Stíhací letouny, letecká válka
|
|
---|---|
Gryzlov: Podle toho, co uvádí Němeček, Bf-109F-4 proti Jak-1 měla mírně lepší stoupavost (15.8 m/s proti 14 m/s) a přibližně stejnou rychlost, Jak-1 byl zase obratnější. Bohužel, srovnání podle výšek nenabízí. Srovnání s Trimf a tragédie platí pro Jak-1 z roku 42, tedy výkonějším motorem VK-105PF. Z Operace Barbarosa mám údaje pro Bf-109F-2, max. rychlost 629 km/h a stoupavost 1308 m/min, pro Jak-1 zde nejsou uvedeny. |
|
|
|
Algernone, máš to "doma" Co se týká Jak-1 versus Bf109F-2 ... pošťoural jsem v mé zásobárně našel jsem v knize Triumf a tragédie je popsán testování letounů Jak-1 a Bf109F-4. Přičemž je tam napsáno, že ve 3000m jsou si tato letadla rovnocenná, v 5000m je Bf109F-4 mimo a Jak si s ním může dělat co chce. Testy byly provedeny v říjnu 1942. Potíž je ale v tom, že je to napsáno v odstavci o výměně motorů VK-105 za VK-105PF. |
|
|
|
Algernon napsal v č. 3482: Jak tak na to koukám ... hanbou se propadám ... už sypu na Outlook a něco Ti posílám, jinak se k tomu nedokopu "Gryzlov: Zkusím se podívat co mám (mám-li vůbec) na Bf 109F a Jak-1." |
|
|
|
Gryzlov napsal v č. 3480: V FB je to ( resp. by melo byt ) podle IL2-Compare takrka presne obracene, kdy do 2 000 m je jak 1 rychlejsi a tato prevaha mizi s vyskou. To je jen vsuvka pro diskusi "tak do 2000m F-2 by měl Jaka přestoupat (mluvím teď vyloženě o Jak-1), kolem 3000m by si měly být rovnocenní a v 5000m by měl F-2 úplně zaostávat v rychlosti horizontálního letu," |
|
|
|
Věcná: nemáte někdo přehled rychlostí v horizontálním letu a rychlostí stoupání pro letouny Bf109F-2 (případně F-4) a Jak-1, případně nějaké informace? ... Jestli mě paměť neklame, tak do 2000m F-2 by měl Jaka přestoupat (mluvím teď vyloženě o Jak-1), kolem 3000m by si měly být rovnocenní a v 5000m by měl F-2 úplně zaostávat v rychlosti horizontálního letu, ale nejsem si tím jist, zvlášť, pokud to vychází jen z jednoho zdroje. | |
|
|
Algy: Ano, tyto údaje jsou dost promíchány, nechme to tak. Určující je v tomto případě akční bojový radius. Ten bude podstatně nižší než dolet děleno dvěma. Typhoon měl svoje mouchy (stejně jako ranné verze miláška Fw-190) ale ty se podařilo vyřešit (i když rekonstrukce byla mnohem radikálnější). Nepochybuji o účinnosti tohoto typu. A jejich možnosti při nouzovém přistání na vodu? No měli to holt kluci blbý, nemůže být každej jako Il-2 |
|
|
|
Není nad pořádný hřmící motor Typhoonu v malé výšce při rychlosti nad 600km/h ... a ten orchestr čtyř 20mm kanónů ... to lítali třísky (pardon, plechy) i z Fw190 ... Výborná záležitost. Jenom to plavání mu moc nešlo. Ale když je jeden letadlo, tak přeci po něm nemůžeme chtít, aby také uměl plavat, když má lítat, že? | |
|
|
Ad Typhoon: o co vlastně jde? Zatrhly Typhoony přízemní nálety stíhacích bombardérů FW 190 nad jižní Anglií? Zatrhly! Měl v malé výšce FW 190 nějakou výraznější výhodu proti dobře pilotovanému Typhoonu? Neměl! Stal se na Typhoonu někdo esem? Stal, třeba Roland Beamont! Létaly Typhoony do stíhacích akcí? Létaly (vzpomínané Jericho, akce typu Rodeo and Francií a Holandskem...). Tak o co pořád jde? | |
|
|
Jen doplním Algernona, objem palivových nádrží byl u verze C identický. Dolet 900km je udáván u Bf-110G, u céčka mám 1400km. Že by měly DB601A nižší měrnou spotřebu? | |
|
|
Algernon : Díky moc. Tohle plně stačí. | |
|
|
správně jsi napsal...."pokud by dokázala...". ale co když nedokázala? Hele to číslo 2100 k s MW50 u D-2 se mi stejně zdá dost vysoký...dyť je to nárůst o 400 k oproti vzletovýmu výkonu..... K těm vrtulím ti ale toho moc neřeknu,tak dalece tomu nerozumim. Každopádně důvod nové vrtule měli a rozhodně to nebylo z důvodu, že by jenom "chtěli". Jo...ty U-7 byly i bez kulometů a ano...byly to ty tři stroje cos napsal. Ještě jsem našel, že R5 znamenala u FW190D-12 a D-13 označení pro 315 litrovou nádrž v křídle . Obecně mám označení takto: R4 - GM-1 užité u A-6,A-8 a G-8 R5 - MW50 nebo 115 litrová nádrž u A-6,F-8,F-16,G-3 a G-8. Vzhledem k okolnostme se použití MW50 u bitevních varinat jeví jako logický...zatímco použití GM-1 u stíhaček taky. |
|
|
|
Algy, já to co napsal jaro na lehkou váhu neberu, jen jsem si řekl, že by třeba změna centráže nemusela být v tomto případě tak významná a letoun i bez závěsníku by byl schopen letu...Ani ty ani já jsme nikdy neviděli, že by tam nádrž byla kdy jinde než za kabinou..... My si s tím standardem nerozumíme....já to od začátku myslím tak, že to zařízení tam bylo z továrny a hlavně že letoun toto zařízení mohl bez problému nést,ale jestli bylo využíváno nebo s ním bylo "počítáno" to je věc jiná....proto se to třeba nikde neuvádí a těch 90 kg nikde neuvidíš. ..Mno a co když těch 120 kg bylo společných i pro R5 a i pro MW50? Stejně se vsadim, že tu zadní nádrže neplnili naplno.... |
|
|
|
Jaro: je mi to jasný...my tu jen řešíme ten problém, že nevíme jak Němci řešili otázku centráže a umístnění nádrže na MW50 za kabinou u verzí,které neměly ten posunutý závěsník..... Jo Algy,zapomněl jsem dodat že ty A-3/U-7 měly jen výzbroj 2+2. Vnejší kanony byly sejmuty. |
|
|
|
Kreon napsal v č. 3459: S polohou taziska sa na lietadle nemozno zahravat. Je to vrlmi dolezite pre stabilitu a ovladatelnost. Ak posunies tazisko mimo povolene hranice, lietadlo sa moze sat totalne neovladatelnym. Sam s tym mam neprijemnu skusenost a mam znameho, ktory pred rokmi havaroval s Dromaderom len preto, ze sa mu nerovnomerne vysypalo hnojivo z nadrze a eroplan jednoducho presiel do padu. "Hele to Mw50 třeba mohlo být i u strojů s neposunutým závěsníkem...jen ale ten stroj měl potom horší vlastnosti ne?" |
|
|
|
V těch manuálech to asi není proto, já nevim....tak je to asi automaticky započítáno ve vlzetové hmotnosti??? Hele to Mw50 třeba mohlo být i u strojů s neposunutým závěsníkem...jen ale ten stroj měl potom horší vlastnosti ne? Ty nádrže byly vždy vzadu za kabinou...u letounů FW jinde nebyly. Jen u Bf109F snad byly v křídlech...... |
|
|
|
Algernon napsal v č. 3454: "Nicméně MW standardem přeci nebylo u verzí před A-8. Tudíž tam bych něco takového čekal..." A proč? Hele vem si že to MW50 pořáadně dotestovali až v době kdy končila výroba A-6 a začínala A-7 a A-8....a zavádět kvůli pár kusům předchozích typů A-4,5,6 nové značení , by bylo asi zbytečný ne? No asi jsi měl tehdy pradvdu s tím težištěm... . V čem se odlišovala ta nová vrtule? Nebyl to jen normální vývoj.....nový letoun, nový motor, nová vrtule....? Třeba ta vrtule byla schopná pracovat už s BMW 801F a ten byl oproti D-2 o dost výkonnejší nota bene s MW50..což by ta stará vrtule asi už nezvládla přenést ne? |
|
|
|
Copak hmotnost eFka,ale teď řešíme stále a pořád otázku MW50 a GM1...... Algy: jak jsi mi tehdy posílal ten mail,tak asi takhle: k té německé poznámce v textu..já to chápu tak, že ta nádrž za kabinou mohla být naplněna (namontována) jen u strojů, které měly trupový ETC... Což by ovšem znamenalo že klasické A-4 až A-6 to MW50 mít nemohly, protože neměly ty ETC....takže u klasické stíhací varianty...no nevim. Navíc jsem našel v knížce od Rodeikeho kopii zprávy z Rechlinu kde se uvádí, že první stroje s MW50 byly tři kusy FW190A-3/U-7 (výškové stíhačky), na kterých se tohle zařízení teprve zkoušelo v době, kdy se již rozbíhala výroba A-4....což znamená že A-4 můžeme asi vyloučit. No a to by mohlo korespondovat s tím prodloužením trupu u A-5, protože zjistili že centráž u těch A-3/U-7 byla mizerná z důvodu toho MW50......a pak to ještě "vylepšili" tím posunutím ETC o 20 cm dopředu....Takže sumasumárum..možná opravdu až A-8 byla první verze 190ky dotáhnutá do konce i s MW50 (GM1)....? A co se týče označení? no pokud bylo MW50 ve standardu,tak nebyl důvod to značit nějak speciálně...prostě to byla FW190 A-8......odlišovali pouze pomocí "R" a to buď GM1 (R4) a nebo palivovou nádrž (R5). Ale mám jeden zdroj, kde pod R5 uvádí přímo MW50 nebo 115 litrovou nádrž.... |
|
|
|
Už tu dlouho nebylo téma "zvýšená hmotnost verze F" | |
|
|
Hm, co naplat, pojďme do toho. | |
|
|
Algernon napsal v č. 3449: Myslíš nevychytané první verze nebo rozhrkané verze z konce války? "Co zase jednou (po čase) probrat Tvůj milovaný Focke Wulf 190..??" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka