Československé opevnění z let 1935-1938
|
|
|
|---|---|
|
Zajímavější tvarem, použitým materiálem, tloušťkou ramen. |
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 650: V čem zajímavější, sice levnější, ale jinak žádné pozitivum oproti rozsocháčům "Zajímavější než rozsocháče mi přijdou jěžkové. Už jenom proto, že byli vlasně použiti pouze ve dvou úsecích." |
|
|
|
|
|
Není zač. To je asi jako kdybych se s Algernonem hádal, že palivová nádrž Bf 109 má tolik a tolik litrů... Zajímavější než rozsocháče mi přijdou jěžkové. Už jenom proto, že byli vlasně použiti pouze ve dvou úsecích. |
|
|
|
|
|
Fuky: díky kolego , už jsem Mousikovi poslal nákres z knihy Tvrze čs. opev. |
|
|
|
|
|
Ještě jednou pro pořádek zopakuji, co jsem psal do komentářů k anketám: Dle mého názoru je rozsocháč složen ze tří dílů. Že by mohl být zničen rozsocháč ze tří dílů snadněji, než rozsocháč ze dvou dílů mi přijde poněkud směšné, zvláště když v obou případech musel nutně být spojen šrouby nebo svařen. Nyní se však od mého názoru přesuňme k názorům odborníka. Petr Měřínský píše v kapitole "Lehké a těžké překážky v liniích těžkého opevnění" v publikaci Československé opevnění 1935-1938 (Lubomír Aron a kol., 1. vydání, Náchod 1990) cituji: "Ocelový rozsocháč-tvořily tři do kříže spojené válcované úhelníky 140x140x13mm, dlouhé 2100mm." (...) "Rozsocháč byl necitlivý vůči palbě, výbuchem v blízkosti mohl být převrácen nebo odhozen, ale dál plnil svoji funkci. Z dopravních důvodů byly dva úhelníky spojeny nýtováním, třetí byl na místě montáže připevněn šrouby." Myslím, že už vcelku není o čem debatovat. |
|
|
|
|
|
mousik napsal v č. 259: To jsi mě asi nepochopil, zkusím ti naskenovat nákres, nebo ti sem napíšu nějakou literaturu, kde by nákres mohl být, nebo alespoň foto"Navic bych rekl, ze kdyby se skladaly ze TRI typu "V", byli by dost "krehke" a zasah do jejich stredu by je mohl rozbit." |
|
|
|
|
|
mousik napsal v č. 258: Email mám uveden v osobních údajích, stačí kliknout na můj nick a je to "Kdyz mi das tvou e-mailovou adresu tak ti poslu foto z osmatricatyho, kde je videt, ze jsou slozeny z DVOU casti tvaru "T"" |
|
|
|
|
|
mousik napsal v č. 257: Tím chceš řírt, že i kdyby jsi zjistil, že jsi pravdu neměl, budeš pořád trvat na původním (i špatném) názoru?! "Podivam se tedy na rozsochace co mame u muzea nad Chomutovem lepe, ale muj nazor se tim nemeni.." |
|
|
|
|
to david gore: Nevíš náhodou jestli byly budovány protitankové překážky před linií LO na čáře Nové Heřmínovy-Sádek? |
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 627: "U ostatních objektů úseku MJ se o zpřístupnění zatím pouze uvažuje. viz. www.armyfort.com - Infocentrum" Kde to na té stránce je? Pokud si vzpomenu na projekt od KHV Brno, tak byl trochu přehnaný, zpřístupněny měly být 4 (nebo 5) objektů, zakonzervované měly být jen MJ-S 3 a MJ-S 15 nebo 16 (možná, nevím jistě). V těch přístupných měly být muzea (železná opona, čs. meziválečná arm. apod.) a jeden měl být kompletně rekonstruován do plánované podoby po dokončení |
|
|
|
|
|
Objekt MJ-S 3 je zpřístupněn společně s objektem LO ve Znojmě (ul.Na Hrázi) již 8. května. Tento objekt bývá příležitostně zpřístupněn, jeho návštěvu lze snad domluvit s provozovatelem muzea v ul. Na Hrázi. U ostatních objektů úseku MJ se o zpřístupnění zatím pouze uvažuje. viz. www.armyfort.com - Infocentrum. Kniha od Lubomíra Arona a kolektivu je zatím jedinou, která seznamuje laika se základní problematikou. Doporučuji však půjčit si/zakoupit 2. vydání z roku 98 (?). Pochybuji však, že jej v nějakém knihkupectví ještě najdeš. V knihovnách k půjčení většinou bývá. |
|
|
|
|
|
V úseku MJ bylo do září vybetonováno 6 srubů (MJ-S 2,3,4 u Šatova, MJ-S 15,16 u hranic mezi Hevlínem a Dyjákovicemi, MJ-S 29 u Mikulova). Uvnitř není přístupný ani jeden, zavařené dveře po jejich nedávném vykradení. Myslím, že přístupný by mohl být jen MJ-S 3, který bývá zpřístupňován při různých výročích. Ad kniha: sice už starší, ale pořád asi nejpřehlednější pro laika je Československé opevnění 1935-38 od L.Arona a kol. |
|
|
|
|
Na jižní Moravě je poblíž Mikulova několik TO, myslíte si, že je nějaký přístupný, asi ne že? Když byjste chtěli laikovi doporučit nějakou obecnou knihu o ČSR opevnění, jaká by to byla? |
|
|
|
|
| david: ak sa zaujímaš aj o staršie opevnenia, než je betón, tak až budeš v Komárne, v žiadnom prípade nevynechaj maďarskú stranu pevnosti. Stojí to tam za návštevu. A zájdi aj kúsok za mesto a pozri 2 objekty v poli vpravo od cesty smer Budapešť. Zaujímal by ma tvoj názor. | |
|
|
|
| pbradler: Objekty úseku "B" boli vyzbrojené PT kanónmi (6 ks). | |
|
|
|
|
Milo : Rád by som sa spýtal či TO v Petržalke boli v roku 38 vyzbrojené PT kanonmi ako mali byť, alebo tam bola len nejaká náhradná výzbroj, prípadne len guľomety ? |
|
|
|
|
|
david: Jseš si jišt, že jsou Darkovičky otevřeny již takhle brzo? podle mne by musel Marek někoho kontaktovat, a kvůli jednomu týpkovi na Alej nikdo z průvodců nepojede... marek: ptej se davida, na úsek Moravská Ostrava jsem levej... |
|
|
|
|
Fuky, čet.Hrad a spol. : Pánové, koncem března budu mít asi cestu do Darkovic nad Hlučínem. Můžete mě poradit nějaký pokud možno přístupný objekt, kam by se při té příležitosti dalo zajít podívat. |
|
|
|
|
|
pbradler napsal(a) v č. 548: pbradler: Podrobnější informace o tomto objektu najdeš v posledním čísle Fortsborníku (tuším že to je číslo 7/II). Je tam celý článek, věnovaný dvouposchoďovým řopíkům. Něco by asi taky mohlo být na www.ropiky.net " Našiel som u nás zaujímavý bunker. Jedná sa o dvojposchodový ŘOP. Nachádza sa pod železničným mostom cez Moravu pri rakúskych hraniciach. Rád by som sa spýtal či je to rarita alebo sa podobné stavali na podobných miestach častejšie ?" |
|
|
|
|
|
Milo: Dík. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Opevnění, stavby
- > Československé opevnění z let 1935-1938