Letectvo ČSR při mobilizaci na podzim 1938
|
|
|
|---|---|
| Iba toľko, Bf-109D, už mala priveľkú prevahu v rýchlosti-aj ty isto uznáš rozdiel v rýchlosti aspoň 100 km/h. Ale aj tých 50 km/h pri Bf-109C stačilo. S výnimkou obrany bombardérov, mohli tieto 109 vybrať pre ne vhodnú príležitosť. | |
|
|
|
|
V tom případě si dovolím ocitovat z toho samýho tématu:
Algernon napsal v č. 286: "Mimochodem, neměla většina vyrobených B-534 už ty vrtule Letov (Hochfeld) Hd-43? " |
|
|
|
|
Moby napsal v č. 460: Vďaka-ale ten rozdiel v rýchlosti tam stále je alebo nie? "A co třeba tohle: " |
|
|
|
|
|
|
dodozv napsal v č. 459: A co třeba tohle:
"Tá obratnosť a stúpavosť mohla pomôcť, lenže nemohli vnútiť boj. Pri tých rýchlostiach B-534 do 390 km/h- čítal som aj 406 km/h-ale to skôr nevybavený stroj."
Tom napsal v č. 283(Československý letadla před 2. světovou válkou) : ?"Ta rychlost 380 km/h platí pro dřevěnou vrtuli u prvních kusů, s pozdější (a značně rozšířenější) vrtulí Letov Hd-43 (konstrukce ing. Hochfelda s unikátními dutými listy) dělala 405 km/h."  ) |
|
|
|
|
mig napsal v č. 458: A práve o tom, nie som presvedčený. Keď tak čítam Vaše reakcie, považujete B-534 rovnocennú Bf-109. Bf-109B asi ano, no C a D už mali výraznú prevahu v rýchlosti. Tá obratnosť a stúpavosť mohla pomôcť, lenže nemohli vnútiť boj. Pri tých rýchlostiach B-534 do 390 km/h- čítal som aj 406 km/h-ale to skôr nevybavený stroj. Pri Bf-109B-väčšinou v rozpätí 430-450 km/h, Bf-109C-450 až 470 km/h, no a pri Bf-109D, od rozumných 510, až po fantazmagorických takmer 580 km/h. Isteže, značnú časť výzbroje Luftwaffe tvorili aj zastarané liedadlá, no prečo nechcete uznať zastaranosť výzbroje Nášho letectva. Preto som uviedol taktiku udri a ustúp, ale je tu aj ďalšia možnosť-nechať bojovať dvojplošniky medzi medzi sebou a zaútočiť vo vhodnom okamihu-čosi podobné Nemci používali v Afrike. B-534 mohla mať značné problémy aj s He-111. Mig, aké šance mohli mať Naše bombardéri, ak by sa stretli Bf-109C alebo D ? Väčšinou išlo o stroje s nižšou bojovou hodnotou, akú mali nemecké bombardéri. "My sme nepotrebovali vyhrávať nad Me-109, ale nad bombardérmi a chrániť vlastné. " |
|
|
|
|
|
dodozv napsal v č. 457: Preteky boli v lete 1937, ku konfliktu by zrejme došlo v období jeseň 1938 - jar 1939... Me-109 ešte vtedy nebol takým oslňujúcim strojom, aby v boji deklasoval B-534. My sme nepotrebovali vyhrávať nad Me-109, ale nad bombardérmi a chrániť vlastné. Nemecké stíhačky sme potrebovali nejako zamestnať, nerozhodný výsledok nám vyhovoval, Nemcom nie. A na to, aby B-534 nebola zostrelená stačila vhodná taktika... príkladov je dosť. "To nepopieram, len progres 109 bol potom výrazný, kým 534 sa už nezdokonaľovala." |
|
|
|
|
mig napsal v č. 456: To nepopieram, len progres 109 bol potom výrazný, kým 534 sa už nezdokonaľovala. "myslím, že takto sa na preteky pripravili všetci, nielen Avie. dodozv napsal v č. 455: " |
|
|
|
|
|
|
dodozv napsal v č. 455: Išlo o sériové stroje, z ktorých bola demontovaná výzbroj a iné "zbytočnosti", možno niesli nejaké prístroje navyše... myslím, že takto sa na preteky pripravili všetci, nielen Avie.
"Pri tých leteckých pretekoch v Nemecku išlo o bežne používané B-534 alebo o "pretekárske špeciály" ? Zdá sa mi, že ich výkonnosť bola vyšia, ako u bežných strojov."
dodozv napsal v č. 455: veľmi výstižné aj všeobecne "nete vládne riadny chaos" |
|
|
|
|
Kreon napsal v č. 439: Ano, presne, len napr. ma napadlo, či by nemecký stíhači nemohli vzlietnuť povedzme zo Sliezka a pristať v Rakúsku. Pri tých leteckých pretekoch v Nemecku išlo o bežne používané B-534 alebo o "pretekárske špeciály" ? Zdá sa mi, že ich výkonnosť bola vyšia, ako u bežných strojov. Teda aspoň podľa stránok, ktoré som prebehol.Inak k výkonnosti 109, v tých údajoch na nete vládne riadny chaos, aj preto každý použije tie údaje, ktoré mu vyhovujú. "Ne..teď vážně..asi jsem pochopil, jak jsi to myslel, pravděpodobně jsi měl na mysli ten fakt, že vzdálenost mezi bojovou oblastí a základnou by byl u nás kratší než nad Británií a tudíž by mohly 109 o nějakou tu minutu bojovat déle. Jenže je třeba se kouknout na mapu a uvidíš ke svému možnému překvapení, že ty vzdálenosti jsou taktřka totožné." |
|
|
|
|
|
|
Moby napsal v č. 453: Pretože Briti dokázali eliminovať nemeckú početnú prevahu tak, že za pomoci radarov dokázali dosiahnuť lokálnu prevahu. My sme takisto mohli leteckú vojnu vyhrávať jedine dosahovaním lokálnej prevahy. A jediné, čo mi napadá je mať letectvo sústredené pri potenciálnych cieľoch. A keďže predpokladám evakuáciu priemyslu z dosahu nemeckých útokov, ďalším cieľom by mali byť dopravné uzly a naše obranné postavenia pri nich. "Tak to nevim, proč do toho najednou montuješ radar a Brity" |
|
|
|
|
|
mig napsal v č. 452: Tak to nevim, proč do toho najednou montuješ radar a Brity"- aby ich obrana nebola decimovaná luftwaffe, jestli si to nepochopil." ). |
|
|
|
|
|
Moby napsal v č. 450: Myslel som na sústredenie našich stíhačov nad dôležitými dopravnými uzlami v tých málo slnečných dňoch - aby ich obrana nebola decimovaná luftwaffe, jestli si to nepochopil. "Ale nám by, anžto sme radar neměli pomáhalo slunce namísto radaru. Geniální." |
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 449: No jo, ale založit třeba spolupráci letectva s pozemní armádou na čekání na slunce by asi tak nějak nepřispělo k plynulosti akcí ne? Takže i případně ne-úplně-blbý letový počasí by bylo výhodnější pro obranu, a kdoví jestli ne víc než úplně-neletový, protože to by nelítali ani naši. "Mám-li z toho jako laik vyvodit závěr, domnívám se, že počasí v říjnu 1938 mohlo v některých dnech a některých lokalitách ovlivnit letecké operace, ale rozhodně je nemohlo znemožnit." |
|
|
|
|
|
mig napsal v č. 445: Ale nám by, anžto sme radar neměli pomáhalo slunce namísto radaru. Geniální."Myslím si, že dosť by Nemcom zavarilo, keby sme v jeseni 1938 udržali čo najdlhšie dôležité dopravné uzly, t.j. letectvo by nad nimi prehustilo vzdušný priestor a mohli by sme tak udržiavať lokálnu prevahu vo chvíľach keď vykúka slnko (ako Briti s pomocou radarov)."  |
|
|
|
|
Já bych se ještě vrátil k počasí, a to konkrétně. Už delší čas mám v kopii Ročenku povětrnostních pozorování pro rok 1938, kde jsou denní zápisy o počasí ze třech míst: Litvínovice u Č. Budějovic, Žamberk a Přerov. V Litvínovicích je od 1. do 3. 10. 1938 téměř maximální oblačnost se středně hustými mraky, v dalších dnech je oblačnost nižší a každý den se objevuje aspoň chvíli slunce, od 16. 10. jsou ráno mlhy, ale pak to jde, od od 22. 10. je pak už maximální oblačnost, bez slunce a od 26. 10. mlhy i přes den. V Žamberku bylo slunečno už od 3. 10. 1938 a rozmanitá oblačnost, od 17. 10. opět ráno mlhy, od 21., 22. 10. se to horší, včetně mlh přes den. V Přerově byla vysoká oblačnost s velmi hustými mraky až do 4. 10. 1938, pak chvíli svítilo slunce a zase se to zhoršilo, od 11. do 20. 10. bylo slunečno, byť s ranními mlhami, a zhoršení nastalo od 21. 10. Teploty do 20.10. nešly pod 10 stupňů a vyšplhaly se občas až ke 20, od 21. 10. se držely spíše pod 10 stupňů. Mám-li z toho jako laik vyvodit závěr, domnívám se, že počasí v říjnu 1938 mohlo v některých dnech a některých lokalitách ovlivnit letecké operace, ale rozhodně je nemohlo znemožnit. Ostatně československé letectvo po celý říjen 1938 létalo. |
|
|
|
|
|
|
Johny napsal v č. 444: Hitler mal smolu v tom, že "vymákol" dve najkrutejšie zimy v storočí (41/42, 42/43... to si mohol rovno ľahnúť k Napoleonovi "I tzv ruská zima po dobu východního tažení byla nezvykle silná."  )Myslím si, že dosť by Nemcom zavarilo, keby sme v jeseni 1938 udržali čo najdlhšie dôležité dopravné uzly, t.j. letectvo by nad nimi prehustilo vzdušný priestor a mohli by sme tak udržiavať lokálnu prevahu vo chvíľach keď vykúka slnko (ako Briti s pomocou radarov). To by vyhnalo Nemcov na poľné cesty - do blata a vypukol by medzi nimi chaos... to čo by nasledovalo by sa už asi blitzkriegom nedalo nazvať. Osobne si začínam myslieť, že by nás napadli až v jari, ako v západnom ťažení alebo v Rusku. |
|
|
|
|
K té roli počasí při vedení války zejména v její ranné části je třeba říci, že zrovna u letectva hrálo podstatnou roli. Stačí si vzpomenout na Ardeny, tam se postup dařil němcům jen pokud bylo špatné počasí, jakmile se rozjasnilo, byli v podstatě drceni všude - a to byl konec války, kdy navigační přístoje byly o generaci lepší než na začátku. Takže špatné podzimní počasí by znemožnilo podstatné operace Lw proti nám, taky o tom hovoří plány úderu proti ČSR - hovoří se o rozhodnutí nejpozději do konce září právě kvůli počasí. Příklad vlivu počasí byl i při obsazení zbytku republiky v březnu 39, většina jednotek dojela pozdě a se strátami během cesty, některé oddíly dokonce nedorazily na místo určení vůbec, zapadly během cesty. A to se nebojovalo. Jinak je to celkem zajímavé, proti Hitlerovi se spiklo i to počasí, které zejména na ruské frontě mělo podstatný vliv na neúspěch. Statistiky dokazují, že právě období 38-46 bylo poznamenáno tzv. malou dobou ledovou, kdy průměrné teploty klesly pod normál, byly zaznamenané extrémní výkyvy a velké rozdíly, v létě byly vedra a zima tvrdá (mimochodem do roku 2002 byla historicky největší povodeň v česku právě v roce 1940). I tzv ruská zima po dobu východního tažení byla nezvykle silná. |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 440: Ja som objavil u BF-109B, C - 450 km (?), E-1, E-3 - 560 km, E-4 - 660 km "Známe věrohodné údaje o doletu Bf 109 ranných verzí?" |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 440: Tome, třeba K Bf 109C jsem kdysi viděl i dolet kolem 650 km..... "Známe věrohodné údaje o doletu Bf 109 ranných verzí? Setkal jsem se i s údajem 560 km." |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 437: Ďalší údaj: V období júl - august 1941 dosiahli sovietski piloti zostrel v každom treťom súboji a na jeden zostrel pripadalo 52 vzletov stíhačov "(Kupř. u Corsairu je válečný průměr 1 sestřel na cca 30 bojových vzletů.)" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Letectvo ČSR při mobilizaci na podzim 1938