Československé opevnění z let 1935-1938
|
|
|
|---|---|
|
Flak I ved prave o tom hovorim ze sa jednalo o tak ucelovu zbran ze jej budovanie a dalsia modernizacia uz nebola vyhodna pre armadu. Ja nespochibnujem ich technicku stranku ta bola v tej dobe asi jedna z najvissich na svete mozno ze az najlebsia ale strategicky uz boli prezite ved kludne sa k nam mohli dostat v roku 1939 cez Polsko ci aj cez fasisticke Madarsko. Anglicania navrhovali prefabrikovane pevnostki z "panelov" ktore moye yenijna jednotka zostavit do cesty nepriatela za 24 hodin. Boli to skor gulometne hniezda z prefabrikovanych dielov. Ale konstrukcne boli tie nase pevnosti asi absolutna svetova spica inzinierom patri uznanie celkovo priemysel zbrojny priemysel v cechah v roku 1938 tvoril svetovu spicku o tom hovoria mnozstve zbrani vyvinutch v cechah a pouzivanych Nemcami Madarmi Rumunmi a dokonca aj Anglickom. |
|
|
|
|
hellko napsal v č. 5652: Myslím, že se pleteš. Po válce armáda počítala s budováním dalšího opevnění a modernizací stávajícího. Z velkolepých plánů ale sešlo, hlavně z finanční nákladnosti v hospodářsky nepříznivé době. Dostavěno mělo být TO na jižní Moravě a měla pokračovat výstavba TO od Krkonoš po Šumavu. Tím měly být chráněny celé hranice s Německem a Rakouskem. "za vsetko hovori ze budovanie opevneni ako strategickej zbrane sa po roku 1945 uz neopakovala." |
|
|
|
|
|
|
Mne sa zda ze v roku 1938 uz nemali pevnosti buducnost myslim ze za vsetko vravia osudy pevnosti Eben Email ci Mazinotova linia. Pevnosti boli urcite impozantnou zbranou ale patrili do vedenia vojny ktory skoncil z 1 svetovou vojnou. Podla mna bolu jednoduche zautocit na uskej fronte v zmetku prerazit hranice a pevnosti likvidovat jednotlivo z vnutrozemia. Mali pevnosti obranu proti jednotkam utociacim z vnutrozemia? Pevnost Eben Email zlikvidovalo 500 vysadkarov. Podla mna bol problem v tom ze pevnosti pocitaju s utokom nemcou na sirokej fronte aby im sposobily dostatocne straty ale nemci by urcite zautocily na uskej fronte kde by urcite 2-3 pevnosti nemohli odolat naporu nemcov podla guderianovej taktiky bleskovej vojny by po prerazeni okamzite zautocili na velitelske centra a nase pevnosti by jedna po druhej padli v chaose. Podla mna sme spravili podobnu chibu ako francuzi vybudovali sme as prilis rozsiahli sistem pevnosti ale velmy plitky. Podla mna pevnosti mali skor psichologicky vyznam ako prakticke vyuzitie ved koniec koncou ani atlanticky val nevidrzal. Podla mna nieje mozne pouzit staticke zbrane v dinamickej vojne kedy fronta na rozdiel od roku 1918 nieje na jednom bode aj cele roky. Viem ze nemam selkom pravdu ale podla mna za vsetko hovori ze budovanie opevneni ako strategickej zbrane sa po roku 1945 uz neopakovala. |
|
|
|
|
david gore napsal v č. 5649: To mi je jasné. Nevím, kde to pan Minařík vytáhl... "Jinak samozřejmě v případě Šibenice byl nouzový výlez, stejně jako kabelové studny naprojektovány do odvodňovací štoly." |
|
|
|
|
|
k předchoz. přísp.: Měl jsem dojem, že je na Šibenici nouzový východ v odvodňovací štole, Pavel Minařík se tedy zřejmě mýlí! |
|
|
|
|
|
771. Těžké opevnění první republiky mělo nouzový únik skrytý pod kabelovou komorou v týlu. K těmto kobkám byl přístup uzamčen zvláštním zámkem, snad s přestavitelným klíčem podle tabulky. Dá se o tomto systému zamykání získat více informací? Kdo měl ke kabelům přístup? (odpovídá Pavel Minařík) Šachta spojující spodní a horní kabelovou komoru byla u stavebně dokončených tvrzí uzpůsobena pro nouzový výstup pouze u dělostřelecké tvrze Smolkov a Hůrka, případně u budované tvrze Šibenice. Šachta nouzového východu byla společně s trubkou pro telefonní kabely vybudována v místě pomocné těžní šachty (u tvrzí Smolkov a Hůrka v prostoru kasáren, v případě tvrze Šibenice v chodbě spojující schodový objekt s kasárnami). Ostatní tvrze měly nouzové východy budovány odděleně. Samostatné pěchotní sruby zvláštní nouzové východy neměly vůbec. (...)
Zdroj: vojenstvi.kvalitne.cz/vasedotazy_52.htm"v případě tvrze Šibenice v chodbě spojující schodový objekt s kasárnami"  |
|
|
|
|
Hawkeye.Pierce napsal v č. 5634: Jenom tak uhnu od tématu, Hawkeye, kdybys viděl co jsem našel u dědy za legioářskou literaturu, tak bys měl poslintaný bryndáček stejně jako já, když jsem na to narazil"Nevíte pánové někdo jméno otce četaře Arnošta Hrada????"  Při nejbližší příležitosti to přivezu do Ústí |
|
|
|
|
|
Hawkeye.Pierce napsal v č. 5634: František Hrad (1882-1914) "jméno otce četaře Arnošta Hrada" |
|
|
|
|
Nevíte pánové někdo jméno otce četaře Arnošta Hrada???? |
|
|
|
|
|
jasan napsal v č. 5632: Jo, ten taky, na MO-S 19 Alej je československý PTK vz.36 (L1) č.258 (původně určený pro výcvik, v r.1945 pak osazený Němci do OP-S 29 Rozcestí) a na srubu MO-S 18 Obora je pak sovětský PTK (označovaný jako Smíšená kasematní zbraň vz.1940, ráže 45mm, parametry mírně zaostávající za L1čkou), který ovšem z L1čky vycházel (no dalo by se říct "neautorizované kopírování""pánové, nemají náhodou v Darkovičkách ruský pevnostní Kannone? a ne český?" ), tento kus byl na Oboru dovezen z Bratislavské PT stěny |
|
|
|
|
pánové, nemají náhodou v Darkovičkách ruský pevnostní Kannone? a ne český? |
|
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 5630: Ve střílně mají, pokud je mi dobře známo již minimálně kouli! "No já si nemyslím, že ho tam budou dávat do střílny, nebo to bude až za hodně hodně dlouho" |
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 5629: No já si nemyslím, že ho tam budou dávat do střílny, nebo to bude až za hodně hodně dlouho "Tady jsem hodně zvědav na to, jak si poradí s tím, že v objektu měl být L2." |
|
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 5628: "R-S 87 dovezený "šrot" z Atlantického valu (stav v současnosti neznámý - rekonstrukce)" Tady jsem hodně zvědav na to, jak si poradí s tím, že v objektu měl být L2. |
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 5611: Takže teď už v republice máme po jednom kusu:"No, já jsem viděl L1 zatím na Vítkově, v Darkovičkách a na Bříze, na tenhle jsem ale zvědav." -Vítkov VHÚ (složený ale ze dvou kusů) -Darkovičky (hodně dodělávaný) -N-S 82 Březinka (špičkový stav) -R-S 87 dovezený "šrot" z Atlantického valu (stav v současnosti neznámý - rekonstrukce) -K-S 5 U potoka (špičkový stav, jen minimum dodělávek) -K-S 8 U nádraží (replika) |
|
|
|
|
|
Zimní opevnění Chomutov - 21. 1. 2006 Po mém žádnou veselou příhodou nijak nezpestřeném příjezdu do Chomutova jsme se v sestavě Fuky - Hawkeye.Pierce jali zkoumat lehké opevnění v prostoru vrch Na Kočičáku - Bezručovo údolí - Krásná lípa, konkrétně potom objekty LO vz. 36 - 87, 83, 81 až 76, 71 a 72, LO vz. 37 - 6, 8, 9 a 10. Plus kulometná hnízda v trase. Procházka pěkná, ale náročná, převýšení značné, sníh mokrý, vítr studený Ale stálo to za to. Byl nám kolegou z KVH Nord otevřen objekt V.b/87/Catyp. který již obdržel vnitřní výdřevu, originální uzávěry střílen a repliku dveří. Dále průzkum směřoval z prudkého srázu do Bezručova údolí kolem kulometných postavení, i ve sněhu dobře viditelných a objektů 83 a 81, v údolí přechod řeky a stoupání do ještě prudšího srázu směrem k objektům č. 80-79 a 9. Nad objektem č. 80 stojí posed, bylo složité se dostat dovnitř díky navátému sněhu a všudypřítomným šípkovým keřům, objekt č. 9 postřelován. Objekt č. 77 naprosto zavátý, 76 výbuchem překlopený na čelní stěnu. objekty č. 71 a 72 poškozené vnitřním výbuchem, atypický objekt s přibetonovanou chodbičkou č. 8 typ E poškozen silně rovněž vnitřním výbuchem. U objektu K-51/6/D opět vnitřním výbuchem zlikvidována stěna se střílnou a týlová stěna vyvalena. V objektu zachovány části výdřevy a uzávěr vchodové střílny. Následuje návrat do Chomutova. 
objekt vz. 36 V.b/87/Catyp. bez čelní střílny 
i takto mohou vypadat futra pancéřových dveří v řopíku |
|
|
|
|
Zdroj: forum.opevneni.cz/ Článek Jiřího Nováka - Lehké polní opevnění PS: Snad nebudu ukamenován  |
|
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 5624: Jak jsem koukal na ty výkresy, je to opravdu velice zajímavý typ, myslím, že i velice praktický a opravdu revoluční, pro umístění do takovýchto svahů zcela jistě. V mnoha směrech to překonává obyčejný řopík, otázkou by byly finance.
"no můj názor - je to zajímavůstka, ale třeba dvě déčka by byly lepší "
mbbb napsal v č. 5624: Jak kde, ale koryto Divoké Orlice tady určitě bylo potřeba bránit permanentními stavbami. "a je otázkou, zda v tak těžkém terénu vůbec stavět stálé opevnění, zdy by nestačilo jen polní " |
|
|
|
|
jo, já jsem nebyl přihlášenej, tak sem ten obrázek neviděl no můj názor - je to zajímavůstka, ale třeba dvě déčka by byly lepší a je otázkou, zda v tak těžkém terénu vůbec stavět stálé opevnění, zdy by nestačilo jen polní |
|
|
|
|
|
mbbb napsal v č. 5622: Dole je nějaký výkres. Mě spíš zajímal tvůj názor na to... "rozhodně zajímavej článek, škoda, že bez výkresu" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Opevnění, stavby
- > Československé opevnění z let 1935-1938