Československé opevnění z let 1935-1938
|
|
|
|---|---|
|
Mírně se zpožděním, ale přec  Tání ledů v Srbsku - 18. 2. 2006 průzkum objektů stavebního úseku B-7 Budňany a 116 Řevnice v prostoru Karlštejn - Srbsko Tato akce se konala v rámci pražského srazu Fronty (17.2.06) a byla původně naplánovaná pouze jako návštěva zrekonstruovaného objektu v Karlštejně - Budňanech. Bohužel však z důvodu nemoci provozovatele objekt nebylo možno navštívit a tak jsme se rozhodli projít alespoň dochované objekty mezi Karlštejnem a Srbskem. Po srazu na pražském Smíchovském nádraží jsme se v sestavě Fuky, čet.Hrad, Hartmann, SK a Streso + kamarádka jali odcestovati vlakem směr Karlstein. Po dojezdu na místo bylo rozhodnuto vydati se směrem ke zrekonstruovanému objektu B-7/13, který byl původním cílem naší cesty. Fotíme, prohlížíme a pochopitelně začíná být bunkrologično - totiž se zatahuje a začíná mrholit. Vracíme se zpět - k zabetonovanému objektu B-7/12 u parkoviště v Karlštejně, prohlížíme stanoviště nepostaveného objektu 116/102 (typ B2-80 zes.) vysoko nad silnicí a směřujeme k dalšímu dochovanému objektu - totiž k B-7/9 v údolí Berounky mezi Karlštejnem a Srbskem. Tento objekt byl kolegy, kteří provozují muzeum v Karlštejně zbaven zabetonování a momentálně je otevřen, ovšem zde nás čekalo velice podivné setkání s jakýmsi "záhadným Pavlem", kterýžto byl jako údajný člen Klubu přátel ČSLA oděn v americkou uniformu (a asi pro pocit většího bezpečí má na krku pověšenou americkou pušku M4 - pozn. čet.Hrad) a začal nás od objektu velice nevybíravým způsobem vyhánět. Teprve asi po deseti minutách se nám podařilo jej přesvědčit, že skutečně nejdeme krást mřížová dvířka (již beztak ukradená) ani rubat z betonu železnou armaturu do sběru, ale že bychom si rádi prohlédli řopík zevnitř a nafotili ho. Z následného rozhovoru bylo zjištěno, že onen člověk vlastně nemá s objektem prakticky nic společného...Po této veselé příhodě jsme pokračovali až na kraj Srbska, kde se měly nacházet zbytky odstřeleného objektu B-7/8, ovšem pátrání skončilo dříve, než začalo - pohledem na novostavbu jakési vodárny v prostoru, kde se objekt nacházel. Prošli jsme Srbskem a vydali se směrem ke dvěma zabetonovaným "áčkám", B-7/6 a B-7/5. První leží otočeno týlovou stěnou do tenisových kurtů a podle Stresa (jak vítězoslavně zvolal) do něj byla zavedena elektřina , druhý leží částečně opět na soukromém pozemku. Na obou objektech jsou znát zbytky maskování. Chvíli jsme pak ještě pátrali po odstřeleném "déčku" (B-7/4), nicméně jsem právě zjistil, že mělo být lehce jinde, než jsem ho hledal. Při chůzi zpět směr občerstvovna byl zjištěn zachovalý rozstřelený objekt vysoko na skále nad Srbskem a bylo rozhodnuto se k němu vypraviti. To již však bylo na dvojici SK + Stresokamarádka příliš a tito tak zůstali v občerstvovně, zatímco se dvojice Streso-Hartmann pokoušela zdolat vrchol částečnou chůzí korytem potoka a šplháním do prudkého srázu (ještě k tomu na soukromém pozemku ) a dvojice čet.Hrad-Fuky zvesela vykračovala po asfaltové silnici a polní cestě. Obě dvojice se nakonec k rozstřelenému objektu dostaly a odměnou za to byl parádní výhled do údolí Berounky a především objekt 116/110/A-120 zes. Zde byla naše pouť po pevnůstkách skončena a spustili jsme se dolů (nyní již všichni kulturní cestou) za zbytkem do restaurace. A hned jak jsme zalezli - začalo pochopitelně opět svítit slunce... Po cestě na vlak jsme se ještě společně pokochali pohledem na tající ledový příkrov Berounky a již hurá do matičky Prahy.
(foto-čet.Hrad) |
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 5784: Měl by pravděpodobně být 25.3.2006 "Když jsme u toho, jak to vypadá s jarním srazem?" |
|
|
|
|
|
Pavel.ct napsal v č. 5782: Když jsme u toho, jak to vypadá s jarním srazem? "Kdo se zúčastnil podzimního srazu KHV Brno měl možnost o těchto kostkách a jejich zkouškách vyslechnout zajímavou přednášku od Tomáše Svobody se zajímavými dodatky přítomné vnučky pana Kloknera" |
|
|
|
|
Pavel.ct napsal v č. 5782: No tak to je ovšem parádní sbírka"Pokud se nepletu tak fotografie ve zmiňované reportáži jsou ze zahrady domu, ve kterém bydlí vnučka pana Kloknera, který byl šéfem týmu provádějící zkoušky těchto kostek. " už ty kostky někdo někdy prohlížel aby zjistil odkud jsou??? Kromě těch pár co jsou na ropikách detaily |
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 5781: Pokud se nepletu tak fotografie ve zmiňované reportáži jsou ze zahrady domu, ve kterém bydlí vnučka pana Kloknera, který byl šéfem týmu provádějící zkoušky těchto kostek."Hawkeye, tak mrkni na ropiky, tam je v jedné sekci přímo krátká reportáž o nálezech zkušebních kostek (vydlážděný chodník, obruba ohniště,.... )" Mimo jiné, po tomto pánovy se dnes jmenuje vědeckovýzkumné pracoviště Českého vysokého učení technického v oboru stavebnictví "Kloknerův ústav ČVÚT". Kdo se zúčastnil podzimního srazu KHV Brno měl možnost o těchto kostkách a jejich zkouškách vyslechnout zajímavou přednášku od Tomáše Svobody se zajímavými dodatky přítomné vnučky pana Kloknera |
|
|
|
|
Hawkeye, tak mrkni na ropiky, tam je v jedné sekci přímo krátká reportáž o nálezech zkušebních kostek (vydlážděný chodník, obruba ohniště,.... ) |
|
|
|
|
|
Něco podobného se povedlo vykopat kolegům z KVH Nord sever u LO vz.36 v úseku V.b (Chomutov-západ) |
|
|
|
|
|
Mnozí již asi tuto knihu vlastní, ale pro ty kteří ještě tak neučinili (určitě by měli ) budu citovat část textu z knihy "Val na obranu republiky": str. 57 - Jakost betonu se samozřejmě přísně sledovala a to pomocí kontrolních betonových kostek. Ostatně toto nařizovala i tehdejší ČSN 1093-1935. Vojenský stavební dozor (VDS) dohlížel na kvalitu prací přímo při betonáži a kromě toho nechal zhotovit z jednotlivých konstrukčních vrstev vždy 3 kontrolní kostky pro jednu zkoušku. Prováděla se jedna zkouška ze základové desky, onzačení "z"; jedna zkouška ze stěn dolního patra, označení "d"; jedna zkouška ze stropu nad dolním patrem, označení "m"; dvě zkoušky ze stěn horního patra, označení "h1" a "h2"; dvě zkoušky ze střešní desky, označení "s1" a "s2". Na horní ploše měly kostky krycí značku objektu, označení konstrukce a datum zhotovení. O zhotovení se sepsal zvláštní protokol. Kostky se po 28 dní řádně ošetřovaly (zpravidla uložením ve vlhkých pilinách), a pak se s průvodními doklady odesílaly v bednách vlakem do Výzkumného a zkušebního ústavu hmot a konstrukcí stavebních při Čs. vysokém učení technickém v Praze Dejvicích. Výsledky zkoušek pak potvrdily kvalitu betonu. To zároveň představovalo i důležitou skutečnost pro fakturace, protože pokud firma nedodržela požadovanou krychelnou pevnost, tak se jí za každý 1kg/cm2, o který byla pevnost nižší než požadovaná, sráželo 0,5 % z ceny betonu. Při ceně betonu 180,- Kč/m3 to činilo 90 haléřů.Proto se důsledně dodržovaly technologické postupy výroby betonu a zároveň věnovali pracovníci firmy i VSD maximální péči zhotovování a ošetřování kontrolních kostek. Vojenskou správou požadovaná pevnost betonu v tlaku musela dosáhnout hodnoty 450 kg/cm2 (tato fyzikální jednotka se užívala v době stavby opevnění). Konec citace z knihy. Tučné písmo jsem vytvořil já. 
Foto poskytl Tomáš Svoboda |
|
|
|
|
Tak to je uvás ptom iné . My máme iba dve hodnoty (pokiaľ viem): normálovu a výpočtovú. Normová je daná ako max pevnosť ktorá nie je ovplivnená vonkajšímy vplivmy, pričom normová je prenasobená sučiniteľmy spoľahlivosti a ostatných vplivov. Ptom je tu ešte vodný sučiniteľ "w" ktorý nam ovplivňuje pevnosť betonu a to do 90% z max pevnosti a jeho spravovateľnosť (uvažuje sa od 0,35 až do 0,9) |
|
|
|
|
|
Příspěvek od Jirky Vrby - www.fronta.cz/forum.php?user=1690 - (jelikož zde nebývá tak často, kopíruji za něj, snad pochopí) :
U nás platí ČSN 73 2400 (mj. . V té se uvádí třídy betonu podle zaručené pevnosti Rbg ,kontrolní pevnosti Rb cn a horní meze průměrné pevnosti Rb max - teda mluvím o krychelné pevnostizaručená pevnost je krychelná pevnost, která se dosahuje se statistickou zárukou 0,95 a kontrolní pevnost je průměrná pevnost sady tří zkušebních těles ...jestli je tam nějaká nepřesnost, prosím opravit - nejsu stavař. Myslím, že těch 4,5 MPa je teda zhruba Rb cn |
|
|
|
|
|
Co se týče "kg/m3" x "kg/m2": Ono je to zavádějící, protože se zkoušely skutečně jak všichni víme krychličky - čili pevnost té krychle, ale tlak byl vyvíjen pouze na ten jeden čtverec (resp. na dva proti sobě ležící) , tedy na stranu. Já si to taky spojím s krychlí - čili se zkušební kostkou a okamžitě mi vyskočí kg/m3, i když je to pochopitelně nesmysl. Osobně ale rozhodně nejsem přes tyto stavařské věci odborník, takže jediné, co mohu říci je snad jen to, že kg/m2 by měla být skutečně již jen dobová jednotka a dnes se (nerad bych se mýlil) neužívá. |
|
|
|
|
|
Ja len tak. Mrkol som do tabuliek, lebo pevnosť betonu sa v Kg/cm2 sa neudáva, iba v Mpa a keď, tak N/mm2 alebo MN/m2 Potom ma napadlo, či sa jedná o normovú (Rbn) alebo výpočtovú (Rbd) hodnotu pevnosti betonu v tlaku. |
|
|
|
|
|
Georgy napsal v č. 3093: He? No já to znám jen takto, na beton a jeho současné normy jsem jaksi mimo, když bych něco takového potřeboval, obrátím se na kámoše ze stavárny"Ak uvažujeme o triede betónu v Mpa myslíš "Rbd" alebo "Rbn" ? (neviem, ake máťe vy normy)" |
|
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 3086: Ak uvažujeme o triede betónu v Mpa myslíš "Rbd" alebo "Rbn" ? (neviem, ake máťe vy normy) "450kg/cm2 " |
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 5767: Musím se trochu opravit, ještě nebyla vybudovaná kabelovka č. 4921."Co mě ale velmi překvapuje je Tvé tvrzení o tom, že byly vybudovány všechny kabelovky, tedy krom té studny na Haničce. " Tyto informace mám od Jirky Nováka, který má zmapovaný i úsek "K-západ", ale z jistých důvodů zatím bližší a podrobnější informace o tomto úseku nechce zveřejňovat. Takže se kabelovky snažím hledat sám, abych mohl co najdu zveřejnit, mě v tom nic nebrání |
|
|
|
|
|
Tak Jirka Novák už ten výkres přechodu kabelovésítě přes údolní nádrž v Pastvinách dal na net, takže už se můžete podívat i zde: www.cestyzaopevnenim.net/ko_pastviny_vykres.jpg |
|
|
|
|
|
Ano, jestli byl položen kabel od objektu TO k "první" kabelovce se dá poznat podle pozůstatků v kabelových vstupech ve srubu. Horší už je říci zda byl kabel položen např. od té "první" k další a dále v kabelové síti. V některých místech, při hledání kabelovek na 2. příčce (která je dost v týlu, často poblíž a nebo přímo ve vesnicích) mě místní říkali, že někde kabel Němci vykopávali, takže to je potom těžké tvořit závěr Mohl by jsi mě poradit jak k textu přidat fotku? O položení kabelu přes údolní přehradu Pastviny nedávno prezentoval článek Jirka Novák na diskuzi opevneni.cz, tam jsi to možná viděl. Dnes jsem mu skenoval výkres položení kabelu přes Pastviny, takže v brzké době to tam bude. Kabel v železobetonové rouře byl umístěn pod staré řečiště. Kabelovky na břehu přehrady jsou od sebe vzdáleny zhruba 140m, délka kabelu mezi nimi by měla být 173 m. Zde je mapa se zakreslenými objekty KO u údolní přehrady www.cestyzaopevnenim.net/ko_pastviny.jpg Výkres položení kabelu bych nerad prezentoval dříve než ho Jirka umístí k tomu článku na diskuzi opevneni.cz. Přece jenom je ten výkres jeho práce, jak ten výkres bude "na světě" umístím ho i sem. Děkuji za pochopení |
|
|
|
|
|
Pavel.ct napsal v č. 5766: Nemohl bys přesněji určit, kde přesně k překonání přehrady dochází? Už jsem o tom cosi četl, zřejmě se to již řešilo někde jinde."Bonbónkem ovšem je překonání Divoké Orlice na propojovací příčce v prostoru Pastvinské přehrady, kde kabel přetíná přímo vodní nádrž Pastviny. Na obou březích nádrže lze najít kabelové studny C-3033 a C-3034. Zde byl kabel položen ještě před napuštěním nádrže." Jak hluboko byl kabel v řece zahrabán? Mimochodem, ten kabel přes Pastviny - je veden NAD původním řečištěm v oné železobetonové trubce? To potom totiž při vypuštění přehrady muselo být překonání původního řečiště viditelné! |
|
|
|
|
|
Pavel.ct napsal v č. 5765: "Jeden z mojich (možná mylných) poznatků zda byly ke kabelové komoře (studni) přivedeny kabely je ten jestli je kabelovka zasypána až po svoji stropnici a nebo je odhalena jako např. zmiňovaná B-3821. Pakliže chybí kamenná rovnanina a "zához" je pravděpodobné, že zde nebyly kabely přivedeny. Netvrdím, že by to tak mohlo být vždy, ale určitě nějaká souvislost tam bude." Tak ono bylo možné, že kabel přiveden byl, nicméně se pak již zemní úpravy provést nestihly. Ale většinou u objektů (u kabelovek to bude asi stejné) prakticky vždy zůstává zbytek kabelu, takže podle toho se dá spolehlivě určit, jestli kabel přiveden byl, nebo ne. Zajímavé je to právě u objektů R-S 63 (viz.foto) - kde evidentně kabel zaveden byl, a R-S 62 - kde je jednoznačně viditelný výkop pro kabel - nezasypaný, čili je to tam buď jako na R-S 75, kde kabel podle dobovek zaveden byl, ale výkop se nestihl zasypat, nebo na S 62 kabel vůbec zaveden nebyl, což považuji za pravděpodobnější. Jelikož je R-S 63 napojen na jinou kabelovku - nic nebrání tomu domnívat se, že tyto sousední objekty na tom s dokončeností kabelové sítě byly každý jinak. Jaký je stav u S 61, který měl být spolu s S 62 napojen na kabelovku 3921 (podle mapy O. Gregara) bohužel nevím - nějakého výrazného pozůstatku nedokončených zemních prací jsem si nevšiml. Spolehlivé zjištění tak jako u S 63 není ani u S 62 ani u S 61 možné, neboť R-S 61 je uzavřen a R-S 62 má dolní patro zčásti zasypáno sutí a zčásti zatopeno... Co mě ale velmi překvapuje je Tvé tvrzení o tom, že byly vybudovány všechny kabelovky, tedy krom té studny na Haničce. (R-S 63 - jaro 2005) 
|
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 5762: Ano i takováto sranda" byla vyřešena. Divokou Orlici překonává kabelová síť 3x. Na první příčce je to mezi studnami C-34 a C-35 poblíž bývalého pionýrského tábora v Klášterci n. Orlicí. Na druhé příčce mezi C-25 a C-26 v Nekoři nedaleko stavidla náhonu pro textilní továrnu."Pavle, tuhle jsem se ještě s někým bavil o takové srandě - jak byla překonána Divoká Orlice, co se týče kabeláže, pochopitelně?" Bonbónkem ovšem je překonání Divoké Orlice na propojovací příčce v prostoru Pastvinské přehrady, kde kabel přetíná přímo vodní nádrž Pastviny. Na obou březích nádrže lze najít kabelové studny C-3033 a C-3034. Zde byl kabel položen ještě před napuštěním nádrže. Při těchto přetínáních Divoké Orlice se kabel zahrabával do řečiště a ještě byl vložen dle plánu R-273 do železobetonových rour o průměru 15 cm. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Opevnění, stavby
- > Československé opevnění z let 1935-1938