Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?
|
|
|
|---|---|
|
jestli to jak říká Hartman pak Stuka zatížená takovou obludou není prakticky schopná manevrování a to u letadla, které už tak tímhle nadáním neoplivá je docela vada na kráse Emrich my tady netvrdíme, že Stuka je neschopný střemhlavý bombardér, ale v roce 1940 její rychlosta manevrovací schopnosti už nebyly scela olnivé, my tady jen tvrdíme že by úkoly tebou zmiňované nemusel zvládnout.Vem si třeba nálety japonských kamikadze na předsunutá stanoviště torpédoborců v bitvě o Okinawu, kolik letadel sundal jen palba z lodí. jen tak mimochodem nastačilo by britskem lodim pouze plout kanalem ( bitevním ) občas vystřelit a jinak pouze ty lodě potápět najetím do nich?  |
|
|
|
|
|
No...plující loď...no. Plula-li plnou parou a byla-li rychlá (30 uzlů)...ať počítám jak počítám, pořád mi přijde strašně velká, než aby ji superpřesná Stuka dokázala minout . Je pravda, že vletět do flaku musela být dost krize, ale i tak...aby někdo netrefil 200 x 30 metrů...to snad byly střemhlaví piloti dost zkušení, ne? A taky bych chtěl vidět, jak by se bitevní lodě současně bránily náletu střemhlavých (popřípadě torpédových - ale nejsem si jistý jestli už v roce 1940 byla torpédová verze He 111) bombardérů a současně ostřelovaly výsadková plavidla. Já osobně bych řekl, že tato problematika je nemožná na rozluštění. Podle mě prostě Stuka rozhodně neznamená neschopný střemhlavý bombardér. |
|
|
|
|
|
No povedlo se to jen Rudelovi, podniknul nálet na Ju 87 s tunovou bombou. Ale docela dost letadel okolo ho chránilo :))) Takže sám osobně potopil bitvní loď Marat. Je pravda, že se nepohybovala. |
|
|
|
|
|
Algernon: německé ztráty torpédoborců v Norsku -pár dubnových dnů :))) Ju 87 byla schopná teoreticky schopná nést tunovou bombu. Avšak byl to dost nebezpečný let, který vyžadoval trochu štěstí a opravdu dobrého pilota. Letadlo bylo momořádně zranitelné - pokud vím musela se odmontovat výzbroj a palubní střelec zůstal na zemi. Zkrátka úkol stvořený jen pro Rudela :) |
|
|
|
|
Emrich nemusíš tu aplbu z lodí přeceňovat co do přesnosti to nea, el stačí když s ti povede letadlo odklonit od cíle ne?Vemsi kolik toho vydržela Jamato! |
|
|
|
|
|
350 Stuk je podle mě celkem dostatečný počet. Navíc jejich výzbroj byla velmi silná - Ju 87B tuším mohl nést tunovou bombu, což je sakra hodně oproti bombičce třeba na Valu. Obrana lodi je jistě věc nepříjemná, ale to už bych se víc bál těch Spitfirů a Hurricanů. Další otázka je, jak moc schopné by byly Bf 109E vybavené 250kg pumami - ty by mohly být sami o sobě celkem schopní bránit se velice účinně. Ale ta 250ka urřitě nenadělá na palubě bitevní lodi tak šílenej zmmatek jako tunovka ze Stuky. Je otázka, kolik tunových bomb by dokázala bitevní loď rozdejchat. Myslím, že moc ne. |
|
|
|
|
| hele Emrichu ber to tak, že v té době měly Němci co jsem čet asi 300-350 Stuk ( za tohle číslo sceloa neručim ), takže s náletety po desítkách Stuk by to nebylo zas tak žhavý, krom toho k útokům RAF musíš vzít v potaz ještě obrasnu samotné lodi a pevnost a výdrž např. bitevní lodi vi. již zmiňovaný Pacifik | |
|
|
|
|
Jasně, souhlasím ve všem, co jsi řekl až na jednu věc: Stuky byly nejpřesnější střemhlavé bombardéry - kdesi jsem četl, že se snad dokázaly trefit s přesností na několik málo metrů, nebo snad i na jeden metr. Obrovská bitevní loď by pro ně tedy nebyl zase až tak velký problém. Jinak je otázka, o kolik bitevních lodí by Britové přišli, kdyby svou třídu Queen Elisabeth poslali na proplutí kanálem Stuka unesla podstatně těžší pumy než Val (1x250kg) a byla i přesnější ve střemhlavém bombardování - navíc sama mnohem odolnější než japonský protějšek. Na druhou stranu máš pravdu, že v Německu nebyl žádný "Avenger" nebo něco podobného, protože útok torpédem byl pro loď opravdu nejnebezpečnější. |
|
|
|
|
|
A vem, ze Britove meli v te dobe 14 bitevnich lodi (5 tridy Queen Beth, 4 Royal Sover., 2 Rodney, 2 Renown a 1 Hood) nehlede na dalsi valecna plavidla. |
|
|
|
|
|
Nejlepsi zpusob jak potopit tezkou lot obecne naletem za WW2 bylo torpedovymi letouny. To se prokazalo ve vsech bitvach. |
|
|
|
|
|
Napis mi, kolik bitevnich lodi bylo potopeno letectvem a kolik z nich pri plavbe a kolik jenom bombami. Usnadnim ti to. Nalety bylo potopeno 13 bitevnich lodi, pri plavbe 5 a bombami jedna, jiz zminovana Roma... |
|
|
|
|
|
Emerich: Hlavne vem, ze jde o to tu lod trefit a trefit ji tak, aby ji tu vyrazneji uskodilo. Jedina nemecka letecka jednotka, schopna uderu na lode na mori byl X. letecky sbor. Ale v roce 40 byl jeste dost nezkuseny. Nebudes mi verit, ale stremhlave bombardovani plujicich lodi je dost tezke a ani zasahy pumou nemusi vest k potopeni lodi. Obvzlaste bitevni. Nejlepe se to podari torpedovym letounem, ale ten Nemci nemeli, resp. meli jen provizorni reseni. Porovnej to s jejich snahou proti evakujicicm lodim Britu u Dunkerque. Zde dosahlo Luftwaffe dost mizivych vysledku a to melo daleko lepsi podminky, nez pri utocich na valecne lodstvo. |
|
|
|
|
LOL, Dzine - taky z pařby? Mně přijde jako skoro nemožné ubránit ve stíhačkách se slabou výzbrojí bitevní lodě před nálety desítek Stuk - být ty lodě někde uprostřed kanálu, kam by Junkersy letěly sotva pár desítek minut. Nasazení těžkého loďstva do oblasti, kam snadno může bombardovací letectvo nepřítele mi přijde velice nebezpečné. Pořád mám před očima tichomoří, kde rozsévaly smrt Valy, které byly podstatně zranitelnější od Wildcatů, než Stuky od Spitfirů nebo Hurricanů. Koncepce střemhlavého bombardéru se mi moc líbí a za druhé světové mi to přijde jako nejbezpečnější způsob, jak potopit nějakou velkou loď. I když zase se to s tím střemhlavým bombardováním nesmí přehánět (He 177) ... Opravdu nevím, jestli by bylo horší ztratit bitevní loď, nebo třeba dvě desítky střemhlavých bombardérů se dvěma vycvičenými muži. Ale pokud by se vylodění podařilo a německá armáda by se dokázala rozvinout a zformovat, tak už by to britové měli asi hooodně těžké. Tím narážím na praktickou absenci bitevního letectva v RAF... |
|
|
|
|
|
|
karaya: Jak pise Hartmann. Luftwaffe by byla v pasti. Jakmile by se zacala soustredit na RN, RAF by to umoznilo vzpamatovat se a pokud by se soustredila na paralizovani RAF, RN by zustalo. Nedotceno. Navic s tim Londynem to nebylo tak zhave. Pokud porovnas ztraty Luftwaffe a RAF pred a po datu, kdy se zacalo Luftwaffe zamerovat na Londyn, jsou priblizne stejne. Ty mas Groehlera, ne? Tam ma o tom take tabulku. |
|
|
|
|
|
Hartmann: Ne, ja se zrovna vratil z parby a spat se mi nechtelo. :) Tak jsem to nechal na dnesni noc...:D |
|
|
|
|
|
Karaya1: Ale k naprosto stejnému efektu by přece došlo právě během vylodění. (místo náletů na Londýn ochrana a podpora vylodění) |
|
|
|
|
Emrich napsal(a) v č. 315: "to, že 2 ze 3 Stuk půjdou taky k zemi je jen detail" Stuky samotné by detail byly, kdyby v nich neseděli 2 dobře vycvičení a tedy cenní muži... Německo v roce 40 přetrvávalo u (v době války) zbytečně dlouhého programu, takže se jí za chvíli přestalo dostávat pilotů... Hartmann napsal(a) v č. 314: "když nebyla schopná ubránit ani sama sebe" Nojo, ale to je zčásti i o tom, že v době, kdy vítězství bylo blízko (RAF měla rozbomardovaná letiště, unavení piloti,...) nařídil Hitler nálety na Londýn... Tímto znehodnotil dosavadní výsledky (do jisté míry) materiálové bitvy... |
|
|
|
|
|
Dzin + Emrich: Vy snad nespíte!!  Emrich: je otázka, jak RAF z roku 1940 mohla ohrozit německé invazní síly a kdy myslíš, že RAF rozsekala těch 80% německých invazních lodí? |
|
|
|
|
|
Emerich: Jde o to, ze RAF nemusel ohrozovat invazni sily, na to mela RN. Ona mohla naopak pouze chranit sve valecne lode. Mimochodem, kolik bitevnich lodi Nemci potopilo do roku 40 nalety? Odpovim ti sam, ani jednu. Za celou valku potopili jenom jednu tezkou lod, Romu, a to jeste rizenou kluzakovou pumou. Nemecke letectvo se proti tezkym lodim nijak neprosadilo. Proto mam vazne pochyby o tom, ze by to zvladlo. |
|
|
|
|
|
Jossif: Pro uspesne vylodeni je potreba namorni prevaha. Namorni prevahu ziskas bud prevahou na mori :) a ve vzduchu nad morem. Prevaha pozemniho vojska je ti asi tak dobra, jako mrtvemu zimnik. Jde o to, ze nemorni prevahu Nemci proste nemohli ziskat. Nedokazali vybudovat ani tu leteckou a natoz zajisti jeste navic tu namorni. RAF a RN byly dost silne, nez aby si snimi dokazala Luftwaffe poradit najednou. Dokazala by maximalne paralizovat jednoho, ale nikdy ne oba dva. Prave obrovska slabost Kriegsmarine a to nejenom v bojovych lodich, ale i v prepravnich kapacitach, byla jednou z hlavnich pricin krachu (ne-li hlavni). Z ni se totiz odvijela nutnost vybudovani absolutni prevahy ve vzduchu atd... Cose tyce Italu, v pripade Invaze by si pockali, az se RN stahne do domacich vod, aby ji odrazilo, a pravdepodobne by se pote snazili vybudovat prevahu ve Stredomori a dobre pozice. Musime si uvedomit, aze OSA vedla tzv. paralelni valku, ci-li ze sve akce nekoordinovala. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?