Bombardování
|
|
|
|---|---|
|
Tom napsal v č. 1417: Dodnes se používá a cvičí tzv. střelba s odrazem např. z tankových děl. Princip je obdobný - tank vystřelí pod velmi malým náměrem (vztaženo k úhlu svahu) na horizont svahu, za kterým se kryje obsluha zbraně a/nebo zbraň sama (minomet, protitankové řízené rakety atp.) a použije zapalovač se zpožděným roznětem. Střela se odrazí od země a exploduje těsně nad odvrácenou stranou vyvýšeniny. Vzniklé fragmenty střely ničí cíl, který není ani přímo zasažitelný. I naši střelci z tankových kanonů by o tomto způsobu mohli hovořit. "Ale protože čs. jednotky nikdy nic podobného nepraktikovaly (co vím), tak ustálený český termín asi neexistuje" |
|
|
|
|
Děkuju za připomínky. To skočila je opravdu debilní slovo, ale jelikož oni říkali, že bomba "skipped on the tank" tak jsem si to fakt představila jako by se odrazila jako míček od země a spadla tomu tanku třeba někam do podvozku nebo do pásů a tak ho znehybnila. Ale jasně, v překladu jsem pak slovo skočila nepoužila, protože vypadalo divně. Narazila na tank. Ono je škoda, že v tom dokumentu nerozvádějí, jak to přesně dělali a co to způsobilo, je tam jen takhle kratičká výpověď jednoho pilota, jinak se tomu nevěnujou. A věděli jste, že Spojenci koncem války zjistili, že barvoslepí lidé vidí skrz maskovací materiál? Měli pak barvoslepé lidi v lehkých letounech, které letěly před pěchotou a tanky, a oznamovali vysílačkou bombardérům, kde mají zaútočit. |
|
|
|
|
katerina9 napsala v č. 1418: spíše ...narazila na tank... "a bomba se odrazila od země a skočila na tank" |
|
|
|
|
Díky za podporu  |
|
|
|
|
|
V monografii Triáda o Il-2 je toto bombardování popsáno také jako tzv. "žabkové".... |
|
|
|
|
|
No, ještě bych tak věřil tomu, že ta puma padá po tak ploché křivce, že se spíš "sklouzne" po zemi až k tomu tanku, to že by dopadla "na něj" (asi shora) nebude moc košer. Ono i u těch lodí to bylo spíš tak, že puma "doskákala/doklouzala" po hladině k boku lodi. Bok mohla i prorazit (u nějaké kocábky), spíš ale narazila na bok a potopila se vedle něj. Vybuchla až ve vodě a tlaková vlna prorazila trup lodi pod čarou ponoru. Každopádně by ta puma měla mít zpožděnou roznětku, aby se útočící letoun v takhle malé výšce dostal dost daleko od exploze a nemohly ho ohrozit střepiny vlastních pum. Výraz "...skočí na něj..." asi nebude to pravé Ovšem, nejsem "bombarďák". |
|
|
|
|
|
Létali jsme nízko, v podstatě deset, šest metrů nad zemí a těsně před tím než přelétnete cíl, shodíte bombu, ta se odrazí od země a skočí na tank. Když jste tak deset metrů od tanku, tak se odrazí a skočí na něj. To bylo „žabkové bombardování“ . Ale nejlepší ze všeho bylo střemhlavé bombardování. (Jim Byers, pilot P-38) |
|
|
|
|
|
No, v dokumentu filmovým, který překládám, mluví pilot P-38 o tom, že to prováděli těsně po Invazi v Normandii, on uvádí, že letěli jen deset metrů nad zemí a ta bomba se odrazila od země a skočila na tank, já si to taky neumím nějak moc představit, ale pak říká, že dávali přednost střemhlavému bombardování. |
|
|
|
|
|
Pokud vím, v české letecko-historické literatuře se podobná taktika užívaná Sověty (v originále nějak jako томпачтовойе) popisovala jako "žabkové bombardování". Ale protože čs. jednotky nikdy nic podobného nepraktikovaly (co vím), tak ustálený český termín asi neexistuje. Ehmm...proti tankům si to nějak neumím představit? To je fakt? |
|
|
|
|
|
Dobrý den, jsem tu po čase opět s otázkou týkající se bombardovací taktiky lehkých a středně těžkých bombardérů. V angličtině ji nazývají "skip bombing". Používala se proti japonským plavidlům a po Invazi proti německým tankům. Vím, o co při ní jde, ale nemohu nikde najít český termín. Děkuji. |
|
|
|
|
Já (jak si ji tak, sice se zájmem, ale možná ne s úplným vhledem do problematiky, pročítám) v této diskusi asi nijak zvlášť nepřispěju, ale často se uvádí, že americký Little David započal svou existenci jako zařízení používané k vystřelování leteckých bomb při testování jejich vlastností, resp. byl ve zbraň vyvíjen právě z něčeho takového. www.globalsecurity.org/military/systems/grou... |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 1413: Samozřejmě. Bohužel nevím, jak se to dělá v případě leteckých pum."Předpokládám, že zkušební střelba se provádí na zkušební střelnici a ne náhodně v terénu."
Tom napsal v č. 1413: To je právě to co nevím."Krom toho, vliv prostředí (větru, rychlosti letu a pod.) na pumu bude asi o několik řádů vyšší, než vliv na střelu, že?"
Tom napsal v č. 1413: Což také nevím. Z hlavy si už nepamatuji kolik činí jeden hmotnostní znak, ale určitě to moc nebude. "Zrovna tak laborace náboje má určitě větší procentní toleranci než tolerance hmotnosti a rozměrů pumy. " |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1412: "Zde také působí gravitace, směr a síla větru či odpor vzduchu. Ovšem i ostatní máš obdobné." Předpokládám, že zkušební střelba se provádí na zkušební střelnici a ne náhodně v terénu. Krom toho, vliv prostředí (větru, rychlosti letu a pod.) na pumu bude asi o několik řádů vyšší, než vliv na střelu, že? Zrovna tak laborace náboje má určitě větší procentní toleranci než tolerance hmotnosti a rozměrů pumy. Jako technik tvrdím, že praktický význam to nemá. |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 1411: Podobně máš i při střelbě z hlavňové zbraně. Zde také působí gravitace, směr a síla větru či odpor vzduchu. Ovšem i ostatní máš obdobné. Sice nemáš opotřebení hlavně, ale máš určitou výrobní toleranci v rámci výroby pumy. Na ní se bude stoprocentně vztahovat podobně jako na střelu s kanonu, že její rozptyl bude určen jejím vnějším tvarem, hmotností, povrchovou úpravou či polohou těžiště. Tedy její rozptyl musí být nějak určen a to je to, co mě zajímá. "U pumy se neopotřebovává hlaveň, nejsou rozdíly v laboraci prachové náplně... Puma padá gravitací a zbytek (směr a síla větru a pod.) jsou faktory jež nelze objektivně 100% zopakovat." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1410: "Tom: Rozptyl se určije jen s hlavní. Je to rozptyl zbraně a teprve při jeho zjištění se nastavují mířidla." Mluvím a píšu ve 1409 o čemsi jiném...
Dzin napsala v č. 1410: U pumy se neopotřebovává hlaveň, nejsou rozdíly v laboraci prachové náplně... Puma padá gravitací a zbytek (směr a síla větru a pod.) jsou faktory jež nelze objektivně 100% zopakovat. "Proto něco podobného musí existovat i u pum" |
|
|
|
|
|
Tom: Rozptyl se určije jen s hlavní. Je to rozptyl zbraně a teprve při jeho zjištění se nastavují mířidla. Empiricky se zjišťuje tak, že se zbraň zaaretuje a provede se série pokusných výstřelů na jejichž základě se stanoví rozptyl. Mířidla s tím nemají co do činění, ty naopak vycházejí až z toho, co já nastřílím. Proto něco podobného musí existovat i u pum, protože musím vědět, jak se bude puma chovat, abych mohl sestrojit zaměřovač. Nejde mi tedy o seřízení zaměřovače, ale o rozptyl pumy, ať už empiricky zjištěný nebo vypočítaný. Ideálně oboje. Osobně netuším, jak to probíhalo a mám jen neúplný výpočetní vzorec. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1408: Právě že u pušky a puškohledu si umím představit, že se dá puškohled namontovat na flintu a že se "to" dá seštelovat tak, aby záměrná hlavně a záměrná puškohledu byly totožné. Umím si totéž představit u hlavňové výzbroje stíhacího letadla (wwII), kdy éru zvedli ocas, čumák namířili někam proti náspu a seřídili laufy se zaměřovačem."Právě že u hlavňových zbraní rozptyl generalizovat lze." Nějak si tuto prostou leč nutnou věc (tedy seřízení zaměřovače namontovaného v bombarďáku) neumím představit. Tušíme jak probíhala? Nebo se při montáži spolehli na to, že drak je vyroben s dostatečnou přesností? Jako technik si prostě kladu otázku, jak systém pumovnice letadla - zaměřovač zkalibrovat. Teď nemluvím o výkyvném závěsu zaměřovače, teď mluvím o tom, jak to bylo celý vyrobený, seštelovaný. |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 1404: Právě že u hlavňových zbraní rozptyl generalizovat lze. Je to právě onen zmiňovaný "obrazec rozptylu" (hojně v literatuře zaměňovaný s přesností zásahu). Mají ho i rakety a proto mě zajímá, jestli něco podobného (nejspíše ano) existuje i v případě leteckých pum a kde by se to dalo sehnat (protože u prvních dvou zmiňovaných vím jak vypadají a vým jak se počítají). "Ale popravdě řečeno, připomíná mi to nesmyslné debaty o výpočtech na téma "prostřelený pancíř". V reálu na to působí tolik vlivů, že je stejně nelze generalizovat. Lze dojít k "nějakému" početně očekávatelnému výsledku, ale skutečný reálný test proběhne po svém. Proto se testuje a proto Norden nebyl samospasitelný." |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1403: Je to identické s tzv. správným zamířením. Tedyi že vše je provedeno tak jak má (v našem případě je puma svržena přesně v záměrném bodě) a na případné nepřesnosti se podílí jen okolní vlivy, které nemůžeme nějak ovlivnit. Tedy není započítána chyby obsluhy, ta se bere jako nulová."Sice nevím, co to je „puma svržená přesně jak má být“… (To snad ani neexistuje.) :o))" A máš oravdu v praxi to snad ani neexistuje
Algernon napsal v č. 1403: A přesně to je to, co mě zajímá.
"Představu sice mám, ale… Dost to taky závisí i na balistických vlastnostech konkrétního typu pum, skoro bych řekl."
Algernon napsal v č. 1403: Bohužel nedorazím, ale když nad tím tak přemýšlím, tak by to v ní být mohlo. "Mám toho velice málo, napadá mne jedině snad, že nejvíce by Ti mohla být platná, milá slečno, kniha o zaměřovačích firmy Norden? (Je tam i několik — cca 20? — stránek „více-méně teorie“.) …co nynější sraz (17. t.m.), dorazíš? Popřípadě bych knihu vzal ssebou…" |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1403: Tož můžu kromě jiné literatury s sebou vzít i skripta k pravděpodobnosti a statistice no... "Ty hele, nešlo by to nějak sdělit laikovi?  "
Jde ale o to, že hustota normálního rozdělení (tedy v podstatě pravděpodobnost, že náhodná veličina bude mít právě tuto hodnotu) je soustředěna okolo střední hodnoty, a to, jak moc je "plochá" nebo "špičatá", ovlivňuje rozptyl. Do dvou rozměrů to pak (víceméně) stačí rozrotovat podle třetí osy, přesně jak říká Tom.
Tom napsal v č. 1404: Ono právě (z centrální limitní věty, fuj "V reálu na to působí tolik vlivů, že je stejně nelze generalizovat." ) plyne, že při velkém množství pokusů libovolná náhodná veličina (s celkem velkorysými předpoklady), když je vhodně znormovaná, konverguje k normovanému normálnímu rozdělení, čili N(0,1) - 0 je střední hodnota a 1 je rozptyl; tedy že působení velkého množství malých náhodných vlivů se asymptoticky vyruší a vyleze z toho něco hezkého. Ale je to jen přibližné a pro velký počet pokusů.Taky mi ale přijde, že rozptyl samotné pumy je to poslední (a nejmenší), co ovlivňuje, kam to nakonec spadne… |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Bombardování