Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné?

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
2901-2920 z 3775
<< 143 144 145 146 147 148 149 >>
Po
Tom 3.3.2004 08:10 - č. 1174
Tom
Dzin napsal(a) v č. 1170:
"Jen pripominka, pod pojmem PVO jsou mineny i stihacky. V SSSR byly primo organizovany jako vojska PVO, v Britanii to nevim"
Existovala struktura nazvaná ADGB: Air Defeance Great Britain. V roce 1944 k ní převedli čs. stíhací wing.
Dzin 2.3.2004 21:12 - č. 1171
Dzin pbradler: Jen si zase dovolim pripomenout, to co zde uz tolikrat padlo, ze Nemci proste nemeli ani plavidla na prevoz potrebneho vojska s materialem, ani plavidla na jejich efektivni vylodeni.
Dzin 2.3.2004 21:11 - č. 1170
Dzin Algernon: (1145) Jen pripominka, pod pojmem PVO jsou mineny i stihacky. V SSSR byly primo organizovany jako vojska PVO, v Britanii to nevim.
Bart S. 2.3.2004 19:25 - č. 1169
Bart S. To soudíš správně, ale chci se dohodavat o jeho kvalitách a ne o jeho odolnosti vůči stíhačkám.
Bart S. 2.3.2004 19:18 - č. 1167
Bart S.
Algernon napsal(a) v č. 1166:
"Akorát teda nevim, proč se dohaduješ od 1136 že to není pravda"
Nevím z čeho tak soudíš, ale budiž.
Bart S. 2.3.2004 19:08 - č. 1165
Bart S.
Algernon napsal(a) v č. 1164:
"Pokud si myslíš, že Avenger byl tak super, tak se zamysli nad tím, zda-li by měl v letech 1943-45 takový výsledky, kdyby lítal bez doprovodu (nebo s doprovodem slabým), viz Midway."
No samozřejmě, že ne. U takovýchto letadel je kvalitní stíhací doprovod podmínkou a psal jsem to již v (1157). Kdybys poslal jakékoli podobné letadlo bez doprovodu, tak by se asi těžko vrátilo. Letadla této kategorie v té době proti stíhačkám neměli šanci.
Bart S. 2.3.2004 18:49 - č. 1163
Bart S. to Algernon: Já jsem nikde neřekl, že by se Avenger musel používat po celou dobu služby ke stejným účelům. S tvých příspěvků vyplývá, že Avenger byl špatné letadlo, které se neprosadilo a přirovnáváš ho k takovým kouskům jako je Fairey Battle. Potíže u Midwaye jistě plyne s určitou nezkušeností s používáním. Od roku 1944 se na japonské letadlové lodě také letadla moc nevracela a to nebyli jen "kate" a "val", ale i novější stroje.
Bart S. 1.3.2004 18:58 - č. 1161
Bart S.
Algernon napsal(a) v č. 1160:
"Říká Ti něco Douglas AD-1 Skyraider..?"
Jo říká. Palubní střemhlavý bombardér/nosič torpéd. Viděl jsem ho i na vlastní oči, myslím, že v průzkumné verzy. A ten avanger? Po válce se používal jako stíhač ponorek s podtrupovým radarem. Avangery typu TBM-3W,-3S,-3S-2 sloužili k vyhladávání a ničení ponorek do roku 1954.
Milo 1.3.2004 17:47 - č. 1159
Algernon napsal(a) v č. 1139:
"P. S. „Blausäure“ je kyanovodík?"
Áno. A museli ho tam dávať už pri výrobe, pretože mi nenapadá žiadna reakcia, ako by mohol vznikať pri rozklade tam obsiahnutých výbušnín.
Jaro 1.3.2004 08:10 - č. 1158
Algernon napsal(a) v č. 1138:
"Asi jsem se doposud nevyjádřil dost jasně… Předpokládám, že výbuch blízko hladiny bude svými účinky spíše podobný účinku výbuchu ve vzduchu, než pod vodou......."
Tento predpoklad nie je spravny. Ucinok vybuchu pod hladinou bude vzdy na ponoreny predmet posobit ako podhladinovy, bez ohladu na to, ci je blizko, alebo daleko od hladiny. Intenzita posobenia je zavisla len na vzdialenosti vybusnina - ciel, lebo samozrejme razova vlna sa s pribudajucou vzdialenostou tlmi. Nezavisle od blizkosti hladiny sa razova vlna bude sirit od epicentra v tvare gulovej plochy. Samozrejme ta jej cast, ktora na hladinu narazi sa zdeformuje vplyvom zmeny hustoty prostredia, ale ta cast, ktora na hladinu nenarazila sa siri rovnakym sposobom dalej. Teda aj jej ucinky su rovnake.
Blizkostou hladiny je z hladiska vybuchu ovplyvnena len tlakova, nie razova vlna. Je vsak rozdiel v posobeni vybuchu na hladonove a podhladinove plavidlo. Podhladinove vydrzi relativne viac, lebo sa nenachadza na rozhrani prostredi, teda razova vlba mu "bije" na cely povrch. Naproti tomu pri hladinovom plavidle posobi len na ponorenu cast (ako uder kladivom), teda vznika rozdiel v namahani nad a podhladinovej casti. Aj napr. do pomaranca skor urobis otvor, ked don zatlacis prstom lokalne, ako keby si ho stlacal oboma rukami na celom povrchu.
Bart S. 29.2.2004 20:41 - č. 1157
Bart S.
Algernon napsal(a) v č. 1142:
"Píšu o „zkušenosti“, nikoli o tom že by ho poté vyřadili… Nicméně, jak víš, tak ani Avenger se u Midwaye zrovna neprosadil. Nebo snad chceš tvrdit, že ano? K jeho (ale nejen k jeho) úspěšnému nasazení byla potřeba vlastní vzdušná převaha."
Nevím jestli se avenger u Midwaye prosadil nebo ne, v té době byl asi zaváděn do výzbroje. Ale chci tvrdit, že se prosadil, když byl ve službě i v 50.letech. A k nasazení všech takovýchto letadel je třeba, ne zrovna vzdušná nadvláda, ale stíhací doprovod. Bez něj je to jako "střílet krysy v sudu".
pbradler 29.2.2004 00:26 - č. 1154
pbradler Algernon (1152): Súhlas. I keď konštrukcia ukáže viac svoje kvality pri zásahu kanónovou muníciou ako po zásahu 7,7mm.
pbradler 29.2.2004 00:20 - č. 1153
pbradler Algernon (1149, 1150): Za základ úvah som vzal nie návrh armády ani konečný kompromisný návrh, ale pôvodný návrh námorníctva t.j. vylodenie na úzkej fronte do 100 km niekde medzi Beachy Head a Folkestone. Náčrt je v (424).
Oproti Nórsku je ale výhoda omnoho kratšej vzialenosti.
pbradler 29.2.2004 00:09 - č. 1151
pbradler Algernon (1147): Máš pravdu. Dôvodom nižších strát Ju88 či He111 ale bol aj fakt, že sa jednalo o vačšie lietadlá a ktoré zniesli väčšie poškodenie v boji prevažne malokalibrovou guľometnou výzbrojou britských stíhačiek.
pbradler 29.2.2004 00:00 - č. 1148
pbradler Algernon (1137): Vylodenie na širokej fronte neuvažujem za možné od samého počiatku viď niekde okolo 450.
Čo sa týka priezkumu súhlasím. Ty si však spochybňoval schopnosť Nemcov klamať protivníka. Čo potom viac ako mnohokrát odkladaná invázia na západ (mnoho "pokusov" bolo spojených so skutočným nástupom vojsk). Vopred uznávam, že nie všetko bolo zamýšľané ako úskok.
Použitie prámov bolo samozrejme improvizáciou a uplatnilo by sa pravdepodobne najmä v počiatkoch kým by neboli obsadené použitelné prístavy (ako prostriedok na vylodenie tažkej techniky na plážach).
To že úspech zásobovania by samozrejme podmieňoval úspech celej operácie niet pochýb.
pbradler 28.2.2004 23:42 - č. 1146
pbradler Čo sa týka použiteľnosti bombardérov bez stíhacieho doprovodu všeobecne, presadili sa okrem Mosquita ešte nejaké (pre denné bombradovanie)?
Mám dojem že najúspešnejšie boli nakoniec len stíhačky požívané na aj bombardovanie a to aj v námornom letectve (ostatne to je aj dnešný trend).
Ak teda nepočítam prúdové Arado .
pbradler 28.2.2004 23:34 - č. 1144
pbradler
Algernon napsal(a) v č. 1143:
"Píšu jen o tom, že se bez vlastní vzdušné nadvlády nemohl prosadit."
Myslíš, že by stíhací doprovod nestlačil straty na prijateľnú hodnotu ? Je niečo iné útočiť na plávajúci zväz ako na lode zakotvené v prístave či radarové stanice, kde je silná PVO.
pbradler 28.2.2004 23:20 - č. 1141
pbradler
Algernon napsal(a) v č. 1136:
"Vypadá to, že Stuka Ti evidentně nedá spát. (1107) Faktem ale prostě je, že letadlo typu Ju 87 je dobré pouze v tom případě, že máš ve vzduchu naprostou převahu."


To nie, ale považujem ho (asi rovnako ako Ty) z nemeckých strojov tej doby proti lodiam za najúčinejší (možno spolu s Ju88).
Myslím, že som nikde nepísal že by mohli lietať bez stíhacieho doprovodu.
Algernon napsal(a) v č. 1136:
"Kdyby tomu tak nebylo, byla by Stuka používána v širokém měřítku i po 18. srpnu."


To je samozrejme pravda. Ale tých dôvodov okrem strát je myslím si viac. Napr. vojnové lode na ktoré v Kanáli útočili sa buď stiahli, alebo boli potopené. Na radarové stanice sa takisto prestalo útočiť (o príčinách sme tiež hojne diskutovali). Takže pravda je že vhodné ciele ubudli. Navyše vidím ďalší a to snaha ušetriť ich na podporu pozemných jednotiek, čo bolo aj ich hlavné určenie a kde ostatné typy náhradu neposkytovali.

Ak si nadobudol dojem že som nejaký fanda Ju87, tak to určite nie je pravda. Snažím sa len brať do úvahy výzbroj, ktorá bola v tej dobe k dispozícii.
Bart S. 28.2.2004 18:11 - č. 1140
Bart S. Algernon(1136) Ty chceš říct, že američani v tichomoří vyřadili Avanger po Midwayi? S tím Devastatorem bych souhlasil, ale Avanger byl jeho nástupce a lítal ještě nějakou dobu i po válce, až do padesátých let! Ty bys chtěl vyřadit jediné dva americké torpédové bombardéry. Dauntlessem(byl zastaralý už na začátku války) nebo Helldiverem(nástupce Dauntlessu) vozit torpéda nelze-mají malou nosnost. Japonci ty letadla museli nahradit kvůli stáří a zaostalosti. "Val" měla ještě pevný podvozek.
WOLF33 28.2.2004 12:57 - č. 1135
milo: neco se ti nezda?
2901-2920 z 3775
<< 143 144 145 146 147 148 149 >>
Po