Letectvo ČSR při mobilizaci na podzim 1938
|
|
|
|---|---|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 359: Plus cca dalších 100 bylo v záloze... "Počítáme-li tedy 23 stíhacích letek po 10 letadlech, máme 230 B-534 určených k okamžitému vzlétnutí do války." |
|
|
|
|
dodozv napsal v č. 360: "To mám uviesť kompletný zoznam prečítanej literatúry " Určitě. Spousta věcí se vyjasní. Například to, odkud máš sestavu čs. letectva koncem září 1938. Chci-li totiž hodnotit čs. letectvo musím nejprve znát přeci jeho skutečnou sestavu a na základě toho se teprve můžu vyjadřovat. Např. sestava, kterou uvádí Miloslav John, nemá se skutečností mnoho společného. |
|
|
|
|
| To mám uviesť kompletný zoznam prečítanej literatúry ? To Poľsko som spomenul iba na okraj, koniec koncov, to čo si my dal prečítať je uvedené aj v knihe Vojenská letadlaIII. Pozrel si sa na mapu 1938? Možno, že do to zahŕňaš aj Slovensko, ale tam bol umiestnený aj tak iba jeden pluk a čo by sa dialo na Slovensku nebolo preto zvlášť dôležité. Jednoducho si myslím, že počet B-534 bol prinízky. Potrebuješ predsa chrániť tak Čechy ako aj Moravu / priemyselné, administratívne centrá, dopravné uzly, aj vojská atď./. Príklad - letky dislokované na Morave sú ti potom na prd, ak nepriateľ útoči napr. na západné Čechy. LW tým, že by volila prvý úder, mohla získať výraznú početnú prevahu na vybraných úsekoch, prinútiť resp. vtiahnuť do boja časť Našho stíhacieho letectva a to potom zničiť alebo aspoň výrazne oslabiť. Tým, že potom presunieš aj letky z kľudnejších úsekov už veľa toho neporiešiš. A Čechy a Morava v takom obkľúčení boli. Samozrejme, viem že bolo letectvo z veľkej časti presunuté na poľné letiská. Skúsim to takto - LW vyšle v prvej vlne napr. 700 lietadiel, ktoré útočia povedzme na už známe letiská v záp. Čechách. Vzlietnu záchytné stíhačky z poľných letísk. Určite sa podarí odhaliť aspoň niektoré letiská a druhá vlna napr. 500 strojov sa sústredí priamo na ne. Druhá možnosť- LW udrie zo všetkých možných smerov, aj keď s rizikom, že niektoré skupiny sú zachytené prevahou B-534 a zdecimované. No pri takom zaťažení by PVO mala čoskoro starosti vyše hlavy. | |
|
|
|
|
dodozv napsal v č. 357: "Odhadované straty 20-30 B-534 denne, " Tento údaj pochází (jak jinak!) od Miloslava Johna, takže dělat z něj jakékoliv závěry je jen ztrátou času. Dobový rozbor III. (leteckého) odboru MNO uvádí, že se pro první měsíce války počítalo se ztrátami 70 % letadel, z nichž polovina se musí nahradit novými letadly, zbytek se opraví. Počítáme-li tedy 23 stíhacích letek po 10 letadlech, máme 230 B-534 určených k okamžitému vzlétnutí do války. Za první měsíc války to znamená předpokládanou ztrátu 161 letadel, z toho 81 nenávratně, tj. denně 5 letadel, z toho 2,5 nenávratně. Protože je v rozboru uvedeno, že teoreticky bude potřeba vyrobit 98 nových stíhaček, vycházelo se z počtu 280 B-534 (patrně počítali 23 stíhacích letek po 12 letadlech), což mírně zvýší odhad ztrát, ale pořád to není ani třetina Johnových počtů. Taková jsou fakta ... |
|
|
|
|
|
Člověk zbraň a zbroj v obraze doby 17-20 stol. str. 297 ods.2 Koncem roku 1937 bylo pri prověrkovém cvičení zjišteno, že československé letectvo zaostáva za rozvojem německého letectva v počtu i výkonnosti stroju i v počtech vycvičeného záložního personálu. Věnovala se proto pozornost přecvičování záložníku a hledali se cesty ke zkvalitňvání materiálového vybavení. Jedním z opatření bylo zakoupení sovietských stroju B-71. Plánovala se i jejich licenční výroba, jakož i konstrukce nových typu letounu. Táto opatření se však již pro rýchlý spád udalostí nepodařilo uskutečnit v plánovaném rozsahu./ koniec citátu Ak predpokladáme rýchlosť útočiacich bombardérov 250 km/h, 20 min. po preletení hraních by boli 80 km vo vnútrozemí a do pol hodiny mohli z rôznych smerov pokryť prakticky celé územie Čiech a Moravy. Ak by sa LW rozhodla uskutočniť prekvapujúci útok na letiská mohlo sa jej to podariť. Neviem, koľko B-534 bolo v pohotovosti, no sotva mohli zahradiť cestu všetkým nalietavajúcim skupinám bombardérov, ktoré by navyše mali vlastnú stíhaciu ochranu. V druhej povici roka 1938 LW postupne sťahovala letecký personál a stroje zo Španielska vzľadom na pripravovaný útok na ČSR. Počas kampane v Španielsku prestriedavala pilotov v snahe vycvičiť čo najväčší počet. Týto piloti tak získali praktické bojové skúsenosti a musíte uznať, že to je vo vzdušnom boji skutočne cenné. Odhadované straty 20-30 B-534 denne, PRI POČTE NECELÝCH 400 SROJOV v septembri 1938, ktoré vypočítavali ľudia, ktorí mali možnoť sledovať LW v akcii počas bojov v Španiesku a pozorovať jej početný a výkonostný rast, pričom sa predpokladá, že tie denné straty by boli ešte vyššie, poukazujú na to, ako dlho by stíhacie letectvo ČSR dokázalo účinne odporovať. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 354: Jak s kým a taky třeba o tom, co bylo na letištích LW. (ono to teda asi zbytečný bylo, když tam byly hlavně cvičný typy"O faktech se dá hluboce diskutovat…  "
a bojový dobře rozptýlený jinde). |
|
|
|
|
|
dodozv napsal v č. 350: Faktiš "prvý úder, smer letiská/v Poľsku to bolo zbytočné/" ) ))))))))))? |
|
|
|
|
dodozv napsal v č. 350: hele, tak se taky s klukama nepřetahuj a napiš sem stručný rozbor stavu LW na podzim 38. Ať ta diskuse zde k něčemu je."Ale to je hlboký omyl. Vôbec nepovažujem LW za všemocnú, no mne sa zdá že až priveľmi preceňujete schopnosti Našeho letectva. Čo myslíš, prečo gen. štáb odhadoval straty stíhačiek na 20 - 30 a viac denne? Človek nemusí byť géniom aby si zrátal, ako dlho by sme dokázali odolávať. A v tom to je! Nerozhodujú iba výkony, ale aj schopnosť vnútiť boj. LW útočila na začiatku konfliktov vždy rovnako- prvý úder, smer letiská/v Poľsku to bolo zbytočné/ a nad Našim letectvom mala ešte aj ktomu výraznú početnú prevahu. A dnes už iba "Na zdravie!". Ahojte."  |
|
|
|
| Ale to je hlboký omyl. Vôbec nepovažujem LW za všemocnú, no mne sa zdá že až priveľmi preceňujete schopnosti Našeho letectva. Čo myslíš, prečo gen. štáb odhadoval straty stíhačiek na 20 - 30 a viac denne? Človek nemusí byť géniom aby si zrátal, ako dlho by sme dokázali odolávať. A v tom to je! Nerozhodujú iba výkony, ale aj schopnosť vnútiť boj. LW útočila na začiatku konfliktov vždy rovnako- prvý úder, smer letiská/v Poľsku to bolo zbytočné/ a nad Našim letectvom mala ešte aj ktomu výraznú početnú prevahu. A dnes už iba "Na zdravie!". Ahojte. | |
|
|
|
|
|
dodozv napsal v č. 342: Ako v čom? Z Tvých komentářů plyne, že považuješ LW v roce 1938 za všemocnou - a velkoryse jí promíjíš její neoddiskutovatelné slabiny a na druhou stranu snižuješ možnosti čs. letectva. Argumentuješ tím, že B-534 neměly pancéřování a že měly slabou výzbroj čtyř kulometů a naprosto pomíjíš FAKT, že obdivovaný Bf 109 to pancéřování neměl taky (pilot navíc disponoval zcela mimořádnou vymožeností - sedačkou, která měla pod sebou a za zády nádrž) a navíc cca třetina z nich měla výzbroj ještě slabší než B-534."Tom, nehnevaj sa, ale vyvolávaš duchov!" LW nad Slovensko své stíhačky posílala, neboj se že ne - podívej na seznam sestřelů dosažených 1. čs. slp. Š-328 by při neexistenci radarů a leteckých návodčích na německé straně v roce 1938 ohrožovala více protiletadlová palba. A právě flak - mnohem modernější a početnější nedokázal nad Slovesnkem sestřelit ani jeden Š-328. Vracely se na Tri Duby jako řešeta, ale vracely se. Tak co? |
|
|
|
| No a presne o tomto to je. Vyťiahnuť z konceptu a rezať. Michododom, ak by nastal konflikt v 1938, za pekných dní mohla hustota lietadel nad frontou dosiahnuť miestami aj 100 a viac lietadiel naraz. Aj tak si myslím, že aj vďaka svojej početnej prevahe mohla LW vnutiť boj , pre ňu v vhodných podmienkach. | |
|
|
|
| To naozaj LW považovala letectvo ČSR za dobré? To, že pokračovala výroba B.534 je hádam známkov kvality? Ak anó, tak prečo sa nedočkali nasadenia v radách LW ani nad Poľskom? Nešlo náhodou iba o obchod? Šmolíky LW nasadila ako bojové iba pri pokusoch napodobniť Rusov, no s neveľkým úspechom. | |
|
|
|
| Tom, nehnevaj sa, ale vyvolávaš duchov! To, že Šmoliky nasadila LW bol iba trapný pokus o "šijacie stroje". Operuješ s údajmi, ktoré sú pre priebeh WW2 absolutne nepodstatné. Uznávam tvoj prehľad v lietadlách a ak budeš náhodov vo Zvolene, rád ťa pozvem na pivo, no sám musíš vedieť ako chabo vyznieva tvoja argumentácia. | |
|
|
|
| dobře díky za informaci,jen mě to vrtalo hlavou tak dík | |
|
|
|
| to tim pádem mohlo znamenat pro B-35 a B-135 určitou nevýhodu a proč tam dali vůbec tyhle panely a ne už osvěčený dural? | |
|
|
|
| Chtěl bych se zeptat,našel jsem si že u B-35 a B-135 byl trup potažen elektronovými panely,tak by mě zajmalo co to bylo zač.Díky | |
|
|
|
|
|
Komentáře k Mohli jsme se v roce 1938 bránit? Ako to mohlo priebiehať-môj názor dodozv 3.10.2006 (213.81.164.*) Podľa môjho názoru najpresnejšie hodnotenie kvalít našej výzbroje, určili samotný Nemci, keď po obsadení Čiech a Moravy napr. tanky Lt-35 a Lt-38 zaradili prakticky okamžite do svojej výzbroje, čo sa ale nedá povedať o Našom letectve, ktoré využívali prinajlepšom na výcvik. Š-328 v SNP je celkom iná kapitola, v tej dobe mali už nacisti celkom iné starosti, ako posielať nad Slovensko stíhacie letky. ČSR disponovalo zhruba 330 ks B-534 a dalšími 55 kusy Bk-534 (ty taky LW padly do rukou 15.3. 1939), výroba druhé série Bk-534 pokračovala už pod německým dozorem (čili o ty letouny alespoň minimálně stáli). Z toho minimálně 79 ks B-534 a 11 Bk-534 zůstalo Slovensku (ve skutečnosti jich bylo ještě víc, ale ty už nejsou doloženy a další byly zakoupeny od LW ještě v roce 1941). Ze zbylých letounů bylo 78 ks B-534 (tedy nikoli novějších Bk-534) prodáno Bulharsku. V nejlepším případě tedy LW mohla disponovat asi 178 ks B-534 a asi 100 ks (?) Bk-534. Tyto letouny byly ve výzbroji jedné stíhací skupiny (na fóru se toto již probíralo). Ostatní skončily v leteckých školách a u jednotek vlekajících kluzáky. Jednotlivé kusy se dostaly i do Rumunska či SSSR. Vzhledem k "logistice" (palivo, maziva, ND, kapacity opraven...) bylo jedině logické, že sloužily zejména v leteckých školách na území Protektorátu. B-71 byly v LW ceněny (jediná byla "ponechána" Slovensku)a sloužily opět k vlekání a zejména jako služební letouny meteorlogických či "staničních" jednotek. Š-328 sloužil opět pro výcvik, ovšem po vypuknutí války na východě se dočkal i toho, že dosažitelné letouny byly staženy k nočním bitevním jednotkám LW dokonce i při invazi do Norska ráda použila stařečka A-38 |
|
|
|
|
|
Ehmm...dostal se mi do ruky článek mj. A. Hesse ze srpnového Letectví 1937 o leteckých závodech v Curychu...PÁNOVÉ...!!! Jsou tam některé mimořádně zajímavé pasáže. Sice jsem se ani zde nedočetl kompletní výsledky, za to však uvádí např. toto: -naše letouny používaly ve Švýcarsku BiBoLi s uváděným okt. číslem 85 (a k tomu olej firmy Shell ), zatímco ostatní létali na 95 a německá výprava údajně používala ještě vyšší oktanové číslo-při Alpském letu to byly naše B-534, co dosahovaly nejlepších výsledků při nejnáročnější etapě (Thun - Bellizona, 125 km s přeletem přes hřebeny ve výši 4600m) díky tomu, že mohly letět přímo proti svahům Alp, zatímco ostatní letadla (tj. včetně Němců na Bf 109) musela nabírat výšku kroužením! -Němci uplatnili výhody svých stavitelných vrtulí (nepřetočily motory) při klesání ve zbylých etapách -naše B-534 byly schopny létat tyto disciplíny (Alpský let jednotlivců i tříčlenných hlídek) se zvýšenou teplotou chladiva (bohužel neuvedeno kolik), v klesáních točily motory o 44% otáček nad nominální a "...tlaky v ssacích potrubích dosahovaly přes 1000 mm..." (to je kapku nejasné) -ostatní účastníci soutěží velmi oceňovali dílenské provedení čs. motorů, když po soutěžních letech motory nevykazovaly úniky oleje (Francouzi i Švýcaři používali stejné motory, jen od jiných výrobců) -při mimosoutěžním předvádění tovární pilot Avie Dalecký předvedl na B-534 vysokou akrobacii včetně všech tehdy běžných bojovýchobratů a demonstroval tak výbornou ovladatelnost svého stroje, zatímco pilot Bf 109 se omezil na několik málo obratů a průlety na max. rychlosti -Hess uvádí, že je škoda, že se nezúčastnili závodu ve stoupání do 9000 m, kdy by museli suverénně vyhrát, protože vítěz měl čas okolo 22 minut a podle Hesse tehdy B-534 běžně stoupala do 8000 m za 12 minut. -suverénní vítězství v akrobacii jednotlivců v kategorii "C" bylo značně usnadněno tím, že jediný konkurent fr. pilot Fleurquin před závodem odstoupil a nikdo jiný mimo našich v této kategorii neletěl Pro mně překvapivé je, že mítinku se zúčastnila i Anglie a to ve třech disciplínách (zatím je neznám) - nalezl jsem na netu fotku skupiny stíhaček Fury, údajně v Curychu, ale jediný výsledek, který Angličané "udělali" byl v "rychlostním letu na okruhu", kdy získali druhé (a zdá se že zároveň poslední místo) s letadlem Percival Mew Gul. |
|
|
|
|
|
BTW...byla provedena nějaká (předběžná) příprava? Třeba tunelová měření toho, jak by třeba na Savoiích ta střelecká věž ovlivnila chování stroje? Viz právě neúspěšné pokusy s instalací střelišť na F-IX... |
|
|
|
|
|
Opět nechci blbě pindat, ale střelecké věže na F-IX byly jen pokusně - sériové stroje měly otevřená střeliště. Ale pro jistotu to zkusím ověřit. BTW...pokud bych měl pravdu, pak by mne opravdu zajímalo, co že to mhlo být za střelecké věže uskladněné v Kunovicích? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Letectvo ČSR při mobilizaci na podzim 1938