním jménem) jasnou gerillovou taktiku: Vyráží ze svého doupěte, udeří a zase mizí v temném brlohu, když předtím pečlivě zamete všechny stopy..." (www.amazon.de/exec/obidos/tg/stores/detail/-...)"jak by na to asi reagoval Volkgenosse Podiven" p.s. Ještě si myslíte, že Zelení jsou jen prodlouženou rukou SdLM ?? |
|
|
|
|
tohle je síla, jak by na to asi reagoval Volkgenosse Podiven: www.perlentaucher.de/buch/22742.html images-eu.amazon.com/images/P/3930786435.03.... |
|
|
|
|
|
bobanek napsal v č. 2908: Jestli myslíš toho parchanta, Bedřicha Pokorného, tak ten byl za okupace hospodářský kontrolor u Zemského úřadu v Brně, ale jeho případná kolaborace (vyjma přílišné horlivosti) nebyla prokázána (otázkou je proč)."velitel Bezpečnostní stráže kapitán B.P., který měl na krku spolupráci se Sicherheitsdienstem" Za smrtí Masaryka zřejmě nestál, protože za pokus o zmanipulování výpovědí K.H. Franka (proti Krajinovi aj.) byl ministrem vnitra "potrestán" přeložením do Bratislavy, kde, pokud vím, zůstal ještě nějaký čas po převratu. |
|
|
|
|
Johny napsal v č. 2907: Nejvýš to dopracoval velitel Bezpečnostní stráže kapitán B.P., který měl na krku spolupráci se Sicherheitsdienstem, takže měl důvod být v této době "akční" - byl velitelem tohoto odsunu. Ministr vnitra Nosek jej povýšil na majora a stal se náměstkem ministra vnitra., údajně měl stát v pozadí za smrtí Jana Masaryka, v 68 byl nalezen oběšený v lese u Brna. "Část těchto "revolučních" kádrů přešla pak do StB, policie, armády a LM" |
|
|
|
|
|
|
bobanek napsal v č. 2904: "Brno a jednalo se o organizovaně nezvládnuté hurá vyhnání pod dozorem ozbrojených civilistů." Brněnské události jsou bohužel dost odporné a to, že dodnes nebyly uspokojivě objasněny nahráv radikálním spolkům. Celou akci vyprovokovala skupinka grázlů ze zbrojovky Brno, kteří jednoduše chtěli napravit fakt, že po celou okupaci braly zvýšené příděly a vydělávali vcelku dost peněz výrobou kvalitních zbraní pro němce. Ještě v době, kdy T-34 jezdily na kraji Brna jela fabrika naplno a tito lidé vyexpedovali několik set mauserovek oddílům bránícím město proti RA. Tak jak to bývá, tito dělnické bojůvky ze zbrojovky patřily po osvobození k nejkrutějším. Osobně mi bylo potvrzeno, že například umlátily pažbama přímo na ulici bratra jednoho čecha jen proto, že se zastal své německé přítelkyně, kterou odváděli pryč. Strach z nich měli u samotní brňané. Velká část z nich ihned vstoupila do KSČ a Nosek nad nima držel ochranou ruku, komunisté ostře bojkotovali v parlamentě návrhy na jejich odzbrojení. Stejní lidé co ubíjeli němce u pohořelic bak provedli v roce 46-47 několik nájezdů na redakce tzv. reakcionářského tisku. V únoru 48 byla tato jednotka nasazena proti demonstrujícím studentům přičemž použili i zbraně. Část těchto "revolučních" kádrů přešla pak do StB, policie, armády a LM. Na druhé straně, většina obětí brněnského pochodu zemřela na nakažlivé nemoci kvůli nedostatku péče. |
|
|
|
|
Czert napsal v č. 2898: Jenže se tím landsmannschaft stává vážným partnerem do diskuse o té otázce - je to něco podobného jako když někteří naši vrcholní politici cítí potřebu hájit národní zájmy tím způsobem, že se na veřejnosti ohrazují proti výrokům kdejakého bavorského starosty na tancovačce. "prave ze dle me ma - a uz z toho, jak jsem napsal - sudetaci vystrcili ruzek proti polakum - polska vlada oficialne zareagovala a hned maji na dlouhou dobu klid. Kdezto my porad ne." |
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 2893: Na hodnocení dr. Beneše se neshodnem, ale takový je život. Za klad při jeho působení v politice jako diplomata považuji jeho působení od roku 1922 u Společnosti národů v Ženevě a jako propagátora myšlenky kolektivní bezpečnosti v Evropě
"ale president budovatel Dr. Beneš byl bezesporu taky správný chlap"
Eraser napsal v č. 2902: Brúnn neznám, pouze Brno a jednalo se o organizovaně nezvládnuté hurá vyhnání pod dozorem ozbrojených civilistů. "Co to blabolas o nemeckom pochode smrti. Jednoducho len zdrhali preč lebo im už v Brúnn ruže nepokvitou" |
|
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 2885: - ještě bych dodal, že Schindler nebyl držitelem zlatého odznaku NSDAP (to rovněž, byť nevědomky, prokázala J.Gruntová), jen to jen další kamínek v mozaice schindlerovské legendy..."jako každému jinému členu NSDAP, držiteli zlatého odznaku "
Czert napsal v č. 2900: Tak to by sis měl rozšířit vědomosti - stačí zadat třeba v Googlu. V obecné rovině jen uvedu, že tzv. řádné čs. vojsko v roce '45 se řádně přeceňuje - ti, kdo užívají tento výraz, by si měli uvědomit, že v květnu '45 cca 60% armády tvořili kluci odvedení teprve na počátku roku '45, kteří si na vojenský mundůr teprve zvykali, a až do léta jejich podíl stále narůstal. A navíc, mezi jejich veliteli byli mnohdy pochybné existence. "O tom, co se tam delo, nevim prakticky nic. " |
|
|
|
|
bobanek napsal v č. 2888: Co to blabolas o nemeckom pochode smrti. Jednoducho len zdrhali preč lebo im už v Brúnn ruže nepokvitou. Tak ako maďari na Slovensku čo boli, teraz rozprávajú o násilnom odsune. Ale to že v roku 1939 sa "nasilne presunuli na časť nášho územia nejak pozabudli. "Např. pochod "smrti" 30 000 Němců z Brna do Rakouska - údajně jich přežilo kolem 20 000, události v Ústí n. Labem, Terezín, Praha. " |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 2897: Ono by slo i dodat, te v izraeli obecne moc clenu NSDAP nezilo. "On třeba proti státu Israel na rozdíl od ČSR nevyvíjel špionážní činnost . To, že řadu lidí zachránil před smrtí ho nezprošťuje viny za předchozí trestnou činnost, nanejvýš může být považováno za polehčující okolnost, uvažuj hlavou, bobanku. " |
|
|
|
|
|
bobanek napsal v č. 2888: nejak jsi zapomel zminit i zakerne prepadavani finacu ci cetniku primo na stanicich, terorizovani cetniku/financu od sudetaku mimo sluzbu (nebyly ozbrojeni, aby se mohli branit). A nemluve o bezbranych civilistech ceskoslovenske narodnosti."Události v pohraničí, kdy polovojenské bojůvky Freikorpsu terorizovali a otevřeně vedli boj s SOS, armádou jsou politování hodné,"
bobanek napsal v č. 2890: a taky armada po otevrene vzpore sudetaku po hitlerove projevu v norimberku razne zasahla. Ale melo to podstatnou vadu na krase. Pak kdyz byla vyhlasena vseobecna mobilizace, tak rychle divize (v cechach) nemeli prakticky zadne tanky a obrnene automobili k dispozici - a kdyby v te dobe vypukla valka, tak by nejcenejsi divize CSA, byly mimo hru. No a az se vratila utocna vozba k divizi, tak by v pripade dalsiho, stejne silneho sudetackeho povstani, byl v pohranici prakticky uplne stejne velky problem, ne li vetsi nez predtim (zajatci z rad CSA, zabiti sudetaci)."No určitě měl v roce 1938 čsl. stát dostatečné množství prostředků jak ochránit bezpečnost v pohraničí - alespoň ve větších sídelních místech - např. zakročení čsl. armády v Č. Krumlově v 38."
Honza M. napsal v č. 2896: O tom, co se tam delo, nevim prakticky nic. Muj obor je rok 38, ne 45 i kdyz o 45 obecne, nebo spis o neco lepsi nez obecne znalosti mam, ale za experta bych se rozhodne co se tyka 45 nepovazoval. "Myslíš třeba jako u Horních Moštěnic, nebo na Bukové hoře?" |
|
|
|
|
|
bobanek napsal v č. 2888: jenze, ja ale vidim rozdil mezi informovanim(neboli upozornenim) a presvedcenim. "Polská exilová vláda na začátku 40 let na události v Katyni britskou vládu upozornila, ovšem britové při jednání s ruskou stranou / ačkoliv o Katyni věděli/ tímto ruskou stranu nechtěli dráždit, protože měli na počátku 40 - let obě strany jiné problémy. Toto mě utkvělo v paměti z jedné vypůjčné knihy. " |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 2883: "Oni zas tak nejsou, i jinak řada politiků považovaných na veřejnosti za velmi "prosudetoněmecké" zastává názor, že jakákoli otázka "odškodnění" by byla z naší strany podmíněna požadavkem na splacení reparací Německem - kdyby ji někdy vzneslo; na nějaké "žádosti" landsmanschatu nemá smysl oficiálně reagovat." prave ze dle me ma - a uz z toho, jak jsem napsal - sudetaci vystrcili ruzek proti polakum - polska vlada oficialne zareagovala a hned maji na dlouhou dobu klid. Kdezto my porad ne. |
|
|
|
|
|
|
bobanek napsal v č. 2888: On třeba proti státu Israel na rozdíl od ČSR nevyvíjel špionážní činnost"Schindler byl podle čsl. zákonů lump /ja62/, ale Izraelci jsou jiného mínění - moc členů NSDAP pohřbených v Izraeli není."  . To, že řadu lidí zachránil před smrtí ho nezprošťuje viny za předchozí trestnou činnost, nanejvýš může být považováno za polehčující okolnost, uvažuj hlavou, bobanku.
Honza M. napsal v č. 2896: Možná si to už nepamatuju přesně, ale buď jsme o jeho vydání žádali ještě v padesátých letech, nebo se (při nejmenším) uvažovalo o obnově řízení, a bylo po něm v jižní Americe pátráno. "Pokud vím (z knížek J.Gruntové), tak tr. stíhání Schindlera bylo na základě výpovědí svědků zastaveno už v r. '47 nebo '48 a nikdo o jeho vydání nežádal" |
|
|
|
|
|
Worchester napsal v č. 2879: Dříve se nám dělo bezpráví, teď se nám děje po právu.
"In der Tschechoslowakei geschah uns unrecht, jetzt geschieht uns recht."
Czert napsal v č. 2876: Myslíš třeba jako u Horních Moštěnic, nebo na Bukové hoře?"Pravdepodobne to same, co by se stalo, kdyby se jim dostal do rukou jakykoliv jiny sudetak, ale jeho osud by byl uplne jiny, kdyby se dostal do rukou radneho vojska." 
ja_62: O jeho vydání jsme tuším Argentinu žádali ještě někdy po roce 1955
Pokud vím (z knížek J.Gruntové), tak tr. stíhání Schindlera bylo na základě výpovědí svědků zastaveno už v r. '47 nebo '48 a nikdo o jeho vydání nežádal - to se dělo jen v případě "velkých ryb" (což Schindler přes veškerou snahu nikdy nebyl). |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Sudetoněmecká otázka, odsun sudetských Němců