Bombardování
|
|
|
|---|---|
|
zpravy.idnes.cz/spanele-chteji-vysetrit-bomb... No vida, Španělé budou na italský podnět soudit italské piloty za "nelegální zahraniční vojenskou intervenci" za občanské války.  |
|
|
|
|
Nádhera ! Škoda, že je to tak daleko... |
|
|
|
|
Hele, co taky ještě na světě existuje... www.britmodeller.com/forums/index.php?showto... |
|
|
|
|
karaya1: Bohužel doposud jsem nenašel zdroj, který porovnával jednotlivé zbraně (zbraňové systémy) dle poměrů vlastních nákladů a ztrát protivníka. Myslel jsem, že by to snad mohl uvádět A. Speer, ale tam jsem to nenašel... Jestli mě paměť neklame tak tam byl uveden i výsledek německého U-bootu s poměrem 4:1 (ztráty protivníka versus náklady) a 20:1 v první světové válce... |
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 1492: Kovové obaly plněné místo výbušninou betonem""slepé bomby""  . Originály měly zpožděné rozněty, aby při nízkém průletu bombardéry stačily uletět, takže aspoň bylo při použití atrap plněných betonem vidět, co ty potvory provedou za kousky, než vybuchnou.Později se pro cvičné účely začaly vyrábět a používat pumy, které měly celé tělo z prostého betonu bez kovového obalu, jen se stabilizátory, které byly navíc často dokonce ze dřeva. |
|
|
|
|
V neděli na TV Prima byl dokument ze série "Tajemství 2. světové války" - "Zničení Hitlerových zásob ropy", věnovaný americkému náletu na Ploješť. Dokument o této události byl v TV už někdy kolem Vánoc a zaujalo mne výrazně rozdílné hodnocení významu akce. Zatímco závěr prvního dokumentu (název bohužel nevím) oslavoval jak způsobené škody, tak i psychologický význam, že Američané ukázali, že jsou schopni zasáhnout i vzdálené céle a útočit z malých výšek, a že na dlouhou dobu zaměstnali početný německý flak na Balkáně. Tak nedělní dokument nálet označil za fiasko a doslova "pohřební pochodeň amerických snah připravit Hitlera o pohonné hmoty". Kromě toho mne zaujaly záběry z cvičného bombardování v severoafrické poušti - při letu v malé výšce bylo vidět, jak se bomby odrážejí od země a poskakují ještě pěknou chvíli za letadlem. Byl to běžný jev, nebo se na nácvik používaly nějaké "slepé bomby" které se při dopadu takto chovaly? |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1488: Na druhou stranu, třeba takové sovětské Pe-2 prý měly také vysoké skóre sestřelu nepřátelských stíhaček; přinejmenším v první polovině války na východě. "většinou měl v tomto převahu stíhač, jak co se týká lehkých a středních typů" |
|
|
|
|
|
Je asi dost příkladů, kdy se osamocený bombardér dokázal ubránit i několika stíhačkám, ale šlo spíš o výjimky potvrzující pověstné pravidlo. Já si hned vzpomenul na nálet osamoceného Blenheimu na Akjab, kdy palubní střelec Sgt. Luckye sestřelil postupně hned tři Ki-27 od 64. sentai, co se do Blenheimu pustily. Každopádně to byli většinou střelci bombardérů, kdo měl slabší výzbroj a často žádné pancéřování. |
|
|
|
|
Měl bych takoví dotaz, nad kterým jsem si onehdá trochu přemýšlel. Jak to reálně bylo s bombardér proti stihači? Když se střetli (bez stíhacího doprovodu), obvykle byla přavaha na straně stíhaček, nebo byl bombardér zdatný protivník? Nejde mi ani tak o to, že bych schopen třeba rychle uletět a nebo vystoupat do velkých výšek či případně že by prokázal velkou odolnost, tedy ona pasivní ochrana, ale spíše o aktivní ochranu, tedy sestřelování stíhaček. Osobně mám zatím dojem, že většinou měl v tomto převahu stíhač, jak co se týká lehkých a středních typů, tak i těch nejtěžších (byť má B-17 potvrzené mraky sestřelů). Jediný letoun, o kterém si myslím, že by to mohlo být trochu lepší, je B-29. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1485: Prevence se v klidných letech rychle vytrátí; minimálně na počátku války byl na půdach domů všech velkoměst bordel jako v míru."po zkušenostech (a to vlastně už z první světové) hasiči - potažmo i sami obyvatelé - při prevenci dbali na to, aby žádný bordel (který by navíc znesnadňoval pohyb hasičům, čili by komplikoval zásah) na půdách nebyl. Dneska už asi ne, ale ještě někde v 70. a 80. letech právě na tohle hasiči pamatovali - a to bylo už sakra dlouho od války (a nikdo nevěděl, jak blízko či daleko do té další možné)" Jak to bylo v 70. letech, to už nepamatuju, ale v 50. letech (minimálně ještě do poloviny 60. let) se na prevenci pamatovalo, ale pokud vím, taky ne všude důsledně. Jak jinak by se mohly na půdách zachovat ty různé Schindlerovské, Wintonovské aj. dokumenty? K té prevenci 50. let viz toto video: www.youtube.com/watch?v=pGJcwaUWNZg |
|
|
|
|
|
Na www.bombsight.org je mapa údajně všech zdokumentovaných pum dopadlých na Londýn během Blitzu. Škoda, že to nepřesáhli až do konce války, zajímavé by bylo srovnání s Baby Blitzem. Jako doplněk k existujícím mapám dopadů V-1 a V-2 skvělé. |
|
|
|
|
|
Dneska na Prima Cool "Laboratoř pro chlapy" - aneb, jak si podomácku zneškodnit bombu ze druhé světové www.prima-cool.cz/porady/laborator-pro-chlap... Musím říct, že se mi to líbilo víc, než Blitz Street. |
|
|
|
|
|
Isoroku napsal v č. 1480: Neznám přesný poměr nákladů a ztrát nepřítele, ale tradičně se jako nejefektivnější uvádí: kluk z Volksturmu s Panzerfaustem za pár desítek RM vs. vycvičená posádka tanku za desetitisíce GBP nebo USD. "poměr nákladů (na vývoj, výrobu, odpálení) versus poměr dosažených ztrát " |
|
|
|
|
|
Podle mě je dost filozofická otázka, co přesně pod pojem dosažené ztráty zahrnout. Docela by mě zajímal originální text a hlavně jeho použitá metodika – třeba jestli se za zničený/těžce poškozený dům přičítala konstantní hodnota, nebo se každý oceňoval zvlášť U životů to jde navíc ohodnotit ještě hůř (dost na tom, že V-1 přímo zabila víc než stovku německých vojáků – ať už při nehodách během startu, nebo při poruše a následném pádu do vlastních linií při ostřelování Antverp a Lutychu). Konkrétně u V-1 se cena přímých protiopatření nevyšplhala zase tak vysoko: nebe nad Anglií nejprve střežily stíhací squadrony ADGB, které by jinak nejspíš doprovázely těžké bombardéry nebo hlídkovaly nad okupovanou Evropou, ale největší náklady představoval přesun protiletadlových děl z vnitrozemí na pobřeží. Ten zajišťovalo 23 tisíc mužů a žen a přesunulo se na 60 tisíc tun materiálu, jen mezi bateriemi spojaři nově položili tři tisíce mil kabelů atd. Největším přínosem V-1 z německého pohledu ale podle mě nebylo bombardování Londýna, to z vojenského pohledu nic nepřineslo (a později ani ofenzíva proti Antverpám nebo Lutychu nepřivodila významnější problémy se zásobováním spojeneckých armád na kontinentu), ale fakt, že spojenecké bombardéry na cíle spojené s V-1 svrhly významné množství pum, které by jinak mířily na Německo. (K tomuto: čísla uvedená mnou v 1479 jsou pod položkou „anglo-american aerial effort against V-1 targets“, tedy jde o součet za Bomber Command, 2. TAF, 9. AF a 8. AF. Aby bylo možné určit, jak velký podíl spojeneckých pum šel na V-1, byl by třeba součet. Dokázal bych spočítat celkovou tonáž svrženou za dané období letouny Bomber Command, při množství mravenčí práce snad i 2. TAF, ale k Američanům bohužel nemám nic tak podrobného.  ) |
|
|
|
|
|
K níže uvedenému: Již docela dávno jsem narazil na závěr, kde autor porovnával jednotlivé zbraně (zbraňové systémy) WW2 dle úspěšnosti (úspěšnost v tomto případě myšlena poměrem nákladů a ztrát protivníka). A nejúspěšnější zbraní vůbec se stala k mému překvapení právě V-1. Jestli se nepletu, tak poměr nákladů (na vývoj, výrobu, odpálení) versus poměr dosažených ztrát (dosažené škody + náklady na přijatá protiopatření) byla 1 ku 19ti... Nemáte někdo přesnější informace k tomuto? |
|
|
|
|
|
Jen pro zajímavost a pro srovnání, během let 1943 a 1944 (do září, kdy pozemní vojska obsadila poslední odpalovací rampy v severozápadní Francii) svrhly angloamerické bombardéry na cíle spojené pouze s V-1 (mimo velkých bunkrů) celkem 97853 tun pum, což je téměř přesně trojnásobek toho, co Luftwaffe dokázala svrhnout za celý Blitz (32628 tun pum, z toho 13651 do půlky listopadu, během náletů výhradně na Londýn, a dalších 18977 při následných útocích po celé Británii až do května 1941). |
|
|
|
|
|
Ani snad ne, díky za námahu - já spíše jedu po známé a také neznámé historii mostu přes řeku Khwae River . Heslo: Romusha |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1474: Děkuji - i za mail, je to přesně ono, jak také jinak u tebe "Věděl bych o akci při které byly zničeny dva mosty, na které se podílely 159., 355. a 356 sqdn. Všechny tři byly vyzbrojeny Liberatory." |
|
|
|
|
|
Na místní znalce mám velkou prosbu. Ale od začátku: Dne 13.2.1945 RAF zničila bombami oba mosty přes Khwae River (ano, řeka Kwai), do konce dubna byl starší dřevěný opraven. Hned 3.4.145 americké Liberátory zlikvidovaly znovu oba mosty - ocelový i starší dřevěný. Do konce května je Japové s pomocí POW a nucených prací místních pracovníků opravili a zprovoznili. Oba mosty pak byly napadeny 24.6. britským náletem, což mělo za důsledek jejich neprovozuschopnost až do konce války. A teď ta otázka: Čím, jakými typy letounů, popřípadě kdo přesně provedl poslední ničivý nálet? Nikde to nemůžu najít , a to už se snažím měsíc... |
|
|
|
|
|
Dokument BBC o bombardovacích letcích Bomber Boys, který ve středu poběží na Viasat History (díky Krojcovi za upozornění), je k vidění i na youtube (bohužel bez titulků, pouze v originálním znění): Z Dunaje vytryskl ve Vídni obrovský gejzír, vybuchla tam bomba z války (zdroj: zpravy.idnes.cz/vybuch-bomby-v-dunaji-ve-vid... originál: wien.orf.at/m/news/stories/2547236/) Škoda, že to nezachytily nějaké kamery nebo náhodný chodec na víkendové procházce, zrovna tohle by mě docela zajímalo. I když co konkrétně za pumu to bylo, stejně nejspíš nelze určit. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Bombardování