Československé opevnění z let 1935-1938
|
|
|
|---|---|
|
david gore napsal v č. 1609: Hmm, to nám toho hodně řekne"Jinak s velitelem VSD por. Syrovátkem jsem mluvil a dost toho vědě"  Zase tajnůjstkaříš?  |
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 1612: Nebo na střechu, ale také nutno brát s rezervou. Na druhou stranu hovoří ve prospěch LO vysoká kvalita betonu, často překročeny limitní hodnoty 450 kg/cm2 (i když ke konci září při spěchu klesala) "Jen je třeba doplnit u teoretické odolnosti, že jde o odolnost skutečně teoretickou, neboť je dle mého názoru uvažována pro čelní palbu do záhozu a na rovnaninu. " |
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 1612: "Pro srovnání byl objem pro kamennou rovnaninu u objektů takový: A-140 norm.- 2,29m3 A-140 zes.- 4,46m3 A-140 zeslab.- 2,31m3 Zajímavé je přitom zjištění, že zeslabený objekt má větší objem kamenné předlohy než normální." To koukám, tos zjistil kde?
Fuky napsal v č. 1613: A co dvoupatrový objekt u Dobrého pole? LO vz.37 10/3114/A-160Z. Nebo atypický objekt zabudovaný do nájezdové rampy Hraničního zámku č.6/46/A-160N (i když normální bych ho nazval těžko, boční stěny ani nemají konstantní tloušťku). Dále dvě Déčka - LO vz.37 D(D1)- jednostřílnová pevnůstka pro boční palbu (polovina Ačka"Zeslabený objekt vz.37 A-160 se vchodem umístěným pod střílnou,takže jde vlastně o objekt dvoupatrový." ) - 2/49/DiN a 2/48/D2N postavené kolem bývalé trati do rakouska a maskované na čelní stěně jako pilíř mostu (kamenné zdivo). Navíc ještě zváštností na JM je, že objekty typu C - nejjednodušší pevnůstka pro čelní a kosé palby, nejnižší odolnost, střecha jen z vlnitého plechu - měly střechu zhotovenou z betonu o tloušťce až 50 cm (výskyt jen u III.sboru) |
|
|
|
|
Některé zajímavé objekty na jižní Moravě: LO vz.36 jednostřílnový - prostor úseku Jemnice 5 zvláštních objektů, označených v literatuře jako vz.37 typ C-180. Pravděpodobně pozorovatelna. Zeslabený objekt vz.37 A-160 se vchodem umístěným pod střílnou,takže jde vlastně o objekt dvoupatrový. |
|
|
|
|
|
Doplnil bych, že střílny svíraly úhel 120-220 stupňů po vždy po dvaceti stupních, takže existují objekty A-120, A-140, A-160, A-180, A-200, A-220 (ověřeno vlastním měřením, stupně skutečně odpovídají) U typu B je potom úhel střílen 80, 90 a 100 stupňů, přičemž objekt B má jednu střílnu pro čelní a jednu pro boční palbu. Dá se říci, že odolnost těchto typů byla shodná. Jen je třeba doplnit u teoretické odolnosti, že jde o odolnost skutečně teoretickou, neboť je dle mého názoru uvažována pro čelní palbu do záhozu a na rovnaninu. Nezdá se mi příliš pravděpodobné, že by byl objekt v normální odolnosti při ostřelování z boku nebo z týlu schopen odolat ráži 10cm. Němci při zkouškách na Králicku dle mého názoru prorazili objekty z týlu i menšími rážemi než 10 cm. Jako praktickou odolnost bych u objektu vz.37 v normální odolnosti (typy A,B,D) uvedl spíše mnou zmiňovaných 8cm, u zeslabeného něco kolem 7 a u zesíleného něco málo přes 10. Pro srovnání byl objem pro kamennou rovnaninu u objektů takový: A-140 norm.- 2,29m3 A-140 zes.- 4,46m3 A-140 zeslab.- 2,31m3 Zajímavé je přitom zjištění, že zeslabený objekt má větší objem kamenné předlohy než normální. |
|
|
|
|
|
LO v úseku Pohořelic Úsek 15 Pohořelice: zadáno 15.6.1938, zadáno a vybetonováno 71 objektů, fa Hrbata a Smékal z Prostějova. Linie jde od Přibic nejdříve v jednom sledu podél řeky Jihlavy, poté pokračuje ve dvou sledech až západně od Kubšic. V současnosti zachováno 61 objektů. Mnichovská dohoda zastihla však opevnění ve fázi výstavby a proto mnoho řopíků bylo dokončováno až v letech 1947 - 1949. Řopíkům chyběly záhozy, omítky, závěsy mřížových vrátek, zárubně pancéřových dveří a jiné v LO nezbytné zařízení. A vidím, že tohle ti už popsal David v Září 1938. Jednotky snad zítra doplním |
|
|
|
|
|
Marek: Pro LO vz.37 uvedu jen hodnoty pro typ A (dvoustřílnový, obě míří do palebné přehrady se vzájemným úhlem od 120 do 220 stupňů). údaje v závorkách jsou naměřené hodnoty v terénu oproti hodnotám z plánů hodnoty pro: zeslabený/ normální/ zesílený (v cm) čelní stěna: 65(70)/ 80/ 120 strop: 45(40)/ 60/ 100 boční stěna se střílnou: 50/ 60/ 80 týlová stěna: 40/ 50/ 80 základová deska: ?/ 30/ 50 kamenná rovnanina u čelní stěny: ?/ 100/ 150 Teoreticky udávaná odolnost proti zásahu do ráže: 7,5(8)cm/ 10cm/ 15cm |
|
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 1593:
"dva kusy pokud se nepletu"
čet.Hrad napsal v č. 1593: "Jo to bohužel nevím, to jsem vyčetl z řopíků.net" Jo, jeden ještě v čechách poblíž Slavonic a jeden na JM. Na ropikach.net taky nejsou vševědi, zvlášť, když tam občas přispívám já |
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 1592: dva kusy pokud se nepletu"neboť jde o naprostou raritu (jednostřílnový objekt), "
Fuky napsal v č. 1592: Jo to bohužel nevím, to jsem vyčetl z řopíků.net "skutečně "typ E" nebo jde jen o výmysl" |
|
|
|
|
|
Marek: jinak, zásadní nevýhodou, kterou čet.H. opomenul je umístění na místech přivrácených k nepříteli (pevnůstky měly působit čelní palbou, ovšem musely také potom čelit čelní přímé palbě nepřát. dělostřelectva). Typ E bych do výčtu vůbec nezařazoval, neboť jde o naprostou raritu (jednostřílnový objekt), vybudovanou v několika málo exemplářích na jižní hranici. Nejsem si navíc jist, zdali označení těchto pevnůstek ŘOP bylo skutečně "typ E" nebo jde jen o výmysl novodobých bunkrologů podobně jako tvrz Výšina (ehm, tfujtajxl). |
|
|
|
|
|
čet.Hrad: Pokud se to týká toho, koho myslím, resp. autora Tunelů pro Messerschmitty, tak chápu. S hrubkami jdi už někam, já jsem rád, že můžu večer u compu nachvíli vypnout učení apod. |
|
|
|
|
|
čet.Hrad: díky moc, hříbek mám doma. Ty jseš normální lepenkový maniak!!! |
|
|
|
|
|
4 Marek: nejdříve odolnosti LO vz.36 Odolnost železobetonových stěn a stropu se lišila podle typu, obecně měla chránit před zásahy zbraní do ráže cca 75 mm. Síly stěn: čelní 60/50 cm, boční 50/40, týlová 30/20 a strop 50/40 cm. Vyšší hodnoty platí pro objekty B a C, nižší pro A a E. (nevýhodou byly široké střílny- rozevření 90°- v čelních stěnách) |
|
|
|
|
|
Tak ke zvonům- 9 nově vyrobeno ve Vítkovicích, tři byly převezeny z Komárna (osazeny na MJ - S 29 a MJ - S 16 pravý zvon). Čerpám z knihy Utajené pevnosti str.117 |
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 1564: a stihlo se jich pouze 6, do září v hrubé betonáži (MJ-S 2 měla tuším i provedeny omítky). Současné zvony byly osazeny až po válce v rámci reaktivace opevnění proti "západním imperialistům" (na 1 objekt byl zvon převezen z Komárna, zbylé zvony pro 5 objektů, tj.10 ks bylo nově vyrobeno ve Vítkovicích) "Ještě jedna věc. na jižní Moravě byla budována i linie těžkých objektů, což mnozí lidé vůbec netuší. Ale to bylo spíš jen tak pro upřesnění." |
|
|
|
|
|
Marek: já jsem ve fofru, nemám čas něco hledat v literatuře a nejsem chodící encyklopedie jako třeba david gore. Takže sorry, ale on ti snad odpoví čet.hrad. Jinak, kromě zesílených objektů existovaly i objekty zeslabené, kterých je oproti jiným úsekům na jižní Moravě také celkem dost. Velmi zjednodušeně: typ C-nejslabší ostatní typy kromě éčka prakticky stejná odolnost, zesilovaly se prakticky vesměs pouze áčka a béčka (i déčka) v 1. sledu. Ojediněle se zesilovala i éčka, která měla nějaký důležitý úkol. Odolnost ti přesně z hlavy nepovím, TUŠÍM (ber s rezervou) že standartní objekt vz. 37 typ A byl schopen odolat ráži přibližně 8cm kanónu. Dislokaci jednotek vyhledá martin. Ještě jedna věc. na jižní Moravě byla budována i linie těžkých objektů, což mnozí lidé vůbec netuší. Ale to bylo spíš jen tak pro upřesnění. |
|
|
|
|
čet.Hrad (1562) : ...Vyhledám zatím podle mapy dislokace... Ano, tak nějak jsem si to na úvod představoval. ...Stačí ti tabulkově udávané hodnoty pro normální a zesílené odolnosti řopíků? Nebo chceš i průměrné krychelné pevnosti betonu?...  , stačí když to bude jen na dojivost .... ...Jasně, říkám rovnou až po víkendu... Ideální ! |
|
|
|
|
|
Marek napsal v č. 1560: "nějaké údaje o jednotkách, které měly hájit tuto linii, jejich rozmístění, složení, třeba i nějaká zvlášť přidělená výzbroj." Vyhledám zatím podle mapy dislokace
Marek napsal v č. 1560: "může být i nějaké zhodnocení odolnosti těchto konkrétních řopíků proti nepřátelským zbraním v té době standardně používaným. " Stačí ti tabulkově udávané hodnoty pro normální a zesílené odolnosti řopíků? Nebo chceš i průměrné krychelné pevnosti betonu?
Marek napsal v č. 1560: Jasně, říkám rovnou až po víkendu"A na čas se nevymlouvej, nikdo přece po Tobě nechce, aby tady odpověď byla do deseti minut" |
|
|
|
|
|
Fuky napsal v č. 1558: "Zprávy od špionů byly spíše útržkovitého typu" ale dohromady jim daly celkem solidní obraz (ovšem pouze o okolí a vnějších prvcích, vnitřní vybavenost a výzbroj už nebylo tak lehké zjistit)
Fuky napsal v č. 1558: To nesouhlasím, získané informace by jim výrazně pomohly "Celkově se dá říci, že by jim v případném boji špionáží získané informace pomohly minimálně." |
|
|
|
|
|
Fuky (1559) : …Bohužel nemám zrovna čas se nyní rozepisovat o obraně jižní Moravy… Váhám, zda se mám ptát dál, ale zkusím to. …Opevnění na severní a jižní hranici mělo vydržet tak dlouho, dokud se postupně armáda nestáhne na Slovensko, kde bude čekat na pomoc spojenců… Když mě by spíš třeba zajímalo dozvědět se něco víc o tomto ( bude to hodně „umělé“, takže prosím bez chichotu, ano ? ! ) :- nějaké údaje o jednotkách, které měly hájit tuto linii, jejich rozmístění, složení, třeba i nějaká zvlášť přidělená výzbroj. - může být i nějaké zhodnocení odolnosti těchto konkrétních řopíků proti nepřátelským zbraním v té době standardně používaným. - jaký systém obrany tam měl být veden. Tedy asi takhle nějak. Pokud máš možnost na toto mi odpovědět, tak se nestyď. Opravdu se rád dozvím něco nového. A na čas se nevymlouvej, nikdo přece po Tobě nechce, aby tady odpověď byla do deseti minut. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Opevnění, stavby
- > Československé opevnění z let 1935-1938