Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?
|
|
|
|---|---|
|
SK: (4154) - Samozřejmě, ale loď stále zůstala bojeschopná. - A ani přestnost tohoto bombardování nění nějak úchvatná, rozhodně ne tak, aby se vyplatilo jím nalétávat místo střemhlavého či torpédového útoku. |
|
|
|
|
Honza napsal v č. 4155: Napíš o tom niečo viac, čo tam vymysleli. "No zajímavý to bylo, ale moc netruchlete, žádná velká sláva, jak se Anglie vzdá se mi poněkud příčilo. Ale za podívání to rozhodně stojí." |
|
|
|
|
Dzin a Glywed: No zajímavý to bylo, ale moc netruchlete, žádná velká sláva, jak se Anglie vzdá se mi poněkud příčilo. Ale za podívání to rozhodně stojí. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 4153: Žiadna nedostala potrebný počet zásahov. Ale i jednotlivé zásahy dokázali spôsobiť značné škody, vyradiť veže, spôsobiť zaplavenie...
"Kdy se podařilo jen zásahy konvenčních pum učinit nějakou bitevní loď na moři nebojeschopnou?"
Dzin napsala v č. 4153: Jedným z dôvodom mohla byť vyššia zraniteľnosť lietadiel pri tomto druhu útokov - lietadlo sa dostáva bližšie k lodi. Ku konci vojny to mohlo byť vzhľadom na silnú PLO smrteľné. V 1940 však lode silnú PL obranu nemali... "Jestliže tento nálet umožňoval přesnější bombardování, proč nebyl za WW2 nějak hromadně aplikován proti pohybujícím se cílům? Proč bylo častěji používáno bombardování střemhlavé?" |
|
|
|
|
|
SK: (4151) Kdy se podařilo jen zásahy konvenčních pum učinit nějakou bitevní loď na moři nebojeschopnou? Jestliže tento nálet umožňoval přesnější bombardování, proč nebyl za WW2 nějak hromadně aplikován proti pohybujícím se cílům? Proč bylo častěji používáno bombardování střemhlavé? |
|
|
|
|
|
Glynwed: Kurňa, tak to mě taky mrzí, že jsem to prošvihl. Sice jak znám dokumenty na Discovery, s 90 procent by to zrovna moc dobré z hlediska faktografického nebylo, ale podívaná by to určitě byla zajímavá. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 4137: Ide o to, že táto taktika umožňovala presnejšie bombardovanie (i oproti strmhlavému)."Jenže problém je ten, že Američané sice takto nalétávali v Pacifiku, ale jako hlavní výzbroj nepoužili pumy, ale jak píše Algernon, organickou výzbroj. A jejich úspěšnost byla hlavně díky tomu, že byly nasazeny ne proti těžkým válečným lodím, ale naopak, proti slabě pancéřovaným lodím." Torpédoborec prakticky žiadne pancierovanie nemá, takže tie by boli ohrozené rovnako ako nepancierované obchodné lode. Krížniky síce nejaké pancierovanie majú ale ako ukázali boje napr. u Kréty, tak ani moderné krížniky neodolali zásahu niekoľkými bombami. Čo sa týka bitevných lodí(ak by ich RN nasadilo), tak tam sú schopné bomby i keď nie loď pár zásahmi potopiť ale docieliť aby bola nebojaschopná. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 4140: Zjavne boli ostatné druhy útokov dostatočné presné, aby nebolo nutné prevádzať strmhlavý nálet (ktorý je myslím náročnejší na výcvik, precíznosť oproti bežnému) a bolo možné výšiť (mierne) výkony odmotovaním nepotrebných zariadení (brzd). "Další věc je, nakolik to bylo používáno a jak dalece se to osvědčilo. Vzhledem k faktu, že… SK (4105): Neskôr počas vojny sa od neho upustilo a myslím, že neskoršie série Ju 88 prichádzali už bez aerodynamických brzd. …patrně není o čem dále diskutovat." |
|
|
|
|
Včera ve 20:00 dávali na DISCOVERY hraný dokument Když hitler provedl invazi do Anglie. Bohužel, viděl jsem jen posledních 10 minut, kde už se pouze sumarizovalo jak to bylo doopravdy, ale vypadalo to inpozantně - barevné záběry letky Hurricane, britští a němečtí herci zde představovali muže jako byl Ironside, Raeder a podobně..a to vše v dobových uniformách, v dobovém prostředí a barevně!!! Škoda že jsem si toho nevšiml dříve, snad to ještě budou někdy opakovat... |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 4141: No určite by nezasiahli jediný bod. "To jako že své čtyři bomby rozházel do většího prostoru?" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 4142: 4 externé, nie? Udáva sa, že vnútorný pár bol dimenzovaný na 1000 kg, vonkajší pár na 500 kg."Drobná technická. I při přetížení nepobere současně maximální náklad pum i paliva… Tj. i s redukovaným množstvím paliva je otázka, kolik pum ponese. (Ostatně, jen na vnějších závěsech; kolik má vnějších pumových závěsníků..?)" Fotky som však videl iba s 4x250 kg... |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 4143: Presne tak, ak bombarduješ napr. nádražie, tak nepotrebuješ bombardovať s presnosťou + - pár metrov, keď nádražie je tak rozsiahli cieľ, že si ho schopný trafiť i z bombardovania z väčších výšok. Naopak sú ciele, kedy sa vyžaduje "bodová" presnosť...napr. útok na delostreleckú batériu, loď..."Takže přesnost je potřebná jen někdy, jindy zase ne?"
Algernon napsal v č. 4143: Načo by im bol klasický, keď strmhlavý zvládne i "klasické" bombardovanie? "V tom případě ale proč Němci navrhovali střemhlavý Ju 87, proč nepostavili „klasický“ lehký jednomotorový bombardér (či bitevník), jako byl polský PZL P-23B Karaś, britský Fairey Battle, americký bitevní Vultee V-11 (nebo YA-19), či ruský Suchoj Su-2?"  |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 4144: Koľko? "Divil by ses, kolik v tom případě létalo (a nejen létalo) tzv. „magorů“…"  Navigačnú chybu na tých 150 - 200 km môžeme smele zanedbať, pretože fakt, že by sa niekto odchýlil od kurzu tak, že by po tých 150-200 km nebol v dohľade cieľ je asi nulová. Preto môžeme uvažovať jedine o
Algernon napsal v č. 4144: ...tu je však ten problém podobný. Je rozdiel Určiť polohu v priestore, kde nemáš žiadne orientačné body, ako v priestore, kde ich máš veľké množstvo - pobrežie takmer neustále na dohľad, množstvo rádiomajákov,...Takže opäť si myslím, že by problém s určením polohy zväzu a následnou navigáciou útočiacích lietadiel k nemu bol malý. Mimo to, oblasť by bola "prehustená" lietadlami, ktoré by sa navzájom mohli k zväzu lodí navigovať...takže neverím, že by nejaký zväz lietadiel nenašiel zväz lodí na 150-200 km. "Stačí, když průzkum špatně odhadne pozici. Nebo kurs či rychost cíle. A úder míří zcela do prázdna…" |
|
|
|
|
SK napsal v č. 4105: To jako že své čtyři bomby rozházel do většího prostoru? "Ju 88 mohol byť o niečo za nimi, pričom mohol ťažiť z podstatne vyšieho nákladu a teda i tým zvýšiť šance na zásah." |
|
|
|
|
V Stahlovi je tuším také obrázek jakéhosi střemhlavého útoku nebo ne? |
|
|
|
|
|
SK: (4123) Jenže problém je ten, že Američané sice takto nalétávali v Pacifiku, ale jako hlavní výzbroj nepoužili pumy, ale jak píše Algernon, organickou výzbroj. A jejich úspěšnost byla hlavně díky tomu, že byly nasazeny ne proti těžkým válečným lodím, ale naopak, proti slabě pancéřovaným lodím. |
|
|
|
|
|
Ad aerodynamické brzdy Ju 88:
SK napsal v č. 4116: "Asi ich tam mal pre parádu." Asi...
SK napsal v č. 4105: "a myslím, že neskoršie série Ju 88 prichádzali už bez aerodynamických brzd." |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 4114: Tak to sorry, občas nestačím sledovat tok myšlenek. Proč tedy srovnáváte SBD a Ju 88?"Ale bavíme sa celú dobu o invázií v Británií, teda Ju 88 malo odkiaľ štartovať takže tebou spomenutá výhoda u SBD by sa v našom prípade neprejavila." |
|
|
|
|
V knize Letecká válka 1939-45 od Piekalkiewicze lze na straně 41 nalézt diagram znázorňující taktiku Ju 88 při „střemhlavých náletech na lodě“: (1) h=2800m, od lodi 1500m: přechází ke střemhlavému letu pod úhlem 60° (2) zhruba h=1000m a od lodi je cca 400m: odhazuje pumy. Z tohoto by mohlo vyplývat, že minimálně taktika existovala (snad si ten diagram autor nevycucal z prstu) a použita byla například 26. září 1939 Gefr. Frankem při útoku na Ark Royal. Jinak zmínky o „střemhlavném bombardování“ lze nalézt i na více místech, i z BoB (kupř. níže zmíněný Stahl), ovšem zatím jsem nenalezl nic jiného, co by přesně nálet popisovalo. Otázkou ještě zůstává, co přesně je míněno „pod úhlem 60°“ — z diagramu to vypadá, jako by to byla odchylka od vodorovné roviny, ovšem ve fyzice to je právě naopak... |
|
|
|
|
|
Mimochodem, dnes ve 20:00 je na Discovery "Když Hitler provedl invazi Británie". To jsem zvědav..... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?