Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?
|
|
|
|---|---|
|
Milo (914): Súhlas s Algernonom (916). Milo (911): Myslím že skôr ako súčiastky by to nerozchodili posádky protilietadlových diel. Obávam sa že by im to poisťovňa nepreplatila.  |
|
|
|
|
|
giro.c (930, 931): Z Nemeckých letísk to k Dunkerque blízko nie je. Česky mluvím od mala s psaním je to o hodně horší. Dúfam že odpovedám na to čomu nerozumieš ale informatívne asi takto. Ak je cieľ 300 km od letiska potrebuješ spotrebuješ na prelet a na vyhľadanie cieľa 3 hod, navyše letíš s plnými nádržami a nenaložíš plný náklad bômb aby si palivo ušetril. Keď pripočítaš predletové prípravy (presnejšiu dobu by Ti povedali letci ako napr. Algernon), vyjde Ti že spravíš s jedným lietadlom maximálne dva nálety za deň. Ak je cieľ 50 - 100 km ušetríš na prelete a vyhľadaní 2 hod. a teda sa môžeš otočiť povedzme 4 x za deň. |
|
|
|
|
pbradler: Jde o to, jestli by vubec RN nemecti piloti nasli. Tohle uz jsme take probirali a spise ne. viz. propluti Scharnhorstu a Gneisneau Kanalem. S tim rozlisovanim lodi to nebylo take moc dobre. Vem ze pres vsechny hakove krize a vlajky si Luftwaffe zautocila na torpedoborce Kriegsmarine. Bylo to sice za snizene viditelnosti, ale kde je psano, ze RN by se priblizovalo za jasneho dne... Je sice hezke, ze muzes nalozit plne naklady pum, ale take musis neco trefit. Cim vice toho pobraly, tim vice se stremhlave bombardery stavaly neohrabanejsi. A dale, kdyz by je sestrelovali stihaci RAF, ktere by vsechny nemohli odehnat, tak kolik nemeckych bombarderu by asi bylo schopno udelat oneny 4 otocky? Navic 4 krat za den by mohli vzletnou i stihaci... |
|
|
|
|
|
Algernon: (923) To jsi mi mel rici drive, ja to pocital vse "v ruce" a nikde je nemam poznamenane. Myslim, ze to bylo nejakych 220 m/s, pri stremhlavem bombardovani. U te PC-500, co mam posledne, jsem dopadove rychlosti nepocital, tam jsem to vyjadril pres hmotnosti. Na nehostiny sever se chystam vyhledove.  |
|
|
|
|
|
Algernon: (922) Jasne, ale He 111 pri uderech na namorni cile pouzivali vyhradne (co je mi znamo) 50kg pumy. Duvodem bylo prave ono "vorovne" bombardovani a z toho plynouci teorie, cim vice pum schodim, tim je vetsi pravdepodobnost zasahu. Ikdyz ono to v praxi vypadalo spise jako at schodim kolik pum chci, stejne nic nezasahnu. Jenze Luftwaffe udelalo medvedi sluzbu Kroegsmarine, kdyz mu potopila presne timto zpusobem 1 torpedoborec a jeden zahnala do minoveho pole, a na zaklade toho udelala chybne zavery. |
|
|
|
|
|
Tak podle toho, co mi napsal Milo je ta vypoctena prubojnost PC-500 kolem onech 65mm (tolerance 5mm). |
|
|
|
| no Dunquerke bych tam moc neplet. K němu to měla LW dost blízko. | |
|
|
|
|
pbradler asi jsem tě trochu nepochopil. ještě otázečka odkud umíš tak dobře česky? |
|
|
|
|
|
|
Tom, giro.c: Rozhodně neříkám že by transporty vyvázly beze strát (jak od RN tak RAF), akorát se mi zdá že pořád neberete v úvahu přeletovou vzdálenost. Pokud se můžu otočit 4 x za den je to jako bych měl 4 x tolik letadel než kdybych se točil jen jednou. Navíc můžu naložit plnej náklad pum. Nic z toho nebylo možné ani u Dunkerque natožpak u Kréty a v Norsku. |
|
|
|
|
Tom s 927 naprostý souhlas LW byla síla dobrá na úkoly na ni kaldené na zemi, ale jako námořní letectvo byla krajně nevhodná |
|
|
|
|
|
Zrovna tak se tu už probíralo, že LW nezabránila ústupu od Dunkerque, Kréty, Norska...nezabránila ani zásobování Malty... Prostě RN tak nějak skoro vždycky provedla, co si předsevzala. Tak proč by zrovna v tomhle případě to mělo být jinak? Navíc pokud by LW měla zvítězit nad po zuby ozbrojenou RN, pak mi přijde lichý argument, že RAF by stejně a hůř nezametla s Tebou zmíněnou flotilou transportních a dopravních lodí? |
|
|
|
|
|
Tom (925): O uhoľných konvojoch sme už myslím hovorili. To bola tak 19. priorita na zozname LW, takže tomu aj predpokladám zodpovedalo nasadenie. Iná vec je identifikácia cieľov. Keďže ale Nemci mali veľmi málo vojenských lodí (vačšina nemeckých plavidiel by boli transportné a nákladné lode) je dosť pravdepodobné, že rozoznať vojenskú loď od nákladnej by pravdepodobne dokázali (i keď v histórii poznáme aj negatívne prípady). Navyše pokiaľ viem Nemci označovali svoje lode plachtami s hákovým krížom. |
|
|
|
|
|
pbradler napsal(a) v č. 924: "vyhľadávanie cieľov by bolo jednoduchšie" To je sice pravda, ale vzhledem k tomu, že piloti Luftwaffe nebyli schopni bez výcviku (a ten neměli) rozeznat typy lodí ani jejich příslušnost, bych účinnost Luftwaffe viděl jako dost problematickou. Vezměte si jak dlouho trvalo, než Britové skončili s plavbou uhelných konvojů Kanálem. A to šlo o málo vyzbrojené pomalé a neobratné dopravní lodě. |
|
|
|
|
|
Algernon (920): Pravda. Na druhú stranu ale preletové vzdialenosti (a s tým spojené komplikácie pri navigácii (určite vieš o čom hovorím ) a vyhľadávaní cieľov) boli v spomínaných príkladoch na strane VB. Kým v prípade Kanála 1940 by boli schopní spraviť niekoľko letov za deň s plným nákladom, navigácia + vyhľadávanie cieľov by bolo jednoduchšie a navyše aj koncentrácia síl LW bola omnoho vačšia (X. zbor v Stredomorí oproti 2. a 3. a prípadne aj 5. luftflotte). |
|
|
|
|
Otazka, musim tu lod nutne potopit? Nestaci neustalymi utokmi zabranit jej cinnosti? |
|
|
|
| z toho všeho co tady bylo řečeno by se dalo usoudit, že Němci neměli techniku na provedení útoku na námořní cíle | |
|
|
|
| Dzin (910) opětně zaúřadovalo moje nešetrné napsání, ale chtěl jsem pouze zdůraznit, že na potopení bitevní lodě jsou daleko vhodnější torpéda než pumy. | |
|
|
|
| pbradler: Ešte ma napadlo, aké by mohli byť následky výbuchu SC-1800, keby pilot netrafil a bomba by vybuchla tesne vedľa lode pri náraze na hladinu v blízkosti čiary ponoru. | |
|
|
|
|
Jaro napsal(a) v č. 896: "Podla mojho skromneho nazoru, taka vyska neexistuje. Teda v pripade, ze pilot ma v umysle aj vybrat strmhlavy let a letiet dalej. Priklanal by som sa k tomu, co napisal Algy (nieco okolo vysky staznov), ale odhadzovat z tejto vysky je asi taran." Myslím, že nem. lietadlá za vojny mali o niečo lepšie letové vlastnosti ako tvoj Čmelák. Neviete niekto, z akej výšky pustil Rudel fazuľu, čo zlikvidovala Marata? Okrem toho 100% pravdepodobnosť zásahu cieľa snáď neexistuje ani dnes. BTW, Jaro v akcii je na: pevnosti.szm.sk/foto/slatinka01.JPG |
|
|
|
|
|
Dzin napsal(a) v č. 909: "pbradler: Co se tyka prubojnosti PC-500, pokud budeme predpokladat stejnou dopadovou rychlost a tvarovou podobnost jako u PC-1000 a budeme predpokladat, ze maji podbny stredni prumer (nebo alespon ne prilis odlisny) pote jeji prubojnost je kolem 65mm. Kdyz mi o ni napises co nejvice, tak by to mozna mohlo byt presnejsi." PC-500 má priemer 40 cm, PC-1000 má 50 cm. Tvarovo sú si podobné s tým, že PC-500 je valcová (ako PC-1600). |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?