Bombardování
|
|
|
|---|---|
|
Algernon napsal v č. 1403: Představuju si to nějak na způsob 3D grafu - Gaussova křivka orotovaná kolem své osy souměrnosti? A taky si připomínám (nevěda proč "Popř., existovalo by nějaké grafické znázornění? :o) Třeba jak se co mění, se změnou některého z parametrů… :o) :o)) "  ) fuzzy logiku a matematiku.Ale popravdě řečeno, připomíná mi to nesmyslné debaty o výpočtech na téma "prostřelený pancíř". V reálu na to působí tolik vlivů, že je stejně nelze generalizovat. Lze dojít k "nějakému" početně očekávatelnému výsledku, ale skutečný reálný test proběhne po svém. Proto se testuje a proto Norden nebyl samospasitelný. |
|
|
|
|
Dobře specifikuji. Rozptylem pumy míním to, jaký bude obrazec rozptylu. Jednak tvar (zda kruhový či eliptický) a jednak odchylky (boční a délková). ZDa to je nějak specifikováno, či ne. |
|
|
|
|
Co se týče přesnosti dopadů pum, chtěl zmínit, že i při náletech hloubkařů docházelo často k poškození civilních objektů, resp. objektů, na které piloti neměli v úmyslu útočit. Samozřejmě tím nemám na mysli případy, kdy civilní objekty byly považovány za vojenské (např. kolony německých uprchlíků). |
|
|
|
|
Karaya1: zcela zjednodušeně lze použít pravidlo 3 sigma. I to poskytuje v grafickém vyjádření poměrně přesnou představu o pumovém rozptylu. |
|
|
|
|
Dzine, z pravděpodobnostního hlediska by se svrhávání pum dalo nejlépe charakterizovat obecným normálním rozdělením, jehož hustota je definována jako f(x) = (2πσ2)-½ × exp{-(x-μ)2 / 2σ2}, kde μ reálné a σ2 > 0 jsou parametry (po řadě: střední hodnota a rozptyl). Čili Ti tohle asi nepomohlo. Btw, na přednášce z pravděpodobnosti a matematické statistiky nám říkali jednu zajímavou aplikaci oboru: když se chtěli Britové přesvědčit, zda Němci střílí V2 nějak mířeně či nazdařbůh, přizvali právě matematiky. No a ti spočítali, že rozdělení dopadů raket do jednotlivých částí Londýna (ten měli rozparcelován na co nejvíce stejné části, aby pravděpodobnost jejich zásahu byla stejná) bylo velmi podobné tzv. Poissonovu rozdělení, tedy značně náhodné.  |
|
|
|
|
|
Ptám se proto, že mám k tomu mám jakési takési vzorce pro výpočet, ale nejsou kompletní. Proto mě zajímá, kde bych si mohl představu rozšířit. |
|
|
|
|
|
Když už jsme u toho bombardování, máte někdo představu, kolik činí rozptyl bomb? Mám ny mysly čistě rozptyl bomb, tedy bez započtení odchylky svržení, navigace atd.. Tedy případ, kdy je puma vržena přesně tak jak má být (tedy ekvivalent rozptylu střelné zbraně). |
|
|
|
| Informace pro dotaz Karmiho. V roce 2005 byla výstava k letecké válce nad protektorátem. Vyšel k tomu i sbormík. Dobré jsou kontakty na lidi, co to dělali. Je asi vhodné si dopředu ujasnit, zda to mají být ztráty jen bojové, či i nebojové. Zda tě zajímají jen stroje, co dopadly "u nás", či i ty, co tu bojovaly a pak dopadly za hranicí protektorátu, nebo i v Sudetech, nebo i dál (mohly havarovat i při přistání, kvůli počkozením z boje nad protektorátem), atd... Z programu výstavy se dá zjistit ledacos: www.rozhlas.cz/wwii/akce/_zprava/156251 Ze seznamu spolupracovniku lze ziskat kontakty na lidi, co se tim dlouhodobe zabyvaji www.museum119.cz/vystava2005/destination.htm | |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1387: Podle této stránky institutu Yad Vashem tinyurl.com/yuvvpl šlo o nálety 20. srpna a 13. září. "Nálety na průmyslové cíle v oblasti Auschwitz (na gumárenský popř. petrochemický průmysl) jsem našel zatím čtyři: 20. srpna 1944, 13. září 1944, 18. prosince 1944 a 26. prosince 1944." |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 1388: Já bych byl toho názoru, že možný je i jakýsi pocit lítosti - jak na straně západní tak i světové veřejnosti, že proti vyvražďování mělo být něco, za pomoci vzdušných sil, podniknuto, a nebylo - bez zvážení toho, co, za daného stavu letecké techniky, vůbec mohlo být podniknuto, a jaké by to mělo důsledky."Já si nemůžu pomoct, mně to prostě přijde jako pokus o jakousi ostrakizaci západních Spojenců. Mám skoro až ten pocit, že kdyby se skutečně něco v tomto smyslu uskutečnilo (což by téměř jistě vedlo k nechtěným ztrátám v řadách vězňů KT), pak by se zase zvedl odpor proti způsobu provedení..." Obávám se, źe to, co bylo případně technicky možné už tu shrnuli Guano a Algernon [téma č. 16 - přísp. č. 1142] , [téma č. 16 - přísp. č. 1149] . |
|
|
|
|
|
Já si nemůžu pomoct, mně to prostě přijde jako pokus o jakousi ostrakizaci západních Spojenců. Mám skoro až ten pocit, že kdyby se skutečně něco v tomto smyslu uskutečnilo (což by téměř jistě vedlo k nechtěným ztrátám v řadách vězňů KT), pak by se zase zvedl odpor proti způsobu provedení... |
|
|
|
| Nemáte někdo nějaké údaje o úspěších spojeneckých střelců, jeden střelec Lancasteru měl mít údajně na kontě 5+1 setstřel (jméno jsem bohužel zapoměl)... a stejně tak o úspěších německých nočních stíhačů (případně súpojeneckých) a jaké byly jejich ztráty? | |
|
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 1375: No asi nejproslulejší jsou útoky bombardérů jak RAF Advanced Air Striking Force tak Armée de l'Air na mosty přes řeku Meuse (Villers, Mairy a Remilly, plus německý pontonový most u Gaulier), přičemž z 64 Fairey Battle různých perutí RAF, nasazených v tomto prostoru, bylo ztraceno přes polovinu - 38. Z 36 Blenheimů (8 od AASF, 28 později odpoledne od perutí Bomber Command startujících z Británie) bylo ztraceno 10, resp. 10 bylo přímo sestřeleno a dva další nouzově přistály za vlastními liniemi. Armée de l'Air (která svým bombardérům poskytla mnohem silnější stíhací ochranu) za tu dobu ve stejné oblasti ztratila jeden LeO 451 (FlAK) a tři obstarožní Amioty 143 (dva následkem pozemní protiletadlové palby, jeden sestřelen německým Bf 109), útočící na stejné cíle (celkem tam toho dne vyslala 18 Amiotů 143, 9 Bréguetů 693, 5 LeO 451). "Fairey Battle Mk. I byly nasazeny ve Francii jako součást BEF a někdy okolo půlky května 1940 (15?) byly nasazeny u Sedanu ke zničení jakýchsi mostů s více než 50% ztrátami. " |
|
|
|
|
|
Skua pokud vím zase tak špatná nebyla, podle výsledků soudě...I když ta nebyla určena pro RAF, samozřejmě... |
|
|
|
|
|
Ještě jeden takový přípodotek ohledně Fairey Battle: (asi nejen ohledně něj) měly ty potvory nějakou autodestrukční nálož? Já to nepředpokládám, i když jsem se o tom dočetl, anžto nebyl důvod tam něco utajovat - kromě snad téhož, co se podařilo Hunům - tedy mizerné výkony. Ale ty asi žádná autodestrukce nezachránila... |
|
|
|
|
|
Ale když ona ta Stuka dělala takový děsivý randál a navíc byla asi přesnější než Battle - konec konců měla ničit bodové cíle a asi to i dělala. A na polské jízdní jednotky to platilo . |
|
|
|
|
|
Fairey Battle Mk. I byly nasazeny ve Francii jako součást BEF a někdy okolo půlky května 1940 (15?) byly nasazeny u Sedanu ke zničení jakýchsi mostů s více než 50% ztrátami. Asi byly ve stejné době dobré tak leda proti Italům v Habeši a ještě ne nijak zvlášť. |
|
|
|
|
|
Když jsem se teď od Algernona dozvěděl, že skutečně Fairey Battle nebyly stavěné na střemhlavé bombardování, proč ti Italové v Habeši tvrdili, že je bombardovali střemhlav? Viz surfcity.kund.dalnet.se/italy_veronese.htm
...three Battles from 11 SAAF Squadron raided Shashamanna, dive-bombing the airfield, hitting the headquarters building and destroying S.81 and damaging a second...
|
|
|
|
|
|
Algernon, 1369: Aha, no mně to přišlo trochu přitažené za vlasy — o tom zvýšení vím (jen jsem nevěděl přesně kdy a jak…), ale že na to osádky reagovaly takto… No na druhou stranu se jim zase moc nedivím — a velitelé asi mohli těžko zjistit, že letci nad mořem něco „upustili“. Tož díky.
…nejen Bennet, a není to fáma.
Algernon, 1369: To jistě ne (ostatně jak se Harris jednou vyjádřil, jenom díky morálce letci neuvidí skrz mraky Což ale, musím to opakovat, nebyl jen „problém Berlína“ či „problém zimy 1943/44“. ), ale z Oficiální historie jsem získal dojem, že v „průměrném případě“ to bylo v zimě 1943/44 horší než předtím. Pokud to bylo obráceně, pak je to moje chyba. |
|
|
|
|
|
Algernon, 1366: No, třeba to, že PFF při některých příležitostech nepoložilo značky zcela ideálně („na opačné konce Berlína“) i to, že si PFF stěžovalo, že osádky Main Force svrhnou na značky příliš malé množství pum.
Moment… :o)) Tím myslíš konkrétně co?
Algernon, 1366 Zanedbatelné určitě nebyly (i Němci se nad nimi „pozastavili“), ale nebyly asi takové, jaké (by) Harris očekával. A už vůbec ne takové, které by „přinutily Němce kapitulovat“.V každém případě je fakt, že škody rozhodně zanedbatelné nebyly, byť (na vnější efekt) to nemělo podobu třeba „ohnivé bouře“ v Hamburku… Mimochodem, v této souvislosti se Bennett zmiňuje i o tom, že některé osádky Main Force snad shazovaly nad Severním mořem část nákladu, aby tak stroji odlehčily a zvýšily tak jeho výkon — to bude asi fáma, ne? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Bombardování