Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
3101-3120 z 3775
<< 153 154 155 156 157 158 159 >>
Po
Milo 28.1.2004 11:38 - č. 911
pbradler napsal(a) v č. 904: "Milo: Dik. Čo sa týka SC-1800, možno už bola k dispozícii v 1940 ale na druhú stranu nie je príliš vhodná pre bombardovanie pancierovaných cieľov (maximálne tak torpédoborcov), pretože je tenkostenná a má nízku prieraznosť (má len trieštivo-trhavý účinok). Jej hlavným určením sú nezodolnené ciele."

To samozrejme viem. Od teba som skôr očakával posúdenie, čo s bitevkou spraví výbuch 1,1 tony trialenu na jej palube. To by niektoré jej súčiastky nemuseli rozchodiť.
Dzin 27.1.2004 21:31 - č. 910
Dzin V ramci modernizaci lodi tridy Kongo (byly dve) bylo zesileno bocni pancerovani, hlavne v oblasti municniho skladu (vcetne zesileni pancire hlavni paluby) a pridana protitorpedova obsivka. Byly dany nove stroje a zvetsena elevace hlavniho delostrelectva. Dostala upravene nastavby a byly pridany modernejsi zamerovace a optika. Byla zlepsena i plavbyschopnost pri poskozeni. Tyto zmeny se netykaji Hiei, ktera vetsinou modernizaci neprosla a zahajila WW2 temer ve stejnem stavu, v jakem se zucastnila WW1, vyjma pohoneho ustroji (soucast druhe modernizace, ktere se jiz zucastnila). Proto ji mohli granaty americkych krizniku zpusobyt vetsi poskozeni, nez by tomu byvalo u jejich sestre. Coz je docela dobra ironie. pbradler ma jinak pravdu, hlavni nestesti pro ni byl zasah do kormidal a jeji ochromeni. giro.c ma ale take pravdu, nejnebezpecnejsi pro lode byly torpeda. Podle japoncu ji zasahly 4 (a 3 pumy), podle Americanu 9 (a 5 pum). Utocilo celkem 29 Avengeru a 27 Dauntlessu (a 14 B-17, ale ty se snad ani nedaji pocitat ). Ci-li je videt, ze torpeda jsou lepsi nez pumy, ale Luftwaffe torpedovych letadel moc nemela a tudiz jeji hrozba Royal Navy nebyla tak vazna, jak by mohla byt.
Dzin 27.1.2004 21:30 - č. 909
Dzin pbradler: Co se tyka prubojnosti PC-500, pokud budeme predpokladat stejnou dopadovou rychlost a tvarovou podobnost jako u PC-1000 a budeme predpokladat, ze maji podbny stredni prumer (nebo alespon ne prilis odlisny) pote jeji prubojnost je kolem 65mm. Kdyz mi o ni napises co nejvice, tak by to mozna mohlo byt presnejsi.
Dzin 27.1.2004 21:30 - č. 908
Dzin pbradler: Docela muzeme. Nepouzili ji ani pri uderech v Sicilske uzine, kde neco, jako maly dolet nehrozil. tady jde spise ale o to, ze s 1000kg pumou nebyla Stuka tak presna, nedalo se s ni tak dobre manevrovat. Dalo se s tim dombardovat nepohyblive cile, ale proti pohyblivym to bylo prachbidne. Proto ji nejspise pouzili az pri naletech na sovetske Baltske lodstvo, ktere v te chvili bylo na kotvach. Takze pro nas zustava pouzitelnost 250kg maximalne 500kg. A ty takovych vykonu, aby dokazaly bezproblemu vyradit bitevni lod, nedosahovaly.
Proste stale zustava fakt, ze Luftwaffe nebyla, jako celek, schopna ucineho nasazeni proti namornim cilum a ty jednotky, ktere byly, nebyly dostatecne pocetne. Defakto se jednalo jenom X. letecky sbor. V jeho vyzbroji byly letouny He 111, Ju 88 a Ju 87. He 111 nosily 50 kg pumy, takze jedine Ju 88 a Ju 87 mely vyzbroj, ktery byla schopna ucine zasahovat proti tezkym lodim. A Ju 88 navic nejakou prestnostu zrovna nevinikal. Suma sumaram, na zastaveni RN to bylo zalostne malo.
giro.c 27.1.2004 20:13 - č. 907
OK pbradler nebudu se hádat.
na loďky se schválně ještě mrknu
pbradler 27.1.2004 20:06 - č. 906
pbradler giro.c (905):
Zmrzačenie Hiei nespôsobili ani torpéda ani bomby ale delostrelecká paľba v nočnom súboji. Kupodivu to boli granáty kalibru "len" 203mm, čo by nemalo bitevke ublížiť, ale boli vypálené na veľmi krátku vzdialenosť a zasiahli nepancierovanú časť v oblasti kormideľne, čo spôsobilo zablokovanie kormidiel. Denné útoky lietadiel ju už len dorážali.
Čo sa týka modernizácii pancierovania medzi WWI a WWII lode obyčajne dostávali protitorpédovú obšívku, paluby ostávali zpravidla nezmenené.
giro.c 27.1.2004 18:26 - č. 905
pb radler (852) mam dojem že lodě vyrobené před WWI a za WWi měly přidanou novou obšívku a pluba dostala taky možná přídvaný pancéřování
japonskou bitevku jsem znmínil, spíše kuli tomu, že její zmrzačení způsobily torpéda, které osobně považuji za hodnotnější zbraně proti lodím
pbradler 27.1.2004 16:01 - č. 904
pbradler Milo: Dik. Čo sa týka SC-1800, možno už bola k dispozícii v 1940 ale na druhú stranu nie je príliš vhodná pre bombardovanie pancierovaných cieľov (maximálne tak torpédoborcov), pretože je tenkostenná a má nízku prieraznosť (má len trieštivo-trhavý účinok). Jej hlavným určením sú nezodolnené ciele.
Milo 27.1.2004 15:09 - č. 903
pbradler: pre PC-500 podklady bohužiaľ nemám. Ale logicky to vychádza od 5 do 10 cm pri 60 st. Výška odhodenia nie je udávaná, ale bezpochyby ide o maximálny prieraz pri uhle 60 st a 100% pravdepodobnosti.
P.S.: Pozri si množstvo trhaviny u SC-1800. Táto bomba už asi bola v roku 1940 k dispozícii, keď v predpise z toho roku je už SC-5000.
Kralik 27.1.2004 14:04 - č. 902
Kralik Jaro napsal(a) v č. 896: "Priklanal by som sa k tomu, co napisal Algy (nieco okolo vysky staznov), ale odhadzovat z tejto vysky je asi taran."

Ne asi, ale určitě!
pbradler 27.1.2004 14:01 - č. 901
pbradler Milo: Dik. Nenašli by sa ešte údaje pre PC-500 a prípadne ešte výška odhodenia bômb ? I keď podľa uhla dopadu to vyzerá na odhodenie z nízkej výšky pri strmhlavom lete.
pbradler 27.1.2004 13:57 - č. 900
pbradler Dzin napsal(a) v č. 895: "1000kg byla rozhodne pouzita proti namornim cilum poprve az v zari 41. Do te doby ji nepouzivali. Takze pochybuji i o jejim uziti v roce 40. Nepouzili ji ani u Krety ani u Dunkerque..."

Súhlas. O tom sa nehádam.
Pri Kréte ju ale nepoužili kvôli obmedzenému doletu a pri Dunkerque to nemalo proti ľahkým lodiam zmysel. Takže s istotou nemôžme tvrdiť, že ju nemali.

(894): Dik, vyšlo to veľmi podobne Milovým údajom. Mňa by ale najviac zaujímala prieraznosť typu PC, ktorý bol primárne určený proti pancierovaným cieľom. Tam sa ale obávam len s balistikou nevystačíme.
Milo 27.1.2004 11:32 - č. 899
Tom: Existovala SC-1800.
Milo 27.1.2004 11:30 - č. 898
Tu sú niektoré údaje o bombách. Najprv typ, potom prieraz v mm/60 st., nakoniec hmotnosť trhaviny.
SC-250 30 mm 125 kg
SC-500 40 mm 260 kg
SC-1000 xxx 530 - 590 kg
SC-1800 xxx 1100 kg
SD-250 30 mm 80 kg
SD-500 50 mm 90 kg
SD-500A 40 mm 180 kg
SD-1700 60 mm 720 kg
PC-1000 100 mm 152 kg
PC-1400 110 mm 320 kg
PC-1600 180 mm 230 kg
Tom 27.1.2004 09:23 - č. 897
Tom Algernon napsal(a) v č. 891: "885: Právě proto se na ten Ju 87B a Ju 87D chci podívat. On i Fw 190A měl unést 1800 kg, ale ani v jednom případě to rozhodně nebyla obvyklá praxe…"

Těch 1800kg ale není váha žádné pumy. To je přece váha německého torpéda, ne?
Jaro 27.1.2004 07:15 - č. 896
giro.c napsal(a) v č. 855: "Jaká je podle vás výška, z které se dá loď zasáhnout pumou na 100%?"

Podla mojho skromneho nazoru, taka vyska neexistuje. Teda v pripade, ze pilot ma v umysle aj vybrat strmhlavy let a letiet dalej. Priklanal by som sa k tomu, co napisal Algy (nieco okolo vysky staznov), ale odhadzovat z tejto vysky je asi taran.
Dzin 27.1.2004 00:42 - č. 895
Dzin pbradler: 1000kg byla rozhodne pouzita proti namornim cilum poprve az v zari 41. Do te doby ji nepouzivali. Takze pochybuji i o jejim uziti v roce 40. Nepouzili ji ani u Krety ani u Dunkerque...
Dzin 27.1.2004 00:34 - č. 894
Dzin Z toho, co jste mi udali mi vysla prubojnost SD-500 pri stremhlavem bombardovani kolem 55mm.
pbradler 27.1.2004 00:23 - č. 892
pbradler Dzin (886): Aha myslíš, z hľadiska vzdialenosti výbuchu od trupu. O.K. súhlas. Tuším mi to už nezapaluje tak to na dnes zabalím.
Dzin 27.1.2004 00:22 - č. 890
Dzin Protoze ne vsechny torpeda maji nekontaktni roznetku a v tom pripade je to ponekud jiny zasah.
3101-3120 z 3775
<< 153 154 155 156 157 158 159 >>
Po