Československé opevnění z let 1935-1938
|
|
|
|---|---|
|
mbbb napsal v č. 5677: To jsi o hodně přišel prosím o kopii. páně Balcara neznám"  Já ho dokonce poslouchal 30 minut,ty jeho kydy,slimpal lahváče,kterého si u nás zakoupil. Navštívil nás již v pokročilém alkoholické stavu. Měl jsem takové nutkání ho trošku pošťouchnout ze schodu za ty jeho blbé kecy. |
|
|
|
|
Streso, bylo by možno zařídit návštěvu interiéru R-S 65? |
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 5676: prosím o kopii. páně Balcara neznám "Zájemcům rád okopíruji a doručím na sraz." |
|
|
|
|
|
Jen tak BTW pánové, zapomněl jsem oznámiti, že ve včerejším magazínu Práva vyšel článek "Život s bunkry", kde kromě blábolů nějakých senilních staříků, kteří by se do bunkru na své zahradě ukryli v případě atomové války nebo na něm postavili restauraci byl popsán i osud Josefa Balcara. Byl zde vylíčen téměř jako chudák, kterého soudili proto, že "prý ukradl bunkr"... nechybí termíny jako "nešťastný pan Balcar" a další... Článek opět obsahuje žvásty o tom, jak se co nevidět budou bunkry rozávat... Co je však nejzajímavější - fakt který jsem se dozvěděl teprve zde! - Balcar byl u soudu uznán vinným a schytal 80 hodin veřejně prospěšných prací  Ještě pro pobavení - u fotky Aleše Horáka u sóla TK vz. 37 v "horní" střelecké místnosti na Bříze je popisek znění: "Aleš Horák u svého kanonu s těžkým kulometem"... Zájemcům rád okopíruji a doručím na sraz. Je to oddechové čtení, docela dlouhý text a lákadlo - dozvíte se o Balcarovi co o něm ještě nevíte a dokonce je ve článku i vyfocen (se smutným pohledem a před Skutinou, pochopitelně) |
|
|
|
|
|
hellko napsal v č. 5673: To je vcelku jisté, pro útok na tvrz bylo vyčleněno 11 kluzáků s posádkou 85 mužů. Skutečně do bojů zasáhlo však podle některých zdrojů 77, podle V. Kupky dokonce jen 55 výsadkářů. "Fuky udaj o pedstovke muzov je z filmoveho dokumentu "GREAT SAS MISSIONS" diel 1 "Birth of the SAS" je mozne ze pravdu mas ty a bolo to 85 muzov. " |
|
|
|
|
Fuky udaj o pedstovke muzov je z filmoveho dokumentu "GREAT SAS MISSIONS" diel 1 "Birth of the SAS" je mozne ze pravdu mas ty a bolo to 85 muzov. Ospravedlnujem sa za preklep v nazve Eben Emael mam to z clanku www.vrtulnik.cz/fa-,,,. zle som prepisal. |
|
|
|
|
|
Flak napsal v č. 5669: Teď nevím, jaká místa máš přesně namysli. Armáda objekty na jižní Moravě opustila koncem roku 1999, jsou uzavřeny, resp. zavařeny, vyjma objektu MJ-S 3, který je ve správě Technického muzea Brno a je přístupný viz.: www.armyfort.com/cz/infocentrum.php?id=73 . Momentálně armáda využívá již jen tvrze Adam (kam se skutečně běžný smrtelník nemá šanci podívat, dokonce ani na její povrch, který je vojenským prostorem!), Hůrka (momentálně vyklizena) a Smolkov (? neznám současnou situaci)."Škoda. Předpokládám, že ani návštěva takových míst nebude pro normálního smrtelníka možná."
mbbb napsal v č. 5670: MJ-S 3 "Číslo ti řekne Fuky" |
|
|
|
|
|
Flak napsal v č. 5669: ale jó, na jižní Moravě u Šatova brňáci jeden srub dávaj dohromady a prováděj tam."Škoda. Předpokládám, že ani návštěva takových míst nebude pro normálního smrtelníka možná." Číslo ti řekne Fuky |
|
|
|
| Škoda. Předpokládám, že ani návštěva takových míst nebude pro normálního smrtelníka možná. | |
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 5667: já si také myslím, že žádná knížka, či pořádný článek o tom nevyšel. Vždy jen takové útržky, třeba v knížce o opevnění na jižní Moravě, ale to jsou vyložně útržky. Jednou jsem dokonce ve Květech četl článek o ROTO, zrovna,když je nějak rušili."Vzhledem k tomu, jaké problémy jsou ještě dnes se studiem archivních materiálů například z 50.-tých let, je to dosti složité. Nevím, jestli přímo o tomto někdy vyšla nějaká studie, obávám se, že nikoliv." Komplexního asi opravdu nic. |
|
|
|
|
|
Flak napsal v č. 5666: Vzhledem k tomu, jaké problémy jsou ještě dnes se studiem archivních materiálů například z 50.-tých let, je to dosti složité. Nevím, jestli přímo o tomto někdy vyšla nějaká studie, obávám se, že nikoliv. "Je o tom něco k přečtení?" |
|
|
|
|
Flak napsal v č. 5656:
"Po roce 48 se situace obrany přesunula pouze na hranice s Německem a Rakouskem"
Fuky napsal v č. 5659: Ano, jistě, ono nejde všechno hned.
"Práce na tvrzi Bouda například skončily až v roce 1950, takže k zastavení aktivit na severní hranici došlo poněkud později, než v r. 1948. "
Fuky napsal v č. 5657: Je o tom něco k přečtení? "Armáda opevnění na jižní hranici udržovala připraveno k bojovému využití nejen do pádu komunistického režimu, ale částečně dokonce i po něm - co se týče těžkých objektů na jižní Moravě, můžeme hovořit prakticky až o datu vstupu ČR do NATO, tedy o roce 1999. Určité studie a snahy o využití byly tak AČR vyvíjeny dokonce ještě v devadesátých letech!!!" |
|
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 5664: o tom se docela málo ví, ale zase mne to až tak nezajímá"Na druhou stranu tu dal "hellko" námět k zajímavé problematice poválečného využití opevnění." nějaký POKy, PUKy a tak. Ale abych nezaostal, tak sem byl loni na Šumavě, kde mi znalci ukazovali různé ty PUKy a tak, ale nějak mne to nenadchlo |
|
|
|
|
|
Na druhou stranu tu dal "hellko" námět k zajímavé problematice poválečného využití opevnění. |
|
|
|
|
|
koukám Fuky, že ses nějak rozepsal hellko, opravdu nemáš pravdu skoro v ničem. Je dobrí, že si tvoříš svůj názor, ale měl by sis předtím něco přečíst a něco vědět. A to nehovořím o tvém naprosto příšerném pravopisu!!
hellko napsal v č. 5654: tenhle výkřik hovoří za vše, Fuky ti na to odpovídal, já se ale přiznám, že přesně nevím, o co to jde. V roce 39 už bylo přeci po všem. "Ja nespochibnujem ich technicku stranku ta bola v tej dobe asi jedna z najvissich na svete mozno ze az najlebsia ale strategicky uz boli prezite ved kludne sa k nam mohli dostat v roku 1939 cez Polsko ci aj cez fasisticke Madarsko" |
|
|
|
|
|
Flak napsal v č. 5656: Práce na tvrzi Bouda například skončily až v roce 1950, takže k zastavení aktivit na severní hranici došlo poněkud později, než v r. 1948.
"Po roce 48 se situace obrany přesunula pouze na hranice s Německem a Rakouskem "
Flak napsal v č. 5656: Pokud budeme konkrétní, tak třeba zrovna tvrz Bouda rekonstruovala a přestavovala firma Baraba, což bylo pouze jiné jméno původní firmy Ing. Zdenko Kruliš, která tvrz budovala před válkou. Dále se na rekonstrukci a dokončovacích pracech po válce podílela například bratislavská firma Ing. Frič a další. "Zajímavé je, že se prací účastnily některé firmy, které pevnostní systém stavěly v předválečném období." |
|
|
|
|
|
hellko napsal v č. 5652: Bohužel je stále zapomínáno, že poměrně podstatným faktorem, který umožnil překonání belgického, francouzského opevnění a dalších, byl i fakt, že Němci prováděli ihned po záboru pohraniční různé masivní zkoušky jak odolnosti objektů, tak i v nacvičování různých (i výsadkových) operací - viz. např. Operace Bruntál. Krom toho co do kvality nelze srovnávat belgické a československé opevnění, hovoříme-li o Maginotově linii, zde bylo mnoho taktických nedostatků, kterých Němci nakonec využili a kterých se ovšem naše opevnění ve většině případů vyvarovalo. Celkově také nelze srovnávat situaci v letech 1938 a 1940."Mne sa zda ze v roku 1938 uz nemali pevnosti buducnost myslim ze za vsetko vravia osudy pevnosti Eben Email ci Mazinotova linia." Důležité je hlavně to, že ČSR nemělo vzhledem ke svému tvaru, politické situaci a velikosti armády jinou možnost, než tu, řešit nedostatek sil jejich úsporou formou výstavby opevnění. Nezapomínejme však i na to, že společně s výstavbou opevnění probýhala výroba a vývoj nových obrněných vozidel, letadel, dělostřeleckých zbraní a dalších, z toho tedy plyne, že velení čs. armády rozhodně nemělo v úmyslu se "zabetonovat"!!!
hellko napsal v č. 5652: Měly, a nejenom ty československé. Pevnosti Maginotovy linie bojovaly mnohdy až do kapitulace prakticky v obklíčení. Pevnostní stavitelé a projektanti nebyli zase až takovými tupci, jak by se mohlo na první pohled zdát....
"Mali pevnosti obranu proti jednotkam utociacim z vnutrozemia? "
hellko napsal v č. 5652: Kolik? Já vím o 85 mužích pod velením Witziga...
"Pevnost Eben Email zlikvidovalo 500 vysadkarov."
hellko napsal v č. 5654: Opět zažitý a typický omyl. Hranice proti Maďarům byla v roce 1938 chráněna velice důkladně lehkým opevněním, v Komárně dokonce vyrostly 3 pěchotní sruby."ale strategicky uz boli prezite ved kludne sa k nam mohli dostat v roku 1939 cez Polsko ci aj cez fasisticke Madarsko. " Počítalo se i s obchvatem přes Polsko, proto byl budován tzv. záchytný hák na řece Olši. Hranice s Polskem měla být v pozdějších etapách bráněna dokonce i uzávěry, tvořenými těžkým opevněním. Těžké opevnění mělo posílit i linii na Olši, dále i linii proti Maďarsku, například u Bajtavy, u Košic či v Čopu. |
|
|
|
|
|
hellko napsal v č. 5652: "Viem ze nemam selkom pravdu ale podla mna za vsetko hovori ze budovanie opevneni ako strategickej zbrane sa po roku 1945 uz neopakovala." Vážený kolego, jak Vám již naznačili jiní, hluboce se mýlíte. Po roce 1945 byla u nás opětovně zkoumáno možné využití, rekonstrukce a dokonce i dostavba pevnostního systému! 1. 3. 1947 bylo obnoveno Ředitelství opevňovacích prací, proběhly dokončovací práce například na v září 1938 nedokončených objektech těžkého opevnění na jižní Moravě, ale i na dalších objektech např. v Bratislavě, na Trutnovsku, rekonstrukce probíhaly i v dělostřeleckých tvrzích. Stavební aktivity na tvrzích se zřejmě dotkly zřejmě nejzásadněji tvrze Bouda, kde byl zčásti znovu vybetonován vchodový objekt K-S 22a, do roku 1950 probíhaly v podzemí práce na výlomu nových sálů pro muniční sklady. Rekonstruováno bylo samozřejmě i lehké opevnění. Vrámci dokončovacích prací na jihomoravských objektech byla dokonce ve Vítkovických železárnách krátkodobě obnovena výroba pancéřových zvonů, dohromady bylo vyrobeno 9 zvonů. Byly vyprojektovány úplně nové typy opevnění... Po nástupu komunismu u nás byly od 50. let dále veškeré práce prováděny již jen na jižní hranici, dokonce již v březnu 1948 bylo zrušeno Ředitelství opevňovacích prací a řízení dalších prací převzalo opevňovací oddělení (3.) velitelství ženijního vojska. Dále byly ještě názvy řídících složek výstavby (rekonstrukce) několikrát měněny. Výraznější stavební ruch na objektech opevnění prakticky utichl v první polovině 50. let, s tím pomalu padla i myšlenka dostavby pevnostního systému. Od roku 1959 však probíhalo přezbrojování těžkých objektů na jižní Moravě a na bratislavské Petržalce z 47 mm PTK vz. 36, spřaženého s TK vz. 37 (zbraň L1) na mnohem silnější 85 mm upravený tankový kanon vz. 44, upravená zbraně byla přijata jako PvK vz. 44/59. Pevnostní výstavba (rekonstrukce) však zcela neskončila - probíhaly rozsáhlé úpravy lehkých objektů vz. 37 na jižní hranici - objekty získaly tzv. protiatomovou úpravu - byl upraven vstup do pevnůstek a následně mimo prostoru střílen byly zahrnuty po strop zeminou (i z týlu). Probíhala však i nová výstavba - a to, jak naznačil kolega mbbb, lehkých objektů (kulometných hnízd) převážně z prefabrikátů - typů UPO, POK, ŘOPOK, BZUK atp., budovaných většinou v průběhu 50. let. Armáda opevnění na jižní hranici udržovala připraveno k bojovému využití nejen do pádu komunistického režimu, ale částečně dokonce i po něm - co se týče těžkých objektů na jižní Moravě, můžeme hovořit prakticky až o datu vstupu ČR do NATO, tedy o roce 1999. Určité studie a snahy o využití byly tak AČR vyvíjeny dokonce ještě v devadesátých letech!!! |
|
|
|
|
hellko napsal v č. 5654: Jestli to bylo nebo nebylo výhodný je otázka, ale každopádně modernizace a dostavba byla zahájena. Pokudsi vzpomínám dobře na článek, který jsem o tom četl, tak bylo provedeno čištění objektů, stavební úpravy uvnitř některých, provizorní zazdění otvorů po vytržených střílnách, opravy podlah,izolace,výlomové práce atd... Po roce 48 se situace obrany přesunula pouze na hranice s Německem a Rakouskem a vzhledem k nákladnosti a také tomu, že další napadení ze strany Německa se v nejbližších 10 - 20ti letech neočekávalo, další práce pomalu končily. Zajímavé je, že se prací účastnily některé firmy, které pevnostní systém stavěly v předválečném období. "ze sa jednalo o tak ucelovu zbran ze jej budovanie a dalsia modernizacia uz nebola vyhodna pre armadu." |
|
|
|
|
|
|
výstavba stálého opevnění v Československu na hranicích s imperialistickou cizinou pokračovala i v dalších letech po válce. Nejednalo se ale o velké pěchotní sruby či dokonce tvrze, ale o malé prefabrikované (většinou) objekty - fortifikační mlhovina |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Opevnění, stavby
- > Československé opevnění z let 1935-1938