Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?
|
|
|
|---|---|
|
giro.c: Pokud vim, tak ne. Udery mely byt zahajeny uz v druhe polovine zari, z duvodu ochabujicich nemeckych naletu. Navic, v srpnu jeste ani invazni lodstvo nebylo pohromade, zacalo se formovat az na prelomu srpna a zari. Jak naprosto presne tvrdis (a ja s tebou plne souhlasim) peo invazi jednoduse nebyl dost transportnich a vylodovacich plavidel. |
|
|
|
|
z toho nám vyplývá, že pro inavzní jednotky by nebyl dostatek plavidel nebo alespoň ne pro tolik jednotek kolik požadovala armáda hele Dzine nebylo to už během srpna 40 protože nejzaší termín byl 27.9 a od pulky září by to možná bylo pozdě |
|
|
|
|
|
|
Behem druhe poloviny zari 40, zahajilo RAF nalety na soustredovaci pristavy a bylo potopeno nebo tezce poskozeno asi 10 procent tonaze invazniho lodstva, jak pise giro.c. V lodich to bylo: 21 transportnich lodi (ty byly nenahraditelne), 214 barek a 5 remorkeru. |
|
|
|
| souhlasim s Dzinem, pokud vim admeral Reader potom co složil dohromady tuhle mozajku lodi si navrch vyčlenil 10% na ztráty, jenže v kanálu operovalo RN a přístavy bombardovala RAF(hlavně v noci) takže velice brzo bylo těchto 10% vyčerpáno a Němci příchazeli o další lodě z stavů nutných pro vylodění. | |
|
|
|
|
|
V srpnu 40 nemeli Nemci dostatek pristavu ve kterych by mohli sva vojska nalodit, ani dostatek lodi, na ktere by je mohli nalodit. Tech ostatne nemeli nikdy potrebne mnozstvi. Do prvniho terminu 15.8. se nepodarilo ani zdaleka shromazdit predpokladane lode invazni flotily (resp. prepravniho prostoru). To byl jeden z hlavnich duvod, proc se termin presunul na 15.9. Do druheho terminu shromazdili 155 transportnich lodi o tonazi 700 tisic brt. Ty navic nebyly uspusobeny k vylodovani (nemely specialni vylodovaci cluny a naopak meli velky ponor), takze musely kotvit daleko od plazi a vylodovani kazde by zabralo zhruba 36 hodin! Ci-li naprosto trystni stav. Ty doplnovalo 1277 pramu, barek apod. (bez vlastniho pohonu), 571 remorkeru a 1161 motorovych clunu, ktere se mohly pohybovat pri vzajemnem vleceni asi rychlost 3 uzlu. Takze by jim nejuzsi misto kanalu trvalo preplout asi 8 hodin! To byla nejvetsi slabost nemeckych generalu (ale i ruznych publicistu), kteri po valce psali, jak by to slo vylodit se, ze absolutne nebrali v potaz nic z namorni strategie a jejich problemu. To same i behem valky. OKW bylo typicky suchozemske... |
|
|
|
| Vylodění bylo naprosto reálné a zvláště v polovině srpna by mělo 90% úspěšnost!!! | |
|
|
|
| souhlasím s Algernonnem, jestli by měla vypadat situace opravdu kriticky myslim, si že by se Britove stahli se svam námořnictvem jinam | |
|
|
|
| Podle mě bylo vylodění v Británii celkem reálné,ale hlavní bylo získat leteckou převahu.Kdyby Němci opravdu ovládli britské ostrovy spadlo by jim do rukou obrovské námořnictvo,které by na světě asi nemělo konkurenta(tedy kromě USA a možná Japonska). | |
|
|
|
| nemetko jenže když chceš obsadit přístav bez těžkých zbraní jenom pěchotou, kterou by tam Němci měli znamená to ztrátu času a v této chvíli jde pouze o čas, který Britové potřebovali pro přesunutí mobilních záloh, nemluvně o tom že v kanálu by se loď do přístavu blokobvaným RN a britskými ponorkami nemusí vůbec dostat ( to platí pro jakékoli místo kolem předpokládaných míst vylodění ). | |
|
|
|
|
|
nemetko: ale to opet omezuje vyrazne planovani, nehlede ze musim obsadit pristav nezablokovany... |
|
|
|
|
To dzin: Tanky vylodim tak, ze obsadim pristav, a normalne na molo... |
|
|
|
|
|
Glynwed: Vychazim z Nemeckeho planu. Prvni plan sice mavrhoval vylodeni v prvnim sledu 90 tisic vojaku a 650 tanku a ve druhem 170 tisic vojaku atd., ale namornictvo bylo proti s tim, ze nema dostatecne prostredky. Finalni verze planu uz predstavovala v prvnim sledu 10 pesich divizi (250 tisic muzu), druhy sled mel mit 6 tankovych a 3 motorizovane divize atd... coz mimo jine ukazuje, ze nejvetsi problem pro Nemce byl s prepravou tezke techniky a ne vojaku. Podle planu meli pesi divize behem 4 dnu obsadit a udrzet silne predmosti v prostoru mezi Folkestonem a Brightonem, pote na nej meli byt vylodeny mobilni a obrnene jednotky, ktere do 7 dnu po vylodeni prvni vlny zahaji postup na Londyn. Jak presne si predstavujes ze klasicke dopravni lodi vylodi normalni tanky. Na vylodeni tanku (a nejenom na ne) potrebujes specialni vylodovaci cluny. Ty nemuzes, jako pechotu, dat do jakehokoliv clunu ci pramu a poslat je na breh. napr. USMA mela celkem 3 typy vylodovacich clunu LCVP, LCM a LCA pricemz tanky se dopravovaly pouze poslednima dvema. Do prvniho se mohl nalozet maximalne Stuart, ale to uz byl pretizen. Nemecko, jako typicka kontinentalni velmoc, tyto specialni cluny nemela. Vylodeni tezke techniky pro ne predstavovalo opravdu znacny problem. |
|
|
|
|
Dzin napsal v č. 273: "Pro invazi se s tanky pocitalo az ve druhem sledu, prvni sled je k dispozici nemel " No, já nevím odkud máš tyhle informace, ale jestliže chtěly tanky vysadit v druhé vlně, tak proč je upravovali na plovoucí a podvodní? Výsadek druhé vlny už by měl být na dobyté předmostí, kde dopravní lodě vyloží na břeh klasické tanky. Ty Schwimpanzery a Tauchpanzery byly určeny pro první vlnu. |
|
|
|
| správně a proto si mylsí, že s stávající situací ve vzduchu by nemohlo být vylodění úspěšné | |
|
|
|
|
|
giro.c: Presne to, co s Turky u Galipoli Queen Elizabeth... |
|
|
|
| a zase mě napadá, coby udělala s pěchotou jedna bitevní loď | |
|
|
|
|
|
cinik (Glynwed): A co masakr Nemcu na Krete? Kdyby byli Britove trochu odvaznejsi, mohli Nemce uplne rozdrtit... Pro invazi se s tanky pocitalo az ve druhem sledu, prvni sled je k dispozici nemel (v tom je vyznamny rozdil oproti Overlordu) a jak dopadne pechota bez jejich podpory pri vylodovani i proti lehkym zbranim ukazala Omaha. Navic Nemci proste nemeli dostatecne prepravni lodni kapaci, ani vylodovaci plavidla prave pro tanky, proto resili ony "podvodni". Ale i ony meli byt vylodeny az ve druhem sledu. mato: viz Algernon. :) James007: Protoze to byla jejich jedina sance, jak se uspesne vylodit. Ziskat absolutni leteckou nadvladu. Cili jak pise giro.c |
|
|
|
|
James 007 Němci potřebovali buď vzdušné pokrytí nebo námořnictvo schopné ochránit celkem dlouhou frontu. Vzhledem k tomu, že námořnictvo v té době se nemohlo britskému rovnat, ponorková zbraň byla příliš slabá zbývá už jen vzdušná nadvláda.Jenomže tu v bitvě o Británii nezískali a tudíž jak Algernon napsal v č. 269: "nebyla vzdušná převaha = nebylo ani vylodění…" Algernon napsal v č. 269: "nebyla vzdušná převaha = nebylo ani vylodění…" |
|
|
|
|
| Cao. Co myslite. Mohli se Němci vylodit v Anglii, i kdyz nemeli pokryty vzdusny prostor? Ja myslim, ze kdyby se vylodili a za pomoci letectva by asi vyhrali. Ja jen nechapu, proc valcili pouze letecky. Kdo poradi? | |
|
|
|
|
To Dzin:Ale áno.Nemci narvali pz4 do mamuta(Myslím to samokrídlo) a dokonca to aj letelo ale akosi sa im ten Tank prepadol cez podlahu počas letu.Lenže to bolo spôsobené zlou kvalitou dreva. To Kiwi:No ja myslím že prototyp už bol ale ešte si to skúsim overiť. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?